Dolní Kramolín

Dolní Kramolín se poprvé připomíná jako zboží tepelského kláštera v roce 1228. Na počátku 14. století však tuto ves násilně uchvátil Arkleb z Tisové a vybudoval si zde tvrz. Ale již roku 1319 tuto tvrz dobylo vojsko krále Jana Lucemburského. Poté se ves opět vrátila klášteru. Tvrz však možná úplně nezanikla, neboť v roce 1410 sídlil přímo v Dolním Kramolíně Hynek z Fojcperka, kterému ves klášter pronajal. O jejích dalších osudech není nic známo.

V 16. století byla ves odňata klášteru a zastavena Pluhům. V té době se v kraji velmi rozšířilo protestantsví.

Zaniklá tvrz s dvorcem se staly patrně základem dnešního barokního hospodářského dvora, který tu v 18. století vybudoval klášter v Teplé. Dvůr má typicky protáhlý lichoběžníkový půdorys, dokola obehnaný hospodářskými staveními. V jižním nároží stálo obytné stavení. Ke dvoru přiléhala velká zahrada, dnes zcela zarostlá bolševníkem.

Počátky železářské výroby kolem Kosího potoka leží již ve středověku. V druhé polovině 18. století za opata Trautmansdorfa dosahuje organizace železářské výroby vrcholu. Železná Ruda byla těžena v sousedním Holubíně a tavena v nedaleké osadě Hochofen dnešních Sklářích. Vytavené železo se dále zpracovávalo v hamrech, které využívaly vodní energii Kosího potoka a četných rybníků. Polotovary následně putovaly do továrny na nářadí v Dolním Kramolíně k finálnímu zpracování.Ta stála v sousedství barokního dvora.

Dále se od středověku v okolí těžil a zpracovával vápenec. Malé lomy jsou dobře dochované podél silnice na Vyškovice. A dokonce se jihovýchodně od obce , pod Lazurovým vrchem, těžilo stříbro. Ložisko bylo odvodněno štolou Haus Österreich a těžba na něm probíhala ještě v 19. století.

Přes Kosí potok se ve vsi klene krásný barokní most. Na cestu, která přes něj vedla, rovněž upomíná starý, hluboký úvoz jižně od vsi.

Poslední zdejší pamětihodností je minerální pramen Il-Sano, který ovšem není přistupný poutníkům, ale je zde pouze jímán pro potřeby stáčení. Na okolních pastvinách je kyselek ještě několik, např. Rybářská, Pístovská. Dále pod Boněnovem, směrem na Michalovy Hory je chutný a oblíbený pramen Čiperka.