Dědičná štola v Geisingu.

ústí dědičné štoly  •  Fotografie (2)  • Foto: Hribal

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (2 fotografií)

Oblast okolo Altenbergu a Geisingu byla od 15. století významným revírem těžby cínových rud. Pro těžbu v podzemí měly veliký význam tak zvané dědičné štoly. Dědičná štola má za úkol odvádět důlní vody z nejnižších pater důlních děl a zároveň slouží jako přivaděč čerstvého vzduchu / důlních větrů/ do podzemí.
Dědičná štola byla ražena s mírným spádem z údolí do nitra horského masivu. Vedla pod úroveň těžebních štol do míst, kde je dnes velká propadlina /pinka/ na okraji Altenbergu a odváděla důlní vody samospádem do údolí Geisingu.
Dědičná štola je 2000 metrů dlouhá, sekala se ručně mlátkem a želízkem přes 50 let /1491 – 1543/. Aby bylo dosaženo cirkulace vzduchu razila se zároveň vedlejší 1700 metrů dlouhá štola, která byla s dědičnou štolou propojena komíny.
Dědičná štola byla ražena ze dvou stran. V místě setkání byl výškový rozdíl 3,1 metru. A tak vznikl ve štole malý vodopád.
Za odvodňování a větrání dostávali majitelé dědičné štoly tak zvanou „štolovou devítku“. To je každý devátý důlní vůz naložený rudou.
Vynalezením důmyslných čerpacích systémů v druhé polovině 16. století byla umožněna těžba rudních žil až 120 metrů pod úrovní dědičné štoly.
Dědičná štola byla využívána k odvodňování důlních děl až do roku 1982.

Autor: Hribal

Další články autora: 2297

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

1 turista zde byl a hodnotil

5,00

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Diskuse a komentáře k Dědičná štola v Geisingu.

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář