Curych – Velké opatství (Zürich – Grossmünster)
Grossmünster neboli Velké opatství, které podle legendy založil sám Karel Valiký, je dnes jedním ze tří nejvýznamnějších svatostánků největšího švýcarského města. V základě se jedná o románský kostel, postavený mezi lety 1100 a 1220. Jeho nejstaršími částmi jsou krypta z roku 1104 a o tři roky mladší chór. Až do reformace pak sloužil klášterní kostel Grossmünster (tento název byl poprvé oficiálně použit v roce 1322) jako farní kostel sv. Felixe, Reguly a Exuperantia (ostatky prvních dvou jmenovaných, tedy bratra a sestry, kteří jsou i patrony města, se nacházely ve zdobných rakvích v kapli Dvanácti apoštolů neboli Zwölfbotenkapelle na místě současného schodiště), dnes se jedná o farní kostel evangelický. Charakteristické dvojvěží tohoto svatostánku patří k symbolům a dominantám města.
Dodnes není známo, kdy byl na místě pozdějšího Grossmünsteru poprvé postaven kostel. Snad to bylo již před rokem 820, s tím, že nejpozději o 50 let později existoval už i klášter. Brzy se jednalo o jedno z nejvýznamnějších proboštství v zemi. Jako císařské opatství vlastnil Grossmünster různé majetky a panství v okolí Curychu. Klášter pak existoval i v době reformace (tehdy zde mj. také sídlila latinská škola a teologická akademie) a definitivně byl rozpuštěn teprve v roce 1832. Po zrušení kláštera byly jeho budovy v roce 1849 prodány a částečně i zbourány, aby uvolnily místo pro novou neorománskou školní budovu navrženou G.A. Wegmannem.
Stavba současného kostela probíhala v šesti etapách, z nichž každá se odchylovala od původního plánu, protože využívala některé prvky nových architektonických stylů. Změny interiéru i exteriéru kostela však pokračovaly až do prvních desetiletí 20. století. Např. teprve v letech 1487 až 1492 byly výškově sjednoceny obě věže a roku 1498 byly dokončeny do současné podoby. Roku 1524 byly z kostela odstraněny všechny oltářní obrazy a o dva roky později vznikla v kněžišti zástěna, sestavená ze zničených oltářů curyšských kostelů. Odstraněny byly také ostatky sv. Felixe a Reguly. V roce 1763 blesk zničil zvonici a ta byla opravena až roku 1770. Tehdy také věže získaly terasy s balustrádami. V letech 1781 až 1787 pak věže doplnily charakteristické neogotické koruny. Románská zvonice severní věže byla zbořena a nahrazena kopií pozdně gotické jižní věže. Také chrámový interiér byl barokně upraven.
Od roku 1845 prošel Grossmünster rozsáhlou přestavbou. Schodiště vedoucí na galerie nad severním hlavním portálem bylo zbouráno a přemístěno dovnitř, do bývalé kaple Dvanácti apoštolů, kde se nacházely hrobky svatých. Zbořena byla také zástěna u kněžiště. Roku 1849 byla zbourána budova opatství a do roku 1897 odstraněny všechny barokní prvky jako např. štuky. Renovace interiéru byla dokončena v letech 1913 až 1915 a rekonstrukce exteriéru proběhla v letech 1931 až 1936.
Je zajímavé, že západní průčelí je typickou německou románskou architekturou bez portálu, zatímco vše důležité se odehrává na severní straně. Zdejší hlavní portál, připomíná triumfální oblouk, ale z jeho původní románské podoby se toho dochovalo jen málo. Bronzové dveře vznikly v roce 1950 a zobrazují biblické příběhy, zatímco jižní dveře (obě navrženy Münchem) představují dějiny reformace. Západní průčelí charakterizují dvě 64 m věže. Ta jižní je známá jako Karlova (Karlsturm) a dá se na ni vystoupat (vyhlídková plošina se nachází ve výšce 50 m), Součástí této věže je socha Karla Velikého. Severní věž neboli Zvonici mj. zdobí údajné nejstarší zobrazení koně s jezdcem severně od Alp. Pochází z doby kolem roku 1180 a zobrazuje snad vládce města, Berchtholda IV.
Interiér kostela je vybaven velmi jednoduše – kromě chrámových a chórových lavic zde najdeme už jen kazatelnu (r. 1853) a křtitelnici (r. 1598). Za zmínku však rozhodně stojí románské hlavice v lodi kostela, zbytky původních nástěnných maleb v chóru i na severní stěně a moderní okenní vitráže. Jestliže chórová okna z roku 1933 zobrazují vánoční příběh (Augusto Giacometti), tak okna v lodi vznikla v letech 2005 až 2009 (Sigmar Polke).
V románské kryptě můžeme vidět silně vybledlé nástěnné malby ze 14. a 15. století, které zobrazují mučednickou smrt sv. Felixe a Reguly (Hans Leu st.) nebo originál sochy sedícího Karla Velikého z jižní věže. Zbytky fresek jsou také v bývalé kapli Dvanácti apoštolů. V sakristii, která dlouhá léta sloužila jako pokladnice městského státu Curych, je dnes malé muzeum liturgických předmětů a knih (mj. o Grossmünsteru a jeho duchovenstvu). Současné varhany byly postaveny v roce 1960, čtyřdílná zvonkohra v severní věži vznikla roku 1889 (pátý zvon pochází z roku 1716).
Na závěr ještě alespoň ty nejzákladnější informace o otevírací době a ceně vstupného:
Letní otevírací doba kostela (1. března až 31. října) je od 10:00 do 18:00 hod., zimní (1. listopadu až 28. února) od 10:00 do 17:00 hod. Obdobně je přístupná také chrámová krypta a klášterní zahrada. Poslední vstup do věže je umožněn hodinu před uzavřením kostela. Karlsturm nabízí výhled na město, jezero i Alpy a vstup je zpoplatněn 5 CHF (vstupenka pak platí i pro návštěvu muzea Grossmünsteru se sbírkou rukopisů). Navíc se dají koupit kombinované vstupenky do Grossmünster a Fraumünster.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Curych
Půjčovna autPříspěvky z okolí Curych – Velké opatství (Zürich – Grossmünster)
