Cisterciácký klášter v Oseku – perla Krušných hor

První cisterciácký klášter na světě se nacházel v burgundském konventu v Citeaux. Zde také vznikl Řád cisterciáků reformou řeholních pravidel z řádu benediktinů. Stalo se tak někdy ke konci 11. století a jsou s tím spojena jména: Robert z Molesme a jeho následovník svatý Bernard.

 

Netrvalo dlouho a začaly se zakládat další cisterciácké kláštery. Jeden z nich vznikl také roku 1206 nedaleko saské hranice, v podhůří Krušných hor. Klášter Osek vznikl a začal brzy prosperovat, když majitelem okolního panství byl významný šlechtický rod Hrabišiců. 

 

Doba prosperity však netrvala dlouho. Na konci 40. let 13. století napadli klášter vojska Přemysla Otakara II., který se postavil proti svému otci Václavu I. Nedlouho poté, roku 1278 byl klášter vypleněn pro změnu braniborskými vojsky.

 

Také patnácté století moc radosti klášteru nepřineslo. Pohledy na husitství jsou sice rozporuplné a každý tuto dobu interpretuje po svém, ale jisté je, že klášter Osek byl husitskými vojsky roku 1421 napaden a vypálen. Mnichům se podařilo odejít do opatství Altzella. Byla to doba, kdy nenašli zastání ani u Zikmunda Lucemburského. Naopak v roce 1429 došlo opět k poničení kláštera, přičemž někteří mniši byli tentokrát povražděni.

 

Také Rudolf II. a jeho doba nepřála klášteru, jelikož byl roku 1580 zrušen a mniši museli odejít na Zbraslav.  O 34 let později sice papež Pavel V. zrušení anuloval, ale to se již přiblížila třicetiletá válka, kdy bylo protestanty osecké panství zkonfiskováno a prodáno kupcům.

     

Bitva na Bílé hoře v roce 1620 opět změnila pohled na věc a klášter byl vrácen zpět do rukou arcibiskupství, aby ho o šest let později získal cisterciácký řád a opět nastal rozkvět kláštera. V 18. století došlo k barokní přestavbě konventu a kostela. Byla také založena lékárna, hospitál i klášterní zámecké zahrady ve francouzském stylu.

 

Po druhé světové válce museli cisterciáci osecký klášter opustit. Na krátkou dobu je vystřídali salesiáni, ale roku 1950 se rozhodl stát tady zřídit internační tábor pro kněze a mnichy. O čtyři roky později tady vznikl charitní domov pro řeholní sestry z různých řádů. Ty zde nakonec pobývaly až do roku 1993. To už byla doba, kdy získali klášter zpět cisterciáci.

 

V současnosti patří klášter v Oseku do Kongregace Nejčistšího srdce Panny Marie, v jejímž čele stojí cisterciácký klášter Sostrup v Dánsku. Je však bez mnišského konventu a tak se o jeho chod stará Kruh přátel kláštera Osek. Od roku 1995 je klášter Národní kulturní památkou.

 

Před návštěvou je dobré zavítat na stránky Informačního centra Osek: http://www.osek.cz/prohlidky-klastera-s-pruvodcem/os-1025, kde jsou užitečné informace. V rámci prohlídky je možné spatřit klášterní Kostel Nanebevzetí Panny Marie, křížovou chodbu, rajský dvůr i starý konvent s raně gotickou kapitulní síní. Bohoslužby by se tady měly konat v neděli v 10:15 hodin.

 

 

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu:  http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/