České Budějovice – Panna Marie Růžencová v beuronském hávu

Beuronské umění je styl, který vznikl v posledních letech 19. století. Jde o styl uplatňování v podstatě výhradně ve výzdobě církevních staveb. Za jednoho ze zakladatelů stylu je považován německý sochař a malíř Peter Lenz (1832–1928).

Teorie vychází z inspirace starověkého egyptského umění a zobrazování proporcí postav za pomocí geometrických tvarů (trojúhelníky, čtverce, kruhy…).

Postavy pak byly znázorňovány v čelním nebo bočním pohledu. Při samotné tvorbě měla být potlačena individualita tvůrce a stavby vyzdobené beuronskými umělci se minimálně v interiérech prvoplánově dosti podobají.

I v našich končinách vzniklo několik sakrálních staveb vyzdobených zmíněným stylem. Zástupcem beuronské školy na jihu Čech je zcela jistě kostel Panny Marie Růžencové na Žižkově třídě v Českých Budějovicích.

Vstup do kostele ze zmíněné ulice je prvopohledově celkem nenápadný, díky jednolité uliční zástavbě. Kostel prozrazuje zvýrazněný vstupní štít v jednom z domů, který je vyzdoben mozaikovou výzdobou podle pravidel uvedených výše.

Po průchodu spojovací chodbou, osvětlenou prosklenou střechou dojdeme k hlavnímu vstupu do jednolodního interiéru.

Kostel vznikl vlastně přestavbou původní továrny na dřevěné lišty. Samotná hlavní loď má obdélníkový půdorys. Hlavní loď je v části u presbyteria částečně přerušena přepážkou s vítězným obloukem, přistavěný presbytář má půlkruhový půdorys s klenbou, strop hlavní části chrámu je plochý.

Nad vstupní částí je zpěvácká kruchta s varhanami. Samotná stavba byla realizována v l. 1899–1900. Prostor je upraven do podoby novorománského stylu, po bocích stavby jsou čtveřice vysokých obdélníkových oken s půlkruhovými vrcholy. Kostel je součástí kláštera Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, zkráceně Petrinuma. Bohatá výzdoba je dílem právě příslušníků tohoto řádu. Jejich individualita je tak utajená. Hlavní oltář je samozřejmě věnován oslavě Panny Marie Růžencové, cože je svátek připomínající vítězství křesťanského loďstva nad Turky u Lepanta (1572).

Před oltářem vpravo je umístěn krucifix. Na opačné straně socha Panny Marie.

Stěny kostel zdobí malby s výjevy života svatých, reliéfní výjevy křížové cesty apod. Výzdobu doplňují ornamentální prvky a malby vysokých maleb, kde bychom mohli vidět egyptské vlivy.

Strop je rozdělen do kazetového členění po obvodu, ve střední části s reliéfní postavou Krista.

Centrální prostor kostela osvětluje kovový patrový lustr.

Samotný kostel je uvnitř domovního bloku, takže exteriér jsem prohlédl jen z dálky, ale určitě se ještě do Budějic ještě dostanu.