TURISTIKU PODPORUJÍ
61 483 turistů a cestovatelů
110 629 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 369 636,- odměny za články

Pardubice

Pardubice se rozkládají na soutoku Labe a Chrudimky, jižním směrem od Hradce Králové, v turistické oblasti Pardubicko. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. 

Města a obce v okresu Pardubice:  Holice, Lázně BohdanečPřeloučVysoké Chvojno

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Pardubice (37)  Zámek Pardubice  Ubytování Pardubice
Turistické cíle (509) Trasy (35) Arboretum Vysoké Chvojno Aquacentrum Pardubice
 Tipy a novinky (21) Kunětická hora  MAPA Pardubice

Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Býšť

Turistické cíle Vesnice

Obecní úřad (Býšť)
Obecní úřad (Býšť)  •  Fotografie (7)  • Foto: Boris-Jelínek
Kostel sv. Jiří (Býšť)

Soudí se, že toto zvláštní pojmenování získala obec odvozeninou od osobního jména Býšek, což potvrzuje také profesor Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H", kde se píše následující:

"Býšť (lid. ta Bejšť, v Bejšti, do Bejště, bejštskej), ves mezi lesy 8 1/2 km sz. od Holic: 1360 Bistcz .. ad E. in Bistz, exec. pleb. in Drzietecz, LC. I, 139; 1365 ad E. in Bisscz, exec. pleb. in Drziescz, LC. Ib, 67; RDP. 91 r. 1369 Bisk (!), 1384 Byscz, 1405 Byssk (!); 1408 ad E. in Chwoyna, exec. pleb. in Bisscz, LC. VI, 235; 1413 ad E. in Byst, exec. pleb. in Chwoyna, LC. VII, 85; 1450 Joh. de Ssternberg, possessor bonorum in Byssti, RT. II, 219; 1508 v Bayšti ves c. a v Chvojenci dvory km., AČ. 17/93; 1560 beysstie (nom.) k zámku v Pardubicích, DZ. 54 F 6; 1654 Beysste ves, BR. 14/84; 1789 Beyschtie, Schaller XI, 72; 1837 Beyscht (Begsstě), Sommer V, 75; úř. 1854 Býště.

Toto jméno náleží do té skupiny místních jmen, která vznikla přivlastňovací příponou -jь z os. jména: jako Ctiboř vzniklo z os. jm. Ctibor, Choteč z os. jm. Chotek a zejména Bášť (v. t.) z os. jm. Bášek, tak i jm. Býšť bylo utvořeno příponou -jь z os. jm. Býšek nebo Býška (ok. 1088 sp. 12, Bisek, pistor eccl. Wissegrad., CB. I, 385 15; 1380 Byssca et Margaretha vendiderunt domum in Hradczano, Tom. Z. h 172, srov. příjm. Byška u Kotíka). Jména na -ek ráda přecházela pod vzor vladyka, na př. vedle příjmení Smrček je také příjmení Smrčka a p. Příponou -jь vzniklo z os. jm. Býšek nebo Býška místní jméno *Býšeč, do Býščě, v Býšči atd. a znamenalo ʽBýškůvʾ, t. dvůr. Skupina šč se pravidelně změnila v šť (do Býště, v Býšti) a odtud se mechanicky přenesla i do nom. Býšť; po změně ý v ej (analogicky též v aj) bylo Bejšť (Bajšť).

Srov. jm. Byšta a Byšte na Slovensku!"

Tato ves původně náležela vladykům z Černčic a poprvé měla být v dochovaných listinách zmíněna v roce 1360, kdy se místní plebán Martin dostal za plebána do Rychnova. Tehdy byli patrony kostela bratři Ježek a Vilém z Jiřic. V letech 1359 a 1365 uváděl dřítečský plebán plebána v Býšti. Roku 1365 byl býšťský plebán Šebestián ustanoven za plebána v Bělé. Dalšími vlastníky Bejště (původní pojmenování obce) byli Jan ze Šternberka (kolem roku 1450) a Arnošt, Chval, Mikuláš a Kryštof bratři z Leskovce, kteří ves prodali 20. března 1508 Vilémovi z Pernštejna za 2 000 kop grošů. Majitelem části Býště a chvojenského zboží byl též Hynek Tluksa Bradlecký z Mečkova, který obé roku 1507 prodal Vilémovi z Pernštejna, čímž se celá ves dostala k pardubickému panství a s ním sdílela jeho osud až do prozatímního zřízení obecního. Za třicetileté války bylo zničeno 21 ze 41 gruntů. Během vlády Josefa II. bývala v čp. 43 poštovní stanice, která byla později zrušena. První škola byla zřízena před rokem 1780, kdy zde učil kantor Slavík, sídlila ve stavení čp. 71 a v letech 1797-1800 zde vyučoval Dominik Škroup, otec Františka Škroupa. V roce 1800, kdy odešel tento učitel do Osic, byla vybudována naproti faře nová dřevěná škola čp. 70. Roku 1788 byla zřízena lokálie. Prvním lokalistou byl P. Jan Zlatoústý Beneš (1788-1793), po němž následovali: P. Mikuláš Veselý (1793-1796), P. Václav Webersík (1796-1806), administrátor P. Jan David a P. Josef Ollešík, který se stal 2. října 1807 prvním zdejším farářem. Když škola roku 1822 vyhořela spolu s farou a kostelem, bylo rozhodnuto o vybudování zděné budovy, k čemuž došlo o 2 roky později nákladem 4 000 zlatých. K jejímu vysvěcení došlo 12. prosince 1824. 22. září 1833 se v Býšti zastavil při své cestě k Holicím císař František I., jenž si všiml krásné zahrady rolníka Koníře a následně ho za jeho píli odměnil dukáty.

Roku 1849 se stala Býšť samostatnou politickou obcí. V témže roce si zdejší pytlák vystřelil oko a těžce poškodil obličej. Spory mezi lesní správou a místními občany tu byly velmi časté. Mnohdy se též končily tragicky. Během prusko-rakouské války v roce 1866 dorazila do obce armádní dělostřelecká záloha a 2. července téhož roku sem byly posunuty armádní zásoby střeliva. 10. srpna 1869 byla zřízena v obci pošta. V roce 1874 zdejší hajný Zemler zastřelil při sbírání dříví jednoho člověka a druhého postřelil. Téhož roku se stala místní škola dvoutřídní. V roce 1879 byla nově zřízena pošta v čp. 74, jejímž poštmistrem byl okresní starosta František Šťastný. 1. září 1880 došlo ke zřízení tříčlenné četnické stanice. 28. prosince 1881 vyhořelo stavení Františka Hlásného čp. 63 se všemi uloženými zásobami. V roce 1882 byl zatčen známý pytlák Hájek, jehož syn byl odsouzen k dlouholetému pobytu za mřížemi za těžké postřelení hajného. Roku 1884 došlo k přestavbě zdejšího mostu pod erární silnicí. V roce 1885 se ustavil SDH, který roku 1910 získal ženský odbor. Protože však již od roku 1884 fungoval bez schválených stanov, tak se 36 jeho členů, včetně obecního starosty Jana Kohoutka, ocitlo před soudem. Zprvu byli holickým okresním soudem odsouzeni k peněžitiým trestům, aby byli následně před krajským soudem v Chrudimi osvobozeni. V roce 1886 se stala zdejší škola trojtřídní, takže muselo dojít k najmutí potřebných místností. Po odškolení Hoděšovic roku 1888 byla škola změněna zpět na dvoutřídní. 15. března 1896 vyhořelo hospodářské stavení Adolfa Mlatečka. 10. listopadu 1898 byl poštovní úřad zrušen, protože dosavadní poštmistr odešel do výslužby a nástupce nebylo. Přemístěn byl tak do Vysokého Chvojna. Obce Býšť, Hoděšovice, Hrachoviště a Svoboda byly přiděleny k poštovnímu úřadu v Hradci Králové, obce Chvojenec a Drahoš pak ke Chvojnu. 22. června 1899 zapálil blesk stavení Františka Kohoutka. 24. prosince 1900 se poprala pytlácká čtveřice bratrů Mlatečkových tak, že jeden z nich byl zabit. Po nařízení c. k. okresní školní rady ze 20. října 1902 byla stará škola v roce 1904 rozbourána a stavitelem Ing. Františkem Půlpánem z Holic vybudována nákladem 20 000 K nová dvojtřídní budova s rezervní třetí třídou, která byla přistavěna a rozšířena v letech 1951 a 1984. 15. června 1903 byla u chvojenské pošty zavedena přespolní pošta pro Chvojenec, Drahoš, Býšť a Hoděšovice. Téhož dne byla v Býšti otevřena poštovna. Následkem toho byl podle přípisu c. k. ředitelství pošt a telegrafů v Praze z 28. září 1903 zrušen dosavadní poštovní úřad. Roku 1904 vznikla Hospodářská beseda. 6. srpna 1907 zasáhla zdejší lesy větrná smršť. Roku 1911 se ustavil SDO Tyl. Z front 1. světové války se nevrátilo 22 místních mužů.

13. června 1920 proběhlo veřejné cvičení novohradeckých sokolů jako propagace k založení vlastní jednoty. V roce 1922 vznikla TJ Sokol. 3. srpna 1921 byl zastřelen pytlákem 30letý četník František Jandl (v některých pramenech se udává 4. srpna). K elektrifikaci obce došlo v letech 1922- 1923. 22. listopadu 1925 byla odevzdána veřejné potřebě motorová stříkačka, první na celém Holicku. V letech 1925-1927 byl postaven obecní dům. 24. května 1929 se v obci zastavil prezident T. G. Masaryk, který jel z Dolní Rovně do Hradce Králové. Roku 1930 byl v obci otevřen filiální obchod mlynářské firmy Josef Voženílek. O rok později bylo v hostinci zřízeno kino. 13. října 1932 byl zabit při vypínání elektrického motoru bývalý starosta František Kohoutek. 29. března 1933 byl vyloupen sociálně demokratický konzum Budoucnost. 1. února 1934 získala obec vlastního lékaře. Usadil se zde bývalý vojenský lékař MUDr. Karel Kořínek z Hradce Králové. 17. března 1935 zahájil svoji činnost SK v Býšti, a to přátelským zápasem s SK Bělečko. Za německé okupace nesla obec pojmenování Bejscht. 9. června 1940 došlo k odhalení pamětní desky Eduardu Nápravníkovi. V letech 1946-1947 bylo vyčištěno koryto zdejšího potoka. V roce 1957 vzniklo JZD III. typu pod předsednictvím Františka Štěrovského a o rok později Český svaz zahrádkářů. V letech 1955-1960 navíc v obci působil národopisný soubor. Roku 1958 byla zahájena stavba budovy MNV a požární zbrojnice. O rok později byla předána do provozu nová prodejna se samoobsluhou. 28. ledna 1965 zde Komunální služby Holice otevřely provozovnu holičství a kadeřnictví, kam holič a kadeřnice dojížděli 3x týdně. 18. února téhož roku zde byla otevřena sběrna šatstva a oděvů pro chemickou čistírnu v Holicích a po dohodě se Sdruženým podnikem v Holicích i obuvi a punčoch k opravě. V roce 1972 došlo k opravě silnice. Roku 1977 byla dokončena přístavba zdravotního střediska. V letech 1978-1980 byl vybudován pavilon pro 1. stupeň ZŠ, v letech 1983-1984 pro 2. stupeň a v letech 1986-1988 školní tělocvična. V letech 1980-1982 proběhla rekonstrukce sálu kulturního domu a v roce 1982 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží. O rok později byla zřízena nová školní jídelna a zadaptován objekt sběrny, v němž byla následně otevřena kombinovaná sběrna. Roku 1986 byla dokončena nová budova pošty i s telefonní ústřednou. V roce 1989 byl zkolaudován družstevní dům, který postavilo SBD Družba. Roku 1992 byl nově zřízen stánek PNS. V roce 1996 byla zbourána stará hospoda a vybudována nová, která je spojena se sálem. 9. září 1996 byla vztyčena nová vodárenská věž. O rok později byla zahájena výstavba nové kolonie rodinných domů. V noci z 22. na 23. července 1998 zasáhla obec díky přívalovým srážkám povodeň. V témže roce byla dokončena plynofikace obce. Roku 2011 došlo k propojení vodovodu Býšť-Hrachoviště. 31. srpna 2016 byla zkolaudována kanalizace v Býšti, Hoděšovicích a Hrachovišti.

Nejvýraznější místní pamětihodností je farní kostel sv. Jiří, který je poprvé připomínán v roce 1360. V letech 1630-1648 byl filiálním do Dašic, v letech 1677-1711 do Sezemic a v letech 1711-1807 do Chvojna. Původní kostel byl dřevěný, a tak časem zchátral. Z tohoto důvodu byl roku 1796 zbourán a nahrazen novým kamenným, který však v roce 1822 vyhořel. Následujícího roku byl postaven současný zděný kostel, k jehož velké rekonstrukci došlo roku 1974. Hlavní oltář shořel roku 1835 a nový byl zřízen v roce 1841, přičemž jeho obraz namaloval Antonín Špulák ze Žďáru. Zajímavostí je, že se v tomto svatostánku nacházejí varhany z roku 1833, které postavil Josef Jiruška z Hradce Králové. Z těch dalších můžeme zmínit: od 22. listopadu 2004 památkově chráněný vodní mlýn s roubeným patrem z 18. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-15895941), pomník padlým v 1. světové válce od K. Hilseho z Pouchova z roku 1928 a kamenný kříž u čp. 106 z roku 1862. V čp. 71 na místě bývalé dřevěné školy bývala před 2. světovou válkou synagoga. Nejvýznamnějším rodákem je Eduard Francevič Nápravník (24. srpna 1839 Býšť - 23. listopadu 1916 Petrohrad, Rusko), dirigent a hudební skladatel, který byl od roku 1867 druhým a od roku 1869 prvním dirigentem Mariinského divadla v Petrohradě. Dále odsud pocházeli: štípský učitel Jan Švyhnos (* 23. září 1805 Býšť); zakladatel velkoobchodu módním zbožím Josef Hybský a synové Josef Hybský (1870-1940) a komunistický funkcionář Josef Kacálek (9. srpna 1920 Býšť - 19. ledna 1974 Pardubice).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.131, 15.912)
Poslední aktualizace: 24.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Býšť

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
8,9km od místa

Příspěvky z okolí Býšť

Pomník padlým v Býšti
Pomník padlým v Býšti
Pomník
Pomník se nachází u kostela svatého Jiří. Je na něm tento nápis: 1914 – 1918 BENDA VINCENC, DUŠÁNEK FRANT., GEBAS STAN., JEDLIČKA JAN, KOHOUTEK JOSEF, KOHOUTEK JOSEF, KOHOUTEK FRANT, KUŘÁTNÍK JOSEF, KONÍŘ JOSEF, KOSINA RUDOLF, KOCIÁN RUDOLF, KOLÍN VÁCLAV, MLATEČEK JAN, MLATEČEK BOH., MACHAČ JOSEF, MELIŠ VÁCLAV, MANDYS FRANT., SOUČEK FRANT., STEIN LUDVÍK, STĚROVSKÝ JOSEF, VALÁŠEK JAROMÍR, ZIMA FRANT. MÍSTNÍM PADLÝM POSTAVIL SBOR DOBROVOL. HASIČŮ V BÝŠTI R. 1938   Hned ve…
0.3km
více »
Býšť - kostel sv. Jiří
Býšť - kostel sv. Jiří
Kostel
První písemné zmínky o obci Býšť jsou z let 1360-1371 v souvislosti s dřevěným kostelem. Ten byl v roce 1796 zbořen a bylo započato se stavbou kostela nového. Skáza nový kostel postihla v roce 1822, kdy vyhořel,…
0.4km
více »
Biřička
Biřička
Pramen
Potok Biřička vzniká spojením několika melioračních struh asi jeden kilometr severozápadně od Býště v nadmořské výšce 275 m. Spolu s Orlicí, Piletickým a Plačickým potokem patří mezi čtyři největší přítoky Labe na území Hradce Králové. Na potoku leží čtyři rybníky (Biřička, Cikán, Datlík, Roudnička) a také přírodní památka Roudnička a Datlík. Celková délka vodního toku je…
1.7km
více »
Rozcestí Koliba - Hradecké lesy
Rozcestí Koliba - Hradecké lesy
Rozcestí
Rozcestí u známé restaurace Koliba ukazuje cestu ve směru Nový Hradec Králové – Bažantnice po značce žluté, značka červená ukazuje cestu ve směru Koliba - Hradec Králové centrum a dále Lochenice. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4259.
1.8km
více »
Hrachoviště (Býšť)
Hrachoviště (Býšť)
Místní část
K prvnímu osídlení těchto míst došlo již v době kamenné, což potvrzuje nález kamenného mlatu v místech, kde se říká "Na Cuteli". Tato lokalita patřila nejprve českému panovníkovi a posléze do roku 1421 opatovickým…
1.9km
více »
turistické rozcestí Hoděšovice - bus
turistické rozcestí Hoděšovice - bus
Rozcestí
Rozcestník v Hoděšovicích u zastávky autobusu ukazuje turistům cestu po značce žluté a zelené. Žlutá značka ukazuje cestu ve směru Nový Hradec Králové (Kluky) - hájovna Bažantníce. Značka zelená ve směru Nový Hradec Králové (pod kopcem sv. Jana) - Horní Jelení. Obec Hodešovice je samostatně popsána u tohoto příspěvku: https://www.turistika.cz/mista/hodesovice
1.9km
více »
Přesypy u Rokytna
Přesypy u Rokytna
Přírodní památka
Chráněné území "písečné přesypy u Rokytna" najdeme po pravé straně silnice z Rokytna do Býště. Jedná se o lokalitu přírodních útvarů prorostlých borovým lesem sestávající ze 14 vln různých tvarů a velikostí. Vzhle…
2.1km
více »
Hoděšovice
Hoděšovice
Vesnice
Hoděšovice - obec obklopená lesy cca 10 km jižně od Hradce Králové. První doložená zmínka o obci se datuje rokem 1336. Po r. 1491 Hoděšovice náležely Vilémovi z Pernštejna což je doloženo v urbáři, který byl založ…
2.2km
více »
turistické rozcestí Hoděšovice
turistické rozcestí Hoděšovice
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v dolní části Hoděšovic, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce žluté ve směru Nový Hradec Králové (Kluky) - hájovna Bažantníce a po značce zelené ve směru Nový H…
2.2km
více »
Hradecké lesy 4 - na Výskyt z Hoděšovic
Hradecké lesy 4 - na Výskyt z Hoděšovic
Trasa
Velice pohodlná trasa Novohradeckými lesy začíná v Hoděšovicích (případně nechte auto u Koliby a do Hoděšovic můžete dojít po žluté značce po silnici …
2.2km
více »
Vysocká cesta - Hradecké lesy
Vysocká cesta - Hradecké lesy
Turistická trasa
Vysocká cesta - cca 4 km dlouhá lesní neveřejná asfaltová komunikace, která spojuje Vysokou nad Labem a Kolibu v jižní části Hradeckých lesů. Po komunikaci je vedena cyklotrasa č. 4259 a přetíná jí žlutá turistick…
3km
více »
Chvojenec
Chvojenec
Vesnice
Chvojenec je středně velká protáhlá obec s 630 obyvateli a najdeme ji u jižního okraje Hradeckého lesa, severovýchodním směrem od města Pardubice a severozápadním směrem od města Holice. Obcí protéká Chvojenecký…
3km
více »
Naučná stezka Koliba
Naučná stezka Koliba
Tipy na výlet
Hradecké lesy jsou protkány neskutečným množstvím stezek a cest, které můžeme využít k sportovnímu vyžití, procházkám a poznáním. V části, kde hospodaří Městské lesy HK jsou vybudovány i naučné stezky, Pohádková s…
3km
více »
Rokytno
Rokytno
Vesnice
Rokytno - první písemný záznam o vsi je datován rokem 1436, kdy byl císař Zikmund přijat za českého krále a dne 21. září předává Diviši Bořkovi z Miletínka zástavní listinu na část majetku bývalého opatovického kláštera. Historický název obce je odvozen od rokytí, což je vrboví. Dnes v obci na návsi najdeme starou dřevěnou zvoničku a pomník ukřižování.
3.2km
více »
trasa - Pohádková stezka
trasa - Pohádková stezka
Trasy
Pohádková stezka se nalézá v prostoru mezi Mazurovými chalupami a rybníkem Výskyt. U celkem 11 informačních tabulí dětičky naleznou pohádkovou bytost, např. bukového dědka, borůvkovou vílu, dráčka větvičku, kouzel…
3.6km
více »
U Mazury - Mazurovy chalupy
U Mazury - Mazurovy chalupy
Odpočinkové místo
Pod názvem Mazurovy chalupy se skrývá nejen chalupa pojmenovaná po Josefu Mazurovi, ale i přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 2002. Rezervace je tvořena komplexem slatinných, bezkolencových a mezofilní…
3.6km
více »
Mazurovy chalupy
Mazurovy chalupy
Tipy na výlet
Oblast hradeckých lesů skýtá nespočet zajímavých míst, která bychom neměli opomenout. Jedním takovým místem je oblast zvaná Mazurovy chalupy. Pod názvem Mazurovy chalupy se skrývá nejen chalupa pojmenovaná po Jose…
3.6km
více »
Bělečko
Bělečko
Vesnice
Obec Bělečko, která se nalézá v centru hradeckých lesů jihovýchodně od Hradce Králové, je prvně zmiňována v roce 1494. Nejvýraznější památkou v Bělečku je barokní kaplička z roku 1822, neomylně ji najdeme na návsi, v křižovatce cest. Padlé v 1. sv. válce připomíná pomník, který se nalézá cca 100 metrů východně od kapličky. Bělečkem prochází modrá a zelená turistická značka.…
4km
více »
Újezd u Sezemic
Újezd u Sezemic
Vesnice
Obec Újezd u Sezemic je rozložena mezi dvěma Rybníky,- Bohumilečským a Újezdským pod jižním okrajem Hradeckých lesů. První písemná zpráva o vsi je datována k roku 1436. Dnes v obci najdeme opravenou zvoničku a pomník ukřižování. Obcí vede cyklotrasa KČT č. 4125 procházející obcemi ve „Sdružení obcí pod Kunětickou horou".
4.2km
více »
Naučná stezka Mrtvé dřevo v Hradeckých lesích
Naučná stezka Mrtvé dřevo v Hradeckých lesích
Tipy na výlet
V Hradeckých lesích se zásluhou Městských lesů a odborníků z Výzkumné stanice pěstování lesa v Opočně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti zrodila nová naučná stezka Mrtvé dřevo. Protíná přírodní …
4.3km
více »
Vysoké Chvojno – výběh bizonů amerických
Vysoké Chvojno – výběh bizonů amerických
ZOO
Na venkově není neobvyklé vidět v ohradách koně, kravky a jiná domácí zvířata. V oborách zase není zvláštností sledovat daňky, jeleny, srnky, muflony a divoká prasata. Při tichém chování a troše štěstí můžeme ně…
4.7km
více »
Císařská studánka - Hradecké lesy
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Císařská studánka - Hradecké lesy
Studánka
Dnešní Císařská studánka v hradeckých lesích byla původně roubenou studánkou s pramenem. V roce 1875, u příležitosti stříbrné svatby rakousko-uherského mocnáře, dal nad studánkou lesmistr Rotter postavit zděnou st…
4.7km
více »
Hradecké lesy – výběh divočáků a daňků
Hradecké lesy – výběh divočáků a daňků
ZOO
V Hradeckých lesích, necelé tři kilometry od lesního hřbitova, se vlevo u hlavní lesní cesty Hradečnice, nacházejí dva výběhy pro zvěř. V jednom výběhu mají domov divočáci Pepina a Bob, ve druhém daňci a mufloni. …
4.9km
více »
Vysoké Chvojno - kostel Sv. Gotharda
Vysoké Chvojno - kostel Sv. Gotharda
Kostel
Farní kostel ve Vysokém Chvojně je zmiňován již ve 14. století. Do jeho osudu však zasáhly husitské války, kdy byl pobořen. Současný kostel sv. Gotharda pochází z roku 1729, oprava byla r…
4.9km
více »
rybník Výskyt - Hradecké lesy
rybník Výskyt - Hradecké lesy
Rybník
Rybník Výskyt je jedním z nejvyhledávanějších cílů pěších a cyklistů v prostoru hradeckých lesů. Na hrázi se nachází lovecká chatka, pro veřejnost je zde k dispozici kryté ohniště. K rybníku Výskyt nás nejpohodlně…
5.4km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum
Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…
5.5km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
6.1km
více »
Hradecké lesy
Hradecké lesy
Přírodní památka
Hradecké lesy je rozlehlý lesní prostor, který se rozprostírá od města Hradec Králové jihovýchodním směrem k městu Choceň. Dříve se Hradeckým lesem nazýval lesní prostor, který byl…
6.2km
více »
Kunětická hora
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
8.9km
více »
Hradec Králové
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
10.2km
více »