Bukurešť – pravoslavný kostel Nanebevzetí Panny Marie (București - Adormirea Maicii Domnului, Biserica Kretzulescu)
Ortodoxní bukurešťský svatostánek Nanebevzetí Panny Marie a svatých archandělů Michaela a Gabriela je znám především jako kostel (biserica) s neobvyklým názvem Crețulescu nebo Kretzulescu, což je příjmení zakladatelské rodiny. Byl postaven v letech 1720 až 1722 , je všeobecně považován za jednu z nejcennějších architektonických památek města z konce období vlády rodu Brâncoveanu a najdeme jej na adrese Calea Victoriei č. 47.
Nevelký kostel charakterizuje „trojlaločný“ půdorys a neobvyklé dvojvěží, kdy se jedna věž tyčí nad lodí a ta druhá – sloužící jako zvonice - nad nartexem. Obě věže jsou opatřeny úzkými a dlouhými okny, která zdůrazňují vertikalitu stavby. Fasády zdobí dekorativní plastika – v dolní části se jedná o obdélníkové panely a v horní o dvojité protáhlé archivolty. Vchod do kostela je tvořen otevřenou předsíní, podepřenou kamennými sloupy, mezi nimiž se otevírají jednoduché oblouky.
Vnější část kostela byla původně omítnutá, ale při jeho restaurování v letech 1935 až 1936 bylo rozhodnuto, že stavba nadále zůstane „ve variantě“ odhalená cihla. Malba v předsíni je původní, ta interiérová vznikla až v letech 1859 až 1860, kdy ji vytvořil malíř Gheorghe Tattarescu.
Na osudu a podobě kostela se silně podepsaly také dvě katastrofy – jedné se říká zemětřesení, druhé komunisti. Díky přírodě musel být kostel opravován v letech 1942 až 1943 v roce, kvůli lidem hned po roce 1989 (a to chtěli komunisti tento kostel původně strhnout). Velké restaurování zde pak ještě proběhlo v letech 1996 až 2003.
Kostel nechal postavit Iordache Kretzulescu se svou chotí Safty jako poděkování za to, že na rozdíl od Brâncoveanua a jeho synů nebyli popraveni a dokázali se z Istanbulu vrátit do Bukurešti. Stavba proběhla na místě staršího dřevěného kostela zvaného La putul cu Zale, který se v té době při severní městské hradbě.
Smutné je, že se na kostele nepodepsal jen bolševik, ale také „osvícenci“ 19. století. V letech 1815 a 1859 totiž kostel prošel rekonstrukcí, která zdeformovala původní architekturu a víceméně kompletně zničila veškerou jeho vnější výzdobu. Právě tehdy totiž dostaly fasády tvář v neogotickém stylu (oblouky nartexu, zvětšení oken) a současně došlo k výrazným zásahům do podoby interiéru. Vnitřní sloupy byly potlačeny, ikonostas transformován a původní freska nahrazena Tattarescuovou olejomalbou.
Rekonstrukce zde také proběhla v – již zmíněných – lletech 1935 a 1936, kdy se architekt Stefan Balş pokusil vrátit kostelu jeho původní podobu. Díky tomu byla věrně rekonstruována řada motivů a dekorací, došlo k přestavbě obou věží a také byla restaurována původní vnitřní malba v byzantském stylu. Současně došlo k částečnému odstranění Tattatrescovy olejomalby, vyjma např. portrétů zakladatelů.
Interiér vstupní předsíně je ozdoben freskou zobrazující výjevy z Apokalypsy, což je v neobyzantské ikonografii velmi neobvyklé. Nachází se zde také hrobka Emanoila C. Kretzulescua (+1878).
Příspěvky z okolí Bukurešť – pravoslavný kostel Nanebevzetí Panny Marie (București - Adormirea Maicii Domnului, Biserica Kretzulescu)




