Bukurešť – Katedrála Národní spásy (București - Catedrala Mântuirii Neanului)
Bukurešťská pravoslavná Katedrála Národní spásy je zasvěcena stejně tak Nanebevstoupení Páně jako sv. Ondřejovi Apoštolovi a jedná se o největší kostel v Rumunsku. Platí to i přesto, že je tento monumentální svatostánek od roku 2010 stále ve stádiu výstavby. Pokud budeme důvěřovat dostupným informačním pramenům, tak by tento chrám v byzantském stylu měl v nejvyšším bodě dosahovat téměř neuvěřitelných 127 metrů. Díky tomu by měla být Katedrála Národní spásy nejvyšší – ale současně také největší (min. objemem a plochou) - pravoslavnou církevní budovou na světě.
Faktem ovšem zůstává, že se zahájení stavby datuje do roku 2010, základní kámen byl položen v únoru 2011 a kompletní dokončení se plánovalo na konec roku 2018. Ještě v létě roku 2025 však hotovo nebylo. Sice již v roce 2018 bylo prostavěno asi 110 milionů eur, ale dokončena byla jen „hrubá stavba” a – u příležitosti oslav 100. výročí sjednocení Rumunska – vysvěcen hlavní oltář katedrály. Ukončení dalších stavebních prácí, vitráží. vnitřních maleb a mozaik se přeplánovalo na říjen roku 2025, kdy se má slavit 100. výročí rumunského patriarchátu.
Je přitom zajímavé, že o výstavbě Národní katedrály se mluvilo již od roku 1989, včetně možnosti využití staršího projektu architekta Petra Antonesca. Dokonce se již v roce 2007 pokládal základní kámen nové budovy, která měla být dokončena do roku 2021. Pořád se ale nějak měnily podmínky soutěže, dimenze stavby i její umístění, takže nakonec teprve v červnu roku 2009 rumunská pravoslavná církev oznámila, že katedrální komplex se bude rozkládat na pozemku v blízkosti Paláce parlamentu, že katedrála Spásy lidu bude vysoká 127 m nad úrovní terénu, že bude zabezpečena proti zemětřesení o síle přes 8 stupňů Richterovy škíly a bude mít plochu 38 tisíc m2. Katedrála měla mít železobetonovou konstrukci s cihlovými zdmi a interiérovou kapacitu přibližně 5.000 věřících. Celkové náklady byly odhadnuty na 180 až 400 milionů eur, a to včetně veškerách dokončovacích úprav i prací sochařských a malířských (francouzský list Le Figaro zvýšil odhad až na jednu miliardu eur). Veškeré náklady přitom měla nést církev (nějaké drobné – tedy deset milionů eur – ale nakonec věnovala i rumunská vláda a bukurešťská radnice).
Poloha nové národní katedrály na vršku Arsenal měla být morálním odpustkem za tři komunisty zcela zničené (a dva přemístěné) kostely, které odsud musely zmizet, aby uvolnily místo gigantickému komunistickému Paláci parlamentu.
Z architektonického hlediska je Katedrála Národní spásy syntézou tradice a moderny, stavbou spojující architektonické prvky z církevních objektů různých oblastí, např. moldavských klášterů nebo transylvánských věží, ale také z některých západních katedrál. Délka katedrály byla stanovena na 120 m a její šířka na 70 m. Za zmínku jistě stojí fakt, že v listopadu roku 2016 byl v Innsbrucku odlit pro bukurešťskou katedrálu Velký zvon. Ten váží více než 25 tun a má průměr 3,35 metru, což z něj dělá největší pohyblivý kostelní zvon na světě.
Po přečtení předchozích řádků nikoho asi nepřekvapí, že se tato gigantická stavba dočkala také silné kritiky. Jejím terčem byl hlavně fakt, že místo pokory a pokání za historické zločiny je zde vztyčen nový památníku za několik stovek milionů eur, který spíše připomíná „hrůzné monumenty“ komunistického období. Stavba katedrály tak připomíná někdejší Stalinův pomník na Letné a je často upozorňováno na to, že Rumunsko by určitě spíše potřebovalo nové nemocnice nebo dopravní infrastrukturu.
A na závěr ještě jedna zajímavost.
Součástí katedrálního staveniště se v roce 2011 stala také solitérní kaple Katedrály Národní spásy (Paraclisul Catedralei Mântuirii Neamului), která bývá občas nazývána kostel sv. Jana Zlatoústého. Tato kaple je unikátní tím, že uchovává kopii zázračné ikony Matky Boží (tzv. Prodromitsa). Kaple bývá potřebám věřících otevřena denně od 8:00 do pozdních nočních hodin.
napsáno v říjnu 2025
Příspěvky z okolí Bukurešť – Katedrála Národní spásy (București - Catedrala Mântuirii Neanului)




