Loading...
Bukurešťský Palác Parlamentu neboli Lidový dům (Casa Poporului) je svým způsobem fenomenálním světovým rekordmanem. Postaven byl v letech 1983 až 1997 a bývá označován jako gigantická stavba kombinující ve své podobě postmodernismus a tzv. neoneoklasicistní architekturu. Palác Parlamentu je vysoký 84 (uvádí se i 86) metrů, má celkem 18 podlaží (z toho 9 nadzemních), půdorys 270 x 245 m a jeho stavba údajně přišla na 4 miliardy eur (podle jiných pramenů „jen“ USD). Podzemní část paláce dosahuje do hloubky 92 m.
Na podobě Parlamentu, kterou mnozí označují za typický projev architektury reálného socialismu a produkt Ceaușescova kultu osobnosti, se podílelo 700 architektů; tím hlavním byla politička a architektka tzv. systematizace Mira Anca Victoria Mărculeţ Petrescu (pro tento úkol byla vybrána v pouhých 28 letech a je zajímavé, že v práci na paláci pokračovala až do roku 2006). Parlament stojí na částečně uměle zvýšeném „kopci“ v centrální části Bukurešti, pouhých 10 minut od náměstí Unirii a 20 minut od nádraží Gara de Nord.
Palác parlamentu je třetí největší administrativní budovou pro civilní využití na světě (podle rozlohy), nejdražší administrativní budovou světa (dnes už údajně spadl na 2. místo) a nejtěžší budovou na světě. Aby ne, když při stavbě bylo mj. použito celkem 5.500 tun cementu, 7.000 tun oceli, 2 miliony tun písku, 1.000 tun čediče a 3.500 tun křišťálu. K tomu si musíte přičíst minimálně váhu milionu m3 mramoru, 900.000 m3 dřeva. 200.000 m3 skla, 15.000 lustrů a 220.000 m2 koberců. V podstatě nepředstavitelné …
Záminkou pro stavbu paláce bylo zemětřesení v roce 1977 a nápad krále Karla I., který údajně již v 1935 navrhl stavbu Poslanecké sněmovny na Arsenalském vrchu. Tento projekt vymysleli největší architekti své doby, ale samotnou výstavbu zastavila II. světová válka. Protože je budova Parlamentu o 2% vyšší než Cheopsova pyramida, říká se jí občas také „faraonská stavba".
Díky stavbě paláce bylo za pomoci armády strženo více než 7 km2 starého centra hlavního města a přemístěno více než 40.000 lidí. Padly tehdy i budovy kláštera, nemocnice, Národního archivu nebo stadion. Na stavbě se následně podílelo asi 20.000 dělníků, 5.000 vojáků a nespočet tzv. „dobrovolníků“. Počet obětí není znám, ale předpokládá se, že šlo o stovky mrtvých.
Budova má přibližně 1.000 sálů, místností a pokojů, včetně 440 kanceláří, více než 30 sálů se salonky, čtyři restaurací, tří knihoven a koncertního sálu. Názvy sálů a salonů v Paláci Parlamentu vznikly po roce 1989 a odkazují na důležité události v historii rumunského lidu nebo světoznámé osobnosti. K těm nejznámějším patří Vstup 13. září (velká hala s mramorovými sloupy, která je propojena s monumentálním schodištěm kopírujícím petrohradskou Ermitáž), Síň lidských práv (sál o rozloze 625 m2, charakterizovaný dřevěnými pseudorenesančními pilastry, štukovým stropem a dvoutunovým lustrem), Galerie cti a oficiální vstupní hala (chodba dlouhá 150 m a široká 18 m, štukové stropy, posuvné dveře, 34 nosných sloupů a dvě monumentální schodiště), Sál Nicolae Balcesca (řecké dórské sloupy s bronzovými hlavicemi, růžový mramor a dveře ze zairského mahagonu, který je jediným nerumunským materiálem v budově), Sál Nicolae Korby (kazetové stropy potažené hedvábím, nábytek ve stylu art deco), Sál AI Cuza (jeden z nejimpozantnějších sálů paláce s výškou téměř 20 m a plochou 2.040 m2), Sál Iiona Brătiana (zdobný sál obklopený dvojicí nádvoří), Sál Sjednocení (původně Banketní sál byl navržen pro velkolepé recepce na úrovni hlav států; je to druhý nejvyšší sál v paláci, má podobu trojlodí - centrální loď 18x54 m a 15 m výška, obě boční lodě 6x42 m a 12,5 m výšky – s mramorovými sloupy a proskleným posuvným stropem, který prý unese vrtulník) nebo Sál Constantina A. Rosettiho (sál Mezinárodního konferenčního centra s prvky kubismu i stylu art deco a gigantickým lustrem – 5 tun). Podzemní parkoviště jsou údajně schopná pojmout až 20.000 aut.
Údržba této monumentální stavby je mimořádně nákladná – jen vytápění a klimatizace vyjdou ročně na několik milionů eur.
Palác Parlamentu můžeme dnes směle označit za multifunkční budovu. Již od roku 1994 zde sídlí Poslanecká sněmovna a od roku 2004 také rumunský Senát. Ve stejném roce se sem nastěhovalo i Národní muzeum současného umění a následně také Muzeum totalitního režimu. A hlavně byl palác zpřístupněn veřejnosti a dnes se jedná o velmi oblíbenou turistickou atrakci, která nabízí prohlídky s průvodcem v několika jazycích.
Pod palácem se nachází rozsáhlý systém podzemních tunelů a bunkrů. Nejzajímavější je tzv. nukleární bunkr, který měl sloužit jako úkryt pro politické vedení v případě jaderného útoku. Tento bunkr je napojen na síť podzemních tunelů vedoucích k různým strategickým bodům v Bukurešti. Většina těchto prostor není přístupná veřejnosti a dodnes je opředena mnoha tajemstvími.
Základní prohlídková trasa trvá přibližně 60 minut a zahrnuje návštěvu hlavních reprezentativních prostor, včetně monumentálního schodiště, hlavních konferenčních sálů a balkonu s výhledem na Bulvár Sjednocení. Průvodci poskytují detailní informace o historii budovy, její výstavbě a současném využití. Rozšířená prohlídka trvá 90 minut a nabízí navíc např. návštěvu podzemních prostor a pohled na některé technické detaily stavby. Musíte však počítat s poměrně přísnými bezpečnostními opatřeními.
Aktuálnost výše stupného a otevírací dobu je potřeba včas ověřit. Svého času se mluvilo o dlouhých frontách, otevírací době denně od 10:00 do 16:00 hod a vstupném ve výši 8 až 11 eur (+ 6 eur za omezené fotografování). Od roku 2025 se zřejmě dá vstupenka koupit pouze on-line. Různé společnosti navíc nabízejí kombinované vstupenky (bez čekání a se zajištěním převozu k Ceausescově rezidenci či Etnografickému muzeu), jejichž cena se ovšem pohybuje mezi 400 a 600 Kč.
napsáno v listopadu 2025