Loading...
Bukurešťské Národní muzeum historie Rumunska bývá svou nabídkou (starověké i středověké lapidárium, Rumunská pokladnice a kopie Trajánova sloupu) pravidelně řazeno mezi nejvýznamnější historická muzea v zemi i mezi nejlepší muzea v hlavním městě. Možná je to pravda, ale pro nás byla návštěva tohoto muzea asi největším zklamáním (nejen) Bukurešti. Je to sice vůči historickému muzeu – vzhledem k jisté rekonstrukcí jeho výstavních prostor v době naší návštěvy - možná trošku nespravedlivé, ale je to tak. A to zde prý tento problém trvá snad již od roku 2012 ...
Muzeul Național de Istorie bylo v současné podobě založeno roku 1970 a sídlí v prostorách neoklasicistního (nebo spíše eklektického) Poštovního paláce (Palatul Poştelor), což je monumentální budova postavená na obdélníkovém půdorysu v letech 1894 až 1900, kterou najdeme na adrese Calea Victoriei č. 12 a jejíž podobu navrhl architekt Alexandru Săvulescu.
V každém případě zde platí, že základem muzejní expozice se stala osobní sbírka historických předmětů a starožitností z oblasti přírodních věd a archeologie vojvody Mihaila Ghicy, kterou v roce 1834 daroval koleji sv. Sávy v Bukurešti. Samotné muzeum pak bylo založeno o 30 let později - tedy v roce 1864 (zpočátku jako dvě muzea – historické a přírodních věd) - a od počátku je jeho sbírka neustále obohacována nákupy, nálezy i dary. Sbírka Historického muzea zahrnuje – kromě stálé expozice - hlavně archeologii, historii, numismatiku, filatelii a staré knihy. Dá se také říct, že Národní muzeum historie Rumunska uchovává předměty historické hodnoty objevené na území dnešního Rumunska v období od pravěku až po současnost.
Muzeum o rozloze přes 8.000 m2 má přibližně 60 výstavních místností. Mezi klenoty stálé expozice patří sádrový odlitek celého Trajánova sloupu (rozložený na jednotlivé scény, pochopitelně), rumunské korunovační klenoty a zlatý poklad z Pietroasele. A za pozornost stojí i samotná muzejní budova s průčelním portikem podepřeným desítkou dórských sloupů. Celá budova je navíc ozdobena mnoha alegorickými sochařskými detaily.
Jednotlivé části stálé expozice si v následujících řádcích představíme o něco podrobněji:
Lapidárium můžeme rozdělit do tří sekcí: řecko-římské období, pozdní římské období a rumunský středověk. Celkově zde je – nebo spíše někdy snad bylo a možná ještě někdy bude - vystaveno 165 kamenných předmětů z území celého Rumunska. Tématicky je zde zastoupeno sochařství i architektura světská, náboženská a funerální.
Expozice Kopie Trajánova sloupu zaujímá mezi exponáty Národního muzea historie Rumunska zvláštní místo. Kopie slavné antické památky byla v plné velikosti vytvořena v letech 1934 až 1940 řemeslníky z Vatikánu. Vzhledem k historickému a politickému kontextu však byla do Bukurešti přivezena až v roce 1967. Kopie památníku je vyrobená z vyztuženého bílého cementu smíchaného s mramorovým prachem, takže se vzhledově velmi blíží originálu. Podstavec sloupu pak poskytuje přesný obraz proporcí monumentu.
V historické klenotnici je údajně vystaveno přes 3.000 unikátních exponátů vyrobených z drahých kovů a kamenů. Tato díla vznikla díky civilizacím, které v průběhu časů existovaly na současném území Rumunska. Nejčastěji bývají zmiňovány záležitosti jako Veltský poklad z 5. století, Apahidský poklad z 5. století nebo Dinogetijský poklad z 11. století, Ve 40 vitrínách stálé expozice Historické poklady můžeme obdivovat kultovní předměty, šperky, náboženské předměty a poklady, které spoluilustrují dějiny Rumunska od starověku až po současnost, Těšit se můžeme např. na getský knížecí poklad z Cucuteni-Băiceni, knížecí zlatý diadém z Buneşti-Avereşti, náhrdelník z Prisăcani, dácké zlaté náramky nebo hunské diadémy z Buhăieni a Dulceanca.
Otevřeno je zde od středy do neděle, a to od 10,00 do 18,00 hod. Za vstupné zaplatíte 20 lei (důchodci 10 lei, žáci, studenti a osoby se středně těžkým nebo lehkým postižením 5 lei). Po dobu rekonstrukce muzea, kdy je přístupná jen stálá expozice Historický poklad a dočasné expozice se základní vstupné upravuje na 10 lei (snížení zůstává na původní výši).
Závěrečné PS: Kdyby bylo muzeum normálně přístupné ve všech prostorách, asi by se mi zde velice líbilo a pobyl bych u jeho exponátů hodně dlouho (on třeba originál Trajánova sloupu v Římě je sice úžasný, ale pořádně jsem si ho neprohlédl ani za pomoci „dlouhého oka“). Navíc je muzeum cenově velmi přijatelné …
My ale z lapidária viděli naprosté minimum (většina exponátů, včetně všech soch, byla zabalena do černého nebo neprůhledného igelitu) a k „rozbalenému“ Trajánovu sloupu se nesmělo vůbec. Takže ten nepříjemný pocit a hluboké zklamání nevymazalo ani poloviční vstupné.
A to sem ještě někteří zašli pouze kvůli možnosti na vlastní oči vidět slavné neolitické (5.000 let př.n.l.) terakotové sošky Myslitel z Hamangie a Sedící žena, které ovšem byly kamsi zapůjčeny a v Bukurešti se všichni museli spokojit s „volně pohozenými“ kopiemi …
napsáno v říjnu 2025