Loading...
Broumovská Velká klášterní zahrada je zelenou relaxační oázou klidu, která byla založena za opata Tomáše (Thomase) Sartoria v roce 1676 a veřejnosti zpřístupněna roku 2006. Za její hlavní dominanty je považován někdejší domek zahradníka z 18. století a Císařský dub. Zahradník sice evidentně nebyl žádný chudák, ale současná podoba jeho někdejšího příbytku vznikla teprve v roce 1910, kdy mu bylo přistavěno patro. I tak je označován jako barokně – klasicistní.
Dnes zde sídlí Galerie Dům, která je dlouhodobě zaměřena na „prezentaci děl těch umělců, pro něž ani v dnešní době neztratil na výpovědní síle a smysluplnosti projev spjatý s tradičními výrazovými prostředky“. Najdeme zde tedy obrazy, kresby, grafiky, plastiky nebo fotografie. Nechybí ovšem ani (ne)pravidelné venkovní výstavy, spojující ve své podobě moderní umění s prostředím barokního kláštera.
Původně byla tato zahrada jediným místem, kam chodili řeholníci odpočívat (tedy správně rozjímat při modlitbách, ale také se starat o zeleninové a bylinkové záhony). Samotný areál kláštera totiž opouštět nesměli. Dnes je vystřídali obyvatelé a návštěvníci Broumova. Zahradě, která prošla v roce 2014 náročnou obnovou, zůstal její původní ráz, tedy otevřenost a kouzelná přirozenost, minimum záhonů, různá zákoutí a terasy.
V zahradě se nachází také několik soch a dalších drobných památek, fontána, dřevěný altán, malebný zahradní domek se skleníkem, zděný dům u vchodu, kde prý byli ubytováni zaměstnanců kuchyně, nebo velký dřevník, který se změnil ve společenský sál pro 300 lidí. Zapomenout nesmíme ani na památný dub zvaný Císařský. Byl totiž zasazen na počest sňatku císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou, tedy krásnou císařovnou Sissi.
Klášterní zahrada je veřejnosti volně přístupná. Podle některých informačních zdrojů je tomu tak denně po celých 24 hodin, ale ve skutečnosti je tento vstup časově omezen. V letním období (od května do října) můžete vstoupit od 8:00 do 20:00 hod., v zimním období (od listopadu do dubna) od 8:00 do 16:00 hod.
Na závěr snad ještě několik doplňujících informací o historii Velké klášterní zahrady:
Zahrada se nachází na severní straně kláštera a od počátku se jednalo zejména o okrasnou terasovou zahradu barokního typu, tedy s pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla zeleninová a bylinková část i ovocný sad a právě v zadní části zahrady byl později založen park s barokní kašnou. V roce 1695 byla postavena brána spojující zahradu s komunikací vedoucí k horní městské bráně a snad v roce 1705 došlo ke stavbě nového kamenného mostu spojujícího zahradu s klášterem.
V průběhu 18. století pak byla zahrada nově upravena tak, aby vzhledově odpovídala monumentální podobě kláštera, který právě prošel vrcholně barokní přestavbou. V polovině 18. století zde tak vznikla barokní okrasná zahrada francouzského typu doplněná několika drobnými stavbami. Negativně do vzhledu zahrady zasáhla přítomnost pruské armády. která zde na jaře roku 1779 zřídila polní náspy.
Od konce 19. století nastaly Klášterní zahradě krušné časy. Její podobu výrazně znehodnotilo vysázení řady lip v přední části a pás smrků zakrývajících zadní park. Od 50. let minulého století zahradu využíval Charitní ústav pro řeholnice, které tady pěstovaly brambory, obilí, zeleninu i květiny a chovaly králíky, slepice a prasata. Změna nastala teprve v 80. letech, kdy Klášterní zahradu převzalo město a obnovilo ji. No a pak již přišel rok 2014 a s ním velká revitalizace, která celý areál mj. vybavila informačními tabulemi a nočním osvětlením.