Březolupský zámecký areál

Od konce 15.století byly Březolupy samostatným statkem, jehož majitelé se často měnili.

O tom, kdo zde nechal vystavět trojkřídlou tvrz, si historické trochu prameny protiřečí, předpokládá se, že to byl Volf Lorant z Inky a stalo se tak na konci 16.století. Roku 1650 ji odkoupil hrabě František Horecký z Horky (měl manželku Markétu pocházející z rodu Serenyiů) a vzápětí rozhodl tvrz přebudovat na jednopatrový raně barokní zámek. Přitom bylo dostavěno čtvrté křídlo původního objektu a tím vzniklo uprostřed zámku malé intimní nádvoří. Renesančního ducha ještě částečně kopírovala uzavřená dispozice s nádvorními chodbami vstupního a protilehlého křídla s válcovými věžicemi na východním a severním nároží. Rovněž portály s erby naznačují přechodné období mezi manýrismem a barokem. Stavba zámku dokončena LP 1685. V té době byly obytné místnosti přístupny arkádovými chodbami či venkovními pavlačemi.

 

 

Současná podoba objektu je klasicistní (tu získal na přelomu 18. a 19.století) a průčelí je členěno římsami a pilastry. V té době byl založen i sousední krajinářský park. V půli „století páry“ původní šindelovou střechu nahradila krytina z břidlice. Začátkem dvacátého století bylo jihozápadní křídlo navýšeno o patro a přestože byly fasády sjednoceny, dostavba narušila symetrii budovy. Tuto část zámku musely v rozích zpevnit masivní opěrné pilíře. Na hlavním průčelí přibyla atika s hodinami a dřevěným balkonem, ten později nahradil balkon zděný.

 

 

Roku 1929 se březolupský zámek stal majetkem Baťova podpůrného fondu a byl využíván jako zotavovna. V roce 1949 se stal vlastníkem stát a krom kanceláří MNV zámek plnil funkci kulturního domu. Po sametu přešel do majetku obce a ta započala s jeho dlouhodobou rekonstrukcí. Při ní proběhl i archeologický výzkum a zámek byl zpsán mezi nemovité kulturní památky ČR.

Interiéry jsou využívány jako kanceláře obecního úřadu, archív, sklady a obřadní síň. Mimo to je zde půjčovna krojů „Tanečního souboru Botík,“ ateliér akademického malíře Pavla Trucla, další místnost využívá „Letecký a modelářský klub“ a část zámku si pronajala soukromá firma. Zámek má klenuté sklepy, v patře jsou zbytky štukové výzdoby a je tu i malá kaple, která prý byla zbudována na ochranu před čerty.

 

 

Ti v minulosti znepříjemňovali jednomu hraběti život. S jedním z nich podstoupil zápas, a když jej přitiskl ke zdi, zůstal po satanášovi na zdi nesmytelný flek a na schodech otisk kopyta. Díky vystavěné kapli pak údajně čerti zámek už nenavštěvovali.

Další pověst nás zase informuje o tom, že zde po soumraku na chodbách a v komnatách vládlo tak strašidelné a absolutní ticho, že se tu v noci nedalo vůbec spát.

 

 

Součástí zámeckého areálu je i objekt barokní sýpky na tzv.předzámčí a zámecký park. Ten na dvě poloviny rozdělilo zbudování silnice ze Zlína do Uherského Hradiště. Severní část parku krášlí lipová alej a ta druhá u zámku prošla roku 2001 rozsáhlou revitalizací a stala se pěkným místem místem pro procházky.