Boží muka v Benátkách Ať již přijedeme do této obce z jakéhokoliv směru, uvnitř Benátek narazíme na stará Boží muka, jež jsou umístěna na ostrůvku uprostřed křižovatky a jsou složena z hranolového soklu o rozměrech 27 x 27 x 220 cm a výklenkové kapličky o rozměrech 35 x 35 x 45 cm, která má na bocích reliéf Ukřižovaného Krista a z jeho boku vytékající krve do kalicha, zakončené stanovou stříškou a kamenným křížkem řeckého typu o výšce 60 cm a tloušťce ramen 8,5 cm (na vodorovných ramenech je dnes již nečitelný nápis). Na soklu se navíc nachází konzola pro svíci. Původně se však zde nacházela konzola pro zavěšení lucerny.Z jeho provedení se soudí, že se jedná o renesanční sakrální památku a pochází někdy ze 2. poloviny 16. století. Sám Emanuel Poche ve svých „Uměleckých památkách Čech“ klade jejich vznik do roku 1554. Tuto informaci zveřejnil již v roce 1937 v knize „Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země česká. XLVIII. Okres Dvůr… Ať již přijedeme do této obce z jakéhokoliv směru, uvnitř Benátek narazíme na stará Boží muka, jež jsou umístěna na ostrůvku uprostřed křižovatky a jsou složena z hranolového soklu o rozměrech 27 x 27 x 220 cm a výklenkové kapličky o rozměrech 35 x 35 x 45 cm, která má na bocích reliéf Ukřižovaného Krista a z jeho boku vytékající krve do kalicha, zakončené stanovou stříškou a kamenným křížkem řeckého typu o výšce 60 cm a tloušťce ramen 8,5 cm (na vodorovných ramenech je dnes již nečitelný nápis). Na soklu se navíc nachází konzola pro svíci. Původně se však zde nacházela konzola pro zavěšení lucerny.Z jeho provedení se soudí, že se jedná o renesanční sakrální památku a pochází někdy ze 2. poloviny 16. století. Sám Emanuel Poche ve svých „Uměleckých památkách Čech“ klade jejich vznik do roku 1554. Tuto informaci zveřejnil již v roce 1937 v knize „Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země česká. XLVIII. Okres Dvůr…