Bouzov-Kadeřín-drobné památky

Obec Kadeřín, místní část Bouzova se 27 (2005) obyvateli se nachází v kopcovitém lesnatém terénu Drahanské vrchoviny, 13 km jižně od městečka Loštice, na konci údolí Blažovského potoka.

Kadeřín se v pramenech poprvé uvádí v r. 1382, kdy prodal Beneš z Vildenberka a Bouzova Bouzov s Kadeřínem a dalšími obcemi markraběti Joštovi. Ten bouzovské panství postoupil v r. 1396 v dědictví Heraltovi z Kunštátu. Kadeřín sdílel většinu osudů společně s Blažovem a společně sdílely osudy s osudem bouzovského panství. Podle archivní listiny bouzovského panství z r. 1757 měl Kadeřín s Blažovem dokonce společnou pečeť ve které byl zobrazen medvěd. Přes pány z Kunštátu a z Poděbrad získali Kadeřín před r. 1442 páni z Postupic a v r. 1494 páni Haugvicové z Biskupic. V r. 1545 upravil Vaclav Haugvic z Biskupic nařízením poddanské poměry. Mimo jiné museli poddaní Kadeřína společně s poddanými Blažova opravovat hráze „Zajíczova“ rybníka. V r. 1583 koupil horní část Bouzova se zámkem, Kadeřínem a dalšími vesnicemi Jan Pergar z Pergu se kterým měli v r. 1586 poddaní spory o roboty. Po smrti posledního z rodu Pergů Mikuláše, bylo prodáno bouzovské panství Frydrychovi z Oprštorfu. Od pánů z Oprštorfu získala panství v r. 1655 Eusebie Sabina Podstátská z Prusínovic a její syn František hrabě z Hodic prodal bouzovské panství i s Kadeřínem řádu Německých rytířů u kterých zůstal až do r. 1848.

Pozemkové knihy měl Kadeřín od r. 1758. Kadeřín byl z počátku, tak jako řada okolních obcí přiškolen do Bouzova, ale od r. 1813 byla v Blažově i pro Kadeřín zřízena exkurentní škola, na které vyučoval v pondělí, útery, pátek a sobotu podučitel z Bouzova. Jako plat vybíral učitel od každého dítěte 2 krejcary týdně. Do r. 1814 se vyučovalo v soukromých domech, potom ve vlastní budově. Po r. 1840 byla v Blažově postavena nákladem 1928 zl. nová školní budova, ke které Kadeřín přispěl 80 zl. a potřebnými dovozy. V r. 1868 byla v Blažově zřízena samostatná škola (expositní učitelské místo). Prvním podučitelem na této škole byl František Švejda ze Zlína. V r. 1878 byla k budově školy přistavěna „učírna“ pro 60 žáků a bývalá „učírna“ byla přestavěna na byt učitele. Škola měla vlastní kroniku, kterou založil v r. 1875 učitel František Švejda a také vlastní knihovnu se 100 svazky knih.

V r. 1834 měl Kadeřín 18 domů a 110 obyvatel, byly tu doly na tuhu, kterou používali litovelští hrnčíři a zdejší kvalitní vápenec se zpracovával na vápno. Dřevěná kaplička uprostřed obce byla v r. 1858 přestavěna na zděnou. Po roce 1848 byl Kadeřín připojen jako osada obce Milkov v Konickém okrese a s Blažovem se spojil opět až v r. 1949. Od r. 1960 byl Blažov, Kadeřínem a Svojanov spojen s Kozovem a stali se jeho místní částí. V r. 1976 se Kozov se všemi připojenými obcemi stal součástí obce Bouzov. Kadeřín je rodištěm akad.sochaře Fr. Žáka (1886-1952). Na hranicích katastru obce, asi po 2 km jihovýchodně od restaurace v horní části obce je naučná stezka Špranek se skalní branou Zkamenělý zámek a stopami po hradu Branka. Po Naučné stezce se dostanete také k jeskyním a Památníku do Javoříčka.