Banská Belá – kostel sv. Jana Evangelisty (kostol sv. Jána apoštola a evangelistu)

Farní kostel sv. Jana Evangelisty je nejen jednoznačnou dominantou obce – a někdejšího hornického městečka - Banská Belá (cca 1.200 obyvatel), ale také její nejvýznamnější historickou památkou. Původně pozdně románský kostel pochází z I. poloviny 13. století, takže patří k nejstarším sakrálním stavbám na Bánskoštiavnicku. Byl vysvěcen v roce 1243 a ve své původní podobě vydržel tři a půl století. Roku 1590 zde totiž proběhla rozsáhlá přestavba v goticko – renesančním stylu. Chrámová věž je sice původní, ale v 17. století byla zvýšena o dvojpatrovou osmibokou nástavbu s krytým ochozem a barokní kopulí.

Z původní románské stavby se dochovala nejen zmíněná věž s pozdněrománským oknem, ale také obvodové zdivo chrámové lodě a severní boční portál. Vchodový portál je již gotický. Představená věž je v přízemí zaklenuta křížovou klenbou s hranolovými žebry bez svorníků. Presbytář s polygonálním závěrem a lunetovou klenbou, stejně jako opěrní pilíře pocházejí z období přestavby před rokem 1590. Sakristie na severní straně kněžiště i přístavby po oboch stranách věže vznikly až v 19. století. Interiérová výmalba pochází z 1932.

V dvojlodním interiéru kostela ihned uputá neogotický dřevěný hlavní oltář z roku 1896. Součástí tohoto oltáře jsou také sochy sv. Jana Evanjelisty, sv. Alžběty Uherské. sv. Ladislava, sv. Markéty Skotské a sv. Štěpána. Dřevěná polychromovaná kazatelna v kněžišti je také neogotická a pochází z roku 1843. Z 19. století jsou i dva boční oltáře zasvěcené Panně Márii Lurdské a Božskému srdci Ježišovu a dřevěná křtitelnice. Naopak z období pozdního baroka pochází několik obrazů, cenná a zdobná „sluneční“ monstrance i nškteré další liturgické předměty.

Křížová cesta je tvořena dřevěnými reliéfy a v roce 1985 ji zhotovil místní rodák Ján Bazalka.  Chrámové lavice s volutovými ozdobami pocházejí z II. poloviny 18. století. Boční dřevěné empory vznikly v době, kdy kostel využívali evangelíci, tedy na přelomu 16. a 17. století. Na západním chóru jsou umístěny varhany firmy Rieger z Krnova, pocházející z roku 1875. Okenní vitráže vznikly postupně v letech 1894 až 1897. Najdeme na nich postavy svatých i ornamentální vzory. Boční stěny kněžiště jsou vyzdobeny freskami z roku 1905. Nástropní malby v presbytáři i lodi zhotovil Ján Antal.

Mezi zajímavosti s kostelem spojované patří fakt, že jeho barokní kopule vznikla v letech 1750 až 1751 v rámci příprav na návštěvu vládnoucích Habsburků. Tehdy sem zavítal manžel  Márie Terézie František Štefan Lotrinský a o třináct let později „dorazil“ také Jozef II.

Zmínit musíme také to, že zde nenajdeme jen samotný objekt kostela, ale pozoruhodný komplex nabízející milovníkům památek i všem ostatním mnohem více. Asi nejzajímavější jeho částí je kryté schodiště, které bylo vybudováno v 16. století. Nad ním se původně nacházela budova školy z roku 1564. V přízemí se vchodem ze schodiště najdeme i v současné době místnost někdejší školy s původní renesanční hřebínkovou klenbou, ve které se dnes nachází farní společenská místnost. Také ohradní zeď, která kostel obklopila jako hradba proti Turkům, pochází z II. poloviny 16. století. O sto let později byla rekonstruována a zesílena a dnes obklopuje zdejší hřbitov.