Reklama
Reklama
Turistika.cz doporučuje
Nowy Targ County
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Nowy Targ County
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Babia Góra (Diabliak)

Turistické cíle Příroda Vrchol

Babia Góra (Diabliak) - (slovensky: Babia hora, česky: Babí hora, maďarsky: Babia gura, německy: Teufelspitze (Ďáblova hora)) – nejvyšší hora (1722,9 m n. m. – na některých mapách: 1725 m n. m.) Vnějších Západních Karpat a všech Beskyd. Vrchol najdeme při polsko-slovenské hranici v geomorfologické oblasti Středních Beskydy v jejich celku Beskid Żywiecki (ze slovenské stany hranice se toto pohoří nazývá Oravské Beskydy) Díky výšce Babí hory je toto pohoří 2. nejvyšší v Polsku). V rámci Beskidu Żywieckiego leží masiv hory v podcelku /Pasmu/ Babia Góra) a to ze tří čtvrtin na polském území (1/4 na Slovensku). Vrcholem a hlavním hřebenem prochází hlavní evropské rozvodí (zde mezi Baltským a Černým mořem). Název Diabliak nese vrcholová plošina (západní, označený vrchol Babí hory - 1722,9 m a o 100 metrů východněji druhý, neoznačený vrchol - 1722,8 m). Vrchol je, v hraničním hřebeni se Slovenskem, který k severozápadu klesá přes dva spočinky nazývané Kościółki (1615 a 1620 m n. m.) do sedla Przełęcz Brona ­(1408 m n. m.). To jej odděluje od sousedního vrcholu Mała Babia Góra (Cyl - 1517m). Na opačnou stranu (k severovýchodu) hřeben za vrcholem Babí hory pokračuje do vnitrozemí Polska (na vrcholu státní hranice uhýbá z hřebene k jihu). Hřeben tady pozvolněji klesá přes spočinky Gówniak (1617 m), Kępa (1521 m) a Sokolica (1366,6 m) do sedla Przełęcz Krowiarki (1010,7 m), za kterým se zvedá sousední masiv Policy (1368,8 m) s nejbližším vrcholem Syhlec (1146 m). Do roku 1920 a v období 2. Světové války probíhala dále tímto hřebenem hranice mezi Uherskem (Slovenskem) a Polskem (Haličí). Severní úbočí hory, modelována ledovci, až 60° svahy padají do doliny Skawicy. Jižní (oravská) úbočí Babí hory klesají do Podbeskydské brázdy a Oravské kotliny (Kotlina Orawska). Najdeme v nich dva výraznější spočinky: Jedľa (1348,5 m) a Przypór (1010,8 m).

Masív hory spolu s celým Beskidem Żywieckim byl vyvrásněn v třetihorách. Vrcholek hory je budován především mocnými vrstvami (až 750 m) flyšových hornin maguského příkrovu (hlavně pískovci a (v menšině) jílovci rajčanské jednotky), které jsou zde nasunuty na podmagurské vrstvy. V těchto masivech bylo objeveno mnoho zkamenělin eocenní fauny. Na těchto horninách vznikl převážně hladce modelovaný reliéf bez skalnatých útvarů. Na severních úbočích však byl povrch výrazně modelován v posledních glaciálech (dobách ledových), kdy zde ledovce vytvořily kary i ledovcová jezera. Díky erozi v měkčích flyšových horninách však tyto útvary rychle zanikaly. Přesto se zde dodnes dochovaly některé části skalnatých stěn bývalých karů a několik žlebů. Mechanickým zvětráváním povrchu v chladných klimatických obdobích čtvrtohor vznikla i četná kamenná moře (především kolem vrcholu a na jižních úbočích). Vlivem eroze flyšových vrstev (sesuvy svahů) zde vzniklo na úbočích několik menších jezírek jako: Mokry Stawek (největší), Zimny Stawek, Mały a Duży Orawski Stawek, Czarne Oko, Mały Stawek, Mułowy Stawek .

Podnebí Babí hory je chladné a vlhké srážkově nadprůměrné, teplotně naopak podprůměrné. Vždyť ročně tady spadne 1 200 mm srážek. Sníh se v nejvyšších partiích udrží i více jak 150 dní v roce. Ve vrcholových partiích často vane silný a studený vítr a dochází zde často k náhlým změnám počasí. V zimních měsících hrozí ve vrcholových partiích, zejména na severních úbočích, časté laviny.

Pokud jde o flóru a faunu, můžeme tady potkat druhy typické pro Západní Karpaty. Rostlinstvo Babí hory je modelovým příkladem vertikální vegetační členitosti. Spodní pásmo s výskytem bukového a jedlobukového porostu zasahuje do výšky 1150 m n. m. Horní smrkové pásmo dosahuje 1560 m. Porosty kleče se rozkládají mezi 1530 a 1664 m a nad nimi se prostírají alpínské hole (na jediném vrcholu v Beskydech). Vegetační kryt Babí hory byl podrobně prozkoumán. Roste zde více než 700 druhů vyšších rostlin i nejzajímavější vysokohorské druhy (asi 70, mezi nimi dva evropské endemity). Z živočišné říše se zde vyskytují: jelen evropský, prase divoké. Z šelem si zmínku zasluhuje určitě medvěd hnědý a vlk. Objevuje se ale i rys a kočka divoká. Z ptáků zmiňme tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a čápa černého. Z dravců pak orla křiklavého, káni lesní a početný je i krkavec velký. Pro bohatost flory i fauny je masiv chráněn v rámci „Babiogórskiego Parku Narodowego“ (polská část) a „národnej prírodnej rezervácie Babia hora“ (slovenská část). Podrobnosti k ochraně a druhové skladbě flóry naleznete po rozkliknutí příspěvků obou chráněných území.

Původ názvu Babí hora není zcela jasný, obvykle se odvozuje od slova baba, které však může mít více významů - například žena, ale také čarodějnice… Poláci ji nazývají samotný vrcholek - Diablak a Němci podobně – Dáblova hora. Hora je opředena mnoha pověstmi o tajemném podzemí. První objekt sloužící k noclehu byl postaven na Babí hoře už v roce 1806 – byla to útulna arciknížete a uherského palatina Josefa Habsburského. Stálá pravděpodobně na místě kamenného sloupu z roku 1876. Fungovala však jen velmi krátce (zničila ji vichřice). Další útulna (tzv. Losertówka) pak byla postavena roku 1852 z iniciativy hraběte Filipa Saint Genois (majitel Zawoji a Babiej Góry). Byla postavena z místního kamene, avšak i ona byla po několika letech zničena větry. V roku 1905 postavil Německý svaz turistů (Beskidenverein) pod vrcholem na uherské straně turistickou chatu(Schutzhaus auf der Babiagura), chatu spravoval od roku 1963 polský tatranský svaz. Chata v r. 1949 vyhořela a rumoviště bylo v r. 1980 asanováno. Od požáru je vrchol bez chaty a nejvýše položenou chatou tak dnes je, na polských, severních úbočích stojící, turistická chata PTTK Markowe Szcazawiny (1180 m n. m.).

Trasy vedoucí k vrcholu z Polska a po hranici jsou proto upraveny a dlážděny. Atrakcí je řetězy a stupačkami jištěná cesta (ferata -„Perć Akademików“) vedoucí po žluté, jednosměrné trase z chaty Schronisko PTTK Markowe Szcazawiny, žlebem Piarźystym přímo na vrchol. U vrcholu (kóta je 5 metrů před hranicí na polské straně) je v kamenném moři postaven kamenný sloup (z r. 1876) postavený na objednávku lázní v Oravskej Polhore na počest 70. výročí výstupu rakouského arciknížete a uherského palatina Josefa Habsburského. Poláci postavili koncem 20. Stol. vedle další pomník věnovaný papeži Janu Pavlu II., který za mlada i jako arcibiskup krakovský tento vrchol pravidelně navštěvoval. Vrchol je proslulý svými západy i východy slunce. Turisté navršili na severním okraji vrcholové plošiny kamenné valy sloužící jako ukrýt před větrem. Z vrcholu se za dobrého počasí naskýtá impozantní kruhový rozhled jímající na východě Gorce a Kotlinu Orawsko-Nowotarsku a směrem k jihu pak v kruhu postupně Tatry, Oravskou kotlinu, Oravskou Maguru, Chočské vrchy, Nízké Tatry, Velkou Fatru, Malou Fatru, Kysucké, Moravskoslezské, Oravské, Slezské Beskydy (za výborných podmínek zejména inverse až Jeseníky), Kotlinu Źiwiecku, Beskid Mały a Makowski. Kruhový rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/babiagora.php. Za příznivého počasí je na vrcholu i přístupových zpravidla množství, zejména polských turistů. Babí hora je totiž po Sněžce nejvíce navštěvovaným vrcholem Polska.

Na vrchol lze z Polska vystoupit:

  • po červené hřebenovce s mnoha výbornými výhledy ze sedla Przełęcz Krowiarki , přes rozcestí na Sokolicy a spočinky Kepa a Gówniak (2:30 hod, opačně 1:45 hod)
  • po červené trase od schroniska PTTK Markowe Szcazawiny a sedloPrzel. Brona (1:30, opačně 1:10 hod)
  • po žluté jednosměrné, řetězy a stupačkami jištěné trase („Perć Akademików“) od schroniska PTTK Markowe Szcazawiny, vedoucí žlebem Piarźystym přímo k vrcholu (1:15 hod)
  • po zelené výstupové trase z horního konce vesnice Lipnica Wielka (Pański Chodnik – 2:00 hod, opačně 1:15 hod)

ze Slovenska:

  • po hraniční modré a červené hřebenové trase ze Sedla Brána (Przel. Brona) (asi 1:00 hod., opačným směrem 0:50 hod.)
  • po žluté výstupové trase od Hviezdoslávovej horárňe (2:45 hod, opačně 2:15 hod)
Podobné příspěvky
Babia hora

Nejvyšší vrchol Slovenských Beskyd na česko-polských hranicích, 19 km od Námestova. Vlastní vrchol se tyčí cca 5 m za státní hranicí, ale je na něj dovolený přístup. Vrchol Babia hora je státní přírodní rezervací, v níž je chráněn svérázný komplex flóry. Kotlina ležící pod ním je další státní přírodní rezervací. Ve výšce 1100 až 1440 m jsou zde chráněny hlavně pralesovité porosty smrku.

Babia hora

Babia hora - (polsky: Babia Góra nebo Diabliak, česky: Babí hora, maďarsky: Babia gura, německy: Teufelspitze (Ďáblova hora)) – nejvyšší hora (1722,9 m n. m. – na polských mapách: 1725 m n. m.) Vnějších Západních Karpat a všech Beskyd. Najdeme ji na slovensko-polské hranici v geomorfologické oblasti Středních Beskydy v jejich celku Oravské Beskydy (z polské stany hranice se toto pohoří nazývá Beskid Żywiecki a díky Babí hoře je 2. nejvyšší v Polsku). V rámci Oravských Beskyd masiv hory leží v podcelku Babí hora) a to jen z jedné čtvrtiny na slovenském území (3/4 v Polsku). Vrcholem a hlavním hřebenem prochází hlavní evropské rozvodí (zde mezi Baltským a Černým mořem). Vrchol je v hřebeni na severozápadě oddělen Sedlem Brána (Przel. Brona ­–1408 m n. m.) od Malej Babiej hory (1514,9 m). Na opačnou stranu (k severovýchodu) hřeben za vrcholem Babí hory pokračuje do Polska (na vrcholu státní hranice uhýbá z hřebene k jihu). Hřeben tady pozvolněji klesá přes spočinky Gówniak (1617 m), Kępa (1521 m) a Sokolica (1366,6 m) do sedla Przełęcz Krowiarki (1010,7 m), za kterým se zvedá sousední masiv Policy (1368,8 m) s nejbližším vrcholem Syhlec (1146 m). Jižní úbočí Babí hory klesají do Podbeskydské brázdy a najdeme v nich dva výraznější spočinky: Jedľa (1348,5 m) a Prípor (1010,8 m). Severní úbočí, modelována ledovci, pak padají do doliny Skawicy. Ze slovenské strany hranice leží Babi hora v CHKO Horná Orava, na katastru obce Oravská Polhora.

Masív hory spolu s celými Oravskými Beskydami byl vyvrásněn v třetihorách. Vrcholek hory je budován především mocnými vrstvami (až 750 m) flyšových hornin maguského příkrovu (hlavně pískovci a v menšině jílovci rajčanské jednotky), které jsou zde nasunuty na podmagurské vrstvy. V těchto masivech bylo objeveno mnoho zkamenělin eocénní fauny. Na těchto horninách vznikl převážně hladce modelovaný reliéf bez skalnatých útvarů. Na severních polských úbočích však byl povrch výrazně modelován v posledních glaciálech (dobách ledových), kdy zde ledovce vytvořily kary i ledovcová jezera. Díky erozi v měkčích flyšových horninách však tyto útvary rychle zanikaly. Přesto se zde dodnes dochovaly některé části skalnatých stěn bývalých karů a několik žlebů. Mechanickým zvětráváním povrchu v chladných klimatických obdobích čtvrtohor vznikla i četná kamenná moře (především kolem vrcholu a na jižních úbočích). Vlivem eroze flyšových vrstev (sesuvy svahů) zde vzniklo na úbočích několik menších jezírek jako: Mokry Stawek (největší), Zimny Stawek, Mały a Duży Orawski Stawek, Czarne Oko, Mały Stawek, Mułowy Stawek .

Podnebí Babí hory je chladné a vlhké Srážkově, podobně jako celá Orava, nadprůměrné, teplotně naopak podprůměrné. Vždyť ročně tady spadne až 1 200 mm srážek. Sníh se v nejvyšších partiích udrží i více jak 150 dní v roce. Ve vrcholových partiích často vane silný a studený vítr a dochází zde často k náhlým změnám počasí.

Pokud jde o flóru a faunu, můžeme tady potkat druhy typické pro Západní Karpaty. Rostlinstvo Babí hory je modelovým příkladem vertikální vegetační členitosti. Spodní patro s výskytem bukového a jedlobukového porostu zasahuje do výšky 1150 m n. m. Horní smrkové patro dosahuje 1560 m. Porosty kleče se rozkládají mezi 1530 a 1664 m a nad nimi se prostírají alpínské hole (na jediném vrcholu v Beskydech). Vegetační kryt Babí hory byl podrobně prozkoumán. Roste zde více než 500 druhů vyšších rostlin i nejzajímavější vysokohorské druhy (asi 70, mezi nimi dva evropské endemity). Z živočišné říše se zde vyskytují: jelen evropský, prase divoké. Z šelem si zmínku zasluhuje určitě medvěd hnědý a vlk. Objevuje se ale i rys a kočka divoká. Z ptáků zmiňme tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a čápa černého. Z dravců pak orla křiklavého, káni lesní a početný je i krkavec velký. Pro bohatost flory i fauny je masiv chráněn v rámci „národnej prírodnej rezervácie Babia hora“ (slovenská část) a „Babiogórskiego Parku Narodowego“ (polská část). Podrobnosti k ochraně a druhové skladbě flóry naleznete po rozkliknutí příspěvků obou chráněných území.

Původ názvu Babí hora není zcela jasný, obvykle se odvozuje od slova baba, které však může mít více významů - například žena, ale také čarodějnice… Poláci ji nazývají samotný vrcholek - Diablak a Němci podobně – Dáblova hora. Hora je opředena mnoha pověstmi o tajemném podzemí. První objekt sloužící k noclehu byl postaven na Babí hoře už v roce 1806 – byla to útulna arciknížete a uherského palatina Josefa Habsburského. Stálá pravděpodobně na místě kamenného sloupu z roku 1876. Fungovala však jen velmi krátce (zničila ji vichřice). Další útulna (tzv. Losertówka) pak byla postavena roku 1852 z iniciativy hraběte Filipa Saint Genois (majitel Zawoji a Babiej Góry). Byla postavena z místního kamene, avšak i ona byla po několika letech zničena větry. V roku 1905 postavil Německý svaz turistů (Beskidenverein) pod vrcholem na uherské straně turistickou chatu(Schutzhaus auf der Babiagura), chatu spravoval od roku 1963 polský tatranský svaz. Chata v r. 1949 vyhořela a rumoviště bylo v r. 1980 asanováno. Od požáru je vrchol bez chaty a nejvýše položenou chatou tak dnes je, na polských, severních úbočích stojící, turistická chata Schronisko PTTK Markowe Szcazawiny (1180 m n. m.).

Na turistickém chodníku (žlutá trasa), v klečových porostech pod vrcholem vydatný pramen vody. Vrchol je velmi navštěvován polskými turisty. Trasy vedoucí z Polska a po hranici jsou proto upraveny a dlážděny. U vrcholu (kóta je 5 metrů za hranicí na polské straně) je v kamenném moři postaven kamenný sloup (z r. 1876). Byl postaven na objednávku lázní v Oravskej Polhore na počest 70. výročí výstupu rakouského arciknížete a uherského palatina Josefa Habsburského. Poláci postavili koncem 20. Stol. vedle další pomník věnovaný papeži Janu Pavlu II., který za mlada i jako arcibiskup krakovský tento vrchol pravidelně navštěvoval. Vrchol je proslulý svými západy i východy slunce. Turisté navršili na severním okraji vrcholové plošiny kamenné valy sloužící jako ukrýt před větrem. Z vrcholu se za dobrého počasí naskýtá impozantní kruhový rozhled jímající na východě Gorce a Podhale a směrem k jihu pak v kruhu postupně Tatry, Oravskou kotlinu, Oravskou Maguru, Chočské vrchy, Nízké Tatry, Velkou Fatru, Malou Fatru, Kysucké, Moravskoslezské, Oravské, Slezské Beskydy (za výborných podmínek zejména inverse až Jeseníky), Kotlinu Źiwiecku, Beskid Mały a Makowski. Kruhový rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/babiagora.php

Na vrchol lze Slovenska vystoupit:

  • po hraniční modré a červené hřebenové trase ze Sedla Brána (Przel. Brona) (asi 1:00 hod., opačným směrem 0:50 hod.)
  • po žluté výstupové trase od Hviezdoslávovej horárňi (2:45 hod, opačně 2:15 hod)

z Polska:

  • po červené hřebenovce (s mnoha výbornými výhledy) ze sedla Przełęcz Krowiarki, přes rozcestí na Sokolicy a spočinky Kepa a Gówniak (2:30 hod, opačně 1:45 hod)
  • po červené trase od schroniska PTTK Markowe Szcazawiny a sedloPrzel. Brona (1:30, opačně 1:10 hod)
  • po žluté jednosměrné, řetězy a stupačkami jištěné trase („Perć Akademicka“) schroniska PTTK Markowe Szcazawiny, vedoucí žlebem Piarźystym přímo k vrcholu (1:15 hod)
  • po zelené výstupové trase z horního konce vesnice Lipnica Wielka (Pański Chodnik – 2:00 hod, opačně 1:15 hod)
Nadmořská výška:
1723 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.573, 19.530)
Poslední aktualizace: 16.2.2016
Autor: 11965
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Praktické informace
Babia Góra (Diabliak)</strong> mapa
Mapa Babia Góra (Diabliak)

Příspěvky v okolí Babia Góra (Diabliak)

Babia Góra – „Królowa Beskidów” - masyw górski w Paśmie Babiogórskim należącym do Beskidu Żywieckiego w Beskidach Zachodnich. Położony jest we wschodniej części Beskidu Żywieckiego, a zarazem jest jego najwyższym wzniesieniem. Masyw Babiej Góry rozciąga się od Przełęczy Jałowieckiej …
Rozhodli jsme se,že na Lysé hoře už jsme byli dost krát a je čas pro změnu.Zůstáváme v Beskydech,ale tentokrát Oravských a vydáváme se na nejvyžší horu zvanou BABÍ HORA.Naše výpravy směřujeme vždy na východ slunce,takže tentokrát jsem si museli přivstat a vyrážíme už o půlnoci. Nebudu se rozepisovat jak se dostanete k chatě Slaná voda,protože to si umí najít každý na internetu.Jen napíš…
NPR Babia hora – národní přírodní rezervace (530 ha). Byla vyhlášena v roce 1974. Nachází se v Oravských Beskydech, v CHKO Horná Orava, na katastrálním území Oravská Polhora. Chrání slovenská úbočí vrc…
Babiogórski Park Narodowy – národní park (33,92 km²). Byl vyhlášen v roce 1954 na původní rozloze 17,03 km² (rozšířen v roce 1997). Chrání severní a jižní úbočí masivu Babiej Góry (nejvyšší hora B…
Przełęcz Brona – (slovensky: sedlo Brána) nevýraznější sedlo (1408 m n. m.) v masivu Babiej Góry , (podcelek/Pasmo/ Babiogórskie) v Beskidzie Źiwieckim (na Slovensku v Oravských Beskydech). Masiv …
Schronisko PTTK Markowe Szcazawiny – turistická chata v Beskidzie Żywieckim, na severních úbočích Babiej Góry , v nadmořské výšce 1180 m. Nachází se na území  Babiogórskiego Parku Narodowego, na nevelk…
Kępa – (1521 m n . m.) jeden ze spočinků v hlavním hřebeni  Babiej Góry. Do roku 1920 a v období 2. Světové války probíhala tímto hřebenem hranice mezi Uherskem (Slovenskem) a Polskem (Haličí). Le…
Mała Babia Góra (Cyl) – (slovensky: Malá Babia hora) - druhý výrazný vrchol (1517 m n. m . - podle slovenských měření 1515 m) v masivu Babiej Góry. Nachází se tedy v Beskidu Źiwieckim (na slovenském úz…
Sokolica – nejnižší (1366,6 m n. m.) ze spočinků (nevýrazných vrcholků) v hřebeni Babiej Góry. Do roku 1920 a v období 2. Světové války probíhala tímto hřebenem hranice mezi Uherskem (Slovenskem) a Pol…
Vrchol
Pilsko - (polsky: Pilsko) – po Babí hoře (Babiej hore) druhá nejvyšší hora Oravských beskyd (v Polsku Beskidu Źywieckego). Název zahrnuje celý masiv hory, ležící na slovensko-polské hranici, jakož i jeho nejvyšš…
16.1km
více »
Tipy na výlet
Horní Orava. Před šedesáti lety bídný horský kraj. Nicotná kamenitá políčka, rozsáhlé Pastviny porostlé jalovcem, hluboké lesy. Drsné, nevlídné podnebí, dřevěnice a „drotári“. Obživa v lese, mal…
18.5km
více »
Skazen oravské vesnice v krásném prostředí na polaně u osady Brestová u silnice mezi Zubercem a Zverovkou. Jsou zde soustředěny typické oravské objekty, dokládající život a bydlení rolníků, pastýřů, řemeslníků (…
35.8km
více »
Ideme na Oravský hrad , ktorý je perlou na oravského regiónu a zároveň patrí k najkrajším hradom na Slovensku.Dostaneme sa sem autom , ktoré je možné si nechať pod hradom v Oravskom Podzámku na stráženom,platenom …
36.3km
více »
Oravský hrad stojí nad obcí Oravský podzámok na 112 m vysokém strmém vápencovém bradle v okrese Dolný Kubín. První písemné údaje o hradu pochází z roku 1267, kdy byla vybudována nejvýše položená č…
36.5km
více »
Městečko
Horská obec rozprostírající se na pomezí národního parku Malá Fatra a CHKO Kysuce. Skládá se z několika roztroušených osad. V minulosti jich TERCHOVá měla více jak 120. První zmínka o obci pochází z roku 1580, tehdy spadala pod Strečno-Gbeľanské panství. Za druhé světové války fašisté obec vypálili. Byla poškozena značná část zdejších domů. V letech 1947-1950 se obec začala z…
42.6km
více »
- momentálně slouží jen jako bufet - nevýše položené občerstvení v Roháčoch. Nachází se v Roháčské dolině,  ve výšce 1373 m n.m. Nad ní začíná „amfiteátr Smutnéj doliny“, která je horním patrem Roháčskej doliny.…
42.6km
více »
– nejmenší ze čtyř  Roháčských ples. Nachází se v horní části Roháčskej doliny, na prostřední ze tří teras Predného Zeleného a ze severu do něj padá úbočí Zeleného (Zelený Roháčský vrch). Hladina plesa je ve výš…
42.9km
více »
Hřeben
Tri kopy – zubatá, rozeklaná část hlavního hřebene Západních Tater se třemi vrcholky. Nachází se ve skupině Roháčů mezi mělkým, ale širokým sedlem Hrubá priehyba, které na západě tento úsek hřebene odděluje od H…
43.6km
více »
Vrchol
Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od …
43.7km
více »
Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačli…
44.3km
více »
- skalnatý, dolomitový vrchol (1343,5 m n.m.) na severním okraji hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry. Vrchol je menším sousedem v hřebeni jižněji situovaného Veľkého Rozsutca (1609,7 m). Oba masívy rozděluje s…
47.5km
více »
Soutěska
Dolné diery – průlomová, kaňonovitá soutěska v Kriváňské Malé Fatře. Najdeme ji v Katastru obce Terchová, nad rozcestím Biely potok. Dierový  potok zde průlomovým kaňonem, mezi masív…
48.7km
více »
- charakteristický členitý vrchol (1609,7 m n.m.) v Národním parku Malá Fatra, v severovýchodní části hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry. Vrchol na severu sousedí s Malým Rozsutcom (1343,5 m), od kterého jej …
48.9km
více »
Soutěska
Horné diery – kaňonovitá soutěska v Kriváňské Malé Fatře. Najdeme ji nad polanou Podžiar, mezi masivem Rovné hory (rozsocha  Malého Rozsutca) a Poludňovýni skalami (rozsocha Veľkého Rozsutca).  Byla vytvořena erozivní činností Dierového potoka ve světlých, masívních hnědošedých dolomitech Chočského příkrovu (středně-triasový dolomitový komplex Veľkého Rozsutca). …
Aquapark Tatralandia se nachází poblíž města Liptovský Mikuláš a nedaleko od nádrže Liptovská Mara. Jedná se o největší aquapark ve Střední Evropě, s několika bazény, s termální vodou, se spoustou atrakcí a vyžit…
50.7km
více »
Nejdelší slovenská řeka Váh způsobovala v minulosti řadu záplav a proto byla na její zkrocení postavena soustava několika přehrad - některé byly vybaveny vodními elektrárnami. první přehradou Vážské kaskády - mimo…
51.5km
více »
- nejvyšší vrchol (1708,7 m) Kriváňské Fatry i celé Malé Fatry. Nalezneme jej v centrální části hlavního hřebene. Na severozápadě jsou sousedním vrcholem Koniarky (1535 m). Oba vrcholy odděluje vedlejší vrchol…
55.8km
více »
Město
První dokument o městě pochází z roku 965. V roce 1000 zde vzniklo biskupství. V r. 1138 se krakovský zámek stal významným a stal se nejdůležitějším místem Polska. V roce 1150 byla kostelem otevřena škola. V r. 1257 proběhla rekonstrukce města - byly vybudovány hradby. A v r. 1320 zde byl poprvé korunován král - Vladislav Lokátek. V 16. stol. se hlavním městem stala Varšava a Krakow ztratil na významu. Během 17. stol. by…
61.9km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace