TURISTIKU PODPORUJÍ
58 393 turistů a cestovatelů
91 873 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
923 285,- odměny za články

Polsko - fotogalerie

Polsko

Polsko je zemí s bohatou historií a na rozlohu šestou největší zemí Evropy. Hlavním městem Polska je Varšava. Mezi další turisticky zajímavá města patří např.: Klodzko, Krakow, Wroclaw, Glucholazy. Polsko má přibližně 38 mil. obyvatel.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlet / Cestopisy / Trasy Hrad Wawel / Koncentrační tábor Osvětim Ubytování Polsko
Turistické cíle / Mapa Polska Zámek Windsor / Kudowa Zdroj - nákupy Štětín - procházka centrem

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Babia Góra (Diabliak)

Turistické cíle Příroda Vrchol

Babia Góra -  hlavní vrchol hory (září 2012)
Babia Góra - hlavní vrchol hory (září 2012)  •  Fotografie (9)  • Foto: 11965
Babia Góra - vrchol hory z východního vrcholu (září 2012)

Babia Góra (Diabliak) - (slovensky: Babia hora, česky: Babí hora, maďarsky: Babia gura, německy: Teufelspitze (Ďáblova hora)) – nejvyšší hora (1722,9 m n. m. – na některých mapách: 1725 m n. m.) Vnějších Západních Karpat a všech Beskyd. Vrchol najdeme při polsko-slovenské hranici v geomorfologické oblasti Středních Beskydy v jejich celku Beskid Żywiecki (ze slovenské stany hranice se toto pohoří nazývá Oravské Beskydy) Díky výšce Babí hory je toto pohoří 2. nejvyšší v Polsku). V rámci Beskidu Żywieckiego leží masiv hory v podcelku /Pasmu/ Babia Góra) a to ze tří čtvrtin na polském území (1/4 na Slovensku). Vrcholem a hlavním hřebenem prochází hlavní evropské rozvodí (zde mezi Baltským a Černým mořem). Název Diabliak nese vrcholová plošina (západní, označený vrchol Babí hory - 1722,9 m a o 100 metrů východněji druhý, neoznačený vrchol - 1722,8 m). Vrchol je, v hraničním hřebeni se Slovenskem, který k severozápadu klesá přes dva spočinky nazývané Kościółki (1615 a 1620 m n. m.) do sedla Przełęcz Brona ­(1408 m n. m.). To jej odděluje od sousedního vrcholu Mała Babia Góra (Cyl - 1517m). Na opačnou stranu (k severovýchodu) hřeben za vrcholem Babí hory pokračuje do vnitrozemí Polska (na vrcholu státní hranice uhýbá z hřebene k jihu). Hřeben tady pozvolněji klesá přes spočinky Gówniak (1617 m), Kępa (1521 m) a Sokolica (1366,6 m) do sedla Przełęcz Krowiarki (1010,7 m), za kterým se zvedá sousední masiv Policy (1368,8 m) s nejbližším vrcholem Syhlec (1146 m). Do roku 1920 a v období 2. Světové války probíhala dále tímto hřebenem hranice mezi Uherskem (Slovenskem) a Polskem (Haličí). Severní úbočí hory, modelována ledovci, až 60° svahy padají do doliny Skawicy. Jižní (oravská) úbočí Babí hory klesají do Podbeskydské brázdy a Oravské kotliny (Kotlina Orawska). Najdeme v nich dva výraznější spočinky: Jedľa (1348,5 m) a Przypór (1010,8 m).

Babia Góra -  vrchol (září 2012)

Masív hory spolu s celým Beskidem Żywieckim byl vyvrásněn v třetihorách. Vrcholek hory je budován především mocnými vrstvami (až 750 m) flyšových hornin maguského příkrovu (hlavně pískovci a (v menšině) jílovci rajčanské jednotky), které jsou zde nasunuty na podmagurské vrstvy. V těchto masivech bylo objeveno mnoho zkamenělin eocenní fauny. Na těchto horninách vznikl převážně hladce modelovaný reliéf bez skalnatých útvarů. Na severních úbočích však byl povrch výrazně modelován v posledních glaciálech (dobách ledových), kdy zde ledovce vytvořily kary i ledovcová jezera. Díky erozi v měkčích flyšových horninách však tyto útvary rychle zanikaly. Přesto se zde dodnes dochovaly některé části skalnatých stěn bývalých karů a několik žlebů. Mechanickým zvětráváním povrchu v chladných klimatických obdobích čtvrtohor vznikla i četná kamenná moře (především kolem vrcholu a na jižních úbočích). Vlivem eroze flyšových vrstev (sesuvy svahů) zde vzniklo na úbočích několik menších jezírek jako: Mokry Stawek (největší), Zimny Stawek, Mały a Duży Orawski Stawek, Czarne Oko, Mały Stawek, Mułowy Stawek .

Podnebí Babí hory je chladné a vlhké srážkově nadprůměrné, teplotně naopak podprůměrné. Vždyť ročně tady spadne 1 200 mm srážek. Sníh se v nejvyšších partiích udrží i více jak 150 dní v roce. Ve vrcholových partiích často vane silný a studený vítr a dochází zde často k náhlým změnám počasí. V zimních měsících hrozí ve vrcholových partiích, zejména na severních úbočích, časté laviny.

Babia Góra - na vrcholu (září 2012)

Pokud jde o flóru a faunu, můžeme tady potkat druhy typické pro Západní Karpaty. Rostlinstvo Babí hory je modelovým příkladem vertikální vegetační členitosti. Spodní pásmo s výskytem bukového a jedlobukového porostu zasahuje do výšky 1150 m n. m. Horní smrkové pásmo dosahuje 1560 m. Porosty kleče se rozkládají mezi 1530 a 1664 m a nad nimi se prostírají alpínské hole (na jediném vrcholu v Beskydech). Vegetační kryt Babí hory byl podrobně prozkoumán. Roste zde více než 700 druhů vyšších rostlin i nejzajímavější vysokohorské druhy (asi 70, mezi nimi dva evropské endemity). Z živočišné říše se zde vyskytují: jelen evropský, prase divoké. Z šelem si zmínku zasluhuje určitě medvěd hnědý a vlk. Objevuje se ale i rys a kočka divoká. Z ptáků zmiňme tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a čápa černého. Z dravců pak orla křiklavého, káni lesní a početný je i krkavec velký. Pro bohatost flory i fauny je masiv chráněn v rámci „Babiogórskiego Parku Narodowego“ (polská část) a „národnej prírodnej rezervácie Babia hora“ (slovenská část). Podrobnosti k ochraně a druhové skladbě flóry naleznete po rozkliknutí příspěvků obou chráněných území.

Babia Góra - pohled z vrcholu na Malu Babiu Góru (září 2012)

Původ názvu Babí hora není zcela jasný, obvykle se odvozuje od slova baba, které však může mít více významů - například žena, ale také čarodějnice… Poláci ji nazývají samotný vrcholek - Diablak a Němci podobně – Dáblova hora. Hora je opředena mnoha pověstmi o tajemném podzemí. První objekt sloužící k noclehu byl postaven na Babí hoře už v roce 1806 – byla to útulna arciknížete a uherského palatina Josefa Habsburského. Stálá pravděpodobně na místě kamenného sloupu z roku 1876. Fungovala však jen velmi krátce (zničila ji vichřice). Další útulna (tzv. Losertówka) pak byla postavena roku 1852 z iniciativy hraběte Filipa Saint Genois (majitel Zawoji a Babiej Góry). Byla postavena z místního kamene, avšak i ona byla po několika letech zničena větry. V roku 1905 postavil Německý svaz turistů (Beskidenverein) pod vrcholem na uherské straně turistickou chatu(Schutzhaus auf der Babiagura), chatu spravoval od roku 1963 polský tatranský svaz. Chata v r. 1949 vyhořela a rumoviště bylo v r. 1980 asanováno. Od požáru je vrchol bez chaty a nejvýše položenou chatou tak dnes je, na polských, severních úbočích stojící, turistická chata PTTK Markowe Szcazawiny (1180 m n. m.).

Babia Góra - pohled ze osady Widly (vesnice Zawoja)(září 2012)

Trasy vedoucí k vrcholu z Polska a po hranici jsou proto upraveny a dlážděny. Atrakcí je řetězy a stupačkami jištěná cesta (ferata -„Perć Akademików“) vedoucí po žluté, jednosměrné trase z chaty Schronisko PTTK Markowe Szcazawiny, žlebem Piarźystym přímo na vrchol. U vrcholu (kóta je 5 metrů před hranicí na polské straně) je v kamenném moři postaven kamenný sloup (z r. 1876) postavený na objednávku lázní v Oravskej Polhore na počest 70. výročí výstupu rakouského arciknížete a uherského palatina Josefa Habsburského. Poláci postavili koncem 20. Stol. vedle další pomník věnovaný papeži Janu Pavlu II., který za mlada i jako arcibiskup krakovský tento vrchol pravidelně navštěvoval. Vrchol je proslulý svými západy i východy slunce. Turisté navršili na severním okraji vrcholové plošiny kamenné valy sloužící jako ukrýt před větrem. Z vrcholu se za dobrého počasí naskýtá impozantní kruhový rozhled jímající na východě Gorce a Kotlinu Orawsko-Nowotarsku a směrem k jihu pak v kruhu postupně Tatry, Oravskou kotlinu, Oravskou Maguru, Chočské vrchy, Nízké Tatry, Velkou Fatru, Malou Fatru, Kysucké, Moravskoslezské, Oravské, Slezské Beskydy (za výborných podmínek zejména inverse až Jeseníky), Kotlinu Źiwiecku, Beskid Mały a Makowski. Kruhový rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/babiagora.php. Za příznivého počasí je na vrcholu i přístupových zpravidla množství, zejména polských turistů. Babí hora je totiž po Sněžce nejvíce navštěvovaným vrcholem Polska.

Babia Góra -  pohled na vrchol z Kóstiolek (září 2012)

Na vrchol lze z Polska vystoupit:

  • po červené hřebenovce s mnoha výbornými výhledy ze sedla Przełęcz Krowiarki , přes rozcestí na Sokolicy a spočinky Kepa a Gówniak (2:30 hod, opačně 1:45 hod)
  • po červené trase od schroniska PTTK Markowe Szcazawiny a sedloPrzel. Brona (1:30, opačně 1:10 hod)
  • po žluté jednosměrné, řetězy a stupačkami jištěné trase („Perć Akademików“) od schroniska PTTK Markowe Szcazawiny, vedoucí žlebem Piarźystym přímo k vrcholu (1:15 hod)
  • po zelené výstupové trase z horního konce vesnice Lipnica Wielka (Pański Chodnik – 2:00 hod, opačně 1:15 hod)

ze Slovenska:

  • po hraniční modré a červené hřebenové trase ze Sedla Brána (Przel. Brona) (asi 1:00 hod., opačným směrem 0:50 hod.)
  • po žluté výstupové trase od Hviezdoslávovej horárňe (2:45 hod, opačně 2:15 hod)
Podobné příspěvky
Babia hora

Nejvyšší vrchol Slovenských Beskyd na česko-polských hranicích, 19 km od Námestova. Vlastní vrchol se tyčí cca 5 m za státní hranicí, ale je na něj dovolený přístup. Vrchol Babia hora je státní přírodní rezervací, v níž je chráněn svérázný komplex flóry. Kotlina ležící pod ním je další státní přírodní rezervací. Ve výšce 1100 až 1440 m jsou zde chráněny hlavně pralesovité porosty smrku.

Babia hora

Babia hora - (polsky: Babia Góra nebo Diabliak, česky: Babí hora, maďarsky: Babia gura, německy: Teufelspitze (Ďáblova hora)) – nejvyšší hora (1722,9 m n. m. – na polských mapách: 1725 m n. m.) Vnějších Západních Karpat a všech Beskyd. Najdeme ji na slovensko-polské hranici v geomorfologické oblasti Středních Beskydy v jejich celku Oravské Beskydy (z polské stany hranice se toto pohoří nazývá Beskid Żywiecki a díky Babí hoře je 2. nejvyšší v Polsku). V rámci Oravských Beskyd masiv hory leží v podcelku Babí hora) a to jen z jedné čtvrtiny na slovenském území (3/4 v Polsku). Vrcholem a hlavním hřebenem prochází hlavní evropské rozvodí (zde mezi Baltským a Černým mořem). Vrchol je v hřebeni na severozápadě oddělen Sedlem Brána (Przel. Brona ­–1408 m n. m.) od Malej Babiej hory (1514,9 m). Na opačnou stranu (k severovýchodu) hřeben za vrcholem Babí hory pokračuje do Polska (na vrcholu státní hranice uhýbá z hřebene k jihu). Hřeben tady pozvolněji klesá přes spočinky Gówniak (1617 m), Kępa (1521 m) a Sokolica (1366,6 m) do sedla Przełęcz Krowiarki (1010,7 m), za kterým se zvedá sousední masiv Policy (1368,8 m) s nejbližším vrcholem Syhlec (1146 m). Jižní úbočí Babí hory klesají do Podbeskydské brázdy a najdeme v nich dva výraznější spočinky: Jedľa (1348,5 m) a Prípor (1010,8 m). Severní úbočí, modelována ledovci, pak padají do doliny Skawicy. Ze slovenské strany hranice leží Babi hora v CHKO Horná Orava, na katastru obce Oravská Polhora.

Masív hory spolu s celými Oravskými Beskydami byl vyvrásněn v třetihorách. Vrcholek hory je budován především mocnými vrstvami (až 750 m) flyšových hornin maguského příkrovu (hlavně pískovci a v menšině jílovci rajčanské jednotky), které jsou zde nasunuty na podmagurské vrstvy. V těchto masivech bylo objeveno mnoho zkamenělin eocénní fauny. Na těchto horninách vznikl převážně hladce modelovaný reliéf bez skalnatých útvarů. Na severních polských úbočích však byl povrch výrazně modelován v posledních glaciálech (dobách ledových), kdy zde ledovce vytvořily kary i ledovcová jezera. Díky erozi v měkčích flyšových horninách však tyto útvary rychle zanikaly. Přesto se zde dodnes dochovaly některé části skalnatých stěn bývalých karů a několik žlebů. Mechanickým zvětráváním povrchu v chladných klimatických obdobích čtvrtohor vznikla i četná kamenná moře (především kolem vrcholu a na jižních úbočích). Vlivem eroze flyšových vrstev (sesuvy svahů) zde vzniklo na úbočích několik menších jezírek jako: Mokry Stawek (největší), Zimny Stawek, Mały a Duży Orawski Stawek, Czarne Oko, Mały Stawek, Mułowy Stawek .

Podnebí Babí hory je chladné a vlhké Srážkově, podobně jako celá Orava, nadprůměrné, teplotně naopak podprůměrné. Vždyť ročně tady spadne až 1 200 mm srážek. Sníh se v nejvyšších partiích udrží i více jak 150 dní v roce. Ve vrcholových partiích často vane silný a studený vítr a dochází zde často k náhlým změnám počasí.

Pokud jde o flóru a faunu, můžeme tady potkat druhy typické pro Západní Karpaty. Rostlinstvo Babí hory je modelovým příkladem vertikální vegetační členitosti. Spodní patro s výskytem bukového a jedlobukového porostu zasahuje do výšky 1150 m n. m. Horní smrkové patro dosahuje 1560 m. Porosty kleče se rozkládají mezi 1530 a 1664 m a nad nimi se prostírají alpínské hole (na jediném vrcholu v Beskydech). Vegetační kryt Babí hory byl podrobně prozkoumán. Roste zde více než 500 druhů vyšších rostlin i nejzajímavější vysokohorské druhy (asi 70, mezi nimi dva evropské endemity). Z živočišné říše se zde vyskytují: jelen evropský, prase divoké. Z šelem si zmínku zasluhuje určitě medvěd hnědý a vlk. Objevuje se ale i rys a kočka divoká. Z ptáků zmiňme tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a čápa černého. Z dravců pak orla křiklavého, káni lesní a početný je i krkavec velký. Pro bohatost flory i fauny je masiv chráněn v rámci „národnej prírodnej rezervácie Babia hora“ (slovenská část) a „Babiogórskiego Parku Narodowego“ (polská část). Podrobnosti k ochraně a druhové skladbě flóry naleznete po rozkliknutí příspěvků obou chráněných území.

Původ názvu Babí hora není zcela jasný, obvykle se odvozuje od slova baba, které však může mít více významů - například žena, ale také čarodějnice… Poláci ji nazývají samotný vrcholek - Diablak a Němci podobně – Dáblova hora. Hora je opředena mnoha pověstmi o tajemném podzemí. První objekt sloužící k noclehu byl postaven na Babí hoře už v roce 1806 – byla to útulna arciknížete a uherského palatina Josefa Habsburského. Stálá pravděpodobně na místě kamenného sloupu z roku 1876. Fungovala však jen velmi krátce (zničila ji vichřice). Další útulna (tzv. Losertówka) pak byla postavena roku 1852 z iniciativy hraběte Filipa Saint Genois (majitel Zawoji a Babiej Góry). Byla postavena z místního kamene, avšak i ona byla po několika letech zničena větry. V roku 1905 postavil Německý svaz turistů (Beskidenverein) pod vrcholem na uherské straně turistickou chatu(Schutzhaus auf der Babiagura), chatu spravoval od roku 1963 polský tatranský svaz. Chata v r. 1949 vyhořela a rumoviště bylo v r. 1980 asanováno. Od požáru je vrchol bez chaty a nejvýše položenou chatou tak dnes je, na polských, severních úbočích stojící, turistická chata Schronisko PTTK Markowe Szcazawiny (1180 m n. m.).

Na turistickém chodníku (žlutá trasa), v klečových porostech pod vrcholem vydatný pramen vody. Vrchol je velmi navštěvován polskými turisty. Trasy vedoucí z Polska a po hranici jsou proto upraveny a dlážděny. U vrcholu (kóta je 5 metrů za hranicí na polské straně) je v kamenném moři postaven kamenný sloup (z r. 1876). Byl postaven na objednávku lázní v Oravskej Polhore na počest 70. výročí výstupu rakouského arciknížete a uherského palatina Josefa Habsburského. Poláci postavili koncem 20. Stol. vedle další pomník věnovaný papeži Janu Pavlu II., který za mlada i jako arcibiskup krakovský tento vrchol pravidelně navštěvoval. Vrchol je proslulý svými západy i východy slunce. Turisté navršili na severním okraji vrcholové plošiny kamenné valy sloužící jako ukrýt před větrem. Z vrcholu se za dobrého počasí naskýtá impozantní kruhový rozhled jímající na východě Gorce a Podhale a směrem k jihu pak v kruhu postupně Tatry, Oravskou kotlinu, Oravskou Maguru, Chočské vrchy, Nízké Tatry, Velkou Fatru, Malou Fatru, Kysucké, Moravskoslezské, Oravské, Slezské Beskydy (za výborných podmínek zejména inverse až Jeseníky), Kotlinu Źiwiecku, Beskid Mały a Makowski. Kruhový rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/babiagora.php

Na vrchol lze Slovenska vystoupit:

  • po hraniční modré a červené hřebenové trase ze Sedla Brána (Przel. Brona) (asi 1:00 hod., opačným směrem 0:50 hod.)
  • po žluté výstupové trase od Hviezdoslávovej horárňi (2:45 hod, opačně 2:15 hod)

z Polska:

  • po červené hřebenovce (s mnoha výbornými výhledy) ze sedla Przełęcz Krowiarki, přes rozcestí na Sokolicy a spočinky Kepa a Gówniak (2:30 hod, opačně 1:45 hod)
  • po červené trase od schroniska PTTK Markowe Szcazawiny a sedloPrzel. Brona (1:30, opačně 1:10 hod)
  • po žluté jednosměrné, řetězy a stupačkami jištěné trase („Perć Akademicka“) schroniska PTTK Markowe Szcazawiny, vedoucí žlebem Piarźystym přímo k vrcholu (1:15 hod)
  • po zelené výstupové trase z horního konce vesnice Lipnica Wielka (Pański Chodnik – 2:00 hod, opačně 1:15 hod)
Nadmořská výška:
1723 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.573, 19.530)
Poslední aktualizace: 16.2.2016
Autor: 11965
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Nowy Targ County

Příspěvky z okolí Babia Góra (Diabliak)

Turistická známka č. 3 - Babia Góra – najwyższy szczyt Beskidu Żywieckiego
Turistická známka č. 3 - Babia Góra – najwyższy szczyt Beskidu Żywieckiego
Turistická známka
Babia Góra – „Królowa Beskidów” - masyw górski w Paśmie Babiogórskim należącym do Beskidu Żywieckiego w Beskidach Zachodnich. Położony jest we wschodniej części Beskidu Żywieckiego, a zarazem jest jego najwyższym wzniesieniem. Masyw Babiej Góry rozciąga się od Przełęczy Jałowieckiej …
0.3km
více »
BABÍ HORA v zimě 2014
BABÍ HORA v zimě 2014
Tipy na výlet
Rozhodli jsme se,že na Lysé hoře už jsme byli dost krát a je čas pro změnu.Zůstáváme v Beskydech,ale tentokrát Oravských a vydáváme se na nejvyžší horu zvanou BABÍ HORA.Naše výpravy směřujeme vždy na východ slunce,takže tentokrát jsem si museli přivstat a vyrážíme už o půlnoci. Nebudu se rozepisovat jak se dostanete k chatě Slaná voda,protože to si umí najít každý na internetu.Jen napíš…
0.8km
více »
NPR Babia hora
NPR Babia hora
Rezervace
NPR Babia hora – národní přírodní rezervace (530 ha). Byla vyhlášena v roce 1974. Nachází se v Oravských Beskydech, v CHKO Horná Orava, na katastrálním území Oravská Polhora. Chrání slovenská úbočí vrc…
1.2km
více »
Babiogórski Park Narodowy
Babiogórski Park Narodowy
Národní park
Babiogórski Park Narodowy – národní park (33,92 km²). Byl vyhlášen v roce 1954 na původní rozloze 17,03 km² (rozšířen v roce 1997). Chrání severní a jižní úbočí masivu Babiej Góry (nejvyšší hora B…
1.6km
více »
Przełęcz Brona
Przełęcz Brona
Sedlo
Przełęcz Brona – (slovensky: sedlo Brána) nevýraznější sedlo (1408 m n. m.) v masivu Babiej Góry , (podcelek/Pasmo/ Babiogórskie) v Beskidzie Źiwieckim (na Slovensku v Oravských Beskydech). Masiv …
1.9km
více »
Schronisko PTTK Markowe Szcazawiny
Schronisko PTTK Markowe Szcazawiny
Chata
Schronisko PTTK Markowe Szcazawiny – turistická chata v Beskidzie Żywieckim, na severních úbočích Babiej Góry , v nadmořské výšce 1180 m. Nachází se na území  Babiogórskiego Parku Narodowego, na nevelk…
2.2km
více »
Kępa (Beskid Źywiecki)
Kępa (Beskid Źywiecki)
Hřeben
Kępa – (1521 m n . m.) jeden ze spočinků v hlavním hřebeni  Babiej Góry. Do roku 1920 a v období 2. Světové války probíhala tímto hřebenem hranice mezi Uherskem (Slovenskem) a Polskem (Haličí). Le…
2.2km
více »
Turistická známka č. 62 - Babia Góra - Markowe Szczawiny
Turistická známka č. 62 - Babia Góra - Markowe Szczawiny
Turistická známka
Schronisko PTTK „Markowe Szczawiny” powstało w 1906 i leży na wysokości 1180 m n.p.m. na północnych stokach Diablaka. Obecny budynek oddano do dyspozycji turystów w roku 2009. Oprócz miejsc noclegowych znajduje się tutaj Muzeum Turystyki Górskiej dotyczące turystyki w okolicach Babie…
2.3km
více »
Mała Babia Góra (Cyl)
Mała Babia Góra (Cyl)
Vrchol
Mała Babia Góra (Cyl) – (slovensky: Malá Babia hora) - druhý výrazný vrchol (1517 m n. m . - podle slovenských měření 1515 m) v masivu Babiej Góry. Nachází se tedy v Beskidu Źiwieckim (na slovenském úz…
2.5km
více »
Sokolica (Beskid Źywiecki)
Sokolica (Beskid Źywiecki)
Hřeben
Sokolica – nejnižší (1366,6 m n. m.) ze spočinků (nevýrazných vrcholků) v hřebeni Babiej Góry. Do roku 1920 a v období 2. Světové války probíhala tímto hřebenem hranice mezi Uherskem (Slovenskem) a Pol…
2.9km
více »
Przełęcz Krowiarki (Przełęcz Lipnicka)
Przełęcz Krowiarki (Przełęcz Lipnicka)
Sedlo
Przełęcz Krowiarki (Przełęcz Lipnicka) – výrazné sedlo (1010,7 m n. m.)v Beskidu Źiwieckim, v Paśmie Babiogórskim, mezi masivem Babiej Góry (1722,9 m -na západě) a masivem Policy (1368,8 m) s nejb…
4.2km
více »
Babia hora
Babia hora
Trasa
Popis trasy: Výstup zahájíme ze sedla Krowiarki. Sedlo je z hlediska přístupu nejlepším výchozím bodem, trasa je nejkratší, ale tomu odpovídá i náročnost výstupu. Leží na Polské straně…
4.3km
více »
Turistická známka č. 501 - Orawski Park Etnograficzny
Turistická známka č. 501 - Orawski Park Etnograficzny
Turistická známka
Skansen ten położony jest malowniczo u stóp Babiej Góry. Pokazuje budownictwo i kulturę mało znanego w Polsce regionu – Orawy. Za datę założenia Muzeum przyjmuje się rok 1955 r. Park Etnograficzny oferuje prócz ekspozycji stałej, wystawy czasowe, lekcje muzealne, a także prawie comie…
7.7km
více »
Turistická známka č. 59 - Schronisko na Hali Krupowej
Turistická známka č. 59 - Schronisko na Hali Krupowej
Turistická známka
Znajduje się na granicy Beskidu Żywieckiego i Beskidu Makowskiego. Budynek przeszedł gruntowny remont na przełomie lat 80. i 90. XX w. Jest to jednopiętrowy, drewniany dom, idealnie wpasowujący się w otoczenie. Do dyspozycji gości oddano 38 miejsc noclegowych. Schronisko oddalone jes…
10.4km
více »
Pilsko (1557 m.n.m.) - II. nejvyšší hora Beskyd.
Pilsko (1557 m.n.m.) - II. nejvyšší hora Beskyd.
Cestopisy
Již dlouho jsem uvažoval nad návštěvou II. nejvyšší hory Beskyd – Pilskem (1557 m.n.m.). K tomuto rozhodnutí vedla i skutečnost, že tato hora není od Ostravy, kde žiju až tak vzdálen…
13.2km
více »
Rezerwat przyrody Pilsko
Rezerwat przyrody Pilsko
Rezervace
Rezerwat przyrody Pilsko - přírodní rezervace o výměře 15,14 ha, vyhlášená v roku 1971. Zahrnuje polské vrcholové partie vrcholu Pilsko. Rezervace leží na katastru obce Jeleśnia. V sousedství se v minulosti nach…
15.4km
více »
Schronisko PTTK na Hali Miziowej
Schronisko PTTK na Hali Miziowej
Chata
Schronisko PTTK na Hali Miziowej – chata - horský hotel v Beskidzie Żywieckim, na severních úbočích Pilska, v nadmořské výšce 1270 metrů nad mořem. Chata náleží k velmi oblíbenému lyžařskému areálu a středisku G…
15.6km
více »
Góra Pięciu Kopców (Pilsko)
Góra Pięciu Kopców (Pilsko)
Hřeben
Góra Pięciu Kopców (1543 m) – hraniční spočinek, který se nachází asi 300 metrů od vrcholu Pilska (1556,9 m) v severních úbočích hory. Představuje nejvyšší bod této hory na území Polska. Spočinkem prochází …
15.8km
více »
Kopiec (Pilsko)
Kopiec (Pilsko)
Hřeben
Kopiec (1391 m n. m.) – jen velmi nevýrazný kopeček, spíše se jedná o spočinek v hřebeni masivu hory Pilsko. Najeme jej v hlavním hřebeni Beskidu Źywieckego (Oravských Beskyd), na severozápadním úbočí Pilsk…
15.9km
více »
Pilsko
Pilsko
Vrchol
Pilsko - (polsky: Pilsko) – po Babí hoře (Babiej hore) druhá nejvyšší hora Oravských beskyd (v Polsku Beskidu Źywieckego). Název zahrnuje celý masiv hory, ležící na slovensko-polské hranici, jakož i jeho nejvyšš…
16.1km
více »
Národná prírodná rezervácia Pilsko
Národná prírodná rezervácia Pilsko
Rezervace
Národná prírodná rezervácia Pilsko – národní přírodní rezervace o výměře 809 ha, vyhlášená v roku 1967. Zahrnuje vrcholové části Pilska (1557 m n. m.) a jeho vedlejšího vrcholu Mechy (1479 m n. m.). Předmětem oc…
16.4km
více »
Babia hora
Babia hora
Tipy na výlet
Horní Orava. Před šedesáti lety bídný horský kraj. Nicotná kamenitá políčka, rozsáhlé Pastviny porostlé jalovcem, hluboké lesy. Drsné, nevlídné podnebí, dřevěnice a „drotári“. Obživa v lese, mal…
18.5km
více »
Loďou po Oravskej priehrade
Loďou po Oravskej priehrade
Tipy na výlet
Vydáme sa na výlet po vodnej nádrži Orava výletnou loďou Orava.Loď kotví v prístave č.1 hneď na konci cesty.Parkovisko je hneď u hlavnej cesty z Tvrdošína. Ideme na výletnú plavbu po priehrade okolo dvoch ost…
19.8km
více »
vodná nádrž Orava
vodná nádrž Orava
Přehrada
       Vodná nádrž Orava je vybudovaná umelým prehradením na sútoku riek Čiernej a Bielej Oravy v severnej časti Oravskej kotliny.  Hlavný dôvod pre jej výstavbu …
21.3km
více »
Trstená
Trstená
Tipy na výlet
Máme dovolenou, chceme několik týdnů cestovat po Slovensku. Chceme navštívit dřevěné kostelíky, hrady, hory a vůbec vše, co zajímavého na trase najdeme. Bohužel přítel má problém se zarůstajícím nehtem na palci, p…
24km
více »
Roháčské plesa a vodopád
Roháčské plesa a vodopád
Tipy na výlet
Vydáváme se kousek od největší turistického centra v Roháčích od Zuberce. Od Zuberce vyjedeme asi 6 km směrem na chatu Zverovka, kde se může zaparkovat a nebo se dá parkovat na placeném parkovišti asi 1 km od Zver…
35.1km
více »
Rodinný výlet na Oravský hrad
Rodinný výlet na Oravský hrad
Tipy na výlet
Ideme na Oravský hrad , ktorý je perlou na oravského regiónu a zároveň patrí k najkrajším hradom na Slovensku.Dostaneme sa sem autom , ktoré je možné si nechať pod hradom v Oravskom Podzámku na stráženom,platenom …
36.3km
více »
Oravský hrad
Oravský hrad
Hrad
Oravský hrad stojí nad obcí Oravský podzámok na 112 m vysokém strmém vápencovém bradle v okrese Dolný Kubín. První písemné údaje o hradu pochází z roku 1267, kdy byla vybudována nejvýše položená č…
36.5km
více »
Prosiecka dolina
Prosiecka dolina
Údolí
Krasové údolí dlouhé 4 km v Chočských vrších, které je suché, bez vody. Ta teče neprobádanými podzemními prostorami a teprve v dolní části údolí vyráží vyvěračkou. Je to státní přírodní rezervace o rozloze 379,9…
45.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace