Židovský hřbitov v Mořině

V Čechách snad není místo, jež by nebylo spojené se židovským osídlením, ať již středověkým, nebo až novověkým, ale prostě nebyla by to naše krásná země i bez těchto obyvatel, mnohdy neprávem podceňovaných, pokud ne rovnou pronásledovaných. Vzhledem k tragickým událostem 2. světové války z tohoto mnoho nezbylo, stejně tak na mnoha místech i z architektonického a uměleckého hlediska. Někdy mi tak připadá, že mnozí lidé se snažili a dosud snaží vytěsnit všechny tyto vzpomínky z historické paměti. Jednou z výjimek je židovský hřbitov ve svahu nad Mořinou na Berounsku, který měl být založen v roce 1736 (někde najdeme, že zřízen byl již o rok dříve, přičemž nejstarší zmínku o mořinském osídlení Židy máme z roku 1724) a je typově totožný jako ten dobříšský, přičemž nejstarší dochované náhrobky jsou z poloviny 18. století (některé prameny uvádějí rok 1741, alespoň z těch čitelných), i když k jeho úpravám a rozšiřování docházelo až do přelomu 19. a 20. století, kdy ho spravovalo židovské pohřební bratrstvo.

V té době však židovské obyvatelstvo netvořilo v Mořině již ani celé 1 % z celkového osídlení Mořiny, protože tehdejší doba tomuto nepřála. Místní se stěhovali za prací nebo jiným výdělkem do měst, na základě zákona z roku 1890 byla zrušena samostatná a v roce 1760 vzniklá židovská náboženská obec a Mořina připadla pod Beroun. Proměnou též procházelo složení těch, jež jsem byli pohřbeni. Nejprve šlo o Mořinu a okolní obce, které patřily pod místní židovskou obec, později sem byli směřováni i nebožtíci z jiných koutů Berounska. Jako příklad můžeme jmenovat Hořelice (zanikla v roce 1951 sloučením s Dušníky, čímž vznikla nová ves Rudná), odkud byli zemřelí směřováni nejprve na hřbitov v Hostouni u Kladna a někdy po roce 1895 právě do Mořiny. Když zanikla mořinská synagoga roku 1876 a následně ji zakoupila TJ Sokol, která ji přestavěla na svoji tělocvičnu, tak památkou na židovské osídlení v Mořině zůstal právě jen hřbitov se svou márnicí ve vstupním čele, jenž byl do německé okupace spravován berounským pohřebním bratrstvem.

Unikátnosti tohoto pohřebiště si všimli nejen různí odborníci, ale též památkáři a stát, takže od 31. prosince 1965 ho nalezneme zapsané ve státním seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zidovsky-hrbitov-2315961) a rozhodnutí školské a kulturní komise ONV v Berouně o návrhu k jeho zapsání je datováno 28. srpnem 1963. V té době bylo ve správě a majetku MNV v Mořině, aby se později opět navrátilo do rukou židovské náboženské obce a v současnosti je spravováno společností MATANA a. s., která se věnuje právě péči o nemovitosti Židovské obce v Praze a Federace židovských obcí v České republice. Od té chvíle dochází k postupné obnově a zkrášlování tohoto místa, aby bylo opět tím, čím má být - okrasou obce a důstojnou vzpomínkou na naše spoluobčany, jež tu už s námi nejsou. Jedno z posledních zrestaurování zdejších náhrobků proběhlo roku 2013 (Hynek Bláha a Luděk Špatenka), i když té práce tu musí ještě proběhnout, aby bylo vše v pořádku.

Na závěr můžeme uvést to, že na pohřebišti, jejíž nejstarší náhrobky jsou téměř veskrze bez jinak všeobecně se objevující židovské symboliky, můžeme nalézt řadu místních významných osobností, z nichž zmiňme třeba: karlštejnského obchodníka střižním zbožím Josefa Blocha († 1913), bubovického obchodníka i trafikanta Heřmana Krause († 1924), mořinského obchodníka Viléma Krause († 1935), rodiče lékaře a cestovatele MUDr. Jakoba Eduarda Pollaka (1818-1891; viz https://plus.rozhlas.cz/iransti-medici-se-i-dnes-chodi-poklonit-ke-hrobu-zidovskeho-lekare-polaka-je-7679214) či předky lékaře pražské izraelské nemocnice MUDr. Otty Pollaka. Některé informace o hřbitově lze nalézt zde: https://www.holocaust.cz/zdroje/zidovske-komunity-v-cechach-a-na-morave/jiri-fiedler-zidovske-pamatky-v-cechach-a-na-morave/morina.