Židovský hřbitov v Mořině V Čechách snad není místo, jež by nebylo spojené se židovským osídlením, ať již středověkým, nebo až novověkým, ale prostě nebyla by to naše krásná země i bez těchto obyvatel, mnohdy neprávem podceňovaných, pokud ne rovnou pronásledovaných. Vzhledem k tragickým událostem 2. světové války z tohoto mnoho nezbylo, stejně tak na mnoha místech i z architektonického a uměleckého hlediska. Někdy mi tak připadá, že mnozí lidé se snažili a dosud snaží vytěsnit všechny tyto vzpomínky z historické paměti. Jednou z výjimek je židovský hřbitov ve svahu nad Mořinou na Berounsku, který měl být založen v roce 1736 (někde najdeme, že zřízen byl již o rok dříve, přičemž nejstarší zmínku o mořinském osídlení Židy máme z roku 1724) a je typově totožný jako ten dobříšský, přičemž nejstarší dochované náhrobky jsou z poloviny 18. století (některé prameny uvádějí rok 1741, alespoň z těch čitelných), i když k jeho úpravám a rozšiřování docházelo až do přelomu 19. a 20. století, kdy ho… V Čechách snad není místo, jež by nebylo spojené se židovským osídlením, ať již středověkým, nebo až novověkým, ale prostě nebyla by to naše krásná země i bez těchto obyvatel, mnohdy neprávem podceňovaných, pokud ne rovnou pronásledovaných. Vzhledem k tragickým událostem 2. světové války z tohoto mnoho nezbylo, stejně tak na mnoha místech i z architektonického a uměleckého hlediska. Někdy mi tak připadá, že mnozí lidé se snažili a dosud snaží vytěsnit všechny tyto vzpomínky z historické paměti. Jednou z výjimek je židovský hřbitov ve svahu nad Mořinou na Berounsku, který měl být založen v roce 1736 (někde najdeme, že zřízen byl již o rok dříve, přičemž nejstarší zmínku o mořinském osídlení Židy máme z roku 1724) a je typově totožný jako ten dobříšský, přičemž nejstarší dochované náhrobky jsou z poloviny 18. století (některé prameny uvádějí rok 1741, alespoň z těch čitelných), i když k jeho úpravám a rozšiřování docházelo až do přelomu 19. a 20. století, kdy ho…