Haltýře (Na Haltýři)

Jedná se o jedno ze starých meandrovitých ramen řeky Orlice, jež je dnes součástí bezejmenného přítoku Bělečského potoka s drobnými vodními plochami, bažinami a starými borovými a na některých místech lužními porosty s význačnou flórou, z níž je třeba zdůraznit zejména ďáblík bahenní, kosatec žlutý nebo konvalinku vonnou. Zatímco ještě před pár lety zde bývala trvale vodní plocha, dnes tomu tak je zejména za jarního tání, případně za přívalových srážek. Voda totiž z královéhradeckých městských lesů postupně mizí a tam, kde tekly zurčící bystřiny, tak je dnes pouze proláklina v zemi, jež připomíná pouze to, že tu dříve nějaká voda tekla.

Podle lidových podání tyto haltýře sloužily k chovu ryb (jako jejich sádky), což má připomínat právě název lokality "Na Haltýři". Jako haltýř byly totiž již v 16. století zvány i vodní plochy vůbec, případně pouze jako sádky na ryby užívané a jejich původ musíme hledat v německých slovech "der Halter" či "der Wasserhalter". Haltýře však byly také dřevěné bedny s mnoha provrtanými otvory, plující při hladině a upevněné různými způsoby ke břehu, aby zmíněnými otvory stále protékala voda. Avšak toto pojmenování bývalo později dáváno i plochám po bývalých rybnících, studánkám, tůňkám či pastvinám v blízkém okolí studánky.

Ale vše může být jinak, protože chov ryb v lesním prostředí nebýval dříve tak rozsáhlý a obvyklý. V okolí se totiž říkalo stejně malým zděným i roubeným boudám se šindelovou nebo doškovou střechou, jež byly stavěny na mírném svahu u tekoucí vody. První haltýř býval postaven v blízkém sousedství studánky s čistou pramenitou vodou a úzkým příkopem býval spojen s dalšími, přičemž tekoucí voda pronikala spodním otvorem dovnitř, kde na písčitém dně byly umístěny nádoby s čerstvě nadojeným mlékem a voda tekla kolem nich a ochlazovala je. Takže šlo svým způsobem o první jakési chladničky. Ani tato věc nemůže být jednoznačně vyloučena.

Dnes však tato otázka není tak důležitá, spíše jde o to, jak sem vodu dostat, aby krajina zůstala ve své podobě co nejdéle. Ono to však nebylo nikdy jednoduché, aby totiž haltýře sloužily svému účelu, bývali určití poddaní určeni k jejich správě a údržbě, takže se třeba starali o jejich vysekávání a vyklízení. Později se sice Haltýře staly evidovanou lokalitou státní ochrany přírody, ale jinak se s nimi nic moc dlouhá léta nedělo, i když různé plány se objevily již v 70. a 80. letech 20. století, nejhorší věcí však bylo přerušení zavodňování lokality z Bělečského potoka, k čemuž došlo počátkem 21. století.

Avšak snad mají tato místa své krušné chvíle již pomalu za sebou! V roce 2025 byl totiž vybrán zhotovitel projektové dokumentace pro úpravu této lokality (viz https://www.hradeckralove.org/kratce-z-hradce-zpravy-po-jednani-rady-mesta/d-86459), takže k realizaci následných prací by mohlo dojít někdy na přelomu let 2026 a 2027. Takže uvidíme, zda tento projekt bude zdárně dokončen a voda se sem opět navrátí. Na závěr dodejme, že se k těmto místům váže několik pověstí, z nichž jednu můžeme nalézt na roku 2016 zřízeném informačním panelu u Haltýřů (viz https://www.mestske-lesy.cz/tipy-na-vylet/povesti-v-mestskych-lesich.html).