Hosté Naggleralmu dostanou přírodu přímo na stůl

Tak úžasný Kaiserschmarrn, tedy císařský trhanec, jako v horské chatě Naggleralm nad korutanským jezerem Weissensee, jsem už dlouho nejedl. A verzi s borůvkami jsem si na první dobrou zamiloval. Když jsem se však potkal s Almut Knaller, majitelkou téhle chalupy, bylo mi jasné, že pod jejím vedením nic špatného vzniknout nemůže!

Chata Naggleralm patří dvěma malým farmářům, kteří na okolních pastvinách nechávají přes léto svůj dobytek. Krávy jsou dohromady s býky, a tak se na podzim vracejí do statku březí, aby porodily telata.

Když se Almut před devíti lety vrátila ze své „cesty kolem světa”, byla chata zrovna k pronájmu. „Musela jsem si dát rok pauzu od všeho, cestovala jsem po světě. Sedm let před tím jsem pracovala u rodičů v hotelu, který mají dole u jezera, a připadala jsem si jako krysa v kolotoči. Po návratu jsem to tu přijala za své. Někdo říká, že to mám ve jméně. Jmenuji se Almut a alm je horská louka,” říká mi na zahrádce před restaurací energická žena. Sem tam odběhne do kuchyně něco zkontrolovat, rozdat úkoly. Při rozhovoru drží v ruce mísu s čerstvě natrhanými bylinkami. Chystá je na denní polévku.

V přírodě je spousta dobrot

„Jako základ na polévku vždy používáme sůl, vodu, cibuli a brambory. K tomu přidáme něco sezonního. Teď tu mám pampelišky, kopřivy, žebříček a nějaké další bylinky, které jsme dnes natrhali tady na louce. Když tuhle směs později přimícháme do základu, vznikne nám polévka s krásně čerstvou zelenou barvou,” pochvaluje si Almut. Jídlo podávají v keramickém nádobí vyrobeném také ve vsi u jezera. „Když tuhle zelenou polévku naservírujeme v světle modrém nádobí a ozdobíme ji nějakou jedlou kytkou, bude to vypadat krásně. Počkáte na mě chvilku? Musím jen zajít pro čerstvý chleba, co přivezl můj otec,” a byla pryč.

Rozhlédl jsem se po restauraci a zabloudil do kuchyně. Stála tam mísa natrhaných pampelišek a spousta dalších čerstvých bylinek ve vedlejším košíku. Almut právě přinesla pytel a vytáhla z něj krásný domácí chleba. „Taky děláme domácí limonády. Bylinkovou, bezovou nebo fialkovou. Ty drobné fialové kvítky dáme do cukru a uděláme z toho sirup, hlavně děti to mají strašně rády. Vždycky s ptají, co v tom je, a já jim říkám, že všechno, co mají krávy na pastvě,” směje se sympatická blondýnka.

Weissensee a okolí turisty potřebuje!

Chalupa Naggleralm stojí nad jezerem Weissensee už desítky let. Almut má k dispozici fotografie z roku 1956, ale turismus začal kolem jezera daleko dříve. „V návštěvní knize hotelu mých rodičů jsou záznamy z roku 1901. Lidé přijeli vlakem, ale cestou k jezeru museli přejít okolní hory pěšky,” vysvětluje restauratérka. I dnes je oblast na turistice závislá. Almut však jako hlavní cíl pro budoucnost vidí větší zapojení místních lidí. „Proto jsme velmi opatrní, když kupujeme nějaké produkty, snažíme se maximálně využívat lokální producenty, abychom je přiměli pokračovat v jejich práci. Kdybychom tu neměli farmáře, neměli bychom krávy a pro ně pastviny a všude kolem by byl jen les a stromy. Takže kupovat třeba sýr z Holandska mi nedává smysl,” říká Almut.

Nákupem produktů od místních farmářů Almut prošlapává cestičku pochopení důležitosti turistů místními obyvateli. Farmáři mají těžký život a když od nich nebudeme nakupovat, vznikne jim díra v produkci, ze které budou vinit turisty. Je to začarovaný kruh. Ale lepší se to. Někteří statkáři si dokonce zařídili pár místností a ty pronajímají turistům k bydlení.

„Abychom nevypadali jako rasisté, když stále jen prosazujeme domácí produkty, složení našeho personálu je velmi mezinárodní. Je tu šest různých národností - Slováci, Holanďané, Rumuni, Američané, Němci,” vyjmenovává s úsměvem Almut.

Jezero je krásné, ale léto tráví Almut v horách

Energická restauratérka je se svojí prací a místem, kde žije, dokonale spojená. V letní sezóně totiž v Naggleralmu dokonce i bydlí. „Existuje jistě řada krásných míst po světě a spoustu jsem jich navštívila, ale je hezké vracet se domů a žít na tak krásném místě, jakým je Weissensee. Narodila jsem se tady a s jistotou mohu říci, že i po devíti letech na jednom místě tady v Naggleralmu jsem tu šťastná. Miluju ranní slunce a pohled na dřevěné ploty v orosené trávě. To jsou chvíle, kdy se cítíte výjimečně. A to je ten důvod, proč přes léto žiju tady na kopci,” dodala zasněně Almut Knaller.

Šéfkuchaři bez proudu

V chatě Naggleralm je každoročně konná setkání tří skvělých kuchařů, kteří vaří pro hosty avšak zcela bez elektřiny. Připravují veškerá jídla jen na ohni. Také v restuaraci v ten večer nesvítí žárovky, ale pouze svíčky. Tak má celá akce romantický nádech.   Jak se tam dostanete: Cesta z Prahy přes České Budějovice, Linz, Salzburg, Bischofshofen k  Weissensee měří 561 km a zaber vám 6 hodin 14 minut bez zastávek.   Více informací: o chatě Naggleralm, filosofii jeho majitelky Almut a další najdete na www.naggleralmut.at Partnerem článku je Osttirol Werbung GmbH.

Zaujal Vás tento článek? Rádi fotografujete? Chtěli byste si vyzkoušet fotografování v Rakousku pod vedením zkušeného fotografa? Pak neváhejte a zúčastněte se naší soutěže: www.turistika.cz/souteze

Projekt Alpský životní styl vznikl ve spolupráci s Rakouskou národní turistickou centrálou Österreich Werbung, specialistou na letní i zimní dovolenou v Rakousku, Osttirol Werbung GmbH a Weissensee Information. Autorem článků je Tomáš Hájek - fotograf, novinář a cestovatel. Vede vlastní travel blog My Lost Hat. Jeho fotografie a příběhy můžete také sledovat na Instagramu nebo na Facebooku.