TURISTIKU PODPORUJÍ
61 496 turistů a cestovatelů
110 913 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 373 773,- odměny za články

Turecko

Turecko je stát ležící z větší části v malé Asii a z menší části v jihovýchní Evropě. Hlavním městem Turecka je Ankara. Mezi další turisticky zajímavá místa patří např.: Alanya, Bodrum Istanbul. Turecko  má přibližně 81 mil. obyvatel.

Doporučujeme: CK Hrdlička - poznávací zájezdy

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety (8) Pohoří Kačkar / Lanovka na Fansipan Ubytování Turecko
Turistické cíle (233) Kapadokie / Trója Istanbul
Cestopisy Turecko (22) Jezero Van / Pamukkale Mapa Turecka

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Turecko – III. část (Yeşil Göl, Subaşi yaylasi, Ak Dag - Uyluk Tepe, Gömbe)

Cestopisy

Fotografie (21)  • Foto: Bubinga

Krasový masiv Ak Daglari je nejzápadnějším výběžkem a také údajně nejteplejší částí pohoří Taurus. My ale při pátečním ránu tu teplotu vnímáme jinak. Teploměr ukazuje v půl sedmé 3°C. O půl hodiny později vychází slunce a já zkouším fotografovat.

Krajina získává nevšední nádech a okolní skalnaté kopce zajímavé zbarvení. Bílá, sytě žlutá až zlatá či krvavě červená dodává horám na atraktivitě. Zejména při vycházejícím či zapadajícím slunci, kdy se na stěnách odráží a láme světlo. Takové představení se ale nedá popsat, to se musí prostě vidět a zažít.

Balíme věci a odcházíme kousek za křižovatku cest, kde nacházíme přiměřeně vhodné místo na schování batohů. Uvažujeme také o snídani, když ale na cestě pod námi zastavuje projíždějící traktor a posádka nám ukazuje, že nás sveze. Takovéto nabídce nelze odolat.

Foto: Bubinga

Je pravda, že na valníku vzhledem k povrchu horské silničky, to není úplně luxusní svezení. Díry, kameny, prach. Jedná se o štěrkovou, patrně buldozerem udržovanou cestu, jejíž profil neustále mírně stoupá a kvalita povrchu klesá. Přibližně v třetině cesty, která si drží i přes mnohé zatáčky severozápadní směr, vidíme vlevo od komunikace upravený pramen s patrně pitnou vodou, ale my máme zatím vody dostatek.

Deset minut jízdy docela stačí. Jsme pěkně natřeseni, ale ušetřili jsme si stoupání, jelikož konečná je v devět hodin na planině Subaşi yaylasi v nadmořské výšce 2.050 metrů. Traktor odbočuje napravo na okraj pastvin, my jdeme dál po široké prašné cestě, která se stáčí na jihozápad a míří neochvějně ke skalnaté hradbě. Prohlížíme si malý hřbitov a obydlí pastevců, kde však nikdo není. Tradiční pastevecké zázemí je doplněno igelitovými plachtami, možná i pojízdným autem, traktůrkem a dalším povozem. Usuzujeme, že i na této planině by se dalo přespat.

Foto: Bubinga

Existenci vyšlapaných kozích stezek sice zaznamenáváme, ale nevěnujeme jim zvláštní pozornost. Náš zrak je upřen na výraznou hradbu hor, kde vyhlížíme nejvyšší vrchol. Před desátou hodinou usedáme, svačíme a především zkoumáme zápisky a mapy. Ale o moc chytřejší nejsme. Bez značení a podrobných map je pohyb ve zdejších horách značně nejistý a složitý. Strmé skalnaté vrcholy střídají hluboká údolí. Mimo vyšlapané pěšiny je celé pohoří těžko schůdné a především cíl nejistý. Před sebou vidíme nevýrazný hřeben, za kterým však je patrně již další údolí a to určitě není náš směr.

Po svačině tedy opouštíme širší komunikaci, po které jsme šli doposud a vydáváme se blíž ke skalám, po výrazné a dokonce od lidí vyšlapané cestičce. Naše radost však netrvá dlouho. Za deset minut totiž objevujeme díru dolů do jeskyně, u které stopy končí. Visí zde sice žebřík, ale nevypadá moc jistě a tak si tento druh zábavy odpouštíme.

Dál musíme pokračovat již po kozích stezkách, ale je jich zde nějak hodně a různě se protínají. Většinou pěšina, která zprvu vypadá zajímavě, se po chvíli zužuje nebo dokonce ztrácí. Začínají se projevovat první nedostatky našich schematických map. Správný směr postupu se opravdu obtížně hledá. Ale tato hra „na schovávanou“ má své kouzlo. Radost z každého namáhavého výstupu či přechodu nějakého kopečku, zakončené zjištěním, že „tudy cesta nevede“ je dokonalá.

Foto: Bubinga

Směr nahoru je ale jasný. Jenom nevíme, kde hledat ten nejvyšší kopeček. Na mapách bývá označován jako Ak Dag s nadmořskou výškou 3.024 metrů, ale místní mu říkají Uyluk Tepe. Absolvujeme úsek, který je skalnatý a občas i strmý. Pokaždé, když vylezeme na nějakou výraznou skalku, uvidíme před sebou další vyšší kopeček, ke kterému však nevede přímá cesta, jelikož je většinou oddělen nějakou roklí, strží nebo údolím. Dramaticky tvarovaných kopců a zajímavých krásných skalnatých hor je kolem nás mnoho.

Okolo sebe vidíme brdky, návrší, hrbky, pahorky, větší vrchy a vyšší kopce. Jenom si vybrat. Volíme osvědčený systém „pořád nahoru, dokud je to možné“. A ono to kupodivu pořád jde. Je pravda, že občas musíme i sestoupit a na chvilku litujeme vystoupaných metrů po „zaručené“ kozí stezce. Jdeme instinktivně a po čichu. Pořád se před námi rozevírají fantastické výhledy do nitra hor i do údolí. Několik set metrů vysoké, občas i kolmé či dokonce převislé vápencové stěny hrají všemi možnými barvami. Jako obrázky z jiného světa.

Foto: Bubinga

A tak stoupáme až do sedla, které jsme si určili jako jeden z hlavních opěrných bodů. S přibývající výškou nabývá terén velehorského charakteru. Chvílemi přichází i na řadu lehké lezecké vložky, ale i díky nim nám ten výstup zajímavě ubíhá. Sedlo se nachází již celkem dost vysoko a tak rozhled z něj by měl vyjasnit situaci, kde se nacházíme a kam budeme pokračovat. Počasí však má na věc zcela jiný názor. Sedlo je sice pokořeno v 14 hodin 15 minut, ale rychleji než my tam přišla oblačnost a tak toho moc nevidíme. Okolní štíty zmizely za clonou hustých mraků, které spolu s prudkým větrem výrazně snižují pocitovou teplotu.

Zkouším ještě vystoupat na výrazný vrchol napravo, ale Franta mě v půlce skalky zastavuje. Volá, že to není on. V dáli totiž zahlédl člověka sestupujícího z protilehlého kopce. Jdeme mu tudíž naproti a chystáme se položit zásadní dotaz, který by měl našemu putování dát další jasný směr. Angličan je však rychlejší a ptát se nás: „kde se nachází nejvyšší vrchol Ak Dag?“. Moc nás nepotěšil stejně jako stále sílící vítr, jehož nárazy dosahují síly vichřice. Občas nám dělá problém se udržet na nohou. Chladný vítr, který se prohání okolo vrcholků pohoří, pomalu začíná pronikat přes naše oblečení.

Foto: Bubinga

Když přihlédneme k oblačnosti a tudíž špatné viditelnosti i pohledu na hodinky, které ukazují něco málo po patnácté hodině, je rozhodnuto. Přehazujeme výhybku. Jsme spokojeni, že jsme se dostali až do nadmořské výšky necelých 3.000 metrů a viděli všechnu tu krásu kolem. Nejvyšší vrchol Uyluk Tepe zůstane pro tentokrát nepokořen. Začínáme více než na Ak Dag myslet na to, jak se rozumně a včas dostat dolů. Sice to zatím nevypadá na déšť, ale ten ve zdejších horách může přijít nečekaně a zažít v nadmořské výšce dva a půl tisíce metrů bouřku vůbec netoužíme. Angličan výstup také vzdává a společnosti odcházíme cestou, po které přišel on nahoru. Není si občas úplně jistý, ale má navigaci, na které si zaznamenal některé výstupové body.

Po cestě vidíme několik ledovcových jezer, ale jejich identifikace není jednoduchá. Podle mapky z internetu by se asi mělo jednat o Büyükkara Göl (2.630 m.n.m.), Küçükkara Göl (2.470 m.n.m.) a Ikiz Göl (2.250 m), ale zda tomu tak skutečně je, nevíme. Je málo vody a nedá se ani orientovat podle vodních toků, všechny bystřiny jsou vyschlé. A především ta oblačnost. Opět se dnes ukázalo, že počasí hraje při každém výletu do hor důležitou roli.

Foto: Bubinga

O pohoří Ak Daglari jsem se toho před odjezdem z internetu, knih či časopisů bohužel mnoho nedozvěděl. O nějaké slušné podrobnější mapě ani nemluvě. Investoval jsem sice do automapy Turecká riviéra (Antalya) od Freytag & Berndt, která je vydaná v solidním měřítku 1:150 000, ale ta zasahuje jenom do části zmíněných hor a především nemá vrstevnice. Franta pro změnu zakoupil z internetu staré ruské vojenské mapy (http://mapstor.com/). Ty sice mají jasné a podrobné vrstevnice, ale již něco pamatují, tudíž tam nejsou novější věci a nejsou tvořeny pro turisty. Je jasné, že člověk musí mít dobrou představivost a nutnou dávku odvahy, aby s tímto mapovým vybavením putoval neomylně po zdejších horách.

Ale nevadí, užíváme si krásný výlet kouzelnou přírodou. Pořád je na co koukat a co fotografovat. Je sice konec léta, ale krajina pořád hýří všemi možnými barvami. Když přicházíme na přiměřeně méně větrné místo, tak volíme přestávku a připíjíme si „původně vrcholovou“ domácí Plzní v plechu. Pivo se přestěhovalo z batůžku tam, kam ho již notnou chvíli žízeň hlasitě přivolávala. Angličan je překvapen, ale neodmítá.

Člověk toulající se nejenom zdejším pohořím si může prohlížet překrásné ostnaté druhy bylin, keříků i veliké pestré bodláky, ale není se jich radno dotýkat nebo na ně dokonce spadnout. To je potom hodně náročná činnost vyndat z dlaně všechny trny.

V 18 hodin se dostáváme na hlavní cestu, po které jsme se ráno vezli, a za čtvrt hodiny jsme u batohů. Zbývá posledních pár set metrů k místu, kde nás čeká „doprovodné“ vozidlo. Během poslední části putování jsme si totiž domluvili odvoz a tak vynecháváme uvažovaný krátký výšlap k vodopádům Uçarsu (1.870 m.n.m.), na který se lze vydat od jezera Yeşil Göl. Ono by tam stejně asi v tomto celkem suchém období moc vody neteklo. Předpokládám, že tyto vodopády budou nejpůsobivější v době tání sněhu, tj. květen až červen.

Foto: Bubinga

Angličan parkuje pod křižovatkou, kde je vedle cesty plocha pro několik automobilů. Kousek od tohoto místa jsme objevili nevelký strom ověšený ve větru vlajícími cáry barevných hadříků. Pruhy látky zde uvazují lidé na větve ve víře, že se jim vyplní jejich přání. Jedná se o dávný zvyk, se kterým jsme se již setkali i v jiných zemích. V půl sedmé společně odjíždíme a za dvacet minut vystupujeme v Gömbe. Takto rychlý sestup z hor jsme sice ještě dopoledne nečekali, ale vzhledem k vývoji počasí nás potěšil. Na náměstí si dáváme pivo v restauraci „Safak Restaurant“, kde zapíjíme náš dnešní kilometrážně ne dlouhý, ale terénně celkem dost náročný výlet. Poté hlídám na náměstí věci a Franta navštěvuje fotbalový stadion nad městem, kde pro nás objevuje vhodné místo ke spaní.

Náročný den to byl, zmožené tělo turistovo si žádá odměnu. Hladoví a žíznivý odcházíme na okraj dnes prázdného tržiště, kde nás zaujala jedna restaurace s názvem „Uçarsu Restaurant“. Já jsem si dal köfte, což jsou placky z kořeněného mletého masa, něco jako naše karbanátky. Franta si objednal kebab šiš, který se moc neliší od špízu, co se připravuje u nás - kousky hovězího masa, cibule, paprika a rajčata. Dohromady jsme požádali ještě o jednu porci opečených brambor, jelikož jsme netušili, že nám naservírují talíř zeleniny a chléb. Jídlo jsme si „v poločase“ opět také vzájemně vyměnili, abychom každý ochutnali od všeho. Bylo to výborné, ale musím říct, že jsme se hodně přejedli. Vše jsme zapíjeli vodou i pivem. Pivo sice nemají běžně ve všech restauracích, ale úslužný personál zpravidla nemá potíž vyběhnout do nejbližšího možného obchodu a nápoj v lahvi přinést. Ochutnali jsme lahodnou tureckou kuchyni a získali příjemný zážitek i potěšení z dobrého jídla, které je tady většinou založené na mase a zelenině. Ve 21 hodin 30 minut platíme za tuto hostinu celkem 60 TL a odcházíme na stadion, kde uleháme na novou tribunu. Jsme sice v nadmořské výšce 1.250 metrů, ale ještě v půl jedenácté je 18°C.

Pozorujeme, jak v pohoří Ak Daglari bijí blesky. Dnes by se u jezera spinkalo asi o něco hůř. Přemýšlím, že pokud nechce člověk přecházet celé pohoří Ak Daglari, ale pouze do hor „nahlédnout“, pak výlet z městečka Gömbe lze doporučit jako jednu z nejlepších alternativ pro dvou až třídenní výlet.

Předchozí část: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-ii-cast-saklikent-kalkan-gombe-yesil-gol

Následující část:https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-iv-cast-gombe-arykanda-arif-finike

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (36.557, 29.616)
Poslední aktualizace: 20.12.2014
Autor: Bubinga
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Cemre Köyü

Příspěvky z okolí Turecko – III. část (Yeşil Göl, Subaşi yaylasi, Ak Dag - Uyluk Tepe, Gömbe)

Jezero Yeşil Göl nad městečkem Gömbe v Turecku
Jezero Yeşil Göl nad městečkem Gömbe v Turecku
Jezero
Jezero Yeşil Göl se nachází v masivu Ak Daglari v jižním Turecku. Nejčastěji se k němu lidé vydávají z horského městečka Gömbe (cca 1200 m.n.m.). Nejbližší spojení od moře, od Egejské riviéry, je do Gömbe z města …
0.5km
více »
Horské městečko Gömbe v tureckém pohoří Ak Daglari
Horské městečko Gömbe v tureckém pohoří Ak Daglari
Městečko
Gömbe je horské městečko v jižním Turecku, které se nachází v nadmořské výšce okolo 1200 metrů pod korunou někdejší antické Lýkie, tureckém pohoří Ak Daglari.   Nejbližší spojení od moře, od Egejské riviéry, je …
4.6km
více »
Turecko – II. část (Saklikent, Kalkan, Gömbe, Yeşil Göl)
Turecko – II. část (Saklikent, Kalkan, Gömbe, Yeşil Göl)
Cestopisy
Čtvrteční jitro nám začíná před sedmou hodinou, kdy nás budí kokrhání kohoutů. Vstáváme do teplého rána (18°C), snídáme a balíme věci. Poté odcházíme k pokladně u kaňonu Saklikent, kde kupujeme vstupenky (5 TL za …
5.4km
více »
Tlos + kaňon Saklikent, Turecko
Tlos + kaňon Saklikent, Turecko
Pevnost, opevnění
Nad východním úbočí údolí Xanthos jsou k vidění ruiny antického města a hradu Tlos. Město bylo vybudováno dávno před začátkem našeho letopočtu Lýkijci a bylo to jedno z jejich nejdůležitějších s…
7.2km
více »
Kaňon Saklikent v Turecku
Kaňon Saklikent v Turecku
Kaňon
Saklikent se nachází v jižním Turecku nedaleko od Egejské riviéry. Nejrychlejší cesta sem vede z pobřežního města Fethiye. Člověk může jet autem, taxi nebo v dolmuşu. Za cestu posledně jmenovaným prostředkem zapla…
21.6km
více »
Turecko – IV. část (Gömbe, Arykanda, Arif, Finike)
Turecko – IV. část (Gömbe, Arykanda, Arif, Finike)
Cestopisy
Tribuna je sice zastřešená, ale silný vítr a déšť nás nutí se hodinu po půlnoci přestěhovat o patro níž. Okolo třetí hodiny nás vzbudila bouřka a průběžně k nám přilétají na návštěvu komáři. Je ještě tma, když oko…
38.7km
více »
Lýkijská stezka (Lycian Way) v Turecku
Lýkijská stezka (Lycian Way) v Turecku
Turistická trasa
Hornatá a rozeklaná oblast starověké Lýkie se rozkládá jižně od linie vedoucí zhruba mezi městy Köyceğiz a Antalye u pobřeží Egejského moře. Poznávat tuto část Turecka lze například putováním po legendární Lýkijské stezce.   Většinou se lidé na ní jenom zajdou podívat nebo se kousek projdou. Kdyby chtěl poutník absolvovat celou její trasu, tak by musel počítat nejméně se…
39.4km
více »
Rozvaliny antického sídliště Arykanda v Turecku
Rozvaliny antického sídliště Arykanda v Turecku
Zřícenina
V části Turecka zvané Anatolie neboli Malá Asie je soustředěno nejvíce antických památek na světě, více než v samotném Řecku. Uvádí se, že by zde mohl pilný turista navštívit až 13 tisíc antických památných míst a…
39.6km
více »
Městečko Gelemiş a Patara, ruiny kdysi významného města a současná úžasná pláž
Městečko Gelemiş a Patara, ruiny kdysi významného města a současná úžasná pláž
Zřícenina
V jižním Turecku, nedaleko města Kalkan na okraji Egejské riviéry se nachází turistické městečko Gelemiş. V některých případech není ani na mapě vyznačeno, jelikož této oblasti dominuje jiný název, Patara. Až do m…
42.7km
více »
Turecko – VI. část (Ağullu, Kaş, Gelemiş, Patara, Fethiye)
Turecko – VI. část (Ağullu, Kaş, Gelemiş, Patara, Fethiye)
Cestopisy
Do pondělního rána vstáváme v sedm hodin. Teplota je stejná jako večer. Snídáme, balíme věci a odcházíme. Pár minut po osmé dole na křižovatce u restaurace dobíháme dolmuş. Za volantem vidíme poprvé ženu. Ale styl…
44km
více »
Ölüdeniz – jedna z nejznámějších pláží v jižním Turecku
Ölüdeniz – jedna z nejznámějších pláží v jižním Turecku
Letovisko
Ölüdeniz je velmi známá pláž v jižní části Turecka na pobřeží Egejského moře. A je to poznat. Lidí, restaurací a hotelů či penzionů je tady více než dost.   Zdejší hlavní atrakcí pro turisty je "Ölü Deniz" - Mrt…
44.4km
více »
Turecko – VII. část (Fethiye, Kayaköy, Fethyijská stezka, Ölüdeniz, Lýkijská stezka, Fethiye)
Turecko – VII. část (Fethiye, Kayaköy, Fethyijská stezka, Ölüdeniz, Lýkijská stezka, Fethiye)
Cestopisy
Úterní, poslední zářijové ráno začínáme snídaní na pokoji, jelikož máme ještě nějaké domácí zásoby a poté odcházíme na autobusové nádraží. Zde nás však nasměrují na nedalekou zastávku před vchodem do obchodního domu Carrefour, odkud v 9 hodin 15 minut odjíždíme v dolmuşu, který patrně přijel ze starého autobusového nádraží v centru města. V těchto situacích nám vždy dobře…
44.9km
více »
Město Fethiye v Turecku
Město Fethiye v Turecku
Město
Podmanivé město Fethiye se nachází u pobřeží Egejského moře. Nejbližší letecké spojení je na letiště Dalaman. Většinou do města přijede návštěvník na autobusovém nádraží, novější „otogar“, který se nachází asi dva…
45.3km
více »
Ücagiz či Kaleücagiz, zajímavé místo u Egejské riviéry v Turecku
Ücagiz či Kaleücagiz, zajímavé místo u Egejské riviéry v Turecku
Zřícenina
Kaleücagiz, podle průvodce malá rybářská vesnička, kde se téměř zastavil čas. Ale skutečnost je zcela jiná. Městečko se velice rychle přizpůsobilo turistickému ruchu. Obchody s potravinami, nápoji, starožitnostmi …
45.3km
více »
Turecko – V. část (Finike, Gökliman, Demre – Kale, Myra, Ücagiz, Kekova-Simena, Teimiussa, Ağullu)
Turecko – V. část (Finike, Gökliman, Demre – Kale, Myra, Ücagiz, Kekova-Simena, Teimiussa, Ağullu)
Cestopisy
V půl sedmé, když se rozednívá, už máme zabalené věci a vyrážíme. Vítá nás krásné a jasné nedělní ráno a tak zkouším fotografovat východ slunce. Jdeme po silnici a prohlížíme si krajinu především směrem k moři, kd…
45.3km
více »
Městečko Demre a starověké město Myra v Turecku
Městečko Demre a starověké město Myra v Turecku
Město
Při putování po Turecku jsme jednoho dne vystoupili na autobusovém nádraží v městečku Demre, kterému se také říká Kale a v jehož blízkosti se nachází starověké město Myra se slavnou minulostí. Procházíme se ospalý…
48km
více »
Turecko - Lýkie - okružní jízda
Turecko - Lýkie - okružní jízda
Cestopisy
1. den - Přílet do Antalye z Prahy.Letěli jsme s tureckou leteckou společností  a let trval 3 hodiny.Ubytovali jsme se v hotelu v Antalyi. 2. den - Cesta na západ podél pobřeží s krásnými výhledy.Brzy jsme dorazili do Myry - dnešního Demre.Zde se nacházejí nádherné skalní hroby a ve městě kostel Sv.Mikuláše,ve kterém byl světec pohřben.Doputovali jsme až do oblasti Mugly,kde…
48.1km
více »
Kde leží Mikuláš?
Kde leží Mikuláš?
Město
Svatý Mikuláš z Myry nebo z Bari? O to tady nyní jde. Podle některých tureckých archeologů budou brzy oči světa upřeny na jihozápad Turecka, konkrétně do provincie Antalya. A to v případě, že se potvrdí jejich ned…
48.2km
více »