Salzbursko 2010

Letošní dovolená byla ve znamení úniku a nedostatku financí. Úniku proto, že jsme zároveň s dovolenou dělali rekonstrukci bytu a museli jsme ho uvolnit, a nedostatku financí, z toho samého důvodu. Salzbursko jsme si vybrali proto, že je poměrně blízko, proto, že je v Rakousku hezky a proto, že Rakousko v létě láká turisty na spousty akcí, aby nevyšlo ze cviku před zimní sezónou.

Koupili jsme si pobyt v menším a nepříliš luxusním hotýlku v městečku Zell am See. Večer před odjezdem jsme vyklidili byt pro dělníky a v noci jsme se vydali na cestu. Samozřejmě, jako vždy nebylo naším cílem, dostat se co nejrychleji do cíle, ale pokud možno, co nejvíce toho vidět už po cestě. Ráno kolem 8 hodiny jsme zastavili ve městě Melk. Je to krásné a upravené městečko, nad kterým se tyčí věhlasný klášter. Po ránu tu byl ještě příjemný klid. Obchůdky teprve otvírali a lidé se pomalu taky začali pomalu objevovat ve městě. Jako vždy jsme udělali spoustu fotek. Klášter jsme si vyfotili ze všech stran a po procházce městem jsme se vydali vzhůru do kopce, abychom se na tu krásnou stavbu podívali i zblízka. Prohlédli jsme si krásně zdobené nádvoří, zalité ranním sluncem, plné štěbetajících seniorů, čekajících na první prohlídku. Potom už jsme šli k autu, abychom se zase vydali na cestu. Další zastávku jsme si udělali ve městě Gmunden u jezera Traunsee. Bylo kolem poledne a panovalo opravdu velké vedro. Zastavili jsme u jezerní promenády. Tohle místo se nám okamžitě zalíbilo. Hory tyčící se někde v dálce za jezerem, samotné jezero, promenáda i samotné město, prostě nádhera. Nemohli jsme se zdržet dlouho, ale i tak se nám tu moc líbilo. A teď už rovnou do hotelu, tedy jen pár krátkých přestávek na protáhnutí. Kolem páté jsme dorazili do cíle. Ubytovali jsme se. Z balkonu našeho hotelového pokoje koukli na krásu okolních hor a už spěchali na naší první dovolenkovou večeři – Wienner schnitzel. Paráda, tatínka si tam koupili hned první večer.

Ráno hned po snídani jsme spěchali do informační kanceláře v Zell am See, abychom si koupili salzburské karty – Salzburgerland card. Jedna karta stojí 43 euro, pro děti 21. Opravňuje zdarma ke vstupům do 190 turistických atrakcí – lanovky, muzea, koupaliště, soutěsky, termální lázně a hlavně také jednodenní návštěvu Salzburgu.

Jako první výletní cíl jsme si vybrali městečko Uttendorf, údolí Stubachtal. Panoramatickou cestou s opravdu překrásnými výhledy a opravdu Ostrými zatáčkami jsme vyjeli k nástupní stanici lanovky Weisssee Gletcherbahn. Kabinkovou lanovkou jsme se nechali vyvézt až do výšky 2600 m.n.m. k plošině Medelzplateau. Tajil se nám dech z té výšky a čistého vzduchu. Na vrcholku byl hotel, který byl dostupný pouze lanovkou, takže hosté se museli i se všemi taškami a kufry dopravovat do hotelu pouze touto lanovkou a asi se museli mít taky hodně rádi. Na vrcholku bylo jezero Weisssee, ve kterém plavaly kusy ledu. Kolem nás se tyčily 3 tisícové hory a pohled na ledovce zasypané sněhem, i v červenci ,byl opravdu překrásný. Když jsme se nabažili horských velikánů vydali jsme se zpět dolů do městečka. Protože dole panovalo docela velké vedro děti nás přemluvili na koupaliště. Sympatické přírodní koupaliště v Uttendorfu nás zaujalo, a tak jsme tam strávili zbytek odpoledne.

V pondělí jsme se probudili do upršeného rána, a tak jsme se rozhodli zajet do termálních lázní v Bad Hofgasteinu. Zadováděli jsme si na tobogánech ve vnitřní části, ale i když pršelo a nebylo zrovna vlídné počasí, tak jsme si zaplavali i ve venkovní části. A to díky super teplé vodičce. Po obědě už začalo vykukovat sluníčko a tak jsme neodolali lanovce, která nás vyvezla až do nadmořské výšky 2050 m. Nejdřív jsme jeli pozemní zubačkou, a si v polovině cesty jsme přestupovali na klasickou kabinovou lanovku. A ta už nás zavezla do stanice Bergstation. Krása horských velikánů se nikdy neomrzí! Potom jsme popojeli do sousedního Bad Gasteinu. Prohlédli si pěkné lázeňské městečko, kde vodopád mají přímo v centru. A teď zpátky do hotelu.

V úterý jsme vyrazili do St. Johannu. Prošli jsme si město, a potom zamířili do jedné z nejznámějších soutěsek Liechtensteinklamm. Protože to byla naše první soutěska, byli jsme nadšení. Šli jsme pěšinkou nahoru a kolem nás se tyčili obrovské sklály, působilo to chvílemi velmi tajemně. Protože se nám ještě nechtlělo vracet, tak jsme navštívili Wild park Ferleirten. Milý přírodní park plný zvířat a překrásných výhledů na okolní velehory.

A ve středu Salzburg. Na ten jsme se opravdu těšili. Po kratším hledání jsme zaparkovali naše auto na odstavném parkovišti P+R na okraji města a autobusem jsme se vydali do centra. Jako první jsme narazili na rodný dům W. A. Mozarta, ten jsme si nemohli nechat ujít. Prošli jsme si poschodí domu – dnes muzeum, kde žil malý Mozart s rodiči. Potom jsme se vydali na Festung Hohesalzburg. Je to pevnost hradu tyčící se nad městem. Nasedli jsme na pozemní lanovku- zubačku, a už jsme frčeli nahoru. Z hradeb byl překrásný výhled na celé město. Lanovkou jsme použili i cestou dolů, vždyť to bylo v ceně, procházeli nádherné ulice a uličky starého města. Jako suvenýr jsme si koupili slavné Mozartovy koule (čokoládové bonbony plněné marcipánovou náplní), mimochodem, v modrém obalu jsou koule vyráběné podle původní receptury, v červeném obalu jsou vyráběny ve velkém pro supermarkety. Jsou opravdu výborné. Zamířili jsme do Mirabelliných zahrad. Tam jsme si trochu odpočinuli a pokochali překrásně upraveným parkem. Z parku jsme zamířili do přístavu a koupili si lístek na loď. Chvíli jsme museli počkat: Nalodili jsme se na malou vyhlídkovou loď a prohlídli si Salzburg z jiného pohledu. Projížďka po řece Salzach nebyla moc dlouhá, proto když jsme zase stáli na pevné zemi a zjistili jsme, že blízko je muzeum Haus de Nature, tak jsme tam zamířili. Tak tohle bylo to nej muzeum jaké jsme kdy viděli. Jenom škoda, že jsme na něho neměli více času. Byli tam oddělení věnované pravěku, dějinám, vesmíru, lidskému tělu, …. Tak z tohoto muzea jsme byli opravdu nadšení. Vyhnalo nás to, že už muzeum zavírali. Protože už se blížil večer, tak jsme zamířili k našemu autu a oklikou přes Německo, jsme spěchali do našeho hotelu v Zell am See.

Ve čtvrtek jsme se vydali opět směr St. Johann.V Geisterbergu, v městečku Alpendorf nám prospekt sliboval úžasnou zábavu, teda hlavně pro děti. Nasedli jsme na lanovku a ta nás vyvezla do světa duchů. Z horní stanice lanovky jsme šli asi 500 m pěšky a potom nasedli na vozítko, které nás přiblížilo ještě blíž mezi tyto roztomilé duchy. My dospělí jsme se kochali krásou hor, které nás obklopovali. A děti, ty se pustili do úkolů a zábavy, kterou jim tu duchové připravili. Počasí nám opravdu přálo, a tak přestože, jsme byli vysoko v horách, tak nám bylo pěkné vedro. Když se děti dosyta pobavily, tak jsme zamířili k lanovce a sjeli dolů, do obyčejného světa. Ještě jsme chtěli vidět Kaprun. Po cestě jsme se stavili v našem hotelu, kde jsme se posilnili zákusky a kávičkou. V Kaprunu jsme chtěli vidět soutěsku Sigmund-Thun-Klamm. Ocitli jsme se opět v sevření vysokých skal a pod náma hučela divoká říčka. paráda. Procházku po centru městečka Kaprun jsme dost zkrátili, protože nám bylo horko.

V pátek to vypadalo, že bude asi ještě tepleji. Krásný den, nebe jako malované, příhodný čas navštívit originální koupaliště Kapitána Hooka v malebném rakouském městečku Saalbach. Děti nás nemuseli dlouho přemlouvat – dnes bude koupací den. Klouzačky, dva tobogány, kanál s divokou vodou, houpací zátokou a dešťovou zónou, 1000m2 vodní plochy a krásné prostředí, toho jsme si všimli na první pohled. Děti se hned vrhly do vody, vyzkoušet všechny atrakce. Kupa výskajících a hlavně šťastných dětí nás utvrzovala v tom, že jsme dobře vybrali. Bezvadné koupaliště, kde bylo všechno, jen ne stín, jak jsme po pár hodinách zjistili. Vydrželi jsme asi 4 hodiny, spořádali jsme obědové balíčky a zjistili, že se nám zpět do hotelu ještě nechce. Přesunuli jsme se k dalšímu koupališti tentokrát přírodnímu na jezeře Ritzensee, u města Saalfelden. V příjemném stínu pod stromy se nám dospělým moc příjemně odpočívalo, děti jsme měli na dohled a odpolední siesta byla téměř dokonalá. Dětem jsme nafoukli lehátka, aby si ještě trochu zadováděli. Přeci jenom zítra už odjíždíme domů.

Tak a je tu den odjezdu. Jako naschvál, teploty se už od rána šplhají k třicítce. Ještě se vydatně nasnídat a hurá na cestu. Jako náš první cíl jsme vybrali lázeňské město se slavnou minulostí Bad Ischl. V městečku panuje čilý ruch. Turistický vláček, venkovní kavárničky…, prostě vše, co k takové letní pohodě patří. Vedro nám opět trochu ubíralo chuť k poznávání, takže asi po 1,5 hodině, už nasedáme do auta a frčíme. Následovalo několik menších přestávek. Potom jsme měli naplánováno , že si uděšláme zastávku v zábavním centru v Hatích. Bylo tam opravdu narváno. Zábava kam se člověk podíval. Děti se svezli na jakýchsi vozítkách z vysokého stojanu přímým sešupem do vody. Potom ještě lodičky a jedna atrakce kde padali z velké výšky. A potom už přímo domů, teda k babičce…