TURISTIKU PODPORUJÍ
57 803 turistů a cestovatelů
90 455 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
880 174,- odměny za články
Růžďka
Růžďka leží severním směrem od města Vsetín. Obec je rozložena v horském údolí říčky Růžďky. V blízkosti obce se zvedají Vsetínské vrchy. Mezi…

více o Růžďka

Reklama
Turistika.cz doporučuje
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Růžďka
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Přes Růžďku, Jazévky a Komín na Bystřičku - 2.část

Cestopisy

 

Nejzajímavější skalní útvary na Klenově se pochopitelně nacházejí stranou turistických cest a přístup k nim je trošku krkolomný. S nejvyššími klenovskými skálami – Havránkou – jsem vás tady na Turistice už kdysi seznámil, dnes spolu pro změnu navštívíme ty nejhezčí - Jazévky a Komín.

 

Od zbytků hradu na Zámčisku stačí po málo zřetelném chodníku vedoucím po skalnatém hřebínku prudce sestoupit asi o 200 metrů níž, a pak se najednou vedle nás objeví první balvany a nižší skalní zdi. Ty postupně nabírají výšku a mění se ve stále větší a mohutnější skalní hradby, které doslova hýří geomorfologickými jevy. Na stěnách můžeme obdivovat bezpočet zakulacených skalních dutin a nádherných pavučin z voštin, procházíme pod převisy a kdybychom skály prohledávali zevrubně, našli bychom i vchody do menších puklinových slují.

Právě k těmto místům se váže nejvíce skazek o podzemních pokladech zbojníků. Ze skalních hradeb Jazévek prý vedly podzemní chodby až k masívu Havránky na předvrcholu Klenova nad přehradou. Pokud byste projevili touhu po zdejším zakopaném zlatu a stříbru, stačí sem zajít za soumraku v nejteplejším ročním období a pozorně se kolem sebe dívat: na zemském povrchu se tu prý za jasných letních nocí objevují tajemné plaménky a označují místa zakopaných pokladů.

 

Pod skalními hradbami Jazévek se nachází shluk Skalek, balvanů a pralesovitého lesa a z tohoto chaosu se do výše 15 metrů pyšně vypíná jedna z nejkrásnějších valašských skalních věží. Jmenuje se Komín a při pohledu z hřebenové pěšiny se až podivíme, že se skála nezřítí k zemi, protože její základna je mnohem užší než převislý vrchol skalní věže. Pokud máte chuť a dostatek sil si skálu dokola obejít, zjistíte, že vypadá z každé světové strany úplně jinak!

I ke Komínu se váže zkazka o zbojnickém pokladu: ten se má ukrývat v puklině na vrcholu skalní věže a páni zbojníci se k ní dostávali šplháním po Vysoké Jedli. Pokud tu ale nějaký poklad kdy byl, tak tady v žádném případě dnes už nebude - na vrchol bizarní přírodní hříčky totiž vede jedna z horolezeckých cest.



A na tem ostrém kopčisku naproti Klenova, jak sa mu říká Zámčisko, je na vrchu takéj skala.

U ní gdysi býval strašný drak, kerý létál tady okolo a kradl luďom všelijaký dobytek, najvěc ale jahňata a ovce. Čeho je ale moc, teho je vela, jak říkajú bratia Slováci.

A tož sa dvá kamarádi domluvili, že kraj téj svině otravnéj a hladovéj zbavíja. Ludé sa ani moc nedivili a nesmíli, nebo Jura a Ozef byli opravdu vyhlášení a zkušení „drakobijci“ - šak po večeroch vymetali všecky šenky kolevá Bystřičky a ráno každý bojovál nájmeněj se sedmihlavú dračí potforů!

Ale protože jich po krčmách bylo každý večér vidět znova a znova, asi nebyli ti ogaři žádné béčka, nebo nad tými saňami pokaždéj ráno vybojovali vítězný boj. Jináč obá rúbali drvo v hoře a k práci sa uměli takéj postavit čelem, tajak potem večér k tým pohárkom s gořalkú.

 

No, ale k věci: jedného rána sa teda obá vypravili na teho strašného draka. Aby cestú neměli žízeň, sebrali si na posilněnú demižónek se slivovicú. Kopčisko to teda bylo hrozné a než sa obá vydrápali až na vrchol, podívali sa mu málem až na dno. Aj gdyž ušlí, odvahy měli za deset takových.

A gdyž na ně drak od skaly výhružně zasyčál a otevřel tlamu, aby jich zežehl plameněm, naraz sa Jurovi gŕclo a on sa trefíl slinú téj svini rovnúc do krku!

No, a protože býl ten pluvanec plný slivovice, tož drakovi od ní chytly vnitřnosti a on tam za malú chvílečku celý zhořél jak fagula!

 

Tož tak sem to slyšél od staříčků, šak jak sa říká – bylo nebylo – a gdo chce, ať věří a ten co neé, tož ať ně vleze na hrb a ide sa tam podívat sám,“ končil strýc Juřenčák své vyprávění.

 

 I když už dnes na vrcholu Zámčiska nesídlí žádní draci, přesto kopec vypadá dosti hrůzostrašně, neboť jeho strmé svahy až pod samotný vrchol „zdobí“ holina po rozsáhlé lesní těžbě.

Nevím, jestli je les soukromý anebo patří Lesům ČR, ale v každém případě tak nevídaně velký zásah do lesních Strání způsobí rozpaky i u laika, jako jsem já. Zvláště když se tak nestalo po nějaké kůrovcové kalamitě... a tady ani nemohlo, neboť tu všude býval les hlavně bukový!

 

I poslal jsem obrázky příteli, který býval až do důchodu revírníkem na Vysočině a ten mi potvrdil to nejhorší: jedná se o úmyslné holoseče v bučinách! A protože to jde dělat naprosto jinak, je to hrůza vlastně dvojnásobná!

(A to ještě neví, že se jedná o krajinu „proslavenou“ častými sesuvy...)

 

No, sám jsem zvědavý, jak dopadne zalesnění toho prudkého svahu, který už místy nese stopy po půdní erozi a kterým jsem se tak tak vydrápal až nahoru k šošolce lesa na temeni. Při každém zpětném pohledu se mi díky vykácení na krajinu otvíraly čím dál otevřenější pohledy – na protější dosud zalesněný masív Klenova, na sousední Štípu a vlevo na krajinu okolo přehrady, jíž zase „zdobila“ jizva po ohromném kamenolomu v západním úbočí Klenova. Jenomže tady se jednou dotěží a příroda se opět vrátí na ztracené pozice (tak jak to známe jinde) a po čase se už ani nepozná, že byl lom dílem lidských rukou! Kdežto jestli se nepodaří znovu zalesnit svah Zámčiska, bude to něco úplně jiného.

 

Vraťme se ale k mému hlavnímu cíli cesty na kopec. Cestou po silničce okolo Bradného potoka jsem na vrcholu Zámčiska mezi kmeny stromů zahlédl jakýsi podezřelý stín. Ne, nebyl to ten drak z pověsti, kterou jsem si beztak vymyslel, ale po vyfocení zoomem se mi na displeji zobrazil obrázek většího skaliska. I když jsem měl za sebou už průstup klenovskou skalní oblastí, přec jen jsem neodolal a – horko nehorko – zamířil k vrcholu.

Tady už ve stínu dosud nevykácené bučiny jsem narazil na pískovcové a slepencové skalisko, které by se dalo zařadit do kolonky mrazový srub.

Délka skalní stěny okolo dvaceti metrů a výška čela, které se již oddělilo od svahu, metrů šest. Pokud bych měl možnost navštívit tohle místo za několik desítek tisíc let, jistě by se tu místo mrazového srubu už vypínala skalní hradba... ale nechme utopii utopií.

 

Výhled od okraje lesa je sice skvělý (ale za jakou cenu!) a to je tak asi vše. Navíc je výstup k ní a hlavně sestup opravdu krkolomný.

 

Další moje cesta vedla k obřímu kamenolomu, jehož interiér jsem si předtím prohlédl z výšky.

 

Nachází se na odvráceném západním úbočí kopce asi 300 metrů od hranice PR Klenov, od rekreační nádrže Bystřička je tudíž naštěstí „neviditelný“ a vzdálen třičtvrti kilometru. V dosud funkčním lomu probíhá těžba pískovců a slepenců rusavských vrstev zlínského souvrství magurského flyšového pásma. Distribuje se odsud lomový kámen tříděný, netříděný a pro stavební účely.

Zdejší pískovce mají barvu šedou nebo šedohnědou, jsou hrubozrnné a místy slepencové, křemenné až arkózové. Místy se ve slepencích vyskytuje velmi pestrý valounový „materiál“, obsahující grafitické břidlice, fylity, ruly, kvarcity či bělavě šedé jurské vápence anebo prachovité jílovce a další.

 

Krátkým údolím potoka Bradný vede od jeho horního konce lesní asfaltka, která prochází spodní částí lomu. V době mimo těžbu (všední dny od 6.30 – 15.00) není průchod zakázán. K přehradě není nutno pokračovat po silničce - za jámou odbočuje lesní vrstevnicová cesta vpravo a po chvíli se spojí s modrou značkou, která shora z Klenova klesá do rekreačního zázemí a ke břehům umělého vodního Jezera.

 

Ohromný areál lomu (150m x 120m) a jeho vertikála, která v celkově třech etážích dosahuje až šedesátimetrové výšky, dává tušit, že není záležitostí novodobou, ale že se zde už „nějaký ten pátek“ těží. Proto mne samozřejmě hned napadlo, jestli se právě z kamení z tohoto lomu nestavěla přehrada Bystřička, která vznikla ještě za Rakousko-Uherska mezi lety 1907 – 1912.

(Jak jistě víte, její hráz o délce 170m a výšce 36.5m byla v té době věcí nevídanou a vlastně takovým malým technickým zázrakem!)

 

Omyl! Kámen na její stavbu se prý těžil v lomu nedaleko pod hrází a k jeho přesunu sloužila úzkokolejka. A ten kvalitnější „šutr“ pro obkladové zdivo pak dodával kamenolom Hrabůvka u Bystřice pod Hostýnem.

 

Přehrada Bystřička - to naše Valašské moře - byla původně postavena jako zásobárna vody pro Dunajsko-oderský průplav, ale namísto toho začala sloužit ryze rekreačním účelům. Do okolní malebné krajiny, plné typických a rozkošných valašských vršků, se od těch dob zamiloval nejeden túrista, paďour či tramp, a proto zde na Stráních okolo přehrady uvidíme množství všelijakých rekreačních objektů.

 

Kromě chalup a chat a Táborů pochopitelně nechybí ani podniky pohostinné. U horního konce se nachází klasický populární hostinec a penzion U Bušů a novější restaurace Motobar Royal Star, která - aby byla v dnešní době víc IN - bohužel v názvu nectí krásu domorodého jazyka.

Podél obou břehů vodní nádrže jsou v sezóně otevřeny kiosky, nabízející v letních pálavách tolik důležité, hlavně tekuté osvěžení. V blízkosti samotné přehradní hráze se nachází několik veleznámých občerstvovacích stanic jako restaurace U Mokrošů, Oáza a posezení u parkoviště nad hotelem Klenov. Tento kdysi nejdůležitější podnik je bohužel delší dobu mimo provoz. Od mé poslední návštěvy Bystřičky ale přece jen maličko prokoukl, neboť dostal novou střechu. Člověku se ani nechce věřit, jak mohl zpustnout objekt, ve kterém to kdysi „tak žilo“ - v časech minulého režimu totiž byla v hotelu vyhlášená restaurace a každý večer v něm k tanci a poslechu hrála živá hudba. Jo, kde ty dávné časy jenom jsou...

 

 

Bystřička ale neslouží jen k vodním radovánkám a posezení u dobrého jídla, žejdlíku dobrého moku či večerním táboráčkům. Všechny návštěvníky už na první pohled zaujme ten okolní nádherně kopcovitý terén, plný lesů, starých valašských usedlostí a nečekaně dobrých vyhlídkových míst, jemuž přímo naproti přehradní hráze vévodí majestatní kopule vrchu Klenova.

Návštěva jeho vrcholu oblaží srdíčka i všech romantiků, neboť kromě nepatrných zbytků skalního hradu na Zámčisku se zde pod příkrovem lesa skrývají tajemné pískovcové skalní útvary.

Bohužel – modrá trasa a trasa NS Klenov, vedoucí na jeho temeno, je poněkud náročnější a ne každý zvládne strmější převýšení. Zvláště pro lidi starší a pro ty, trpícími nějakými zdravotními problémy, ji nelze doporučit. Ale ani oni nemusí klesat na mysli, protože o ukázku místních skalních výchozů nepřijdou. A navíc se nemusí plahočit nikam do kopců, neboť se jedná jen o kratičkou pohodlnou procházku.

 

Pokud se vydají po modré a červené značce od hotelu Klenov směrem k přehradní hrázi, narazí na místo, kde byl široký vrstevnicový chodník kdysi vyrubán do skalnatého terénu. Menší skalnatý vršek vlevo je posledním výběžkem kopce Klenova, (a tak jako na něm), i zde uvidíme výchozy arkózových pískovců a slepenců, řazených do rusavských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma.

Méně odborně všechno tohle kamení patří do období eocénu.

A když zcela pomineme vědu a necháme si v hlavě promítnout, co vidí jen naše zraky, ve skalnaté Stráni vlevo nás upoutá pohled na pitoreskní skalní hradbičku.

Ještě před několika lety na ni byl na odlesněné Stráni kouzelný pohled, ale kvalita mladého valašského porostu (a hlavně rychlost jeho růstu) je bohužel také „kouzelná“...

 

Vše nám ale vynahradí „kamení“ na opačné straně: za Skalkou vpravo u chodníku vybíhá pěšinka až na samý konec skalních výchozů. A odtud se nám vysoko nad vodní hladinou otevře skvělý pohled nejen na blízkou přehradní hráz a na hotel Klenov i se stejnojmenným vrcholem, ale i na větší část překrásného přehradního Jezera.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.412, 18.029)
Poslední aktualizace: 28.6.2017
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Růžďka

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
5,1km od místa

Příspěvky v okolí Přes Růžďku, Jazévky a Komín na Bystřičku - 2.část

    Úsloví skalní hrad jsme zvyklí spojovat si s představou nedobytných středověkých pevností, které se u nás povětšinou vypínají v pískovcových oblastech Českého ráje, Kokořínska a jiných míst v…
  No, jezírko... oficiálně je to lesní tůň, ležící v sedélku Bátrnka mezi skalnatými Vrchy Klenovem (666 m) a Štípou (707 m). Navíc byla před rokem 2000 uměle rozšířená členy Českého svazu ochránců přírody z…
    Jak už jsem se zmínil, je trasa NS Klenov a modré značení, spojující rozcestí Dušná s rekreačním areálem přehrady Bystřičky, trasou vyhlídkovou. Samozřejmě ne všude. Když sejdeme k PP Louky pod Ští…
   Majestátní vrchol Klenova je nepřehlédnu…
   Ty nejkrásnější a nejzajímavější skalní útvary na Klenově se pochopitelně nacházejí stranou turistických cest a přístup k nim je trošku krkolomný: když scházíme z vrcholu Klenova na paseku a po…
Skalní útvar
Skalnatý a zalesněný hřbet s pískovcovými skalami nad jižním břehem přehrady Bystřička, jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Vyhledávané horolezecké terény. V místě zaniklá dřevěná tvrz templářů. Pod Klenove…
   "Kúsek od Zámčiska hledaj skalu, na keréj je vymalovaná hlava vola. Tady zrob za východa slunka 7 velikých kroků směrem ke slunku a tam, gde dopadne tvůj stín - tož tam kopaj!"  (Přibližně tak zn…
  Asi nejzajímavější a nejkrásnější skalní útvary Vsetínských vrchů jsou k vidění v okolí přehrady Bystřička. Největší koncentraci skal pak nalezneme na dominantním vrcholu Klenov a na jeho prudkých zalesněný…
   Na překrásnou vyhlídku narazíme na vrcholovém hřebenu hory Klenov nad Přehradou Bystřičkou. Skalnatý vrchol Klenova se stopami po skalním hradu (678m) - a zvaný Zámčisko - je zalesněný a tak ná…
  V sobotu zaplavuje území našeho státu první vlna tropických veder. Potácet se v tom horku rozpálenými ulicemi některého nám dosud neznámého města či po interiéru nějaké Kulturní památky - tak to se nám tedy…
   Na vodní hladině přehradní nádrže Bystřičky se odrážejí siluety okolních malebných vrchů a kopců, největší plochu pak na ní zabírá odraz majestátního Klenova, vyplňujícího celý jižní obzor nad přehrad…
   Nejmohutnější skalní masív na Klenově se nachází na předvrcholu vysoko Nad přehradou Bystřička a prochází pod ním modře značená turistická cesta, která sem prudce vystoupá od hráze vodní nádrže. Pokud…
Přehrada byla postavena již v letech 1907-1912, za Rakouska ? Uherska, ve spojitosti s již tehdy plánovaným kanálem Odra - Dunaj. Bystřička měla (a má) hráz 36.5 m Vysokou a 170m dlouhou, což bylo na tehdejší do…
  Bystřička je přehrada, která se nachází v hluboko zařezaném údolí stejnojmenné říčky mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím a je obklopena nádhernou karpatskou přírodou. Byla vybudována ještě za Rakouska-Uhe…
Město Valašské Meziříčí je označováno jako vstupní brána do Beskyd. Město se rozkládá na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Valašské Meziříčí tvoří významnou křižovatku silniční a železniční Dopr…
Největší soubor staveb lidové architektury u nás.
Skanzén lidové kultůry v Rožnově pod Radhoštěm je velice známý a určitě nejen pro obyvatele Valašska. Jeho Dřevěné Městečko je velice navštěvované místo a pořádají se v něm různé lidové…
Město Rožnov pod Radhoštěm je rozloženo na úpatí nejnavštěvovanější hory Moravskoslezských Beskyd Radhoště ( 1129 m.n.m.). Město leží ve středu Beskyd a Vsetínských vrchů. Rožnov najdeme v h…
Valašský muzeum v přírode- skanzen lidové kultury a architektury v Rožnově pod Radhoštěm je vyhlášenou kulturním památkou. Je situován do třech samostatných lokalit. Rozcestí se nachází u vstupu do nejstarší čás…
10.3km
více »
Valašské muzeum v přírodě je oficiální název skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Tam byl cíl našeho rodiného výletu. Překvapila mě rozloha areálu. Při jeho návštěvě není radno plánovat ještě další výlety, na jeho ko…
10.5km
více »
Dřevěné městečko je nejstarším areálem. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěn kostel podle kostela ve Větřkovicíc…
10.6km
více »
Již po několikáté jsem se byla podívat ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Musím uznat, že jsem byla mile překvapená. Čekala jsem, že vše bude tak jak minule, ale nebylo. Je vidět, že skanzen se neustále rozrůstá o nové a nové objekty. Prohlídka tohoto místa zabere celkem dost času. Je lepší si to naplánovat jako celodenní výlet. Vedle skanzenu je velké parkoviště. Za…
10.6km
více »
Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malo…
16.5km
více »
Radhošť je podle legend spojen s uctíváním údajného pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Pověsti praví, že na vrcholku hory stávala odpradávna jeho modla. Tu prý nechali zbořit slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu rovněž zavítali i sem. Pravdou ovšem je, že bůh tohoto jména zřejmě nikdy neexistoval, neboť…
Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo …
21.2km
více »
Štramberk leží na Severní Moravě, jižním směrem od Ostravy. Městečko se rozkládá pod vrcholky Moravskoslezských Beskyd a na pravém břehu říčky Sedlnice. U jihozápadního okraje města je na…
21.4km
více »
Hostýn je významné poutní místo v Hostýnských vrších. Nejvýznamějším objektem je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen byl posvěcen r.1721, stavba byla dokončena r.1748.…
Hrad Hukvaldy se nachází v Moravskoslezském kraji přibližně 14 km od Frýdku Místku a 9 km od Příbora. V obci Hukvaldy se nachází památník a rodný dům Leoše Janáčka. V červenci a srpnu se zde koná mezinárodní hudbní festival Janáčkovy Hukvaldy a mnoho dalších akcí pořádaných především na hradě. Na hrad se dostanete pěšky po cestě, která vede lesní oborou. V oboře se nachází…
27.4km
více »
Zoo Lešná Zlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější a nejkrásnější místo celé Moravy. Areál zoo se rozkládá v historickém lešenském parku, ve kterém roste více než1 140 druhů dřevin a okrasných bylin. Rom…
27.9km
více »
"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podruž…
33.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace