Klenovské skály - Zámčisko

Majestátní vrchol Klenova je nepřehlédnutelnou dominantou údolí říčky Bystřičky v okolí 100 let staré rekreační vodní nádrže. Zalesněný táhlý vrchol hory a jeho prudké srázy jsou doslova posety množstvím skalním útvarů, tvořených pískovci a slepenci flyšového karpatského pásma. Nedávno vzniklá přírodní rezervace Klenov má proto na svých 15.35 ha za úkol ochranu těch nejmohutnějších skalních výchozů a pak také zbytek původních horských bučin s vtroušenou Jedlí a javorem klenem. Už byl také nejvyšší čas: zatímco v nijak nechráněné západní části Klenova poblíž přehradní hráze se do úbočí kopce čím dál více zakusuje veliký kamenolom, ve vrcholových partiích se do zdejších překrásných buků surově zakusovaly motorové pily dřevorubců! Hlavní skalní útvary na Klenově se dělí na několik zajímavých seskupení, od sebe různě vzdálených a navzájem se od sebe charakteristicky odlišujících. My si na úvod něco povíme o nejvyšším vrcholu Klenova, který je odedávna lidmi zván a znám jako "Zámčisko."

Jak lidový název napovídá, nestával tu sice zámek, ale nějaká středověká hradní stavba. Nejvyšší vrcholek hory tvoří veliký skalnatý suk, což je v krajině valašské tak trochu prvek cizokrajný. Jeho charakteristický bizarní tvar je až 7 m vysoký a je obklopen mnoha dalšími, ale už nižšími skalními výchozy a obřími balvany. Právě vrchol nejvyšší skály byl uměle zarovnán do plošiny a sloužil jako základna hlavní obytné věže středověkého skalního hradu. Prý jej na počátku 13.století založil tajemný řád templářů. Že se nejedná jen o pověst, to nám vyvrací informace, podle které v roce 1297 získává zdejší území templářský kontur Ekk. Hrad či spíše tvrz se skládá z ústřední obytné věže, která je ale tak jako hospodářské budovy hrádku a jeho opevnění zbudována z nejlevnějšího a nejdostupnějšího stavebního materiálu - ze dřeva. Skály a Skalky pod vlastním vrcholem s věží byly začleněny do valového opevnění hradu. Feudální sídlo dostává jméno Freundsberg, což přeloženo znamená "Přátelskou horu". V análech je ale název trochu pozměněn - ona se vlastně dochovala jen jedna listina, podle které v r.1308 hrad od templářů na 30 let získává Vok z Kravař. Hrad zaniká při velikém požáru na konci 14.století.

Dnes je toto romantické místo velmi vyhledávaným cílem rekreantů nedaleké vodní nádrži Bystřičce. Vlastní vrchol Klenova sice není přístupný po turistické značce - ta vede po vrstevnici po svazích hory ze sedla mezi Klenovem a Štípou. Od rozcestí a panelu NS sem ale vede serpentina lesní cesty. Když procházíme po modré značce směrem k Přehradě Bystřičce, můžeme obdivovat vysoko v zalesněné Stráni a těsně pod hranou vrcholového hřebene obzvláště bizarní a mohutné skalisko. A závěr ještě několik zajímavostí:

- název Klenov vznikl podle prastarého slova "klený"- zakletý

- ke všem skalním útvarům Klenova se váže řada lidových valašských pověstí a to nejen "o zbojníkoch a jejich zakopaných pokladoch," ale také o čarodějem zakleté hradní paní ze Zámčiska, která čeká na vysvobození. To je ale možné jen jednou za sto let a podmínky pro smrtelníka, který by tak chtěl učinit i v dnešní futuristické moderní době jsou jen přetěžko splnitelné!

- skalnatý vrcholek Klenova bylo osídlen už v době bronzové

- v lesním jezírku v sedle mezi Klenovem a Štípou prý podle pověstí kdysi sídlili draci. Dnes tu pro změnu sídlí velký počet chráněných obojživelníků.

- na začátku 19.století se prý z vrcholového masívu odlomila skála s posledním zbytkem hradu