Přerov – rodinný sraz; Velká laguna - kuličková dráha, discgolf; park Michalov

Včera jsme dorazili do Přerova k Hedě, Otově sestře, kde se zítra uskuteční velký rodinný sraz. Proto se již ráno můžeme vrhnout na přípravy na ten slavný den. Ota – elektrikář, udělal v přístřešku osvětlení, já jsem se pustila do rajčat. Heda jich má asi 40, potřebovaly přivázat, vyštípat i vyplít. Ani jsem nestačila vše. Zítra dopoledne to snad dodělám. Odpoledne se vyklízel přístřešek, chystalo se posezení. Bude nás tu zítra hodně. Odpoledne přijela Jitka s Lenkou, Hedy dcera a vnučka. Přivezly čerstvě upečené koláče, jsou to šikovná děvčata. Samozřejmě jsme si také u kávy popovídali. Dlouho se však nezdržely.

Ota měl odpoledne sraz s kamarádem, že mu přinese pivní tácky. Myslel, že mu přinese 3 slíbené tácky, ale přinesl mu 3 tašky. Bude mít doma co třídit.
Je však celý nešťastný, že ještě nemá 6 tisíc kroků. Jdu s ním na večerní procházku. Šli jsme se podívat do polí - do části Pastviska, odkud jsou krásné výhledy – na Drahanskou vrchovinu, Kelčský Javorník, Tovačovský zámek. Je však šero, už toho moc nevidíme. Jen Hostýn je už krásně nasvícený.

Večer okolo 10. hodiny ještě dorazila z Plzně Otova dcera Zuzka s rodinou. Děti cestou usnuly, spát se jim samozřejmě nechce. Až v 11 se mamince podařilo je zahnat do postele. Najednou je půlnoc, jde se spát. Je však hrozná zima, v autě vytahuji peřinu.

V noci teplota v autě klesla na 10 stupňů. Peřina byla fajn. Ráno se rychle otepluje. Vše je od včerejška připravené, postupně se sjíždíme, griluje se, povídá a je to fajn. Je nás skoro 40, nejmladší holčičce jsou 3 měsíce, nejstarší je pán domu – tomu je 83. Je nádherně, sedíme ve stínu pod přístřeškem, ale někdo jde za sluníčkem, děti tam běhají, hrají fotbal. S některými příbuznými se běžně vidíme, ale někoho jsme už dlouho neviděli. Čas utíká nějak moc rychle. Najednou je skoro večer.
Rodiče s malými dětmi odjíždí nejdřív, jedou spát domů. Někteří bydlí nedaleko, mají s sebou řidiče, který abstinuje. Řada ostatních má zajištěné bydlení ve městě. Po 23. hodině se začínáme rozcházet. My nejvytrvalejší jsme vydrželi do půlnoci, také proto, že nikam nemusíme chodit, spíme tady. Jak jsme se rozhodli, že končíme, zaprskala i pípa. Právě jsme vyprázdnili sud. Tak to vyšlo perfektně. Lehce se ochlazuje, ale velká zima zatím není. Přesto si v autě nechávám peřinu.

Dnes v noci bylo výrazně tepleji, ale pod peřinou horko nebylo. Ráno se tu scházíme s těmi, co spali v hotelu. Společně snídáme, stále je, co si povědět. K polednímu se většina vydává na cestu domů. Otovy děti s rodinou domů nespěchají. Jdeme se podívat na Velkou lagunu - vodní plochu vybudovanou v 70. letech 20. století. Dřív sloužila na koupání, ale teď voda ke koupání vhodná není. Je tam však celá řada atrakcí. Dětem se nejvíc líbí kuličková dráha. Je jedno, jestli jim je pět nebo patnáct. Když se dostatečně vyřádili, jdou rodiče a starší děti hrát discgolf, ti malí se zasekly na dětském hřišti. My se střídavě díváme na mrňata na hřišti, ať někam neutečnou, ale také sledujeme, jak hrají discgolf. Jde jim to dobře.
Čas rychle utíká. Všichni už máme hlad. Společně se vracíme do města. Procházíme parkem Michalov, tam se musíme zastavit kdykoli jsme tady. Tam je to moc hezké a vždy tam objevíme něco nového. Dnes jsou v bazénku u fontány želvy. Směřujeme do restaurace U Labutě na oblíbená křidýlka. I na ty sem pravidelně chodíme. Lepší jsme jinde nejedli.

Rodina se staršími dětmi jedou odpoledne domů do Plzně, Zuzka s rodinou tu ještě přespí a odjedou zítra stejně jako my.

Dnes bylo přes den horko, krásné teplo je i večer. Spadlo sice odpoledne pár kapek, ale neochladilo se. Tentokrát odpadáme všichni po 22. hodině. Už toho ponocování bylo dost. Ruším peřinu a vytahuji tenkou deku. I když je zataženo, necháváme otevřené boční dveře dokořán. Třeba mi do postele nenaprší.

Přerov – rodinný sraz; Velká laguna - kuličková dráha, discgolf; park Michalov na mapě