TURISTIKU PODPORUJÍ
61 445 turistů a cestovatelů
108 826 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 356 228,- odměny za články

Kroměříž

Město Kroměříž získalo přezdívku Hanácké Athény. Historické jádro města leží na pravém břehu řeky Moravy. Nejvýznamnější památkou Kroměříže je do UNESCO zařazený Arcibiskupský zámek se zahradami. V Kroměříži najdeme i zachovalou židovskou čtvrť.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Kroměříž (71)  Zámek Chropyně / Kazatelna v Chřibech Ubytování Kroměříž
Turistické cíle / Mapa Kroměříže Bystřice pod Hostýnem / Svatý Hostýn Rozhledna Kelčský Javorník

 
Beskydy, Javorníky, Valašsko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Beskydy, Javorníky, Valašsko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Nejbizarnější skály Hostýnských vrchů - 1.část

Cestopisy

Fotografie (36)  • Foto: Franta
Čerňava - Hlava

Pískovcové skály Hostýnských vrchů přináležící k zlínskému, lukovskému anebo rusavskému souvrství račanské jednotky magurského flyšového pásma jsou už na první pohled zcela jiné, než „děravé“ skály z Vizovických vrchů, se kterými jsem vás na stránkách Turistiky seznámil posledně.

Hostýnské jsou tvořeny převážně hrubozrnným pískovcem, místy s bohatou příměsí slepence. Samozřejmě, že i tady místy objevíme stěny přizdobené různými dutinami, ale jejich minimální výskyt nám bohatě vynahradí podoba některých skalních útvarů, které patří na Valašsku k těm nejbizarnějším.

 

Naše virtuální skalní putování tentokrát začneme u kamenné chaty na Tesáku, kterážto lokalita je dobře dostupná linkami busů anebo vlastním vozem. Odtud už samozřejmě musíme vyrazit pěšmo po turistických značkách anebo cyklostezkách.

 

Jedna z nich míří do údolí Rosošného potoka a do Rajnochovic. Asi kilometr za Tesákem silnička ze sedla pod skalnatou Čerňavou (844 m) klesá okolo jejího úbočí k bývalé vodní klauze a upravenému prameni Fons Theodori, majícího ráz rovnou vyvěrající bystřiny.

Mezi sedlem a klauzou odbočuje vlevo do dolinky s horní částí Rosošného potoka lesní cesta, jíž v okolním svahu dělají společnost četné balvany. Nejen jimi je ale tvořen hřeben napravo od nás.

V místech, kudy za ním prochází hranice PR Čerňava, je rozježen přerušovaným pásem rozeklaných skalek a jedním větším, asi deset metrů vysokým skaliskem. Zatímco jeho východní stranu tvoří mohutné pískovcové lavice, na západě na nás juká samý slepenec. Skála má zdola a z odstupu podobu velké pitoreskní Hlavy.

Pokud bychom prozkoumali i sousední skalní výchozy procházející napříč hřebenem jako hřbety malých dráčků anebo jako malé skalní vížky – tory, narazíme ještě na Hlavičku či Golema a budeme víc jak překvapeni divokou krásou okolní přírody.

 

Tam, kde potok spolu s lesní cestou vystoupá téměř až k našemu hřebeni, se dá přes prameniště potůčků přejít na téměř neznatelný chodník, který nás přivede pod skály a pralesovitý les novější chráněné lokality PP Orlí hnízdo. Nachází se na východním extrémním svahu hory Čerňavy a rozloha chráněného území činí 3 ha.

V prostoru mezi skalními výchozy a nad nimi se rozprostírá květnatá bučina, do níž je vklíněn cíp smrkového lesa. Nejpočetnějším druhem stromů je buk lesní spolu se smrkem ztepilým, místy se do porostu přimísil i javor klen. Díky tomu, že zde už více jak dvacet let neprobíhala těžba ani nové zalesňování, působí chráněná enkláva dojmem původního horského karpatského lesa.

Kromě krásného starého hvozdu s vývraty, tolik připomínajícího prales... a na jejichž kmenech možno spatřit hezké ukázky chorošů a hub, podtrhuje velmi sympatický vzhled přírodní památky množství skalních výchozů. Jedná se o několik souběžných nižších lavicovitých skalních hradeb a hřebínků, navzájem od sebe oddělených, okolo nichž se válí změť větších i menších balvanů.

V samém centru PP Orlí hnízdo se nad srázem vypíná trampská chata TO WOODCRAFT (stojící na místě té starší už od sedmdesátých let minulého století), která v symbióze s okolními skalisky skutečně připomíná nefalšované dravčí hnízdo. Pod skalními výchozy je několik zídkami obehnaných tábořišť a zároveň se zde nachází nejunikátnější suché WC z celých Hostýnských vrchů. A pokud se od chaty pustíte, chráněni převisem nejdelší skalní hradby, směrem vzhůru - až k jejímu konci, budete nahoře odměněni pohledem na zvláštní bizarní tvar jejího čela. Stejně jako na podobné skalní zvláštnosti v okolí.

 

Jedním z nejhezčích „kamenných“ míst na západních svazích Čerňavy je tajuplné Čertovo sedlo, kde můžeme obdivovat rozpukanou skalní hradbu. Ta ze sedla dolů sestupuje prudkým svahem a její dolní konec uzavírá výrazná skalní polověž Pulec. Daleko vyšší a bizarnější skalní útvar se vypíná na horním konci skalní hradby: celkově asi 10 m vysoká skalní věž je nadstavena jakýmsi kamenným zobanem a připomíná fantastickou obludu z říše starých slovanských bájí či keltských mýtů. Horolezci ji ale nazývají Rosničkou.

Skalní hradba a další okolní pískovcové výchozy jsou obklopeny ostrůvkem karpatského horského pralesa. V této oáze klidu našli domov ohrožené druhy z ptačí říše - sám jsem tu při jedné návštěvě pozoroval strakapouda a jiné, mně neznámé druhy ptáků.

Čertovo sedlo protíná stará, už nepoužívaná lesní cesta, a tak tu dnes našli ohrožení lesní živočichové nový a ničím nerušený domov.

 

Sousední kopec Smrdutá (750 m) je od mohutného masívu Čerňavy oddělen pouze malým sedélkem, takže se dá říct, že je jejím jihozápadním výběžkem. Je ale ze všech rozsoch hory výběžkem nejskalnatějším a navíc dobře přístupným po zelené turistické značce, mířící z Čerňavy do Chvalčova. Skalnatý vrchol Smrduté má tvar kužele, jeho strmé svahy dosahují sklonu až 55% a zelené značení, které vede po vrstevnicové lesní cestě, skalnatý vrch ve 2/3 jeho výše obtáčí.

Co všechno můžeme na Smrduté spatřit? Na to se zeptejme lehkého lesního vánku, který se proplétá mezi kmeny stromů suťového lesa: tu se otře o buk lesní, kousek vedle zase o javor klen, jasan ztepilý či lípu malolistou. Dalšími překážkami na cestě větříku jsou kmeny jeřábu ptačího či habru obecného, jen těch jilmů a jedel bělokorých za ta léta ubylo a proluky po nich umožní větrným poryvům rychlejší pohyb.

Asi jste si už vydedukovali, že bude tento kopec chráněn jako přírodní rezervace a máte naprostou pravdu: ta původní vznikla už v roce 1975 a roku 2000 byla rozšířena na 6.5 ha. Kromě výše jmenovaných druhů stromů, které dosahují stáří asi 160 let a které se zde kupodivu zmlazují, se pod nimi nachází bohaté patro bylinné, kde i naprostého laika upoutá například měsíčnice vytrvalá, bohaté mechorosty a játrovky.

Jenže Smrdutá je přírodní rezervací, kde jsou chráněny také nádherné exponáty z někdy neprávem opomíjené „neživé" přírody. Na jejích prudkých svazích totiž vystupují četné ohromné balvany, skalky a dlouhé stěny lavicovitých mrazových srubů, setkáme se tu se zvláště zajímavými geomorfologickými projevy zvětrávání pískovců a slepenců v karpatském flyši. Od sedélka pod Čerňavou je vlastní vrcholek Smrduté dostupný strmě stoupající lesní cestou. Pod ním se nachází divoce rozeklaná skalní hradba a z ní vystupuje naprosto ojedinělá skalní věž. Nazývá se Obří hlava a skála z profilu opravdu připomíná tvář obludy z pohádkové říše. Je to jedna z nejvýraznějších skal v celých Hostýnských vrších a směle může konkurovat i spanilé spící „krásce" na vrcholku Velé či útvarům na Skalném.

V sedélku je umístěn informační panel NS Hostýnské vrchy a návštěvník se z něj dozví i o zdejší pseudokrasové jeskyni. Vstup do sluje se nachází nedaleko mezi balvany a puklinovitá jeskyně připomíná lidmi vyrubanou nízkou štolu. Ona byla její nejužší místa skutečně rozšířena lidskou rukou, ale lom chodeb podél puklin je přírodního původu. Ještě před rozšířením rezervace o vrchol Smrduté si mohli vhodně vybavení odvážlivci jeskyni o délce 56 m celou prolézt a dostat se na zemský povrch druhým východem, který leží asi o 12 m níž. Je to zatím nejdelší známá sluj v celých Hostýnských vrších a slouží jako zimoviště čtyřem druhů netopýrů. Na informační tabuli můžeme shlédnout jejich fotografie a ten „vrábelův" je opravdu fešák!

(Jak je to s návštěvou podzemí nyní, když už se nachází mimo lesní cestu přímo v přírodní rezervaci, tož to opravdu nevím.)

 

Na další pitoreskní skalní útvar narazíme pod vrcholem nejvyšší hory Hostýnských vrchů.

 

K vrcholu Kelčského Javorníku (866 m) je to od rozcestí na Jehelníku po zelené značce jen asi šest minut metrů pohodové chůze lesem, už bez většího stoupání. Na „rovinatém“ hřebeni narazíte na dvojici fantasticky vypreparovaných skalek, která jsem už kdysi hrozně dávno sám pro sebe pokřtil na Dvojčata. Tenké pískovcové a slepencové skalní lavice jsou zde na sebe vyskládány jak žebroví radiátoru a z turistického chodníku se na ně otvírá moc hezký pohled. I když jsou to skalečky nesmírně malebné (a já si je za opravdu skvělého osvětlení zrovna fotil), přešlo okolo za deset minut asi padesát turistů a podíval se na ně jen jeden jediný. Ostatní totiž tak spěchali k nové rozhledně, že jim na koukání na to, okolo čeho procházejí, prostě nezbyl čas!

 

Z Jehelníku se virtuálním letem přesuneme na severovýchod „Hostýnek“, kde se na kopci nad obcí Jarcová vypíná bizarní skalní věž zvaná Jarcovská kula.

 

O jejím vzniku snad jen tohle:


Tož to zas byl jednou v pekle pěkný virvajs! Lucifer řval vzteky a proklínal všechny rarachy, neboť kvůli špatné koordinaci práce, selhání čertovského faktoru a jednomu zásahu z „hůry" přišli pekelníci o lukrativní stavební zakázku. Termín kolaudace - přehradit tok říčky Senice do ranního kuropění - se čertům kvůli jednomu náměsíčnému kohoutu dodržet nepodařilo. A navíc se po této nezdařené akci všude po valašských kotárech povalovaly hromady popadaného kamení.

No - z lidského hlediska to tedy kamení rozhodně nebylo. Skal prapodivných tvarů a podob se totiž pobožní Valaši dost báli a právem je označovali - k Luciferově čím dál většímu uspokojení - za dílo „ďáblovo". Většina výraznějšího popadaného kamení dostala od lidí pojmenování vonící smolou a plameny pekelnými.


Jen ta Jarcovská skála kupodivu nenese přízvisko po čertovi, ale místní jí říkají Kula anebo Gula. To proto, že vrcholek skály připomíná kulatý bochník chleba... a věřte nebo ne, ale Jarcovští si časem skálu natolik oblíbili, že se její podoba dostala i na pečeť obce. Otázkou je, či se tak stalo ještě předtím, než tuto skálu domorodci částečně odtěžili nebo až v „novověku", kdy byla skála s okolím vyhlášena Přírodní památkou.

Zajímavá, téměř 9 metrů vysoká korpulentní skalní věž je přístupná po žluté a modré turistické značce. (Skála prý měla opodál své dvojče, ale díky našim velmi pracovitým kamenickým prapředkům zmizelo už před více jak půldruhým stoletím z povrchu zemského.)

Z informační cedule se dozvíme - že je Jarcovská kula tvořena hrubozrnnými pískovci a několika druhy slepenců ( skálou prochází celkem 5 jejich rozdílných vrstev), - že na jejich stěnách můžeme spatřit velmi hezké skalní lišty, voštiny a dutiny /což je pravda/, - a že se na jejím vrcholu nachází mimořádně vyvinutá skalní mísa. Tento fakt nám bohužel můžou potvrdit jen horolezci, neboť vlastními silami a bez použití technických pomůcek se na temeno skály asi nedostaneme.

Před skalní věží se nachází menší prostranství, které dovolí skálu vyfotit z přijatelného odstupu a najdeme tu také dva informační panely. Ani na jednom z nich se ale nedočtete, že Jarcovskou kulu dnes můžeme obdivovat jen díky čertovi Matesovi, kterému při letu na noční šichtu na Senicu skala vypadla z tých jeho gramblavých paprčí...

 

Další virtuální skalní potěšení jménem Čertovy skály nás čeká nedaleko obce Hošťálková:


Návštěvník, stanoucí před nimi poprvé, si asi nejdříve protře úžasem zamlžený zrak a vzápětí nevěřícně vydechne: „Jsou tohle opravdové skály anebo z kamene vytesaná umělecká díla ?"

 (Obojí je pravda...)

Skály skutečně vypadají jako sousoší od nějakého věhlasného barokního mistra. V tomto případě je ale autorství jednoznačně přiřknuto Matce Přírodě. V polozapomenutém, přesto ale nádherném koutu Valašska, se jí tu podařil naprosto husarský kousek! Za stavební materiál posloužil nám už důvěrně známý hrubozrnný pískovec a slepenec karpatského flyšového pásma. Namísto kladiva a dláta se musela spokojit toliko s působením větrné, vodní a chemické eroze. Dlužno dodat, že si se svým výtvorem dala na čas, ale konečný výsledek stojí opravdu za to! Skály tím pádem záskaly vzestupnou gradaci jak přírodní, tak i „uměleckou", neboť ze zalesněného svahu vystupují v řadě nad sebou.

Prvním ze čtyř výrazných skalních útvarů je čtyři metry vysoký štíhlý pilíř, nazývaný Panenkou. V přiměřeném odstupu se rozvaluje daleko rozložitější skalisko Kapucín. Následující dvě skalní věže - Tulák a Král - jsou největší a také umělecky nejpropracovanější. Nejvýše položený monarcha se ke svému nepoddajnému poddanému naklání a snad mu - v tom němém a věky věků trvajícím „hovoru skal" - i něco vytýká...

Možná se vám to bude zdát neuvěřitelné, ale o Čertových skalách u Hošťálkové nenaleznete zmínku v žádném turistickém beedekru či encyklopedii, nejsou popsány v dílech našich nejznámějších „skálologů", jakými jsou pánové Jan Vítek a Martin Janoška a dosud k nim nebyla vyznačena ani žádná turistická trasa!

(Na mapách.cz jsou ale v terénu vyznačeny naprosto přesně.)

Přestože k nim nevede žádná „řádná" turistická trasa, jsou dobře přístupné z horní části Hošťálkové, zvané Horňansko po lesních cestách se zpevněným povrchem. Jen v samém závěru nutno „přestoupit“ na strmě stoupající cestu lesní, od níž vede houštím ke skalám vrstevnicový chodníček. Od hlavní silnice na horním konci Hošťálkové je to až na skalnatou „konečnou" asi 2 km.


Hošťálkovské Čerťáky se v poslední době staly velmi oblíbeným cílem horolezců, kteří jednotlivé skalní útvary obdařili jmény a na stěnách jejich na 20 lezeckých cest vyznačili. Horolezecké cérky a aj ogaři si ale prý stěžují na tvrdou a ostrou strukturu skalní masy. Mají pravdu. Severní stěny jsou tvořeny značně tvrdou horninou s mocnými zrny, a tak skála při styku s lidskou dlaní skutečně připomíná ostré struhadlo. Na této světové straně jsou skály také nejméně členité.

Naprosto odlišný úhel pohledu ale návštěvníkům nabídnou jejich jižní stěny. Tady se do nich zakousla eroze s opravdu mimořádnou chutí, o čemž svědčí nespočetné množství otvorů a otvůrků, děr kulatých i dutin protáhlých a všemožných velikostí. V bělostné a místy medově vybarvené hornině můžeme ze široké palety geomorfologických jevů obdivovat také početná přediva voštin, spousty menších a větších převisů, říms, lišt, puklin... a též jedno malé skalní okénko se tady najde.

Jako zvláštní bonus pro milovníky skal je stěna Tuláka přizdobena zvláštními geometrickými obrazci, jež mají na svědomí tence vystupující žilky tvrdého křemene.

I ty tři mohutnější skalní útvary nad Panenkou jsou při pohledu „In Face" velmi úzké a navíc jsou rozčleněny podélnými škvírami rozsedlin, prostupujících skalními masami od temen až po úpatí. Tyto neustále se zvětšující praskliny se někdy v budoucnosti stanou hlavní příčinou jejich definitivního zmaru. Ta doba je zatím naštěstí v nedohlednu a my se tak v současnosti můžeme těšit z pohledu na soustavu jedněch z nejhezčích valašských skal.

I když nejsou nijak zvlášť vysoké (Král dosahuje sotva 12 metrové výše), ani rozlehlé - jejich přerušovaný pás dosahuje délky sotva 60 m, odkrývá se z nejvyššího bodu skal díky prořízce pěkný výhled. A to na centrální část Hostýnských vrchů v oblasti Trojáku a Tesáku, vpravo částečně na obec Hošťálkovou s pohádkově krásnou okolní krajinou a vlevo máme výhled do závěru doliny, rozčleněného potoky a hřbety na několik údolíček. Pokud si myslíte, že na ostrém návrší - asi 0.5 km daleko odtud - vidíte další skalní útvar, který vypadá jako skalní věž, tak vás skutečně nešálí zrak!

Komplex skalních útvarů u obce Hošťálková se totiž skládá ze tří skalních skupin (Čertovy skály jsou z nich ty největší a nejznámější), které jsou od sebe navzájem vzdáleny několik set metrů.


Málokdo možná ví, že k tomu z nejhezčímu z „neživé" přírody, kterou lze v Hostýnských vrších spatřit, se řadí také skalní útvary na vrchu Skalný.


Poměrně rozsáhlá, ale přerušovaná soustava skal dosahuje celkově délky kilometru a dělí se na skály Horní, Prostřední a Dolní. Mezi prvními z nich prochází významná turistická hřebenovka z Tesáku na Hostýn, ale ne každý turista se od tur,rozcestí nad Rusavou vydá po chodníčku po louce vzhůru k nejvyššímu bodu Skalného (709 m) do soustavy nejvyšších skal anebo po pěšině odbočí k nedalekým Prostředním skaliskům.

Všechny tyto útvary totiž po většinu roku nejsou přes bujný příkrov vegetace vidět, a tak se mnozí průzkumu terénu raději vzdají.

Což je škoda, neboť na Skalném byly všechny pískovcové a slepencové skalní útvary původně mrazovými sruby, ale vlivem vnějších povrchových činitelů se změnily na výrazné izolované skalní věže. Tím nejpůsobivějším je zřejmě skála Žába. Při pohledu na ni se člověk neubrání dojmu, že se skutečně dívá na podobu obrovského obojživelníka.

V horní části umožnil velký převis o hloubce 4 metrů ztvárnit téměř dokonalou podobu hlavy žáby - dokonce i s okem. Převislá stěna dosahuje výše asi devíti metrů, ale celkově je obojživelník od svého úpatí vyšší, neboť jeho tělo, vypreparované šikmými vrstvami klesá dolů prudkým svahem. Některá díla neživé přírody lze právem označit jako krásná... a skalisko Žába je jistě jedním z nich!


Vrch Skalný (709 m) se vypíná z hřebene Hostýnských vrchů na dohled od místa, podle kterého dostaly zdejší valašská kopčiska své jméno - svatého Hostýna. Skály Skalného jsou tvořeny masívními pískovci a slepenci rusavských vrstev zlínského souvrství z období neocénu, což jistě s radostí ocení každý laik. Pro ty obzvlášť natvrdlé by mělo být připsáno jednoduché a prosté vysvětlení: skály Skalného stojí v místech bývalého skalnatého hřebene, který prošel rozsáhlou mrazovou destrukcí a do dnešní doby se nám z něj zachovaly jen ty nejpevnější útvary, vypínající se nad terén v podobě torů a masivních skalních věží.

Dlužno dodat, že všechny tyto skály jsou velmi malebné a patří k nejhezčím útvarům „neživé" přírody, které jsou v Hostýnských vrších k vidění. Info tabule na rozcestí se už ale nezmiňuje o tom, že jsou od ní skalní útvary přístupny vyšlapanými pěšinkami a chodníčky s absencí jakéhokoliv značení.


K Horním skalám se nejlépe dostaneme po pěšině po okraji velké louky nad odpočívadlem. Pěšina stoupá přibližně severním směrem do sedla, oddělujícího lučinatý hřeben od toho zalesněného, ve kterém se skály ukrývají a k nimž mezi stromy lesa zamíří už prudší chodníček. Proplete se mezi balvany a vzápětí vyústí pod téměř desetimetrovou skalní stěnou a „vynese" návštěvníka až na její zarovnané temeno, s trčící skalní nádstavbou, připomínající profil dravého ptáka. Skutečně po právu se toto skalisko nazývá Orlem.

Když se dosyta pokocháme jeho tvarem a naše nožky se už nedočkavě zavrtí, aby navštívily další místa, neposlouchejte je a raději si před odchodem ještě jednou pozorně prohlédněte zarovnanou plošinu před Orlem. Není to místo jen tak ledajaké - stával zde totiž hrad Skalný, jak v 90-tých letech minulého století zjistil D.Kobinger.


Hrad existoval někdy v polovině 14.století, do dnešních dnů se z něj ale nic nedochovalo a krom toho, že blízkým Obřanům „vyfouknul“ prvenství nejvyššího moravského hradu, nebyl nijak významným místem. Není o něm sebemenší historické zmínky a pravděpodobně to byl jen maličký dřevěný hrádek, plnící funkci strážního bodu mezi dvěma horskými údolími.


My se ale vraťme zpět ke skalám.

Ta další, vzdálená odsud asi 50 m, je rozeklanou skalní věží a dostala jméno Zub. Proč tomu tak je, pochopí při pohledu na tuto skálu i malé pachole - tvar lidské zubní stoličky (i s tím kořenem) je naprosto nezaměnitelný! Když si skalní věž obejdeme hezky dokola, zjistíme, že ze severní strany dosahuje její výše asi 14 m (je tedy mezi útvary Horních skal útvarem nejvyšším), a na straně opačné nalezneme maličký symbolický horolezecký hřbitůvek. Skalní stěna je osázena plaketami na památku lezců, kteří už nejsou mezi námi.

(Jen pro vaši informaci - horolezci mají na Skalném vytýčeno na devadesát lezeckých cest o stupnici obtížnosti 3 až 9.)


Kromě Orla a Zubu patří k nejbizarnějším „horním“ skalám Kůň, nacházející se na temeni hřebene nad Žábou. Jeho vrcholek, připomínající koňské sedlo, dříve umožňoval hezký výhled do údolí Bystřice... ale protože jak známo, nic netrvá věčně (ani láska k jedné slečně), okolní stromy vyhlídku už dávno přerostly!

Posledním  výraznějším skaliskem vzdáleným asi 150 m východně odtud je Plotnička, dosahující výše už jen 6 metrů.


Rozcestí Skalný je nejen křižovatkou turistických cest, ale zároveň „rozdělovníkem" mezi Horními a Prostředními skálami Skalného. Směrem k jihu prudce klesá modře značená trasa do „Táborského" Rusavy, my se ale k dalším neznámým a odsud neviditelným skalám dostaneme po chodníčku, který od rozcestí míří jihozápadním směrem do lesa. Stejně tak klesá skalnatý hřeben, ze kterého vystupují další roztodivné skalní útvary. Tím prvním je zajímavé seskupení s roztomilou skalní věžičkou - torem. O něco níž nás chodník zavede k východní a dosti nevábné stěně rozložitého skaliska. Kdybychom si dali tu práci a obešli jej z druhé strany, dostaneme se pod úpatí impozantní, více jak 10 metrů vysoké skalní stěny, kterou horolezci nazývají Nevěstčinými převisy.

Směrem k Rusavě spadá boční pěšinka lesem k dalšímu zajímavému izolovanému skalnímu útvaru - asi 6 m vysoké věži Bezejmenná.

Pokud chceme shlédnout i další útvary Prostředních skal, musíme se od ní pracně vyšplhat zpátky na hřeben. Chodníček klesá mezi menšími a nižšími skalními výchozy k poslednímu mohutnému skalisku. Jeho západní stěna se blíží k hranici osmi metrů a jeho témě ještě donedávna umožňovalo hezký pohled na dědinu Rusavu s malebným okolím. Tato skála nese jméno Vyhlídka a nachází se asi 200 m pod Nevěstčinými převisy. Pod Vyhlídkou strukturální hřeben prudce spadá do údolí s bezejmenným potokem a nalezli bychom na něm už jen několik nižších výchozků. Jeden z nich má podobu zbytku staré hradní zdi.


Poslední dnešním virtuálním skokem se dostaneme na nejzápadnější místa „Hostýnek“, z nichž už se otvírá pohled na rovinatou Hanou.

 Od obce Přílepy vede pod výrazný kuželovitý vrchol Hradu (560 m) modrá turistická značka. Nad rozcestníkem se zdvihá vlastní skalnaté témě kopce převyšující okolní terén asi o 15 metrů a přímo k němu vybíhá dobře vyšlapaná pěšina. I když nahoře najdeme trampy využívaný plácek připomínající miniaturní hradní nádvoříčko, tady na Hradě se kupodivu žádná středověká fortifikace k nebi netyčila. Tohle místo bývalo „pouze“ důležitým strážným bodem, odkud se v období třicetileté války za pomoci zapálené vatry hradům Lukovu a Buchlovu oznamovalo nebezpečí vpádu švédských vojsk.

I přes absenci hradní zříceniny je Hrad půvabným a romantickým místem, neboť se na jeho vrcholu i svazích setkáme se zajímavými skalními výchozy a jeho poznávacím logem by mohl být ten asi 4 m vysoký skalní pilíř tyčící se na samém vrcholu nad nádvoříčkem.

 

 

 

                                                          pokračování příště

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.380, 17.783)
Poslední aktualizace: 21.12.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Chvalčov

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
5,6km od místa

Příspěvky z okolí Nejbizarnější skály Hostýnských vrchů - 1.část

Skály nad PR Čerňava
Skály nad PR Čerňava
Skalní útvar
Zástavba v údolí Rosošné je neodmyslitelnou částí rozlehlé rekreační obce Rajnochovice, rozkládající se v několika dalších hluboce zaříznutých dolinách v severozápadní části Hostýnských vrchů. Nejvyšší dominantou …
0.2km
více »
Z Tesáku do Chvalčova -  podzimní krajinou
Z Tesáku do Chvalčova - podzimní krajinou
Tipy na výlet
První Sobotu v listopadu vyjíždíme ráno autobusem na Tesák.Mnohokrát jsem četla,že je podzim nejlepším malířem na světě - ano je to tak ! Na měsíc říjen se těším asi nejvíce z celého roku - barvy září všude kolem,…
0.2km
více »
Procházka Přírodní rezervací Čerňava u Tesáku
Procházka Přírodní rezervací Čerňava u Tesáku
Rezervace
Pěkným výletním místem v Hostýnských vrších je Čerňava. K mohutnému hřbetu, tvořícímu horu Čerňavu je možné se dobře dostat od rekreačního střediska Tesák, kde vede spousta turistických značek všem…
0.3km
více »
Hledačem skal   - ( 2006)
Hledačem skal - ( 2006)
Cestopisy
    Dnes - 24.6.2006 - jsem měl stát na vrcholku Králíckého Sněžníku a obtížný výstup z polské strany pak zapít vodou z pramene Moravy. Bohužel - špatná konstelace hvězd a zrušení zájezdu jedné zlínské cestovky kvůli malému počtu zájemců mi nedovolila dosáhnout této vysněné mety... Co teď ?!? Čím nahradit výlet, na který se člověk víc jak měsíc těší jako malé děcko, aby dostatečně kompenzoval tuto ztrátu a zůstal v…
0.3km
více »
Prales pod Čerňavou
Prales pod Čerňavou
Přírodní památka
  Rád jezdím na hostýnskou „horu“ Čerňavu (844 m), která se mi stala důstojnou náhražkou za milované Pulčiny, a s blaženým pocitem na duši se toulám jejími romantickými zákoutími. Zákoutími plnými balvanů, skalek …
0.4km
více »
Čerňava - PP Orlí hnízdo
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Čerňava - PP Orlí hnízdo
Přírodní památka
Loňský rok (LP 2015) byl k přírodě Hostýnských vrchů i k jejich návštěvníkům velmi přívětivý: v září byla na vrcholu Kelčského Javorníku veřejnosti zpřístupněna krásná Rozhledna a ochrany se dočkala i další část mé…
0.5km
více »
Voda pod Čerňavou
Voda pod Čerňavou
Přehrada
  V současnosti začíná platit pořekadlo, že je voda nad zlato. Před měsícem jsem se v jednom obzvlášť parném dni vydal zchladit do našich nejbližších „hor“ - Hostýnských vrchů v oblasti Tesáku. Při potulce po přír…
0.5km
více »
Teodorův pramen a umělá vodní nádrž Klauza nedaleko Tesáku
Teodorův pramen a umělá vodní nádrž Klauza nedaleko Tesáku
Pramen
Směrem z Tesáku, když jdete od autobusové zastávky dolů, lesní asfaltkou  lesem, se u lesní silničky nachází upravená studánka - pramen s čistou vodou Fons Theodory, před kterým si oddechnete na…
0.5km
více »
Čerňava a lom u Chvalčova   ( 2005 )
Čerňava a lom u Chvalčova ( 2005 )
Cestopisy
     Dnešní páteční den mám v práci naddělán a protože je venku docela přívětivé počasí poloviny měsíce dubna, vyrážíme brzy ráno s Janou do přírody. Slunce je sice po…
0.5km
více »
Toulání kolem Tesáku
Toulání kolem Tesáku
Cestopisy
  V horkém srpnovém sobotním ránu mne posedlo volání modrých dálek a touha zajet někam do hor se zchladit - co takhle do Hostýnek na Tesák? Už nějaký čas jsem v těch končinách nebyl... Bus projíždí okolo důvěrně z…
0.7km
více »
Čerňava - "Vraní hnízdo"
Čerňava - "Vraní hnízdo"
Skalní útvar
Pokud poctíte svou návštěvou PP Orlí hnízdo a vyšplháte se až bizarním skalám nad trampskou chatou, doporučuji se nevracet stejnou cestou zpět, ale navštívit i skalní útvary „Vraního hnízda.“ Leží už mimo oblas…
0.7km
více »
Do Rajnochovic z Tesáku přes PR Skaliska Sochová
Do Rajnochovic z Tesáku přes PR Skaliska Sochová
Cestopisy
 Po divokých dohadech s manželkou, kam dnes vyrazit - (je 5.7. a tudíž státní svátek) - se rozhodujeme pro Hostýnské vrchy. Manželka někde na netu spatřila obrázek nové dřevěné Rozhledny u Rajnochovic a zaplála na…
0.8km
více »
Skály Hostýnských vrchů - 12. Čerňava a Smrdutá
Skály Hostýnských vrchů - 12. Čerňava a Smrdutá
Skalní útvar
    Horu Čerňavu (844 m) tvoří mohutný táhlý hřbet, který je dobře přístupný turist.značkami od Tesáku. Ještě docela nedávno celou Čerňavu pokrýval původní smíšený porost - buk s příměsí smrku, břízy, jeřábu a jav…
0.9km
více »
Toulání po Čerňavě
Toulání po Čerňavě
Cestopisy
   Pomalu se blíží čas, kdy se dnešní tropický den přehoupne do své druhé poloviny a já stoupám po silničce, která má od umělé vodní nádrže pod Sochovou do sedla s rozcestím pod Čerňavou velice nesympatický úklon.…
0.9km
více »
Na vrcholu Čerňavy
Na vrcholu Čerňavy
Vrchol
Mohutný zalesněný masív Čerňavy je nejlépe přístupný od sedla, kterým prochází silnice ze Vsetína a Zlína do Bystřice pod Hostýnem a na němž se nachází známé rekreační místo Tesák. Turistické značky od něj vedo…
0.9km
více »
Čerňava  - Čertovo sedlo
Čerňava - Čertovo sedlo
Skalní útvar
   Na prudce spadajících úbočích a odnožích hory Čerňavy (844 m) poblíž známého Tesáku v Hostýnských vrších se místy vyskytují shluky výrazných pískovcovo - slepencových skalních útvarů magurského flyšového pásma …
0.9km
více »
Nové výhledy od Tesáku a ze zdevastované Čerňavy
Nové výhledy od Tesáku a ze zdevastované Čerňavy
Ostatní
Ty daleké výhledy od rekreačního areálu a z Čerňavy jsou sice úžasné, ale kalí je fakt, že vznikly vykácením ohromných ploch lesa kvůli kůrovci. Když jsem loni v dubnu vystoupil z busu na Tesáku u nedávno vyhoř…
0.9km
více »
Skály v jz části PR Sochová
Skály v jz části PR Sochová
Skalní útvar
  Jednou z méně známých skalních oblastí v Hostýnských vrších je ta, nacházející se v přírodní rezervaci na jz hřebeni, severním prudkém svahu a na předvrcholku kopce Sochová (741 m), ležícího vzdušnou čarou as…
0.9km
více »
Čerňava - památník I. P.Stěpanova
Čerňava - památník I. P.Stěpanova
Památník
  Už při mojí první návštěvě hory Čerňava (844 m) v Hostýnských vrších mne zaujalo okolí vrcholové kóty. Hned vedle turistického rozcestníku se nacházel palouček, posetý balvany a nízkými skalkami a na jedné z nic…
0.9km
více »
Čerňava a Smrdutá - trampské osady
Čerňava a Smrdutá - trampské osady
Ostatní
   Členové trampského hnutí si už v časech dávno minulých vybírali při zakládání svých osad ta nejkrásnější místa v naší malé zemičce a to hlavně v lokalitách, kde by byli co nejvíce vzdáleni ruchu civilizace. Pro…
0.9km
více »
Na ostrov klidu, na skaliska Sochová v Hostýnských vrších
Na ostrov klidu, na skaliska Sochová v Hostýnských vrších
Tipy na výlet
   První den letošní dovolené začíná velmi hezkým ránem a tak se rozhoduji pro celodenní útěk ze spárů civilizace. Bude to asi někam do Hostýnských vrchů, dlouho jsem se například nebyl podívat na Sochovou za Tesá…
1km
více »
Do Přírodní rezervace - Skaliska Sochová
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Do Přírodní rezervace - Skaliska Sochová
Skalní útvar
Zajímavé skalní útvary se nachází v Přírodní rezervaci  - Skaliska Sochová, zaujímající vrcholovou část jednoho z kopců v centru Hostýnských vrchů. Hřeben s prudkým severním svahem a SZ svah kopce Sochová s výběžk…
1km
více »
Putování "Měsíčními horami"
Putování "Měsíčními horami"
Cestopisy
Za docela pěkného (ale chladného) dubnového sobotního jitra jsem na zlínském autobusovém nádraží spolu s mnoha dalšími pasažéry nastoupil do busu jedoucího přes Hostýnské vrchy do Bystřice pod Hostýnem a nechal…
1km
více »
Prales u Tesáku
Prales u Tesáku
Přírodní památka
  Porovnávat zbytky našich pralesů s jejich mnohem jižněji položenými tropickými kolegy nelze, přesto to i v těchto horských hvozdech kypí životem. Na gorily v mlze bohužel nenarazíme, ale i tak je v nich živočišs…
1km
více »
Skály Hostýnských vrchů - 11. Sochová a PP Čerňava
Skály Hostýnských vrchů - 11. Sochová a PP Čerňava
Skalní útvar
  Z rekreačního střediska Tesák mířím po zelené značce na blízké skály - na mapě KČT mají být 1 km odtud nějaké skalní výchozy, ty ale ve skutečnosti neexistují! Scházím k lesní silničce a po ní 2 km mírně z kopce k soutoku potoků a proti proudu jednoho z nich přes prales Tesáku. V děsném dusnu přelézám nebo podlézám padlé lesní velikány. Je tady nepředstavitelný chaos, ale i krása. Sem tam se tyčí k nebi stožáry Vysokých …
1km
více »
Procházka Hostýnskými vrchy z Tesáku přes Skalný, Pardus a Rusavu
Procházka Hostýnskými vrchy z Tesáku přes Skalný, Pardus a Rusavu
Tipy na výlet
Jednoho srpnového rána vyjíždíme dálkovým autobusem, na Tesák, kde vystupujeme naproti turistické chaty. Odtud se jdeme podívat nejdříve kousek  po silnici, pak lesem k nedaleké trampské chatě …
1.1km
více »
Z Tesáku přes Sochovou do Rajnochovic
Z Tesáku přes Sochovou do Rajnochovic
Cestopisy
Předpověď počasí na první červencovou sobotu byla všelijaká, po obvyklé výměně názorů s manželem, kam, že se to vypravíme na výlet, jsme se shodli na trase z Tesáku přes Skaliska Sochová Do Rajnochovic a…
1.1km
více »
Tesák
Tesák
Chata
Název pochází pravděpodobně z "tesání dřeva" v místních lesích. Za bystřického starosty Františka Fryšáka byla prosazena nová silnice z Bystřice přes Tesák a Troják směrem ke Vsetínu. Silnice sledovala horní tok…
1.5km
více »
Po Měděné stezce Hostýnskými vrchy
Po Měděné stezce Hostýnskými vrchy
Tipy na výlet
   Podzim se překulil do své druhé půli, dal vale zářivě barevnému babímu létu a nastal nám čas daleko pochmurnější a smutnější. První sobotu po svátku Památky zesnulých vyjíždíme ranním busem nahoru na Tesák. Pod…
1.5km
více »