Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 32. den – odpoledne: Javorníky – 7,5 km dlouhá trasa: Střelná – NS Javornický hřeben – Střelenská dřevěná kaple - turistická zvonička a pramen – křížová cesta na Střelenském vrchu – rozhledna Čubův kopec - Střelná

Po obědě na parkovišti hřbitova v Horní Lidči bez dalšího zdržování popojíždíme na východ. Ve Střelné - na parkovišti obecního úřadu – ještě v autě oběd zapíjíme pivem z pivovaru Hrádek a vyrážíme na rozhlednu. Čeká nás cca 4 km převážného stoupání. Ale to se už budeme těšit na zpáteční cestu, kdy zase půjdeme z kopečka.  
Jdeme po červené, ale také po naučné stezce Javornický hřeben, která tady začíná. Vede přes vrchol Makyta, kde se rozděluje. Jedna část pokračuje na centrální parkoviště Kohútka, druhá končí u autobusové zastávky Lidečko, rozc. Pulčín. Celá měří 31 km. Je zaměřená na přírodu, zdejší krajinu, historii a na salašnictví. Naučné tabule jsou jen v nástupních místech, po trase jsou pouze kameny s reliéfem a kamennou destičkou se stručným popisem.

Cesta vede do kopečka, ale hned se nám při pohledu zpátky otevírají krásné pohledy - na Střelnou a na kopečky Bílých Karpat. Také však po chvíli vidíme na okraji lesa dřevěnou Střelenskou kapli. Sluníčko svítí, užíváme si to. Jako kaple to zdálky vypadá, ale je to prý turistická zvonice s místem pro odpočinek, kterou zde r. 2010 postavila rodina Lipinského z lásky k horám. Zdejší areál je moc hezký. Je vhodný pro ty, co spí pod širákem a potřebují se někde schovat, když to počasí není zrovna nejlepší. Ale také je to zázemí pro odpočinek a občerstvení kolemjdoucích. Je tady hotel Pod širákem se dvěma ložnicemi, tekoucí horská voda, ale také cisterna s vodou na mytí, kadibudky, ohniště se zásobou dřeva, udírna, pískoviště pro nejmenší a samozřejmě několik laviček. Před zvonicí je prostor ke stanování a krásný výhled. Dokonce je tady i panoramatická tabule. Aspoň víme, co vidíme. To se nám vždycky líbí. To vše je k dispozici za 10,- Kč - to je příspěvek na další vylepšení tohoto prostoru. V kleci tam je dokonce i zlatý bažant se slípkou.

Je tam tak hezky, že jsem prohlásila, že už vůbec nemusíme dál. Bohužel to tedy nevyšlo. Na rozhlednu musíme. Ale Ota má pravdu, proto tudy jdeme. Dalších 600 metrů vede cesta jen do mírného kopečka podle hezky zpracované zasklené křížové cesty.
To už jsme na rozcestí Střelenský vrch – rozcestí. Červená odbočuje vlevo do Francovy Lhoty. Tady si čteme vzpomínku na Josefa Václavíka, rodáka z Francovy Lhoty, který byl od r. 1958 obecním kronikářem. Práce se ujal svědomitě, sbíral doklady k historii obce, které scházely, sehnal i dobové fotografie. Za jeho spolupráce vyšly dvě knihy o Francově Lhotě. Měl rád zdejší přírodu a právě tady na kopci často s rodinou trávil nedělní odpoledne. Informační tabule sem byla umístěna r. 2016 při příležitosti jeho nedožitých 85. narozenin.

My pokračujeme po modré a po NS. Jdeme střídavě doslova nahoru a dolů, stále však trochu stoupáme. Konečně jsme u rozhledny Čubův kopec. Jsme jen 400 m od hranic se Slovenskem. Již někdy v letech 1941 – 42 tady byla dřevěná věž, která byla po 2. světové válce stržena. Až r. 1991 tady byla postavena 16 m vysoká čtyřpatrová dřevěná rozhledna. I když byly prováděny ochranné nátěry, musela být v červnu 2004 demontována. Prakticky okamžitě byla nahrazenou novou 18 m vysokou dřevěnou rozhlednou z modřínového a smrkového dřeva. Rozhledna je podobná včera dopoledne navštívené rozhledně Královec. Jen je o patro nižší a lavička je jen u rozhledny a v 1. patře. Stejně i tady je pohodlné schodiště pouze do 1. patra, následují 3 patra prudkého schodiště. To poslední na zastřešenou vyhlídkovou plošinu ve výši 15 m je užší a nejprudší. Celkem nahoru vede 58 schodů. Výhledy však velké nejsou, i když viditelnost dnes máme také pěknou. Jsou to jen průseky mezi stromy. Víc toho bylo vidět r. 2005, ze kdy jsou nahoře panoramatické cedule s popisem výhledu. Severním a západním směrem je vidět do kotliny mezi Makytou, Javorníky a Vizovickými vrchy, na jihu jsou vidět Bílé Karpaty a na východě Lyský průsmyk i stěny Súlovských skal.

Od r. 2006 je u rozhledny kámen s reliéfem oka, který symbolizuje rozhlednu. Je to 2. zastavení NS Javornický hřeben.

Teď už nás čeká jen cesta zpátky. Jdeme téměř po stejné trase. Jen u přístřešku odbočujeme vlevo na neznačenou cestu a tím se vyhneme vrcholům 707 m a 694 m. Je to trošku pohodlnější.

U střelenské zvonice si doplňujeme vodu do picí lahve, ať také ochutnáme tu zdejší. Ještě se naposledy rozhlédneme a klesáme do obce Střelná. Tady jsme se ještě zašli podívat ke dřevěné zvonici. Hned za ní je roubený domek i stodola.

Na dnešek jsme vytypovala nocleh u fotbalového stadionu za vlakovou stanicí Střelná. Přímo tam vede silnice, ale do podjezdu pod tratí by se snad vešlo osobní auto, my určitě ne. Musíme to objet. Míjíme obrovskou památnou lípu velkolistou z konce 17. století, za chvíli jsme u hřiště. Vypadá to tu dobře. Snad tu bude klid.

Po večeři jsme si dali další pivo pivovaru Hrádek a je nám tu fajn. Jen okolo prošli 3 lidi s psíky. Před 19. hodinou se na nás přijeli podívat policajti, ale jen k nám dojeli, podívali se z auta na nás, jak sedíme v autě u piva, otočili se a pomalu odjeli. Tak snad nepřijedou s posilou.

Venku je jasno a je výrazně tepleji než včera. Po 9. hodině je 16 stupňů. Policajti se nevrátili, to už nepřijedou. Jdeme spát. Už se těším na zítra - to nás čeká spousta skal.

Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 32. den – odpoledne: Javorníky – 7,5 km dlouhá trasa: Střelná – NS Javornický hřeben – Střelenská dřevěná kaple - turistická zvonička a pramen – křížová cesta na Střelenském vrchu – rozhledna Čubův kopec - Střelná na mapě