Jedeme do jižních Čech za rozhlednami a minipivovary – 4. den (okružní výlet na rozhlednu Knížecí stolec)

Cestopisy

Restaurace pivovaru Studánky

Mapa trasy

Adolfův kámen

Památník

Odbočka do nebes - tedy k rozhledně

I cestou zpátky jsou nádherné výhley

Skalky

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (45 fotografií)

Neděle 13. října 2019

Ráno ve Studánkách všechno vyšlo bezvadně. Restauraci pivovaru otevírali v devět. My jsme dřív nevstali. Nebyl problém si k nim odskočit na záchod, koupili jsme ještě po petce všechna jejich piva a popojeli o kousek dál, abychom se nasnídali a také převlékli. Ráno na sluníčku už je pěkné horko.

Dali jsme snídani na vidličku, Ota smaženici, já dietní opečené brambory s vejcem a chystali se na další výlet, tentokrát na rozhlednu Knížecí stolec. Máme však zpoždění, nějak časově nestíháme. Vyrážíme skoro ve 13. hodin. Je však nádherně. Jdeme letně oblečeni - v kraťasech a krátkých rukávech.

Parkujeme na parkovišti na severním okraji obce Záhvozdí. Máme co dělat najít volné místečko. Nahoru vede značená cesta s doporučeným směrem chůze. Má to i tu výhodu, že všichni jdeme stejným směrem a vzájemně si tedy nepřekážíme. Na 13 km se nastoupá cca 450 m. Až k rozhledně je to až na pár malých výjimek skoro stále do kopce. Už cestou jsou pěkné výhledy.
Až k Adolfovu kameni se jde po asfaltce. Tuto skálu nelze přehlédnout. Přehlédli jsme však vytesaný nápis Adolfstein 1871, který připomíná pravděpodobně knížete Adolfa Schwarzenberga.

Následuje kus cesty po šotolině. Míjíme odpočívadlo s památníkem, kde Vojenské lesy a Statky Horní Planá děkují všem, kteří se v letech 2007 – 2009 podíleli na odstraňování následků orkánu Kyrill. Však je znát, jak tu toho moc neroste. Zase ale je daleko vidět.

Posledních cca 0,5 km k rozhledně mi dal pěkně zabrat. To bylo prudké stoupání snad víc než 45 stupňů. Jsme v oblasti vojenského újezdu Boletice, který byl dlouhá desetiletí turistům nepřístupný. Až r. 2006 jim byly některé okrajové části zpřístupněny. Dne 11. 7. 2012 došlo k rozšíření této oblasti a současně i k otevření nízké dřevěné turistické rozhledny na nejvyšším vrcholu Knížecím stolci (1237 m). Osm metrů vysoká stavba nahradila původní 20 metrů vysokou rozhlednu z r. 1938, která na přelomu 60. a 70. let 20. století spadla. Smí se však chodit pouze po vyznačených turistických a cykloturistických trasách, a to pouze o víkendu a během a svátků v době od 6 do 22 hodin. Po řádění Kyrillu je vrch je holý, takže výhled i z této nízké rozhledny je všemi směry - jsou vidět všechny okolní pohraniční hory a za dobré viditelnosti rovněž Alpy.

Výhledy jsme měli skutečně úžasné. Opět vidíme Alpy. To nemá chybu. Kocháme se výhledy na okolní kopce a během toho svačíme. Ani tady na vrcholu není narváno - potkali jsme se zde jen s jednou rodinkou, ti se ale dlouho nezdrželi a zase jsme tady osaměli. Je to bezva, takhle se mi to líbí. I když v sezoně tu bude pravděpodobně lidí výrazně víc.

Z rozhledny se zpočátku klesalo poměrně prudce, až se mi z toho zamotala hlava. Mám nizký tlak a tuhle prudkou změnu nadmořské výšky jsem nedala. Naštěstí mne to brzy přešlo, stačilo se na chvíli zastavit a zpomalit. Následovalo už mírnější - pohodlnější klesání. K autu jsme došli zase docela svižným tempem.

Ještě nebylo půl šesté a odjíždíme. Až do večera je teplíčko. Je stále 22 stupňů. Chladící tašku jsme tentokrát už úmyslně nechali v zásuvce a baterka to vydržela. Aspoň naše výborné pivo z pivovaru Studánky dovezeme pěkně vychlazené.

Domů jedeme nejkratší cestou a jsme spokojení, jak perfektní prodloužený víkend to byl. Vyšlo počasí i výlety. Jen doma byl problém zaparkovat. Jenže s tím jsme počítali., na to jsme zvyklí.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (48.847, 14.020)

Poslední aktualizace: 19.3.2020

Vyhledání vlakového spojení na výlet