Jak pohlédnout z Háječku na Háj a k tomu ještě přidat svébohovské nebe, peklo, zemi i ráj

Horkýže slíže - Mám v p... na lehátku  •  Fotografie (29)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (29 fotografií)

pohled z Háječku na Háj

nadhledna Háječek

Vstoupit do fotogalerie (29 fotografií)

Když jsme tuto výletní trasu procházeli naposledy, vládl venku sníh a mráz, sympatická nadhledna Háječek ještě čekala na své slavnostní otevření a pod ní se vesele lyžovalo. Protože se nám tady ale líbilo a chtěli jsme si plnohodnotně zasloužit turistickou vizitku vyhlídkové věže, vrátili jsme sem po čase znovu. Tentokrát ovšem jednoho teplého zářijového dne.

Osvědčenou zimní trasu jsme nijak zvlášť neměnili a těšili jsme se hlavně na výstup po točitém schodišti 30 metrů vysoké nadhledny. Háječek je však místem zajímavým po mnoha stránkách. Najdete zde totiž nejen onu zajímavou rozhlednu z roku 2022, ale i místa označovaná jako vyhlídková či odpočinková, nabíječku elektrokol, místo určené k servisu a opravě kol i turistický přístřešek, vysílač nebo horní stanici vleků.

Poté, co vystoupáte na vyhlídkovou plošinu nadhledny, ocitnete se přibližně ve výšce 630 nadmořských metrů (samotný Háječek má metrů 603) a při pohledu směrem severozápadním uvidíte „hluboko po sebou“ vrchol Háje, což je oblíbená „velehora s rozhlednou“ nad Šumperkem, která se ovšem jen pouhým vrcholem tyčí do výšky 631 m.

Vycházeli jsme ze Svébohova a naprostou většinu cesty jsme kopírovali svébohovskou NS nazvanou Nebe, peklo, země, ráj. Protože jsme se zde už ale považovali téměř za domorodce, různě jsme na NS kličkovali a celou trasu si tak „v rámci tréninku“ preventivně prodlužovali.

Delší zastávky jsme během cesty nakonec měli tři (tou čtvrtou naplánovanou měla být svébohovská evangelická kaple, ale opět tam měli zavřeno). A pro jistotu hned tou první byla nadhledna Háječek. V podstatě se jedná o regulérní – a velmi sympatickou – železnou rozhlednu, která je za padesátikorunový poplatek přístupná celoročně (otevírací doba se podle ročního období mění mezi 8,00 – 17,00 hod. a 7,00 – 21,00 hod.). Po zakoupení vstupenky v automatu projdete turniketem a vydáte se po 144 schodech na vyhlídkovou plošinu ve výšce 27 m. Konstrukce nadhledny má podobu hyperbolického paraboloidu, váží téměř 36,5 tuny, má 9 pater a autorem její podoby je uznávaný architekt Zdeněk Fránek. Celá stavba od prvního výkopu základů do slavnostního otevření trvala pouhý rok (navíc ještě bez pár dní).

Odměnou je nenarušený kruhový rozhled a panoramatické mapy na vyhlídkové plošině, které pomáhají při rozpoznávání všech viděných zajímavých míst. Na severu je to zejména Hanušovická vrchovina s Jeřábem (1003 m), Rychlebské hory se Smrkem (1127 m) a panorama Hrubého Jeseníku s Pradědem (1491 m), na jihu pak údolí řeky Moravy neboli Mohelnická brázda, Zábřežská vrchovina a - za dobré viditelnosti - také Litovel i Olomouc. Na západě uvidíte část Zábřežské vrchoviny s nejvyšším vrcholem Lázek (714 m) a Českomoravské pomezí s Bukovou horou (958 m) a Suchým vrchem (995 m), zatímco východní stranu si pro sebe „zabral“ Nízký Jeseník.

Politovali jsme myšku, která se chtěla nedávno také pokochat výhledem do kraje a dolů už se asi bála, a po krátké relaxační pauze na lehátkách pod rozhlednou jsme se vydali dál. Druhou delší zastávkou se následně stala 516 m vysoká Homole. Ta je vrcholem i zajímavým vyhlídkovým místem s turistickým přístřeškem. Tady jsme něco málo – z vlastních zásob, pochopitelně – pojedli a popili, abychom se následně ještě chvíli pokochali výhledem do krajiny. I tady se náš zrak nejčastěji stáčel k Háji i Chocholíku, na které se denně – i když z opačné strany – díváme z oken našeho bytu.

Po již zmíněném neúspěchu u bílé historizující Českobratrské modlitebny z roku 1860, která je zdejším dominantním krajinotvorným prvkem, jsme zamířili do centra Svébohova, konkrétně na tzv. Malou Stranu. Tady určitě stojí za vidění několik zajímavých ukázek lidové architektury (nejstarší z poloviny 19. století) či malá mariánská kaplička. Tím jsme splnili i onu třetí delší zastávku.

Vrcholem dne (nejen výškovým) byla sice ona vyhlídková stavba na vrcholu Háječku (opravdu zde vznikla rozhledna, která má smysl), ale bylo by nespravedlivé ji nějak „povyšovat“ nad ostatní. Když si k tomu přidáte pár zajímavých křížů v okolí Svébohova, hezké počasí a dobrou náladu, jedná se o velice příjemný výlet. A není vůbec špatné ho pak zakončit např. dobrým obědem s pěnivým mokem.

Autor: markyz63

Další články autora: 3907

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli