TURISTIKU PODPORUJÍ
61 445 turistů a cestovatelů
108 831 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 356 291,- odměny za články
Travel blog SLOVAKIA.TRAVEL Ubytování na Slovensku Chaty a Chalupy   Mapa Slovenska
Hlavním městem je Bratislava, rozkládá na obou březích Dunaje, druhé největší evropské řeky. Na Slovensku se nachází mnoho památek a zajímavostí, čím se však může tato země především chlubit je krása Vysokých Tater a Nízkých Tater, které jsou součástí Karpat. Nejvyšší horou je Gerlachovský štít (2655m), druhý je potom Lomnický štít (2632m) a následují Rysy (2499m) a Kriváň (2494m). Po ledovcích zůstala v Tatrách ledovcová jezera neboli plesa - Štrbské, Popradské, Skalnaté, Velké a Malé Hincovo pleso.
Oblíbené destinace a místa    
 > Bratislava   > Košice  > Trenčín  > Tatralandia  > Bešeňová, termální koupaliště  > Termální lázně Podhajská  
Příspěvky ze Slovenska od zkušených turistů a cestovatelů  (5 122)  
   Tipy na výlet (450)     Turistické cíle (4 149)     Trasy (213)     Cestopisy (211)    Fotogalerie (66)
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Hřebenem Biesczad a Bukovských vrchů s medvědy v zádech

Cestopisy

Nová Sedlica
Nová Sedlica  •  Fotografie (9)  • Foto: hanakova

V Nové Sedlici, nejvýchodnější vesnici Slovenska, silnice končí. Nikam dál už nevede. Parkujeme své vozy v bezpečí na zahradě u domorodců, což nám domluvil starosta a motorový pohon měníme za vlastní.

Starostova manželka na nás soucitně kouká poté, co si na záda nasadíme obrovské batohy: "A vy vážně chcete jít tam nahoru? A to tam budete i spát? Že se vám chce." "Oni jsou z města, víš. Je to baví," opáčí ji manžel a popřeje nám šťastnou cestu. "Nahoře je moc krásně, bude se vám tam určitě líbit," volá za námi ještě starostova manželka. "Nikdy jsem tam nebyla a nikdy mě tam nikdo nedostane," zaslechneme její lamentování. "Nechcete si raději dát kafe," zkouší nás nalákat na změnu plánu. My se ale už pomalu ztrácíme v dáli a tak jen pokýváme záporně hlavou a zamáváme jim.

Polsko-ukrajinská hranice

Na nebi ani mráčku, větřík odpočívá, nehne se ani lísteček, teploměr ukazuje 36 stupňů Celsia. Projdeme vesnici a než se vnoříme do lesa, výheň z nás pomalu dělá sušky. Zpočátku děláme časté zastávky, abychom doplnili tekutiny. Takhle ale nikam nedojdeme.

Láhve necháváme rovnou v rukách a popíjíme za chůze snad každých sto metrů. Už vím, co znamená koupat se ve vlastním potu. Na čele vyrazí slané krůpěje, začínají se spojovat ve slané potůčky, které zprvu nesměle přetékají přes oční víčka. Slané potůčky se mění v potoky, říčky, řeky a tečou si, kudy chtějí. Jako při povodních.

Slaný pot se houpe na nose, valí se po bradě, teče po krku, hrudi, břiše. Dokonce i z kšiltu kape pot. Nit na člověku není suchá. "Takhle dlouho nevydržíme," pomyslím si. Voda nám za chvíli dojde a my se nedočkáme setkání s medvědem nebo zubrem, ani výhledů z vršků polonin. Než stihneme nějaké to dobrodružství zažít, zhyneme bídnou smrtí - vyschneme na troud.

Wetlinská polonina z Wielke Rawky

Stezka naštěstí uhýbá do lesa. Na teplotě vzduchu se sice nic nezmění, ale aspoň nás větve stromů ukrývají před spalujícími slunečními paprsky. Stoupáme vzhůru, pořád vzhůru a dlouhé kilometry vzhůru. A žádné pozvolné stoupání, cestička vede rovnou nahoru.

Kremenec a Wielka Rawka

Cestou míjíme jeden z potoků. Jako na povel odhazujeme batohy a vrháme svá těla do chladné osvěžující vody. Doplníme si všechny láhve na vodu a pokračujeme ve stoupání dál. Po pěti hodinách dosahujeme nejvyššího vrcholu slovenské části Bukovských vrchů Kremence (1 221 m). Jsme na nejvýchodnějším bodě Slovenska. Kousek od samotného vrcholu se dostáváme na hranici tří států. Každý se usadíme v jiné zemi a takhle mezinárodně si povídáme a odpočíváme.

nocujeme u Schroniska pod Mala Rawka

Po několika desítkách minut se odhodláme k dalšímu postupu. Před námi je výstup na Wielkou Rawku (1 307 m). Cestou neodoláme krásným polským borůvkám. Nebo snad ukrajinským? Raději polským. Na Ukrajinu můžeme vstoupit pouze přes oficiální hraniční přechod. I když - nohama sice stojím na polském území, rukou občas chmátnu pro právě neodolatelnou tmavomodrou ukrajinskou bobulku.

Z Wielke Rawky se nám otevře nádherný výhled na další dnešní vrchol - Malou Rawku (1 272 m) a polské Poloniny Czarynskou a Wetlinskou, kam chceme jít zítra. Vrchol je "vybaven" pohodlnými dřevěnými lavičkami. Šťouplinka Jiťa se na jednu z nich okamžitě těžce svalí. Lehce zakloní hlavu, přimhouří oči do zapadajícího sluníčka: "Hlavně, aby to zítra nebylo ani do kopce ani z kopce", tiše zašeptá, i když moc dobře ví při pohledu na poloniny, že její touha zůstane jen zbožným přáním.

domácí sýr

Z Malé Rawky nás čeká nepříjemný sestup dolů k horské chatě Schronicko pod Mala Rawka (930 m). Zvlášť marodi mají se sestupem trošku problémy. U chaty se po domluvě toleruje spaní ve stanu. Stavíme tedy stany, vaříme večeři, popíjíme pivko. Před spaním Zdenda pověsí všechno naše jídlo uložené v tašce na strom, čímž jsme terčem posměchů našich kamarádů.

Noční medvědí návštěva

Kolem desáté hodiny už všichni spokojeně a unaveně oddechujeme ve stanu. Kolem jedné hodiny v noci nás budí šílené běsnění psů, praskaní větví v křoví, které je hned za našimi stany. Medvědi. "Honem běž pověsit jídlo někam ven," slyšíme ze sousedního stanu a chichotáme se. Hlavně že večer se mohli všichni potrhat smíchy, když jsme si dávali jídlo do bezpečí. "Zbláznila ses, já teď nikam ven nepolezu", pokračuje diskuze u sousedů.

Nakonec slyšíme zip stanu. Marcela Romana přesvědčila o nutnosti zbavení se jídla. Roman rychlými přískoky zavěsil jídlo na nejbližší strom a vzápětí se zběsile vrhnul zpět do stanu. "Uf", hlasitě si oddechl, ale do rána už pořádně oka nezamhouřil.

Wetlinská poloniny

Podobný scénář měla noc i u našich dalších sousedů. Jitka upozorní Pavla, že kolem stanu krouží medvědi a dělají si chutě zrovna na jejich salám, je tedy potřeba odnést jídlo někam dál. Pavel jen flegmaticky odpoví: "Nikam nejdu" a překulí se na druhý bok. Nakonec žadonění Jitky podlehne a vydá se na pouť nočním lesem s medvědy v zádech.

Jitka využije okamžiku, že je někdo venku, rychle skočí a za nejbližší keřík a konečně se jí uleví. "To bylo na poslední chvíli," oddechne si a zaleze zpět do pelíšku. Ani ona už do rána pořádně nezabere. Medvědi nás podruhé návštěvnou nepoctili, ale hladina adrenalinu nedovolila většině z nás většinu noci usnout.

"Bouřka vás neohrozí, ale já bych tam nešla"

Už ráno je jasné, že nás opět čeká pochod ve spalujícím slunečním žáru, s odchodem proto nijak neotálíme. Nejprve seběhneme do sedla Przelecz Wyznianska (855 m). Odtud musíme pokračovat chvíli po silnici. Cestou narazíme na "výrobnu" ovčích sýrů. Ani se nijak nedomlouváme. Automaticky všichni míříme tam. Ochotná paní nám dá ochutnat od každého sýra kousek a my si každý nějaký sýr vybereme. Slastně se do něj pustíme. Jíme barbarsky, jen tak, bez chleba a velkou lžící. A s velkou chutí.

blíží se bouřka

Stoupání na Wetlinskou Poloninu je drsné. Dostává se mi pocty, vedu celou naši skupinu a udávám tempo. Moje pomalé krůčky v příšerném pětatřicetistupňovém vedru všem vyhovují. V polovině kopce přenechávám místo v čele Pavlovi.

Těším se na to, jak se zařadím do hada a budu se jen tupě držet toho před sebou a šlapat vzhůru. Je to možná neskutečné, ale naše hlemýždí tempo způsobené vedrem, prudkým kopcem a těžkým nákladem na zádech, se některým jiným turistům jdoucím nalehko může jevit jako závratně rychle. Ano, i my hlemýždi jsme dokázali cestou vzhůru předehnat pár turistů.

U horské chaty Puchatka(1 228 m) radostně shazujeme bágly dolů a těšíme se na svačinku a chlazený nápoj. Trvá nám celé dvě hodiny, než se zvedneme k dalšímu postupu. Mezitím jasná obloha bez mráčků zaznamenala změnu. Ze dvou stran se na nás valí bouřková mračna, v dáli už rozeznáváme, že prší a jsou slyšet hromy. Váháme s dalším postupem. Před námi je hřebenovka a do sedla Przelecz M. Orliwicza je to skoro dvě a půl hodiny.

blíží se bouřka

Starý horský vlk, který je na túře s početnou skupinou rozjivené mládeže, se znalecky rozhlédne po obloze: "Tyhle bouřky vás neohrozí. Dávejte si pozor na to, co přijde ze Slovenska," praví směrem k nám a vzápětí se obrátí na své ovečky: "Honem honem, musíme rychle dolů, aby nás nechytla bouřka." A teď babo raď. A "baba" s logem horského vůdce na triku se skutečně před námi zjeví a radí: "Nebezpečí vám může hrozit od oblačnosti přicházející od slovenských hranic. Tady tyhle se stočí bokem." Povzbudí nás a jen tak potichu dodá: "Ale já bych rozhodně po hřebeni teď nepokračovala".

Jsme rozpolceni. Část chce pokračovat, část setrvat. Dáváme tedy hlasovat. Čtyři ku dvěma jsou pro okamžité pokračování v naplánované trase. Vyrážíme. K prvnímu vrcholu Hnatowe Berdo (1 245 m) je to hodinka cesty. Šlapeme po hřebeni, a zatímco po levé straně máme jasnou oblohu bez mráčků, po pravé ruce řádí bouřka. Blesky protínají temnou oblohu a příroda občas mizí za dešťovou clonou. Zvláštní to pocit. Prvního vrcholu dosahujeme za půl hodiny a v sedle Przelecz M. Orliwicza jsme za hodinu.

Pohled zpět na hřeben

K vrcholu Smerek (1 223 m) se už nikomu nechce. Já rozcházím boty a mé nožičky jsou jeden velký otlak. Pavel po operaci kolene volí také raději sestup, totéž Marcela s bolavými patami. Jiťa s Romanem by už taky nejraději byli dole. Jediný, kdo chvíli váhá a přemýšlí nad výstupem, je Zdeněk. Nakonec i on se rozhodne pro sestup. A dělá dobře. V okamžiku, kdy bereme za kliku dveří první hospody, na kterou narážíme, začíná pršet.

Večer si děláme konečně táborák. Kluci seženou dřevo, máme zeleninu, sýry, vína, piva, kořalku. Noční párty může začít. Roman unaven nikoliv alkoholem, ale dvěma dny pochodu v horách, odpadá první. O chvíli později ho úplně ze stejného důvodu následuji i já.

Zbývající členové party se ocitají ve spárech Marcely, která dostává chuť zapařit. První se snaží vzít nohy na ramena Zdenda. Než se mu to ale podaří, ohnivá voda udělá své. Rozhodne se tedy zmizet po anglicku. Využije nestřeženého okamžiku a už se snaží nenápadně vypařit. Podplazí se "neviditelně" pod jediným stromkem, který se široko daleko nachází a do našeho stanu vpadne jako bomba. Mám podezření, že usnul ještě dřív, než dopadl na spacák.

Dobrodružství a romantika versus rozum

Ráno je některým lépe, jiným hůře. Nejvíc to asi odnáší Zdenda, který výstup na Rabiu skálu těžce nese. Heká, vzdychá, pot z něj teče víc než z ostatních. O pauze zničeně sedne na batoh, lokty se opře o kolena a hlavu nechá viset volně dolů. Zřejmě si představuje, jaký kus cesty ho v tom šíleném vedru ještě dneska čeká. "Nepropadej panice," povzbuzuje ho čilá Marcela. Zřejmě nepropadl, protože postupně dostává chuť i na svačinku, a to je dobré znamení.

Hned následující přestávku si děláme gurmánskou. Mám vypozorováno, že taková svačinka v lese může mít dokonce několik podob. Zatímco my se Zdendou ještě než usedneme na batohy, vylovíme z jeho útrob pečivo a kus sýra, salámu nebo paštiku. Vzápětí zaujmeme pohodlnou polohu a začneme hodovat. Marcela s Romanem se s chutí zakousnou do tatranky. Každý své.

Zpočátku jsme mysleli, že se jedná o svačinku. Omyl. Protože poté, co každý sní tatranku, čokoládovou tyčinku nebo něco podobného, se Roman obrátí na Marcelu: "Taky dáme sváču, ne?" "Jo, mohli bychom se taky najíst," souhlasí Marcela a z batohu se začnou vynořovat různé druhy sýrů, salámů, paštik či jiných horských pochutin. "A nenašla by se v našich zásobách nějaká tečka?" táže se Roman? "Našla," hlásí Marcela a už mu podává krásné zelené jablko.

Po celou tuto dobu Jitka s Pavlem jen sedí. Jitka zřejmě přemýšlí, jestli má k svačince namazat chleba se sýrem, nebo raději vytáhnout aspoň dvě jablka z oněch pěti kilogramů, které ji do batohu Pavel nabalil. Po dlouhém váhání zvolí chléb. V tu chvíli je nám jasné, že můžeme zaujmout spací polohu. Na odpočinek budeme mít času až až. Jitka chléb rozvážně ukrojí, ještě rozvážněji namaže sýrem a podá Pavlovi. Pak se teprve vrhne na přípravu pokrmu pro sebe.

Znovu nám ukáže, že ukrojit krajíček chleba vyžaduje dostatek času počítáno v řádech desítek minut a jeho obložení jakbysmet. Otevřu oko, abych zjistila, v jaké fázi se Pavel s Jitkou nachází, když vidím, že Jitka se do chleba zakousla teprve poprvé, v klidu oko zase zavřu a nechám se unášet do říše snů. Nemusím se bát, že mě někdo probudí ze snu. Času mám spoustu. Spíš se pomalu začínám bát, že za chvíli asi dostanu znovu hlad.

Rabia skála - nejvyšší bod dnešního dne dosažen. A taky to znamená, že jsme zpět na Slovensku. Čeká nás asi kilometrový pochod po státní hranici a pak důležité rozhodnutí. Buď můžeme pokračovat dál po hřebeni a přespat někde na něm v medvědově. Nebo můžeme sejít dolů do Nové Sedlice a ukrojit alespoň pár kilometrů jízdy autem. Domů to máme řádný kus.

Opět přichází ke slovu hlasování. Většina se tváří, že chce dolů. "Zpestřím hlasování," říkám si v duchu. "Zvednu ruku pro mědvědov." "Takže, kdo je pro pokračování dál po hřebeni?" ptá se Pavel. Ruka mi pomalu vstoupá vzhůru. Ve zlomku vteřiny zaregistruji, že stejný nápad jsem neměla jen já, ale i Zdenda s Marcelou. Okamžitě ruku vrátím k tělu. Možná, že ani nikdo nezaregistroval, že jsem chtěla být na oko pro.

"Takže dva jsou pro medvědov. Kdo je pro sestup dolů?" pokračuje Pavel. Tady mi nezbývá, než zvednou ruku spolu s Romanem a Jitkou. "Tři jsou pro sestup, to je většina. Já se hlasování zdržuji. Líbí se mi obě varianty," ukončí hlasování Pavel a dáme se na nepříjemný dlouhý, úmorný a strmý sestup dolů do Sedlice.

Cestou dolů se trápím. Zvítězil rozum a tím jsem nás připravila o romantiku a dobrodružství. Ještě před hlasováním se všichni tvářili, že chtějí raději dolů. Kdybych ruku nestáhla, tak jsme mohli nečekaně hlasovat, že se bude spát na hřebeni. Na druhou stranu nás čekala domů hodně dlouhá cesta a řídit stovky kilometrů několik hodin v úmorném vedru poté, co budeme několik hodin sestupovat z hřebene, by mohla být i nebezpečná.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.088, 22.560)
Poslední aktualizace: 4.6.2014
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: hanakova
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Nová Sedlica

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky z okolí Hřebenem Biesczad a Bukovských vrchů s medvědy v zádech

Kremenec
Kremenec
Tipy na výlet
Kremenec 1221 m       Nejvýchodnější místo Slovenské republiky a současně místo střetu hranic Slovenska, Polska a Ukrajiny Výchozím místem k výstupu je nejvýchodnější Slovenská obec, kterou je Nová Sedlica s nadm…
0.4km
více »
Trojmezí - Kremenec
Trojmezí - Kremenec
Cestopisy
Protože dál na východ už to prostě na Slovensku nejde, zaparkovali jsme auta v Nové Sedlici přímo na dvorku velice sympatického penzionu Kremenec. Samozřejmě s laskavým dovolením maji…
0.8km
více »
Wielka Rawka
Wielka Rawka
Vrchol
Wielka Rawka - 1304 m, nebo 1307 m nad hladinou moře - Nejvyšší vrchol v hraničním hřebeni polských Bieszczad. Nachází se ve stejnojmenném národním parku.Masív Wielka Rawka leží ve střední části hraničního pásma. …
1.6km
více »
Národní park Poloniny
Národní park Poloniny
Cestopisy
Každoročně vyrážím s partou kamarádů na Slovensko. Letošní, v pořadí již VIII., "Slovenská odysea" se uskutečnila od 1.-3.8. v přírodním parku POLONINY na východním Slovensku. Poloninami se nazývají horsk…
2km
více »
Mała Rawka
Mała Rawka
Vrchol
Mala Rawka (1272 m n.m.) - vrchol v polském pohoří Bieszczady ležící ve stejnojmenném národním parku. Je zde vyvrcholením horského hřebene Dzial. Na druhou stranu hřebene leží samotný vrchol 15 minut na horské ste…
2.4km
více »
Dział
Dział
Hřeben
Dział (hřeben) - Hřeben polských Bieszczadech, na území stejnojmenného národního parku. Začíná strmým zdvihem z doliny Górne Solinki, nedaleko jejího ústí do doliny Wetlinki (asi 2 km jihovýchodně od centra obce W…
4km
více »
NP Bieszczady 1 (Polsko)
NP Bieszczady 1 (Polsko)
Cestopisy
Národní park Bieszczady 1 Park se nachází na jihovýchodě Polska u hranic se Slovenskem a Ukrajinou. Turisté z okolních zemí tyto krásné poloniny ještě neobjevili, takže kromě Poláků tam moc …
5.5km
více »
Biezczady
Biezczady
Pohoří
Východní Beskydy leží na hranicích Polska, Ukrajiny a Slovenska. Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Tarnica (1 348 m). Největšími bieszczadskými poloninami …
5.8km
více »
Ďurkovec a Sedlo pod Ďurkovcom
Ďurkovec a Sedlo pod Ďurkovcom
Vrchol
Ďurkovec ( 1189 m.n.m) - Zalesněný vrchol hraničního hřebenu Bukovských vrchů. Na samém vrcholu se nachází horská louka, ze které jsou pěkné výhledy na hřebeny Polonin. Vrchol je přístupn…
9.6km
více »
Turistická známka č. 109 - Schronisko Pod Wysoką Połoniną
Turistická známka č. 109 - Schronisko Pod Wysoką Połoniną
Turistická známka
Schronisko Pod Wysoką Połoniną to prywatne, rodzinne schronisko położone w Wetlinie w części Stare Sioło. Schronisko znajduje się u podnóża szczytu Smerek 1222 m n.p.m. (przedwojenna nazwa to Wysoka), na wysokości około 650 m n.p.m. Budowę schroniska rozpoczęto w 2010 roku, a pierws…
11.1km
více »
Tarnica
Tarnica
Vrchol
Tarnica - nejvyšší vrchol (1346 m n. m.) polského pohoří Bieszczady a celých Západních Bieszczad, nacházejících se v Podkarpatském vojvodství na jihovýchodě Polska. V oblasti polonin, ve skupině Tarnice a Halicza.…
12.2km
více »
Przełęcz Goprowska
Przełęcz Goprowska
Sedlo
Przełęcz Goprowska - hluboké sedlo (1160 m n. m.) v polském pohoří Bieszczady, ve stejnojmenném národním parku. Zde jej nalezneme ve střední části skupiny Tarnice a Halicza. Odděluje zde protahlý masiv vrcholu Krz…
12.6km
více »
Krzemień
Krzemień
Vrchol
Krzemień - druhý nejvyšší vrchol (1335 m n. m.) polského pohoří Bieszczady, nacházející se ve stejnojmenném národním parku. Nachází v centrální části skupiny Tarnice (1346 m). Masiv má charakter hřebene táhnoucího…
13km
více »
Kostol sv. Archanjela Michala v Uličskom Krivom
Kostol sv. Archanjela Michala v Uličskom Krivom
Kostel
Řecko-katolický kostel „Sv. Archanjela Michala" v Uličskom Krivom z r. 1718. Národní kulturní památka - Trojdílná stavba srubové konstrukce karpatského typu. Kostel je ve středu vesnice. V komplexu uzavřeném plotem se šindelovou stříškou je i hřbitov. Dřevená budova kostela je Na Kamenném základě. Střechu tvoří stupňovitě členěná šindelová střecha se dvěma věžičkami a jednoduch…
14.2km
více »
Kopa Bukowska
Kopa Bukowska
Vrchol
Kopa Bukowska - vrchol (1320 m n. m.) v Západních Bieszczadech, na uzemí NP Bieszczady. Nejzápadnější vrchol na Polonině Bukowska. Nachází se v odlesněném, poloninském hřebeni mezi vrcholy Krzemień (1335 m) na záp…
14.3km
více »
Halicz (vrchol)
Halicz (vrchol)
Vrchol
Halicz - třetí nejvyšší vrchol (1333 m n. m.) polských Bieszczad a nejvyšší vrchol v Polonině Bukowska. Nachází se v jihovýchodní části Národního parku Bieszczady, v bočním hřebeni, vybíhajícím z hlavního hřebene …
15.3km
více »
Rozsypaniec
Rozsypaniec
Vrchol
Rozsypaniec - vrchol (1280 m n.m., podle některých zdrojů 1282 m) v západních Bieszczadech, v jihovýchodní části Národního parku Bieszczady. Nachází se v bočním hřebeni, který vybíhá z hlavního hřebene Karpat v se…
15.7km
více »
Przełęcz Bukowska
Przełęcz Bukowska
Sedlo
Przełęcz Bukowska - (ukrajinsky: перевал Буковська) sedlo (1107 m n. m.) v polských Bieszczadech, v hlavním hřebeni Karpat, na polsko-ukrajinské hranici, mezi vrcholy Kińczyk Bukowski (1251 m) a Rozsypaniec (1280 …
16.2km
více »
Turistická známka č. 468 - Bacówka PTTK Jaworzec - Bieszczady
Turistická známka č. 468 - Bacówka PTTK Jaworzec - Bieszczady
Turistická známka
Bacówka PTTK Jaworzec znajduje się na terenie nieistniejącej i wyludnionej po II wojnie światowej wsi Jaworzec w dolinie Wetliny. Schronisko zostało zbudowane w latach 1974–1976 jako pierwsza bacówka w Bieszczadach. W pobliżu można obejrzeć ruiny dawnych zabudowań Jaworca, cerkwisko,…
17km
více »
Podkarpatská Rus, Východní Beskydy
Podkarpatská Rus, Východní Beskydy
Cestopisy
[Praktické informace (doprava, ceny, mapy, ...) a další fotky na http://www.prospektor.wz.cz] Pátá výprava na Podkarpatskou Rus nás zavedla do doposud neprozkoumané oblasti Východních Beskyd, které se rozkládají …
23.7km
více »
Za rozhledy ze Sninského Kamene (SK) - na Poloniny, okolí Vihorlatu a vrcholky na Ukrajině
Za rozhledy ze Sninského Kamene (SK) - na Poloniny, okolí Vihorlatu a vrcholky na Ukrajině
Tipy na výlet
Jdeme na Sninský kámen (Kameň 1005m.n.m.). Toto pozoruhodné skalné seskupení se nachází přímo na hřebeni Vihorlatského pohoří a záleží jen na momentální fyzičce turisty, ze které strany se nahoru vydá, pokud má tu…
31.9km
více »
Sninský kameň - prírodná pamiatka
Sninský kameň - prírodná pamiatka
Přírodní památka
- chrání okolí vrcholu hory Sninský kameň, která je čtvrtým nejvyšším bodem masívu Vihorlatu (1006 m n. m.) a zároveň najvýraznejší dominantou okolí města Sniny. Hora se mohutně vypíná jihovýchodně od obce Zemplínske Hámre a severně nad jezerem Morské oko. Vrchol této hory, je chráněný ako přírodní památka(5,52 ha). Chrání odhalenou tektonickou kru s pozůstatky lávových proudů.…
32.4km
více »
Sninský kámen
Sninský kámen
Vrchol
Tento vrchol je chráněným přírodním výtvorem a nachází se v místě odkryvu tektonické kry s pozůstatky lávových proudů. Plošina na vrcholu je zpřístupněna železnými schůdky a Vyhlídka je vymezena zábradlím. A prá…
32.8km
více »
Morské oko.
Morské oko.
Jezero
Jezero Morské oko (třetí největší jezero Slovenska) leží uprostřed východoslovenského sopečného pohoří Vihorlat, na jeho jižním úbočí. Severně od obce Remetské…
32.8km
více »
Vihorlat - Mořské oko
Vihorlat - Mořské oko
Cestopisy
Vihorlat – Mořské oko Pokud se nespokojíte s pouhou prohlídkou Mořského oka, které lze poměrně snadno dosáhnou po silničce od jihu z Remetských Hamrů, zvolte nástup od západů z vesni…
33km
více »
Užhorod, stopy první republiky
Užhorod, stopy první republiky
Město
Užhorod, Bývalé hlavní město Podkarpatské Rusi, se nachází 4 km od slovenských hranic. Takže sem můžete ze Slovenska dojet autem, autobusem, na kole, dojít pěšky. A nebo přijet vlakem z Čopu. My jsme si Užhorod da…
49.7km
více »
Užhorod - Skanzen rusínské kultury
Užhorod - Skanzen rusínské kultury
Město
Skanzen rusínské kultury najdete v Užhorodě hned vedle hradu. Není tak velký, jako Skanzen koločavský, ale i na tomto místě se můžete seznámit s životem na rusínské vesnici v 18.-19. století. Budovy jsou vesměs d…
53.9km
více »
Užhorod - Hrad
Užhorod - Hrad
Hrad
Užhorodský hrad stojí na 30 metrů vysokém sopečném suku a tím je výrazně vyvýšen nad městem. Skalnaté svahy jsou nejlépe vidět ze severu (z jihu jsou kryty zástavbou). Současná stavba tu…
55.7km
více »
Užhorod
Užhorod
Město
Mesto Užhorod leží na oboch brehoch rieky Uh tesne pri hranicach so Slovenskom ( Vyšné Nemecké je od centra vzdialené 4 km). Počas prvej republiky patrilo mesto k Československu, od roku 1991 je sučasťou samostatnej Ukrajiny. Je centrom multikulturálnej oblasti Ukrajiny.
55.8km
více »