Přidat Německo mezi oblíbené
Travel blog Německo
UbytováníGuten Tag polabští Florenťané
(foto 000) Drážďany aneb Florencie na Labi. Německé město jsme o uplynulém víkendu celkem důkladně prozkoumali. Zbývá ještě zajet do toho italského, abychom mohli výše uvedené potvrdit či vyvrátit.
(foto 001) Co v Drážďanech hledat, proč tam vlastně jet. Čím tento diamant na Labi láká turisty, kterých tady opravdu není málo. Mnozí z nich určitě chtějí vidět město, jehož centrum spojenci v roce 1945 srovnali se zemí. Letos se připomíná osmdesát let od ničivého bombardování i od konce druhé světové války.
(foto 002) Za dob komunistů město svůj vybombardovaný charakter moc neměnilo. Ostatně ani spřátelený Sovětský svaz si nepřál diskuzi o drancování či osvobozování části Německa. Po několik desetiletí zůstávaly významné památky v ruinách jako memento. Rekonstrukce některých z nich se sice započala, ale pokračovala pomalu. Až po znovusjednocení Německa nabrala na obrátkách. V posledních třiceti letech se Drážďany proměnily do neskutečné krásy.
(foto 003) Málokteré německé město se může pochlubit barokním architektonickým půvabem jako Drážďany. Kdybych nevěděl o tom náletu v únoru 1945, tak bych patrně nevěřil, že většina staveb je skoro nově postavena.
(foto 004) O rozvoj města se nejvíce zasloužil saský kurfiřt a polský král August II. Silný. „Jeho“ Drážďany se shlédly v nádheře francouzských Versailles. Zmíněný vládce i dvořané vedli luxusní život. August II. Silný byl urostlý a jeho fyzická síla odpovídala jeho jménu. Když se k tomu přidá skvělé společenské vystupování, je jasné, že počet královských milenek byl nemalý. Stejně jako počet dětí, kterých bylo o něco méně než dní v roce.
(foto 005) Jestli všichni jeho potomci přispěli taťkovi na pomník, tak se není co divit, že jezdecká socha Augusta Silného, známá jako Zlatý jezdec, patří k nejvýznamnějším sochám drážďanského baroka a je považována za nejznámější památku v Drážďanech.
(foto 006) Drážďanský Zwinger je symbolem umělecké metropole, která po staletí přitahovala básníky, hudebníky a malíře. Letos se město konečně dočkalo. Zavítali jsme tam také my.
(foto 007) Hlavně nespěchat, jinak si člověk tu krásu kolem sebe nevychutná.
(foto 008) Světoznámý Zwinger patří mezi nejproslulejší stavby německého baroka.
(foto 009, 010) Nádvoří a zahrada nejznámější budovy v Drážďanech se sice opravuje, ale stejně je na co koukat. Fontána s nymfami, hudební pavilon či pavilon se zvonkohrou.
(foto 011) V Zwingeru je mnoho soch, ale tato nás zaujala nejvíce.
(foto 012) Ve Vídni či Paříži jsou slavnější opery, ale Semperoper postavená ve stylu italské vrcholné renesance je považována za jednu z nejkrásnějších nejenom v Německu. A ke všemu je sousedkou slavného Zwingeru.
(foto 013) Katedrála Nejsvětější Trojice stojící nedaleko řeky Labe se nazývá také Hofkirche. Je to největší chrám ve spolkové zemi Sasko. Fasádu svatostánku zdobí 78 soch italského sochaře Lorenza Mattielliho.
(foto 014) Katedrála se nachází v sousedství drážďanského zámku, se kterým je propojená zajímavým průchodem.
(foto 015) Původní pevnost ze 13. století postupem času přestavěli na reprezentativní sídlo. Rezidenční zámek získal podobu, která kombinovala prvky renesance, baroka a klasicismu. Nás nejvíce zaujala unikátní fasáda zdobená sgrafity.
(foto 016) Kreuzkirche představuje největší kostel a s více než 3 000 místy také největší koncertní prostor ve městě.
(foto 017) Téměř 92 metrů vysoká věž kostela Kreuzkirche překvapivě přečkala zmíněné bombardování ke konci války. Dnes návštěvníkům nabízí krásný výhled na Drážďany i okolí.
(foto 018) Výstup je celkem fyzicky náročný. 260 schodů se nechá vyšlápnout.
(foto 019) Kam jinam by si mohl stoupnout Martin Luther než před protestantský kostel Frauenkirche.
(foto 020) Barokní protestantský chrám Frauenkirche je považován za jednu z nejvýznamnějších památek Drážďan. Jeho mohutnou kamennou kupoli, která se řadí mezi největší na sever od Alp, přezdívají „kamenný zvon“.
(foto 021) Drážďanská perla Frauenkirche, vrchol saského baroka, je především symbolem míru, naděje a znovuzrození. Bombardování kostela v roce 1945, peníze na jeho obnovu, jeden kříž na vrcholu stavby, druhý uvnitř a menší kříž před oltářem. Nyní bych asi měl popsat historii. Bylo by to však dlouhé povídání, které si lze přečíst v naučných knihách nebo na internetu.
(foto 022) Kunsthalle je univerzitní a výstavní budova na Brühlově terase. Tento honosný dům pro umění se skleněnou kopulí Lipsiushaus podle svého architekta.
(foto 023, 024) Brühlova terasa, ukrývající poslední část městských hradeb, byla pojmenována po hraběti Heinrichovi von Brühl. Pro své nádherné výhledy nejenom na Labe je tato terasa známá též jako „Balkón Evropy“.
(foto 025) Fürstenzug je velký nástěnný obraz jízdního průvodu vládců Saska. Původně byl namalován, ale v letech 1904 až 1907 byl nahrazen přibližně 23 000 míšeňskými porcelánovými dlaždicemi.
(foto 026) S délkou 102 metrů je považován za největší porcelánové umělecké dílo na světě.
(foto 027) Drážďany nabízí velké množství zelených ploch, které zabírají více jak polovinu rozlohy města. A místní toho dokáží náležitě využít.
(foto 028) Kouzlo saské metropole je dáno také klikatící se řekou Labe, která si razí cestu středem města.
(foto 029) Tak jsme už shlédli všechnu tu úžasnou historickou i turisticky hysterickou krásu a přecházíme Labe z Altstadt na druhou stranu do poněkud svérázné čtvrti Neustadt.
(foto 030) Ocitáme se v jiném světě. Jsou zde extravagantní obchůdky, designové kavárny, bary a restaurace a pouliční umění na každém kroku.
(foto 031) Tady se žije. Možná tu také probíhá externí výuka studentů drážďanských univerzit.
(foto 032) Brzy objevujeme Kunsthoffpassage, patrně nejznámější místo v této části města. Jedná se o pasáž věnovanou menším obchůdkům, kavárnám a odpočinkovému prostoru.
(foto 033, 034) Je toho tady hodně k vidění, ale kouzlo zdejších fasád určitě nelze přehlédnout.
(foto 035) Dráždivé Drážďany. Bratwurst je klíčovým pojmem v německé kuchyni. Tudíž nemusíme dlouho přemýšlet, co si objednáme.
(foto 036) Z mnoha míst města pozorujeme zajímavou budova bývalé továrny na cigarety Yenidze. Trochu překvapivě totiž tvoří panorama města minaret a mešita. Dnes tady sídlí drážďanské firmy a restaurace pod monumentální kupolí zve hosty na saskou kuchyni a krásné výhledy.
(foto 037) Dům č.5 na ulici Messering není v hledáčku cestovních kanceláří ani o něm většinou nepíší v informačních brožurách, ale já měl jasno, že se tam chci podívat.
(foto 038) Budova jatek číslo 5 a události, kterých byla během 2. světové války svědkem, posloužily Kurtu Vonnegutovi jako předloha pro jeho slavný sci-fi román Jatka č.5. Americký spisovatel byl během svého postupu Evropou zajat vojáky wehrmachtu a uvězněn právě zde, kde v podzemním krytu přežil bombardování Drážďan.
(foto 039) Naopak o tomto místě se píše více než dost, a tudíž tam přicházíme pár minut před desátou, kdy otevírají. A udělali jsme dobře, jelikož brzy se dovnitř hrnou davy lidí jako proudy vody po přívalových deštích.
(foto 040) Pfundova mlékárna otevřená již v roce 1880 je v Guinessově knize rekordů zapsána jako nejkrásnější na světě. Tato vrcholná ukázka secese jako zázrakem přežila nálety ke konci války a zachovala si tak svou původní krásu.
(foto 041) Celý interiér je pokryt ručně malovanými keramickými dlaždicemi, které vytvářejí obrázkovou knížku s postavami a ornamenty.
(foto 042) Gläserne Manufaktur – Prosklená manufaktura Volkswagen.
(foto 043) Není mnoho měst, ve kterých turisty přitahuje továrna. Německá automobilka Volkswagen vybudovala skoro v centru Drážďan zajímavou továrničku, kde přímo před zákazníky vznikají nové vozy. Některé modely si zde mohou lidé vyzkoušet a objednané i slavnostně převzít.
(foto 044) Naplánovat Drážďany bez kytiček? To bych měl černý puntík u své ženušky. Ale ani pro mě není těžké zjistit, že zdejší botanická zahrada je krásné a příjemné místo. Vstup je zdarma, a přitom tady není moc lidí.
(foto 045) Rododendrony, divoké růže, vilíny, magnólie, orchideje, bromélie, masožravky, agáve, kaktusy, aloe, pryšce, kakaovník, ananas, bromélie, tilandsie, banánovník, bavlník, cukrová třtina, kávovník, pepřovník či skořicovník. krokusy, narcisky, tulipány a pivoňky. Nechybí ani bylinky, máta, tymián, šalvěj, levandule, olivovník, granátové jablko, vavřín či dub korkový.
(foto 046) Ani jsem nemusel dlouho hledat v botanické zahradě, abych spatřil tu nejkouzelnější květinku na světě.
(foto 047) Na opačném břehu Labe také hledáme kytičky, ale chtělo by to přijít o nějaký ten týden později. Rosengarden je upravená, památkově chráněná zahrada. Kromě stromů a keřů zde ve správný čas kvete okolo sto různých odrůd růží.
(foto 048) Na našich cestách si navzájem věříme, a tak se nemůže stát, že by se putování nevydařilo.
(foto 049) Před chvílí ještě jasné slunce zapadá do náruče mračen a kraj pomalu pohlcuje šero.
(foto 050) Novodobé historické paláce a chrámy uprostřed moderní, občas i panelové zástavby. Někdo tady stráví dva či tři dny, jinému stačí na návštěvu několik hodin. Někdo si uchovává vzpomínky na návštěvu dlouhou dobu, jinému vyprchají jako bublinky ze sklenky šampaňského.
(foto 051) Nám se v Drážďanech líbilo a návštěvu můžeme určitě doporučit.
(foto 052)
(Veškeré fotografie jsou z archivu autora)
*
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Drážďany
Půjčovna autPříspěvky z okolí Guten Tag polabští Florenťané
