TURISTIKU PODPORUJÍ
58 494 turistů a cestovatelů
92 196 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
930 272,- odměny za články

Vyškov - fotogalerie

Vyškov

Vyškov se rozkládá na obou březích řeky Haná u východního okraje Drahanské vrchoviny. Vyškov má přibližně 21 tis. obyvatel. Ve městě můžete navštívit Aquapark Vyškov, letecké a vojenské muzeum nebo ZOO Vyškov.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Slavkov u Brna / Koupaliště u Libuše Ubytování Vyškov
Turistické cíle / Mapa Vyškov Zámek Bučovice / Koupaliště Rousínov Dinopark a Zoopark Vyškov

Moravský kras a okolí
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Moravský kras a okolí
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Cesta do nejkrásnějšího údolí Drahanské vrchoviny

Cestopisy

Fotografie (82)  • Foto: Franta
Bukovinka - kostel Nanebevzetí Panny Marie

 

 

Prolog

 

Píše se o něm, že je jedním z nejdelších a nejmalebnějších na Drahanské vrchovině... a jak jsem měl tu čest poznat, superlativy v žádném případě nelžou.

Čím si vlastně Rakovecké údolí vysloužilo takovou pozornost, že bylo vyhlášeno přírodním parkem a že v jeho nejužší části vznikla rezervace o rozloze šestatřiceti hektarů?

Především svou původní (a lidským zásahem skoro neporušenou) podobou, díky níž se tu i dnes můžeme setkat s cennými zástupci flóry a fauny. A narazíme i na zajímavé ukázky přírody neživé.

Údolí táhnoucí se od Jedovnice až téměř k Račicím se ve střední části mění na úzký kaňon, který vyhloubil meandrující tok Rakovce. Potoční Niva s mokřady se místy rozšiřuje na rozsáhlejší louky protknuté četnými remízky a hájky.

Název přírodní rezervace Rakovecké stráně a údolí bledulí pak napoví, čím jsou tahle místa nejproslulejší. Hlavně výskyt bledule jarní je mimořádný a v době, kdy jí milióny rozkvetou a pokryjí okolí potoka nádhernými zelenobílými koberci, to prý zde díky lidské zvědavosti vypadá skoro jak na Václaváku!

 

 

Monolog

 

Bukovinka - penzion s restaurací

Bohužel – o pohled na tu kvetoucí nádheru byl můj zrak ochuzen, neboť jsem návštěvu doliny vykonal až v prvním červencovém svátku a tudíž v parném létě!

Hlavním přestupním místem se mi stal Vyškov (do itineráře samozřejmě na zpáteční cestě vkloubeno i setkání se psí slečnou Ajdou a jejím poslušným páníčkem), do něhož jsem se tentokráte vydal dálkovým busem. Kupodivu u nás všechny ještě nedosahují komfortu Západu, takže ten „můj“ postrádal nejen klimatizaci, ale dokonce i WC.

Když se z hanáckých rovin v dáli vyloupla kulisa města s vysokou věží radnice a kostela navozující pocit něčeho milého a důvěrně známého, vyvaloval jsem oči nejen nadšením, ale i z jiného, daleko přízemnějšího důvodu.

A svědomí mi škodolibě šeptalo: „Vidíš, Franto – já říkalo, že si ráno před cestou nemáš toho turka dávat – to máš z toho, že nikdy neposlechneš – dobře ti tak!“

 

trafostanice
trafostanice  •  Foto: Franta

Za volantem autobusu na lince do Křtin byl uhnízděn šedovlasý šofér, který těch několik dalších pasažérů vítal jako staré známé. Ale k jeho dobré náladě možná přispělo i nahlas puštěné rádio naladěné na brněnskou stanici. Napřed se v něm diskutovalo o pálení slivovice, načež se v jakémsi karaoke předvedla dívenka, trochu falešně pějíc valašskou lidovou píseň.

Za zvuků „Co sa to šupoce za tú dědinú“ jsme projeli Drnovicemi proslulými fotbalovým mančaftem a moderním stadionem a z holého kopce Chocholíka na nás potutelně mrkla nová rozhledna. Po zdolání vyvýšeniny nad obcí jsme na okraji rozsáhlejších Račic-Pístovic minuli veliký rekreační rybník, pak se nám zjevila budova račického zámku. Vypíná se na výrazném návrší a její stavitel se pravděpodobně inspiroval až v dalekém Prešpurku, neboť bělostné feudální sídlo má též podobu převráceného stolu.

Za ním náš bus dlouho stoupal zalesněným údolím, až se nakonec vyhoupl na plochý rovinatý hřeben a po výjezdu z lesa se před námi rozprostřela menší obec ležící už na okraji Moravského Krasu.

 

Foto: Franta

Tady v Bukovince vystupuju. Nejprve jsem se vrátil k jejímu okraji, kde na návrší stojí menší barokní kostelík s vysokou věží, zasvěcený bohorodičce. Jeho mnohem starší předchůdce v obci stával (ale na jiném místě) už od začátku století třináctého. Podle lidových pověstí byl zbudován na paměť zázračného zjevení Panenky Marie a ukrýval její sochu střeženou poustevníky. Ti zde zůstali i po jejím převezení do nedalekých a dnes mnohem známějších Křtin. Původní katolický kostel se stal trnem v oku husitům, kteří jej při svém tažení Moravou poničili. Přičiněním posledního poustevníka Pavla byl sice obnoven, ale roku 1772 vyhořel a dnes z něj zůstaly jen zříceniny.

 

Interiéry nynějšího chrámu bohužel nespatřím, protože se v něm zrovna slouží slavnostní cyrilometodějská mše. Škoda...

Po modré značce jsem prošel horním okrajem vsi s penzionem a restaurací nabízející teplá jídla každý den (a po celý týden) a hezky vyzdobenou mateřskou školkou. Ještě než nohy odbočily na cestu dolů vsí, otřely se mi oči o siluetu kamenné věžičky, v níž tiše hučela elektřina.

 

roubenka
roubenka  •  Foto: Franta

Mařenko, pšedstav ši, že šem včéra před tranšformátorovú štanicú našél prezervativ,“ chlubí se v mateřské školce kamarád kamarádce.

Ty, Pepíčku, a co je to tá tlanšfo - tranšformátorová stanica?“

 

Rodinné domky a chalupy s upravenými předzahrádkami, místy se chlubícími i starobylou (tady v Krasu nejspíš nezbytnou) pumpou, mi dělaly tichou společnost až ke spodnímu konci dědiny, kde u křižovatky na štokrleti seděl malý klučina a hlasitě mne už na dálku zdravil.

Takéj ťa, milý ogare, a ať ti to dobré vychování aj v dospělosti ostane!

 

(Teď předbíhám, ale ačkoliv jsem pod Bukovinkou prošel celé Rakovecké údolí a potkal se s několika desítkami „cykloturistů“, dalšího pozdravu jsem se dočkal pouze od staršího páru, který jako jediný – mne nepočítaje - dolinou procházel pěšky.)

 

okraj Moravského krasu

Za milým chlapečkem značka náhle odbočila mezi shluk posledních stavení, protáhla se okolo novodobé roubenky a v délce půl kilometru stoupala až nahoru na předěl. Naštěstí okrajem lesa poskytujícím sice blahodárný stín, ale ne tak už výrazný pokles teploty, neboť krajinou se momentálně neproháněl ani nejmenší vánek.

Ach jo - mnohem raději bych měl okolo krku omotanou nějakou lidskou třicítku, než tu okolní tropickou... a útočící především na moji ubohou hlavu!

 

sestup z kopce do doliny

Z kopce dolů lesem to naštěstí tolik nevadilo. Navíc cestu do údolí krášlilo několik důstojně vyhlížejících jehličnatých solitérů. Ty nejhezčí jsem měl podle ručně nakresleného plánku potkat na mýtince nazvané Tři smrky, kde se u jednoho fantastického sukovitého kmene s přízemními haluzemi točily záběry k filmu Kuky se vrací.

Díky zásahu Vyšší moci se tak ale nestalo. Na lesní cestě se najednou objevilo osobní auto, které v chráněném území nemělo co dělat, a když jsem se mu vyhýbal, přehlédl jsem odbočku k palouku. A namísto toho se objevil na okraji větší louky, kde mne k odpočinku a svačině zlákal starý dřevěný altánek.

 

Jen co jsem se s chutí zakousl do krajíce, ozvalo se z houští zaburácení motorové pily a sousto mi na jazyku rázem zhořklo.

Och ty debile jakýsi – neenom nedělu, ale už ani veliké svátky nesvětíš?! Bodaj by sa ti na pile hneď včil řetaz urvál a na zem spadl!

 

Na další cestě naštěstí už přirozenou akustiku hvozdu nic nerušilo a rozpáleným chvějícím se vzduchem se nesl jen lahodný cvrkot ptáků a bzukot vzrušeného hmyzu.

Foto: Franta

Průhled mezi stromy na rozlehlou louku nabídl nečekaný bonus: ve stínu lesa se tyčily bělostné stavby jakéhosi skautsko-indiánského letního tábora, kupodivu i přes pokročilou dopolední hodinu zatím neoživené halasem dovádějící mládeže. Tábor či městečko duchů značka přes louku obešla velikým obloukem, ale zoom mého fotoaparátu dovolil poobdivovat indiánská týpí hezky zblízka.

Díky moc – můj drahý a nebarbarský Canóne!

 

Další překvápko přišlo vzápětí. Když jsem po vyšlapaném chodníčku přeběhl přes louku a vnořil se na dně údolí opět mezi lesní stromy, narazil jsem na ten slavný meandrující Rakovecký potok. Jenže byl vyschlý a v jeho korytě se sem tam blyštělo jen několik kaluží!

(Ano - že jižní Moravu trápí nebývalá sucha, to jsem samozřejmě věděl. Ale netušil, že dosáhla už tak katastrofických rozměrů!)

 

Foto: Franta

U turistického rozcestníku jsem vyměnil modrou značku za červenou a vydal se na pouť dolů údolím.

Kdybych byl botanikem, jistě bych se na nádherných lukách i v tom horku snažil najít alespoň mečík střechovitý, srsnatec májový či jiného zástupce zdejší chráněné flóry.

Ale jsa blbem-laikem, užíval jsem si raději pestré a za každým zákrutem se měnící krajiny. A bystrým orlím zrakem sledoval, zda spíš neuvidím nějakého chráněnce z říše živočišstva.

Bohužel – čápa černého, krkavce velkého, ba ani mloka skvrnitého jsem nikde nezahlédl. Ale potěšilo mne setkání s dvojicí pasoucích se srneček, ke kterým jsem se mohl díky protivanoucímu větříku připlížit až na dostřel fotoaparátu jak Geronimo.

 

Foto: Franta

Nejen přírodou je návštěvník při toulce Rakoveckým údolí potěšen. Na jeho katastru se nacházejí i pozůstatky dvou středověkých osad – Sokolí a Bystřece. A třeba na místě U zabitého dodnes jako živá připomínka na borovici visí pár bot patřící kdysi zde zavražděnému ševci...

Tahle místa jsem bohužel musel vynechat, neboť jsem na průzkum doliny neměl celý den, ale jenom šest hodin.

Jak už jsem se zmínil, kromě vodoteče údolím prochází červeně značená turistická stezka. Dále cyklotrasa a Naučná stezka s deseti informačními panely, takže si tu svoji cestičku dle nátury každý návštěvník jistě rád vybere sám.

 

Foto: Franta

Horší to má milovník neživé přírody, jakým jsem i já. Okolní zalesněné (ale mimořádně strmé) svahy ukrývají nespočet skalních výchozů tvořených hlavně slepenci a drobou. Jenže ve vegetačním období nejsou přes listí vůbec vidět a žádné chodníky k nim z hlavní „turistické dálnice“ nevedou.

Poblíž posezení u Pavliny studánky obsazeného skupinkou hlasitě plkotajících žen jsem podnikl do nesympaticky ukloněného lesního svahu průzkum, kde jsem - jakožto vzorek - pečlivě prozkoumal jedno menší slepencové skalisko obklopené kamenným mořem.

(Informace pro, ty, kdož náhodou nevědí, co je to slepenec: tož lidičky, to je takový kameň, co z přední strany vypadá, jak gdyž rozbijete kus betóna!)

Ten račický je středně až hrubozrnný a materiál valounů je tvořen drobou, břidlicí, rohovcem anebo vápencem. Je pravdou, že takovéto skály nejsou příliš líbivé a ani neoplývají tvary, do nichž bychom se – nedejbože – zamilovali.

Jak jsem si ale všiml, nejsou místní skalní výchozy všude stejné. Při přecházení široké luční výhledové Nivy se na mne na dálku smutně zašklebila větší výhledová skála Beran, ke které jsem předtím pěšinu v zarostlém hvozdu nenašel. Když jsem pak po lávce překročil koryto potoka a vydal se po lesní asfaltce na téměř kilometrovou pouť proti jeho vyschlému toku, samozřejmě jsem ta větší a „jiná“ skaliska trčící z lesního svahu vysoko nad mostkem zaregistroval, ale jejich průzkum odložil až na zpáteční cestu.

Při té kratší procházce jsem průhledy mezi listím a kmeny stromů viděl, že okolní svahy jsou všude pokryty nejen mnoha drobnějšími skalními výchozy, ale i jedna dvanáctimetrová stěna se skalní věží se na úbočí našla.

 

Rakovecké údolí

Po návratu k lávce jsem podnikl tím nejstrmějším srázem průstup k vysoko umístěným výraznějším skaliskům. Cestu znepříjemňovala nestabilní kamenná suť, která dávala zabrat i mým kanadám. V jednom místě moc nechybělo a vyvrtnul jsem si nohu!

I přes protesty prudce sebou škubající aorty a rozumu nahlas vzývajícího Boha i Ďábla jsem doškobrtal až pod první větší výchozy a mohl se potěšit pohledem na daleko zajímavější skaliny. I tyhle sice byly – tak jako ostatní v údolí – tvořeny sedimenty spodního karbonu, ale tady jasně převládala mnohem půvabnější droba.

Proškobrtal jsem okolo pěti skalních hradeb a hradbiček tvořících navzájem jakési Pětikostelí. Zvlášt pikantně vypadaly jejich odvrácené zadní strany, které byly díky mnohem bohatší geomorfologii (pukliny a převisy) vymodelovány do rozeklaných skalních polověží a stěn!

(Bohužel se ta krása nedala v nepříznivém protisvětle na kartu fotoaparátu úplně věrně zachytit.)

 

skautsko-indiánský tábor

Pohled na displej mobilu, který mi z 95% nahrazuje náramkové hodinky, napověděl, že je nejvyšší čas popojít dál, neboť by bylo nemilé, kdyby mi z Račic pláchnul poslední bus.

Zbývajících sedm a půl kilometrů tak bylo ve znamení téměř nepřetržitého pochodu. Cestou mne zaujal reliéf okolních strmých strání, rozčleněných na střídačku hrbatými skalnatými výchozky a žleby mezi nimi, které se ještě nestačily vyvinout do tvaru roklí. Vypadalo to, jako by Stvořitel (chtěje si usnadnit práci) na stavbu strání nad Rakoveckým údolím použil gigantického vlnitého plechu!

Zalesňování vyrubaných strání - zdá se, probíhá v duchu zdravého lesáckého rozumu, což by jistě ocenili i mí přátelé, Jarda a Jana revírníkovic...

 

Poslední úsek cesty byl nejkrušnější: v nesmírném odpoledním horku jsem odbočil z trasy na silničku a odkrytým terénem kráčel k místu, kde se měl nacházet pomník na paměť seskoku sovětské partyzánské skupiny JERMAK. Jeho „velikost“ mne, upřímně řečeno, ohromila! Pak už nebyl na jakékoliv divení čas, neboť další kilometry vedly po silnici vstříc do běla rozžhavenému slunci.

Kratičká zastávka u rybníka Valchy na začátku Račic mne připravila o poslední doušek minerálky. Nezbylo než pokračovat dál a těšit se v centru obce na cílovou chmelovou odměnu.

 

Foto: Franta

Samo nebe se nade mnou naštěstí smilovalo a zakrylo běsnící ohnivý kotouč velkými oblaky. A já po chvíli znovu projevil zájem o okolí a vyfotil si ten podivný a strašlivě strmý kužel Podhory, nadstavený nahoře ještě konstrukcí vysílače. A také starý kříž. Ten už ale v obci.

Pod zataženou oblohou poslední stoupání k pomalu se blížícímu se zámku a při pohledu na jeho věžní hodiny úleva, že tu mají nastaven zimní čas, neboť ukazují za pět tři (mně jede bus ve tři pět), ale to je přece až za hodinku!

A já si teď můžu v klidu sednout támhle na ten betonový pražec a zapálit... a pak ještě zajít na pivečko.

Přece jen mi to ale nedalo, z batohu jsem vytáhl mobil a překontroloval správný čas. A v tom okamžiku jako když do mne střelí: A kruci – on jde ten zámecký orloj dobře... a navíc už budou za tři minuty tři!

 

Takže - batoh na záda a co nejrychleji k zastávce busu!

(Kupodivu jsem měl ještě před příjezdem spoje čas se převléct do čistého nepropoceného trika.)

 

No teda, lidičky, tak tak a cápal sem po téj dnešní čtrnáctikilometrové túře eště dalších osm kiláků až do Vyškova pěšky!!

 

 

Dialog

 

Foto: Franta

Bílá fenka a její pán, oděn do fešáckého bílého trička a oči schovány pod tmavými slunečními brýlemi, už na mne na nádraží čekali. Ještě než jsme společně vyrazili k jejich útulnému domovu, zaběhl jsem si do čekárny koupit jedno „automatické“ kafé a rychle ho srkaje doplňuji nízkou hladinu kofeinu v krvi.

Pak už se nám oběma otevřela ústní stavidla a nezaklapla po celou tříhodinovou vyškovskou zastávku.

 

Ajda nás dva doma ještě chvíli poslouchala, ale pak zcela vyčerpána najednou zívla, na gauči zaujala polohu ležícího střelce a raději zavřela oči.

Prokryndáčka – to jsou ale pindy! Nejenom můj páníček, ale i ten cizí chlap... oba dva jsou tak ukecaní a jejich řeč se vleče jak na chodníku rozteklý asfalt! Kdyby aspoň probírali něco rozumného, jako třeba jídlo, ale to ne!

To je porád jen jakási histórie, politika, cestování, malá „mořská víla“ a ostatní kamarádi a pisálci z PP. Běžte k šípku s takovými tématy – měli byste vědět, že co já nemohu čichem ani zuby ochutnat, tak to mne nezajímá! Raději si, než se oba vykecáte, dám dvacet...“

 

 

Foto: Franta

Epilog

 

Na zpáteční cestě dálkovým busem jsem usedl na Volné místo vpředu u řidiče a než jsem začal pozorovat exotickou rovinatou krajinu, zamyslel se nad dalším parádním srazem s Honzou a nezbylo mi, než ho v duchu obdivovat.

Panečku – dožít se takového vyššího věku a mít přitom stále tak fungující mozkovnu, to se nám „mladším“ hned tak každému nepodaří!

Jaký je vlastně nejúčinnější štít k obraně před stařeckou demencí? A co dělat, abychom ji co nejvíce oddálili?

Nejspíš je třeba mít neustále zájem o vše, co se děje kolem nás, udržet si kvalitní koníčky, hodně číst (procvičuje to paměť stejně jako luštění křížovek či sudoku)... a i to aktivní psaní (třeba na Turistiku) určitě přináší své ovoce.

A důležité je, abychom jako senioři neznali pocit osamění a byli často navštěvováni příbuzenstvem a známými, které máme (a oni nás) rádi.

(Samozřejmě tohle mé plácání neplatí doslova a ve všem, neboť ten, kdo je už v mládí blbem, příchod penze jako mudrc asi neuvítá...)

 

V Ivanovicích na Hané přistoupil asi třicetiletý Róm, ale na koupi lístku mu scházela koruna.

To si myslíte, že ji budu doplácet ze svého?!“ odmítl mu jej prodat řidič a nešťastný pasažér se s němou prosbou rozhlédl po nás, cestujících.

Vylovil jsem kačku z peněženku a podal mu ji, neboť mne přístup šoféra překvapil: No teda, to je ale blbého křiku kvůli jedné koruně!

horní konec Rakoveckého údolí

A vzpomněl si na knihu Na cestě za snem, kterou jsem právě doma dočetl. Její autor Mnislav Zelený v osmašedesátém podnikl téměř bez peněz sólopouť napříč Latinskou Amerikou, a mnohde ho odvezli šoféři busů nejen zdarma, ale ještě mu koupili i večeři.

 

Ano, jiná doba, řeknete si. A také jiný kraj a jiný mrav... A co třeba ten Róm? Kdyby nastala opačná situace – dal by tu kačku on vám?

 

Místo abych dál dumal nad takovými přízemnostmi, věnoval jsem se raději výhledu z okna. Nízko stojící slunce se právě vylouplo z mraků a kolem ubíhající pahorkovité hanácké krajině se dostalo báječného nasvícení. Nejen pole, louky a hájky, ale i objekty lidských sídel jím neobyčejně zkrásněly.

Jen o pohled na blyštící se vodu potoků, přes které jsme po mostcích přejížděli, jsme byli připraveni, neboť jimi kvůli hroznému suchu vůbec žádná kapalina neprotékala!

 

setkání se srnečkami

Pak obzor v dáli vyplnila jakási vysoká horská hradba. Nejprve jsem si myslel, že to jsou Jeseníky, ale ty přece leží na jiné světové straně... No ne, že by to fakt byly Hostýnky? Náhle se před námi vylupnuvší Kroměříž mou domněnku potvrdila.

 

Průjezd městem, jehož historické sličné stavby byly ozářeny zapadajícím sluncem, se stal nezapomenutelným zážitkem – skoro pohádkou – jíž si mysl pak stále znovu a znovu promítala až do samého cíle cesty, do Zlína...

 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.303, 16.831)
Poslední aktualizace: 27.7.2017
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Ruprechtov

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
8,9km od místa

Příspěvky z okolí Cesta do nejkrásnějšího údolí Drahanské vrchoviny

Skály Rakoveckého údolí
Skály Rakoveckého údolí
Skalní útvar
  Tvrdí se o něm, že je nejen jednou z nejrosáhlejších (téměř 13 km), ale i nejmalebnějších dolin Drahanské vrchoviny... a jak jsem měl tu čest poznat, tyhle superlativy nejsou v žádném případě přehnané. Čím si…
0.2km
více »
Bukovinka - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Bukovinka - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
  Bukovinka je menší obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel ležící na okraji Moravského krasu. Na samém jižním začátku vsi stojí na vyvýšenině u hlavní silnice její největší chlouba - malý barokní kostelík s vys…
1.9km
více »
Kostel v Bukovince
Kostel v Bukovince
Kostel
Bukovinka je stará obec, první zmínky jsou již z let 1265 a 1283. V roce 1210 zde dokonce došlo ke zjevení Panny Marie Křtinské a to mělo být právě nedaleko kostela. Dnešní kostel však tak starý není, byl zbudován až v r. 1773. Předtím zde byl kostel starý, který v roce 1772 vyhořel.  Je zajímavé, že v tehdejší době byli lidé schopni najít…
1.9km
více »
Rakovecké údolí
Rakovecké údolí
Údolí
Přírodní park s Naučnou stezkou, kde se nachází velmi zachovalé lesy a vyskytují se chráněné druhy živočichů a rostlin. Svůj název získalo údolí podle potoka Rakovec, který jím protéká. Potok vytéká z jedovnick…
2.1km
více »
Rozcestí Rakovecké údolí
Rozcestí Rakovecké údolí
Rozcestí
Rozcestník Rakovecké údolí leží asi v polovině Rakoveckého údolí, zóny klidu mezi obcemi Jedovnice a Račice na Vyškovsku. Rozcestí se nachází v místě křížení červené a modré turistické značky. Dálková červená nás dovede na tu kratší stranu do Račic (9 km) a do Lulče (16 km), na tu delší do Jedovnic (6,5 km) a pak do Moravského kras, kde je těch cílů tolik, že se to nehodí vypisovat, prokličkuje Krasem , aby pokračovala p…
2.2km
více »
Památník seskoku partyzánské skupiny Jermak
Památník seskoku partyzánské skupiny Jermak
Památník
Dne 30.09.2013 uplyne 69 let od paradesantního výsadku sovětského komanda – budoucí partyzánské skupiny Jermak na Drahanské vrchovině. Stalo se to v noci ze 30. 09. na 01.10. 1944, výsadkáři dopadli u obce Račice, asi 2 km za obcí ve směru na Ruprechtov. Na místě seskoku byl zbudován malý pomníček. Nachází se vedle silnice na Ruprechtov u křižovatky s polní cestou,…
2.8km
více »
Lhotky rozcestí
Lhotky rozcestí
Rozcestí
Tento značně omšelý rozcestníknalezneme na východním konci osady Lhotky, což je zahrádkářsko chatařská kolonie mezi obcemi Březina a Bukovinka severně od Brna.  Kříží se zde modrá s červenou : modrá je delší…
3.1km
více »
Bystřec
Bystřec
Zajímavost
Jedna z několika zaniklých středověkých osad na Blanensku, v údolí Rakoveckého potoka. Osada byla osídlena v polovině 13.století, za tzv. "velké kolonizace", patrně kolonisty z Dolního Rakouska. Zanikla v 1.čtvr…
3.2km
více »
Rakovec - přírodní rezervace
Rakovec - přírodní rezervace
Přírodní památka
Nachází se v pravém svahu neckovitého údolí potoka Rakovec. Jde o dubojedlové bučiny na kulmské drobě a nivních společenstevech potoka. V roce 1973 byla vyhlášena tato přírodní rezervace na ploše 36,08 ha. Turist…
3.3km
více »
Z Ruprechtova přes Bukovinku do Křtin
Z Ruprechtova přes Bukovinku do Křtin
Trasa
Ze Zastávky autobusu v Ruprechtově u hřbitova jsme se za zvuků místního rozhlasu, oznamujícího po chytlavé písničce výhodný prodej montérek s laclem, vydali po modré turistické značce k nedalekému r…
3.4km
více »
Ruprechtov
Ruprechtov
Vesnice
Ruprechtov je středně velkou obcí s 560 obyvateli a najdeme ji severozápadně od města Vyškov a pod vrcholky Drahanské vrchoviny. Obec se rozkládá podél silnice spojující město Vyškov a Blansko a na pomyslné hran…
3.5km
více »
Památky a zajímavosti Ruprechtova
Památky a zajímavosti Ruprechtova
Drobné památky
Symbolem Ruprechtova na Vyškovsku je bezpochyby známý větrný mlýn, postavený v roce 1873, který fungoval do 30. let 20. století. Mlýn je přístupný o říjnových víkendech odpoledne, kdy se zde koná výstava, dále mimo sezónu na telefonickou objednávku. Kromě toho je zde v sezóně dokonce možné ubytování. Další z významných dominant pak představuje moderní, ale uvnitř zajímavě…
3.5km
více »
Ruprechtov - došková chaloupka
Ruprechtov - došková chaloupka
Muzeum
Nachází se na hlavní ulici na rozšířené návsi ve střední části obce. Byla zde postavena v roce 1813 a je živoucí ukázkou toho, jak žili naši předkové začátkem 19. století. Došková chaloupka…
3.5km
více »
Mlýn v Ruprechtově
Mlýn v Ruprechtově
Mlýn
V severní části obec Ruprechtov stojí zajímavý zděný větrný mlýn holandského typu, postavený v roce 1873. Na počátku 20. století byla do mlýna instalována unikátní Halladayova turbína. Mlýn je jediným dochovaným…
3.8km
více »
Račice-Pístovice
Račice-Pístovice
Vesnice
Obec Račice-Pístovice vznikla v roce 1960 sloučením do té doby dvou samostatných obcí Račice a Pístovice a najdeme ji západním směrem od města Vyškov a severním směrem od městečka Rousíno…
4.1km
více »
Račice
Račice
Zámek
Zámek je výraznou dominantou obce Račice na Vyškovsku v Jihomoravském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova se třemi nárožními věžemi. Na zámecký areál navazuje velký park přecházející v les. Zámek není ve…
4.1km
více »
Kuchlov - zřícenina hradu
Kuchlov - zřícenina hradu
Zřícenina
12 km SZ směrem od Vyškova najdete obec Ruprechtov. 2 km východním směrem od Ruprechtova je v oblasti lesa hradní zřícenina Kuchlov. Kuchlov byl postaven na konci 13. století a do dnešních dnů se dochovaly jen příkopy a malé části obvodových zdí. Prochází tudy modrá turistická značka a je tu výchozí bod zelené značky. Po modré se východním směrem z obce Ruprechtov můžeme…
5km
více »
Senetářov
Senetářov
Vesnice
Senetářov je malebnou nevelkou obcí s 500 obyvateli a najdeme ji východním směrem od města blanska a nedaleko východního okraje chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Jihozápadním směrem od obce je rekreační o…
5.8km
více »
Křtiny
Křtiny
Vesnice
Křtiny jsou nejstarší poutní obcí na Moravě. Obec se rozkládá u východního okraje chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jihovýchodním směrem od města Blanska a východně od města Adamov.   Křtiny js…
6km
více »
Kostel J.Santiniho
Kostel J.Santiniho
Kostel
Kostel v Křtinách je významným poutním místem. Nachází se na východ od Blanska. Mohutnou stavbu křížového půdorysu s monumentální kupolí a věží postavil Fr. Ritz z Brna v létech 1712 - 50.…
6.4km
více »
Arboretum Křtiny
Arboretum Křtiny
Arboretum
Arboretum Křtiny je nejstarším a největším arboretem Školního lesního podniku MZLU. Bylo založeno roku 1928 na 23 hektarech na loukách a lesních svazích kolem potoka Zemanův žleb. Nachází se zde kolem 800 skupi…
6.8km
více »
Olšany-Farma Bolka Polívky
Olšany-Farma Bolka Polívky
Výletní místo
Malá moravská vesnička Olšany je známá především z televizních pořadů „Farma Bolka Polívky“. Toto královské sídlo Valašského krále Bolka Polívky, vám jako výletní cíl může poskytnout mnoho příjemných chvil v pěk…
7.1km
více »
Jedovnice
Jedovnice
Vesnice
Jedovnice jsou velká obec s vyhledávanou rekreační oblastí na březích rybníka Olšovec, jež se rozkládá u jihovýchodního okraje obce. Jedovnice má 2500 obyvatel a najdeme ji na východním okraji chráněné krajinné ob…
7.1km
více »
Koupaliště u Libuše - Lom Luleč
Koupaliště u Libuše - Lom Luleč
Koupaliště
Koupaliště U Libuše se nachází v obci Luleč asi 7 km od Vyškova. Jedná se o zatopený lom který, byl ve 30.letech upraven na přírodní koupaliště o celkové ploše 6400 m2. Zdrojem vody je podzemní puklinová voda.Náze…
8.2km
více »
Jeskyně Pekárna
Jeskyně Pekárna
Jeskyně
Pravěké osídlení je v našem okolí jen málo patrné, protože bylo většinou přehlušeno osídlením pozdějším, velmi často i současným. Místy, kde můžeme vidět nejvíce pozůstatků po pravěkých lovcích, jsou především jes…
8.9km
více »
Macocha
Macocha
Propast
Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla…
10.9km
více »
Kateřinská jeskyně
Kateřinská jeskyně
Jeskyně
Kateřinská jeskyně patří mezi čtyři jeskyně v Moravském krasu, které jsou přístupné veřejnosti. Tuto jeskyni najdeme ve spodní části Suchého žlebu a nedaleko Skalního mlýna. Jeskyně byla…
10.9km
více »
Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně
Jeskyně
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na…
10.9km
více »
Moravský kras
Moravský kras
Krasový útvar
Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě! Na ploše cca 100 km2, tvořené devonskými vápenci s povrchovými i podzemními krasovými jevy, bylo o…
11.4km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace