Loading...
Ještě nestihl uplynout ani celý rok a my se opět vrátili na Broumovsko. Tento kraj pískovcových skal a dientzenhoferovských kostelů je prostě půvabný a pořád se tady dá něco objevovat. Ubytování jsme opět zvolili v historickém centru Broumova a v plánu byly tentokrát hlavně všechny ty okolní skály i skalky. Jenom nám trošku vadilo, že všichni naši věhlasní meteorologové slibovali počasí nevzhledné až přímo hodně škaredé. A to, že nám celou cestu na modré obloze svítilo sluníčko, jasně signalizovalo, že prostě nehezky bude ...
Pětidenní výpravu na severozápad jsme zahájili ve čtvrtek 24.7.2025 a naše cesta vedla tradičně přes polské Klodzko. Tady nás čekalo velké varování v podobě zácpy a neskutečných kolon v opačném směru. Vypadalo to spíše na hodiny než minuty, ale v našem směru bylo vše v pořádku – jen se mezi těmi kamiony dost špatně odbočovalo na Walbrzych. Vše ale dopadlo dobře, takže jsme si mohli užít i obě naplánované polské zastávky. Tou první byl kostel sv. Jakuba v obci Scinawka Dolna, což je téměř monumentální neorománská stavba z roku 1903, jejíž historie se ovšem začala psát již v I. polovině 14. století. Chrámový interiér ale pro nás – bohužel – zůstal hermeticky uzavřen.
A tak jsme se vydali k našemu oblíbenému zámeckému komplexu Sarny, který se nachází v nedaleké obci Ścinawka Górna. Na rozdíl od minula jsme si to časově naplánovali tak, abychom absolvovali jak prohlídku zámeckého paláce, tak návštěvu zámecké restaurace. Oboje stálo za to a ještě jsme dostali bonus v podobě výstavy fotografií. Nepotěšil nás tak jen fakt, že se – pomalu ale jistě – skutečně začalo na obloze zatahovat.
Po dojezdu a ubytování se v Broumově jsme se ještě přidali procházku centrem města, dvěma místními parky i klášterním komplexem a nevynechali jsme ani tradiční návštěvu u Votroka. A potom již nastal pátek 25.7.2025 a my hned od brzkého rána neustále pokukovali někam nad sebe. Přece jenom jsme chtěli trávit celý den v lůně Matky Přírody a přílišné zavlažování shůry bychom určitě nepřivítali s nadšením. Zatím to ale vypadalo docela dost dobře ...
A tak jsme již zanedlouho odstavovali auto na parkovišti ve Slavném, abychom zamířili ke skalnímu městu v okolí Božanovského Špičáku, v němž většina skal připomíná různá zvířátka a jasně rozpoznatelné jsou zde i náznaky skalních hřibů. Nejprve nám dělala společnost žlutá TZ, kterou ale rychle vystřídala ta červená. A bohužel také stále houstnoucí mlha, či spíše velmi nízká oblačnost. I tak jsme si ale neodpustili odbočku ke Slavenské vyhlídce a doufali jsme, že hrdě pohlédneme nejen na naše území, ale i k polským Sovím horám. Povedlo se to sice jen částečně, ale vypadalo to, že změna počasí bude spíše k tomu lepšímu.
Zmíněným skalním městem už nás opět prováděla TZ žlutá a my si postupně prohlédli např. Veverku, Kočku, Varana, Kačenku, Velblouda nebo Želvu. Následoval krátký úsek po zelené, opětovný přestup na žlutou a potom jsme již směřovali kolem Čertova sedla a Koruny ke skalnímu útvaru Kamenná brána. A na ni jsem se těšil opravdu hodně, čímž jsem ovšem možná na svou hlavu přivolal neštěstí. Nešlo ovšem ani tak o nevhodné osvětlení (poloha „nebeské lampy“ prostě byla jasně daná), ale spíše o to, že se zde právě nacházela jedna velmi početná rodina (snad až 10 ks), která se fotila ve všech možných číselných variantách a kombinacích, tedy po jednom, ve dvojicích, ve trojicích atd. Pro nás ostatní se tedy možnost udělat si slušnou fotku stala oříškem téměř nerozlousknutelným a bránu jsme opouštěli s pocitem jistého neúspěchu. Za vidění však tato krásná přírodní „stavba“, která je jedním z hlavních symbolů Broumovských stěn, rozhodně i tak stála.
Následující úsek byl již na skalní útvary docela chudý, ale o to více to bylo nahoru-dolů, s různými schody a úseky hůře schůdnými. Někteří členové výpravy proto jasně dávali najevo jistou nelibost a úplně je neuklidnilo ani pár pěkných skalek v závěrečné části naší trasy. Počasí ale – naštěstí – vydrželo, časově jsme na tom také byli slušně, a tak jsme se ještě rozhodli udělat si zastávku v Polici nad Metují. Odměnou nám byl na chvíli zpřístupněný interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie, jehož klenotem je ovšem románský až velmi raně gotický ústupkový portál z konce 13. století, ke kterému jsme si ještě přidali klášterní nahlédnutí, hřbitovní kapli Narození Panny Marie a procházku centrem čtyřtisícového městečka. A protože bylo jasné, že za chvíli začne pršet, zašli jsme rovnou do Ostaše na pozdní oběd. A tady jsme rovnou začali spřádat náš předběžný nedělní muzejní plán, protože bylo naprosto jasné, že den, kdy ani Bůh nepracuje, bude skutečně tím dnem z hlediska počasí nejškaredějším.
K autu jsme došli za přijatelného mrholení a protože se k večeru docela vyjasnilo, trávili jsme závěr dne opět v areálu broumovského kláštera. Potom ještě na chvilku do Lokálu, kde nám zapůjčili luxusní talíře (v nedalekých apartmánech totiž chyběly, stejně jako např. tekuté mýdlo v koupelnových zásobnících). Tím nám také na chvíli skončila dovolená a začal normální víkend. Sobota 26.7.2025 pak měla být dnem zasvěceným převážně sakrálním památkám v čele se zástupci slavné skupiny broumovských kostelů …