Bretaň po vlastní ose - část 4. - Alignements du Ménec
Carnac – Alignements du Ménec
Carnac (v bretonštině Karnag) je francouzská obec v departementu Morbihan v regionu Bretaň. Je proslavená svými neolitickými menhiry, jež se nacházejí v jejím okolí. Nejznámější jsou tzv. „megalitické řady“ (alignements mégalithiques) tvořené několika tisíci menhirů rozestavěných v souběžných či vějířovitých řadách. Řady v okolí Carnacu se dělí do skupin nazvaných podle blízkých osad a samot: Le Ménec, Kermario, Kerlescan a Petit Ménec. V mapách je uváděn ještě pátý úsek roztroušených menhirů: Le Manio.
Odhaduje se, že menhiry byly pravděpodobně vztyčeny v období neolitu v 5. až 2. tisíciletí před naším letopočtem. Je jim tedy okolo šesti tisíc let. Ne-li víc… Rozhodně jsou starší než egyptské pyramidy. Často jsou spojovány s Kelty, ale vznikly daleko dříve před příchodem Keltů.
Největší menhir (Grand menhir také Menhir d'Er Grah také Grand menhir Brisé – jde stále o tentýž menhir!!, často se to plete :-) ) je u obce Locmariaquer váží 300 tun a tvoří ho 20-ti metrový žulový kámen. Ten je ovšem rozlámaný a leží na zemi. Zřítil se. Možná blesk, možná zemětřesení.
Ale v minulosti často docházelo k velkému poškození megalitických řad i jednotlivých menhirů úmyslně. Například ve 4. století, v rámci christianizačního úsilí, jehož součástí bylo i ničení posvátných pohanských míst, byly celé kilometry megalitických řad vykáceny. Některé byly přetesány a upraveny křesťanskými symboly. Příkladnou ukázkou je menhir Saint-Uzec v Pleumer-Bodou. Jinak se nějaký ten kámen se také zcela jistě hodil sem tam na stavbu. I v novějších dobách musely pravděpodobně menhiry tu a tam ustoupit nové výstavbě. Jisté je, že v současné době si prohlížíme v podstatě torza.
Až (nebo už?) od roku 1889 jsou menhiry chráněny jako historická památka.
Pro zajímavost: slavný tumulus Barnenez byl používán jako lom a bohaté naleziště na kámen, než se zjistilo, že se jedná o mohutnou mohylu navršenou na několika podlouhlých dolmenech.
Na okraj: Slovo menhir je novodobá složenina z bretonštiny: "men" (mein) = "kámen" a "hir" = "dlouhý". V samotné bretonštině se pro menhir používá slovo "peulvan". Je docela možné, že české slovo balvan a bretonské peulvan mají společný původ.
Po příjezdu do Carnacu doporučuji navštívit informační centrum (je sice v centru města na Place de l´Église (Kostelní náměstí) u kostela Église Saint-Cornély de Carnac, ale v muzeu Maison des Mégalithes (Dům megalitů) přímo na Route des Alignements hned vedle řad Ménec je to podobné), kde vás vybaví pěknými mapami Carnacu a okolí. V mapách jsou zakresleny stezky, menhiry, dolmeny a jiná význačná místa a památky. Obsahují i nejrůznější varianty tras, ať už pro pěší, cyklisty nebo automobilisty. Takové mapky mají v každém informačním centru pro danou oblast! Právě ty - ale především offline mapy.cz - jsme používali k vypracování tras našich výletů.
Do Carnacu přijíždíme okolo 16-té hodiny. Z Vitré byla trasa dlouhá okolo 250 km včetně výletu k dolmenu La Roche-aux-Fées a do Brocéliandského lesa. Po prvních dvou úsecích tedy brnkačka. Ubytování máme opět přes Airbnb. Hostitelka Veronique a její přítel už angličtinu jakž takž ovládají (asi jako my), takže se celkem rychle domluvíme a ubytujeme. Tady už hodně vykládáme (vlastně všechno), protože nás tu čeká dvanáct dnů zkoumání menhirů, dolmenů a všeho kolem. Ubytování je výborné, prostorný pokoj s plně vybavenou kuchyňskou linkou, ložnice, koupelna, co víc si přát. Okolo šesté večer, ačkoli značně zdrchaní (ráno jsme opouštěli Vitré, navštívili dolmen La Roche-aux-Fées a Brocéliandský les), se rozhodneme zkusit navštívit konečně i první menhiry. K Méneckým řadám to má být podle mapy 400 metrů.
Řady Le Ménec - Alignements du Ménec
Jde o největší seskupení menhirů ze všech řad u Carnacu a nachází se u vesničky Le Ménec (autobusová zastávka Ménec u Domu megalitů - Maison des Mégalithes) v těsné blízkosti Carnacu. Stojí zde 1099 (s kromlechem 1170) menhirů uspořádaných podle velikosti do 11 řad, jež se táhnou v délce 1165 m v pásu širokém okolo sta metrů. Řady kamenů nejsou přímé, ale opisují mírnou křivku směrem k severovýchodu. Řady dvakrát přerušuje silnice a v letních měsících je volný vstup mezi menhiry zakázán (jsou obehnány nízkým plotem). Na západním konci je skupina domků obklopena kromlechem tvořeným elipsou ze 71 kamenů stojících vedle sebe. Kromlech je prakticky celý zastavěný domy, ale některé jednotlivé menhiry lze poobjevovat.
Přicházíme k východnímu konci řad. Je to opravdu kousek od našeho ubytování. A jsou tu. Konečně menhiry! No, vykukují nad zem do výšky asi 40 cm. Tyhle ještě strčí jejich český kolega - Zkamenělý pastýř od Klobuk - do kapsy. Ale postupně jich začíná být přesila a také začíná být patrné, jak se zaplňují mezery mezi nimi a formují se do řad v pravidelném rozestupu. A povyrůstají. A to rychle. Jak postupujeme směrem na západ, kameny se rychle zvětšují. Ve třetině řad už dosahují velikosti člověka. Od poloviny už mají výšku přes dva metry. Na druhém konci řad se k nebi tyčí mohutné balvany vážící mnoho tun. A je jich tolik. Je jich k neuvěření! To nevyjádří žádný popis, žádná fotografie. Únava je ta tam. Jsou nádherné. A jak nám ráno vyšla návštěva dolmenu tak i nedočkavá večerní výprava za menhiry se ukázala být dobrým počinem. Věděli jsme, že menhiry jsou hojně navštěvované turisty a snažili se na to připravit, ale teď, okolo sedmé hodiny večer, když kolem nás projde jen pejskař venčící jezevčíka, nevěříme vlastním očím. Nikdo nikde. Zapadající slunce menhiry nádherně osvicuje. Zíráme na ně v němém úžasu. Je jich opravdu hodně. Asi se opakuji, ale je to tak!
Jak jsem se zmiňoval výše, řady menhirů jsou oplocené nízkým plůtkem a od jara do podzimu se mezi ně nesmí (v tomto období je možné účastnit se placené organizované prohlídky mezi menhiry s průvodcem, v zimě jsou prý volně přístupné. Je to kvůli vegetaci). Myslel jsem, že mi to bude vadit, že se jich nepůjde dotknout, procházet se mezi nimi, ale teď vím, že je to velmi dobře. Navštívili jsme pak i neoplocené řady a vím, o čem mluvím. Nikdo mezi nimi totiž nepobíhá, nevřeští, neleze na ně, a kdo ví, co ještě. Některé balvany jsou těsně u plůtku, takže dosáhnout na ně není problém, ale spíš jen koukáme, jak si tu stojí. Stojí si tu v klidu a tichu v záři zapadajícího slunce, stojí si tu přes šest tisíc let, stojí si tu a nikdo neví proč.
Význam menhirů není dodnes uspokojivě vysvětlen. Existují teorie o kalendářní funkci, o astronomicko-astrologické funkci, o kultu Slunce a Měsíce, o uctívání bohů, o kultu plodnosti (falický symbol), o léčebné funkci, jsou teorie o zesilovačích kladné nebo naopak filtrech záporné energie Země, teorie o navigaci mimozemšťanů a mnoho dalších… Ovšem všechny jsou založeny jen a pouze na domněnkách.
Ani já nevím. Jen na ně zírám a nevím. Osobně se přikláním k teorii, že menhiry nějakým způsobem souvisejí s udržováním rovnováhy přírodních sil, tedy jak někteří badatelé říkají, jde o "akupunkturní jehly" v energetických drahách Země. Menhiry často stojí v místě geologických zlomů. V samotné Bretani prý existují pověsti, že odstranění menhirů vedlo k potopení příslušné krajiny do moře (okolí kláštera Mont-Saint-Michel nebo legenda o zániku bájného města Ys - https://cs.wikipedia.org/wiki/Ys ). Je skutečností, že dnes zatopené menhiry a dolmeny stály dříve na souši a ostrov Gavrinis nejspíš ostrovem nebyl, ale za posledních 6000 let se poněkud zvedla hladina oceánů.
Na okraj: za velmi pěknou knihu na toto téma považuji Tanec obrů od Karla Sklenáře.
Od hostitelky se časem dozvídáme, že místní mají některé menhiry vytipované jako léčivé, některé jako nabíjející energií, jiné jako uklidňující. Tyto informace ovšem v mapách z infocentra nejsou. V souvislosti s tím došlo k zajímavé příhodě, ale o tom v příslušné části našeho výletu.
Slunce už zapadá, obcházíme řady Le Ménec i z druhé strany po silnici Route des Alignements (Cesta řad). Menhiry na nás udělaly velký dojem. Už se těšíme na další den.
Co se týče návštěvy řad u Le Ménec, pro návštěvníky je u infocentra a Domu megalitů (Maison des Mégalithes), které leží v bezprostřední blízkosti řad Le Ménec, bezplatné obří parkoviště. Ale kdyby bylo plné, dá se parkovat i podél silnice Route des Alignements (nebudete-li vyloženě překážet provozu, četníci to nijak neřeší, ale na mě se pak nevymlouvejte :-) ).
Prohlídku doporučuji začít na východním konci řad z uličky Allée des Allouettes (GPS: 47°35'42.761"N, 3°4'31.460"W). Je pěkné pozorovat, jak se drobné roztroušené menhiry začínají skládat do řad a zvětšovat. A pokud to možnosti dovolí, je krásné se kolem nich projít navečer. Úbytek turistů je značný (největší nápor jsou zájezdové autobusy, jak zjišťujeme následující dny) a zasvítí-li podvečerní slunce, je na balvany krásný pohled. O atmosféře těžko mluvit či psát. Zkusím to: V jeden okamžik zničehonic (čučeli jsme pak na sebe hodně dlouho) se stane něco neuvěřitelného: fotím nádherně osvětlené menhiry a najednou - přestože slunce zapadá a dobře vím, že skvělé světlo může každým okamžikem pominout - musím přestat. Koukám na menhiry a současně s přítelkyní (která stojí opodál a menhiry si maluje) říkáme: Já: „Mám pocit, že jim něco chybí…“ Ona: „Něco jim chybí, jsou smutní“. Neskutečné, ale opravdu se to tak stalo.
V souvislosti s tím trochu předběhnu: druhý den jsem chtěl podniknout noční focení, ale západní část řad (tedy ta část s krásnými mohutnými menhiry bizarních tvarů) je pro veřejnost uzavřena. Přiblížíme se, nasazuji teleobjektiv a zkoumám co se to tam děje. Něco se mezi menhiry filmuje. Ostraha nám prozrazuje, že se natáčí reklama. Nejspíš na prací prášek. Také bych nebyl veselý.
Rovněž se v tomto úseku občas (na plakátech je možno zjistit data) pořádají večerní a noční představení - show. Něco jako dramaticko poučné pásmo s hudbou, doprovodným slovem a světelnými efekty a při těchto produkcích je tato část řad také ze všech stran uzavřena. I přilehlá silnice. Show vřele nedoporučuji. Některé dny se tedy našim prvotním pocitům vůbec nedivíme...
Bretaní po vlastní ose:
Bretaní po vlastní ose - část 1. - úvod a cesta
Bretaní po vlastní ose - část 2. - La Roche-aux-Fées
Bretaní po vlastní ose - část 3. - Brocéliandský les
Dolmeny de Mané-Kerioned
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: www.siloto.cz
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Carnac
Půjčovna autPříspěvky z okolí Bretaň po vlastní ose - část 4. - Alignements du Ménec
