Boskovice ( minidovolená 2006) - 1.část

čtvrtek 3.8.

Brzy ráno obtěžkáni těžkými batohy vyrážíme na "minidovolenou" a busem odjíždíme směr Brno. U Bučovic projíždíme kol rozsáhlých lánů se slunečnicemi, Janě se také moc líbí opravený renesanční zámek v Nesovicích. V Brně na "Zvonařce" máme skoro hodinu čas. Já jdu zjišťovat spoje a odháním od sebe staršího, elegantně oblečeného, ale dotěrného Roma, snažícího se mi se slevou vnutit Gilette strojek. Argumentuji, že su chudý, že ně doma na holení stačí obyčejná žiletka a že na kradené nebo pašované věci stejně nemám peníze !!

Pak "vyhlídková" jízda přes celé Brno do Králova Pole, vyjíždíme z města, vlevo míjíme nedalekou Kuřim a napravo můj vysněný Babí lom - ( já, naivní trubec, tam nadšeně plánuju výlet) - a mezitím venku začínají padat z tmavě šedého nebe první dešťové kapky. Projíždíme přes Černou Horu a zanedlouho už vystupujeme v Boskovicích. Hned u bus nádraží je "supermarket" Albert ( což je dobře) a náš hotel ( což je jen taková lepší, ale levná ubytovna) leží jen o pár set metrů dál. Dostáváme pokoj pro 4 osoby, naproti máme sousedy - o chodbu, koupelnu a WC, které nejde zamknout - se s nimi musíme dělit. Nahážeme tedy věci do skříní, spapáme každý po jednom řízku a v zatím mírném deštíku vyrážíme napřed na průzkum do Alberta a pak si v sousední hospodě dáváme kafé.

Poté už se boskovickými ulicemi dostáváme do centra tohoto města s necelými 12 tisíci obyvateli. Zajímavé podélné náměstí se táhne do kopce, na jeho horním konci se nad radnicí tyčí pozoruhodná vysoká věž, dále tu najdeme pod stromy ukrytou zelenou kašnu s vodotryskem. Na spodním konci je hlavní dominantou veliká stavba kostela s mohutnými opěráky a další zajímavostí je třeba to, že sem ústí ulice ze židovské čtvrti.( Slavným boskovickým rodákem byl například Karel Absolon. Ano, to je ten člověk, který se proslavil nálezem Věstonické Venuše a taky dvoudílným "životopisem" Dobývání Moravského krasu, což je názornou ukázkou toho, že když se chce, tak stačí "jen" nesmírná píle, vůle a víra sám v sebe a rozhodnost k dosažení vysněného cíle. Ono to pak všechno nějak jde a dosáhnou se cíle nevídané a dříve netušené - tady například průzkum jeskyní a propastí, technicky vyřešené zplavnění říčky Punkvy a zpřístupnění nejhezčích jeskyní pro širokou veřejnost !! V obchůdku kupujeme u Vietnamců pro Janu " desnik" a pak mezi bývalou jízdárnou nalevo a židovskou čtvrtí napravo od nás stoupáme do kopce k Boskovickému zámku, bohužel už prší dost...

Zámek v Boskovicích dostal po své přestavbě z kláštera dominikánů empírový vzhled a ve stejném slohu jsou zařízeny i jeho interiéry.

Prohlídka tohoto skvostu Moravy začíná ve sloupové síni, odkud se po trojramenném schodišti dostáváme do 1.patra. Zde můžeme obdivovat reprezentační místnosti, jakou je např.hudební nebo taneční sál, jsou zdobeny iluzivní malbou. Následují růžový a rodinný salónek, panský pokoj a dětské ložničky, jídelna a knihovna - vše pochází z 19.století. Všude vidíme nádherné štukové stropy a stěny místností pokrývají neméně nádherné tapety, ze stropů visí zlacené křišťálové lustry, všude kolem empírový nebo klasicistní nábytek, sochy z alabastru a překrásný míšeňský porcelán. Prohlídka tohoto zámku je zcela jedinečným zážitkem, naši výpravu doprovázel vyjímečně zapálený a inteligentní mladý muž - o to více byl zážitek z prohlídky tohoto zámeckého klenotu intenzivnější - na konec jsme se mu všichni odměnili alespoň dlouhotrvajícím potleskem !!!!!! ( Opravdu to bylo moc pěkné a zcela jistě se sem někdy v budoucnosti rádi vrátíme...)

Venku zatím přestalo pršet...a začalo lít !! Pod deštníky si ještě procházíme menší zámecký park a protože je to odsud k Boskovickému hradu na kopečku nad námi jen asi 400 m , tak se tam jdeme podívat, déšť nedéšť... A to byl pro dnešní den asi ten nejrozumnější nápad a naše ohromné štěstí : na Louce pod hradem ( i všude na jeho nádvořích se staví konstrukce stanů ). Od zítřka se totiž na hradě koná veliká "Technopárty" - festival má samozřejmě zcela jiný název - a tak máme doslova poslední možnost na prohlídku hradu jen dnes a to hneď včil !!

Nu, co naděláme, kupujeme si vstupenky a každý z nás vyráží s foťákem na krku v prudkém dešti na prohlídku této veliké a malebné hradní zříceniny. Já se jdu napřed podívat do věže s cimbuřím a přilehlé místnosti, kde je něco na způsob minimuzea : Hrad, z něhož pochází známý a slavný rod pánů z Boskovic byl založen kolem r. 1312. O století a půl za válek zničen, po obnově ho čekaly další nepříjemnosti při výbojech husitů..Boskovičtí ho poté prodali, za vlády Dietrichštejnů hrad opuštěn, pak zpustl a obnovy se dočkal až v 50.letech minulého století, kdy se i se zámkem stal majetkem státu.

Po prohlídce výstavky pokračuju kolem koně ve stáji na rozlehlé nádvoří. Nachází se tu místnost s hlubokou studnou a obrovským šlapacím kolem. Kdo jste měl možnost vidět v TV dokument " Jak se žije kastelánům" tak jistě už víte, že obsluhu šlapadla hravě zvládnou i dva inteligentní vlčáci !) Pod vysokou stěnou hradního paláce si s dovolením fotím neznámou krásku v okně paláce a na chvilku se potkáváme s Janou...Já pak mířím nahoru na poslední hradní nádvoří. Je obklopeno půlkruhem vysokých zdí, přináležících hradnímu paláci a jsou zachovány až do výše 3.patra. Trochu to tu připomíná hradní palác na hradě Helfštýně - taky byl přestavěn kvůli komfortnějšímu bydlení v období renesance a taky je v jeho zdech znát, že středověcí zedníci nepoužívali už jen studený kámen, ale ke slovu přišla i pálená cihla, poskytující lepší izolaci...Fotím si hradní okénka, okna a ostění a jiná zátiší a je to k vzteku - držet v jedné ruce nad hlavou deštník a druhou rukou fotit jde více než mizerně !! Dohání mne Jana - ta o tom zatím neví, ale dostala se jí do aparátu voda a vážně ji poškodila závěrku. Už společně poslední výhled z hradeb na vypařující se lesy a se slibem, že se sem tady určitě ještě někdy vrátíme odchod z hradu dolů do města.

Procházíme si uličky a zákoutíčka velmi malebné židovské čtvrti a vycházíme na náměstí. Restaurace Záložna nabízí bohatý výběr chutných pokrmů a my si dáváme Moravského vrabca ...MŇAM !! Zapíjíme ho tekutinou, která sice připomíná kofolu, ale je chutnější ( a levnější). Stále ještě v dešti na nákup do Alberta, na "ubytovnu" a honem spát...