Z Horní Lidče přes Lačnovské skály do Seninky
Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za sportem • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Trasa: Obec Horní Lideč-Lačnovské rybníky-Lačnov-Dolní Lačnovské skály-Horní Lačnovské skály-Lovecký zámeček Trubiska-Pozděchov-Rozhledna Vartovna-obec Seninka
Délka trasy: asi 23 km, některé úseky jsou pohodové, některé zahrnují příkřejší stoupání. Trasa svou délkou není moc vhodná pro rodiny s menšími dětmi. Já jsem ji ušla asi za 6 hodin (i s kocháním se krajinou, čtením cedulí naučné stezky a různými zastávkami-takže vy to ujdete mnohem rychleji). Je zajímavé, že na této trase se setkáte s různými rázy KRAJINY, tedy nejen s lesem, ale také s poli a valašskými pastvinami. A všechno má své osobité kouzlo.
Z Lidče ke skalám: Autobusem nebo vlakem se dopravte do obce Horní Lideč. Od vlakové zastávky vede turistická značka. Vemte to po žluté směrem na Lačnovské rybníky. Cestou vás bude provázet i naučná stezka, takže kdo chce, něco se i dozví. U rybníků je restaurace i s možností ubytování, tak můžete vyzkoušet. Od rybníků až do obce Lačnov půjdete stále po žluté, a provázet vás bude kulturní krajina s poli. Je to taková asfaltka, po které občas jezdí auta, samoty si na tomto úseku moc neužijete. Lačnov je jedna z malebných valašských vesniček. Na jaře v dolní části kvete vzácný šafrán, turistická značka vás k němu ale nedovede. Z Lačnova žlutá zachází do lesa a po prudším stoupání dojdete k Dolním Lačnovským skalám. Určitě stojí zato . Soutěska s potokem, zajímavě tvarované skály i okolní scenérie , to vše se vám zapíše do srdce. Asi o 800 metrů stoupání výše jsou Horní Lačnovské skály. Na ty se dá snáze dostat a jsou taky super. Vlastně je až do poslední chvíle neuvidíte, protože jsou ukryté mezi smrky. Lidé si dřív myslívali, že tam sídlí čerti. Mě se žádné potkat nepodařilo, ale radši si na ně dejte pozor:) Odtud už je to coby kamenem dohodil na rozcestí Láz.
Z Lázu do Pozděchova: Z Lázu vás povede opět žlutá značka pěknou lesní cestou až k bývalému loveckému zámečku v Trubiskách. Dnes se tu prý lze i ubytovat a snad i občerstvit (když jsem tu byla, měli zavřeno). Od roku 1900 se na Trubiskách mnohé změnilo. Bývalo tu několik rybníčků, kde vozili páni krásné dámy na lodičkách a zámeček byl romanticky porostlý psím vínem. V těchto časech totiž patřil šlechtickému rodu Stillfriedů z Ratěnic. No dnes už vás nikdo na lodičce nepovozí, ale stále je tu krásně a zámeček svým půvabem připomíná časy dávno zašlé. (Nečekejte nic velkého, je to spíš taková chata).
Od Trubisek se dejte po modré na kopeček Vlčí, kde je pěkný pomníček Svatému Hubertovi, patronu všech myslivců apod. Modrá vás dovede až do centra obce Pozděchov, kde se můžete občerstvit v hospůdce nebo si něco koupit v obchodě.
Z Pozděchova na Vartovnu: Po modré značce je to na rozhlednu Vartova asi 5 km. Nebudou chybět pěkné výstupy, ale to je logické, když jdeme na rozhlednu. Po cestě nás provází další naučná stezka "Chodníček k rozhledně". Vypráví i o smutném vypálení obce Prlov za druhé světové války. No, tohle vám na náladě moc nepřidá, spíš je to trochu deprimující. Člověk si alespoň řekne- už žádné války!!! Jinak hodný kus cesty vede mezi krásnými pasekami s výhledy do kraje, a to vás zase povzbudí. Rozhledna Vartovna je cool. Já jsem sice příznivcem novodobých dřevěných valašských rozhleden, ale tahle žluto-oranžová, ocelová, byla pro mě příjemnou změnou, a opravdu obdivuhodná je její moderní a přitom stále tak "roztomilá" architektura. Prostě ji musím doporučit na 100 %. Horší je to, když začnete stoupat po schodech. Né nadarmo se téhle 37-mi metrové věži říká valašská eiffelovka. Skrze schody i celou konstrukci vidíte dolů pod vás. Křečovitě jsem se přidržovala zábradlí a díky tomu jsem si až tak neužila ani výhled. Ale pro normální lidi je to skvělá podívaná. Na tomhle kopci Vartovna prý vartovali dávní strážci hranic portáši, a kdyby viděli, že se blíží nepřátelští nájezdníci Kuruci, měli dát panstvu vědět signálním ohněm. I proto tu jako část kulturního dědictví vznikla rozhledna.
Do Seninky: Z Vartovny je to po žluté značce do obce Seninka už jen 3.5km. Je to z kopce, tak můžete celou cestu běžet. Hned na kraji je v Senince Valašské motomuzeum se vzácnými exponáty. Návštěvu vřele doporučuji. Jinak Seninka je jako většina valašských obcí hodně dlouhá. Má tak určitě 3 kiláky. Po cestě uvidíte některé staré dřevěné chalupy i sušírny na ovoce- sušení ovoce bylo v Senince tradicí a obživou. Tak si to tam pěkně užijte. No a ze Seninky už jede bus kam potřebujete- do Vsetína, do Zlína i do Horní Lidče. Opět doporučuji najít si spoje předem, jinak můžete čekat hodiny a hodiny (dobře, to je trochu nadsázka:)
Za čím jedeme?
Za Lačnovskými rybníky, za obcí Lačnov, kde chodil do školy Josef Valčík, za úžasnými Lačnovskými skalami i za Rozhlednou Vartovna, kde dříve vartovali strážci hranic portáši.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Ubytování- Horská chata Antarik nad Valašskou Senicí. Super samota mezi pastvinami a lesy, krásné výhledy na valašskou krajinu. Moc si to tam vždycky užívám. A hlavně boží klid. Žádné zástupy turistů, prostě jen vítr a šumění lesů... (komu to nedá, tak www.antarik.cz)
Strava- Kromě té, co mám zaplacenou na chatě, tak čaj v hospodě v Pozděchově a něco v tamějším obchodě. V Senince v obchodě jsem taky něco ukořistila.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
No tak mě se jako obvykle líbilo všechno. Ale pozor- čert nikdy nespí a tak jsou javornické cesty vždy plné bahna, klidně až nad kotníky. Dobře se tedy vybavte (pokud není nejsušší léto nebo mráz, který vše zakonzervuje).
Ostatní informace
Během výletu neplatíte žádné vstupné. I Rozhledna Vartovna je zdarma, i když při tom jak je hezká, bych vybírala alespoň 50 Kč od každého...