Beskydy, Javorníky, Valašsko
Příspěvky z oblasti Beskydy, Javorníky, Valašsko
Popis oblasti
Na severovýchodní Moravě se rozkládá jedna z nejrázovitějších a na přírodní krásy nejbohatších oblastí naší republiky ? Valašsko. Je to hornaté zalesněné území s dochovaným folklórem a lidovou architekturou. Území je vyplněno mladým flyšovým pohořím budovaným pískovci, slepenci, jílovci a břidlicemi. Při alpínském vrásnění byl flyš horotvornými pohyby zformován do příkrovů, které daly základ dnešním horským pásmům ? Moravskoslezským Beskydám, Vsetínským vrchům a Javorníkům. Pohoří Javorníky tvoří na západě část státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Nejvyššími vrcholy tohoto pohoří jsou Velký Javorník (1071 m), Hričovec (1062 m), Čemerka (1052 m) a Stratenec (1065 m). K nejvyšším vrcholům v oblasti Valašska patří Smrk (1276 m), Kněhyně (1257 m) a Radhošť (1129 m) ? památná hora opředená spoustou pověstí spojených s uctíváním pohanských bohů slovanským obyvatelstvem. K nejnavštěvovanějším a nejkrásnějším místům patří horské sedlo Poustevny (1018 m). Nejvyšší ze Vsetínských vrchů je Vysoká (1024 m) a Vsácká Tanečnice (912 m). Nejvýznamnější řekou Valašska je Bečva, která vzniká u Valašského Meziříčí soutokem Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy. Cestou přibírá také četné přítoky, ale vzhledem k tomu, že ve flyšových pohořích dochází ke střídání propustných a nepropustných vrstev, jsou zde pramenící toky poměrně chudé na vodu. Samotná řeka Bečva je sjízdná pouze za vysokého stavu vody. K rozmanitosti vzhledu krajiny přispívá také několik větších vodních ploch. K největším patří přehradní nádrže Horní Bečva a Bystřička, které slouží rekreačním účelům. Na svazích Javorníků pramení množství drobných potoků a říček. Některé tečou na českou stranu a tvoří přítoky řeky Bečvy, na slovenské straně se vlévají do dvou hlavních vodních toků této oblasti, a to do Váhu a do Kysuce. Podnebí v této oblasti má dost rozdílný ráz. Ovlivňuje ho různá nadmořská výška a expozice svahů. Směrem od západu k východu přibývá srážek, v zimním období bohatých na sníh, který se v horských polohách drží 4 ? 5 měsíců. Průměrná roční teplota je cca 9 oC, v zimním období se teploty pohybují mezi -2 až -5 oC, letní teplotní průměr je cca 16 ? 18 oC. Léto bývá slunné a teplé s počtem letních dnů cca 30 ? 50, velmi krásný a poměrně dlouhý bývá podzim. Zmínky o prvním osídlení Valašska pochází již z 5. století, kdy se v oblasti začaly usazovat slovanské kmeny. K osídlování docházelo však velmi pozvolna, trvalejší a větší osídlení se datuje až od 12. století. Podle obyvatel, kteří se zde usazovali, dostalo Valašsko také svůj název. Byli to východní Románové, kterým Slované dali název Vlachové, Valachové. Tito obyvatelé se usazovali většinou ve vyšších polohách - v lesích, na pastvinách a horských loukách. Živili se chovem dobytka ? zejména ovcí a koz. Za to, že si budovali obydlí na hůře přístupných a méně lukrativních místech, jim feudální páni udělovali mnohé výhody, nebyli však zbaveni odvodu daně, která měla většinou naturální formu. Jedním z privilegií těchto obyvatel, bylo právo nosit zbraň. Muži byli velmi nebojácní a odvážní, a tak sloužili vrchnosti jako strážci a obránci zemských hranic. V 15. století kraj značně utrpěl uherskými vpády a následnými válkami. Velmi citelně se zmenšil i počet obyvatel. Složitá ekonomická i společenská situace se ještě více zhoršila v době třicetileté války, která vypukla v roce 1618. Po jejím skončení začala vrchnost, která nechtěla přijít o své statky a příjmy, organizovat valašskou kolonizaci. Do oblasti se začali stěhovat zejména slovenští pastevci a znovu se rozvíjelo salašnictví a zemědělství. Pasekářská kolonizace dosáhla svého vrcholu v 18. století. K budování průmyslu v chudém zemědělském Valašském kraji dochází až ve 20. století. Začíná se rozvíjet také stavebnictví a s tím souvisí i vznik lesního hospodářství, protože dostatek dřeva umožnil, aby se dřevo stalo výhradní surovinou nejen pro stavbu domů, ale také pro výrobu všech potřebných domácích i hospodářských předmětů. Valašsko bylo citelně postiženo také druhou světovou válkou. Stalo se jednou z prvních oblastí v českých zemích, kde byl organizován ozbrojený odboj a vznikaly mnohé partyzánské oddíly. Jejich činnosti nezabránil ani nacistický teror, jehož vyvrcholením bylo 19. 4. 1945 vyvraždění obyvatelstva a vypálení vesničky Ploština. Po osvobození dochází k prudké přeměně kraje. Zelenou dostává budování nových průmyslových podniků a výstavba moderních městských čtvrtí a obcí.
