Hřebenovka Javorníků - stará paní vzpomíná

Tipy na výlet, Beskydy, Javorníky, Valašsko




Kam a jak jedeme?

Kdysi dávno jezdíval bus Zlín-Žilina se zastávkou na Melociku, kousek za zastávkou U tabulí v Makovském průsmyku. Oblíbené výchozí místo pro zimní výlet. Tady už nikdo nepamatuje širší dřevěné lyže s legendárním kandahárem. Prošláply trasu, střídali jsme se, s kopce se zajistila patka. Zpáteční Žiliňák se dal stihnout v Hrozenkově. Pak bus zrušili. Naposled jsem to jela díky zájezdu z práce, na krásných laciných ruských běžkách, co snesly i blato a s kopce nejely moc rychle. S kopce už bojím. Autobus vysadil kolegy sjezdaře pod kopcem nad Novým Hrozenkovem a nás ostatní odvezl myslím na Melocik. Nebo k Tabulím.





Za čím jedeme?

Hřeben Javorníků s dalekými výhledy, příjemnou trasou s mírnými sjezdy. Nějak mezi 20-30km plusminus. Skončili jsme někde mezi Portášem a Kohútkou. Chodníčkem vedle strmé sjezdovky jedu srázem bezpečně po zadku, dole obouvám běžky a pozvolný kousek už dojedu. To bych teda na běžkách nesjela, komentují mne obdivně nějaké mladičké slečny. Já také ne, chechtám se a přiznávám zádelový výkon. Skončili jsme v teploučku na chatě pod sjezdovkou, přes okno hospůdky jsme sledovali nádherné gumové panáčky na svahu - naše kolegy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Melocik jsem na mapě už nenašla. Ale na starých turistických je. Sjezdovka jetá po zadku musela být některá z těch u Kohútky. Ale jestli jsme se na kolegy dívali z okna hospůdky na Vranči, to už fakt nevím. Co jsme měli dobrého si také nepamatuju. Určitě to bylo teplé:) Teď je výběr veliký a hospůdek i po cestě víc než tenkrát.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásné prodýchání, pohyb na čerstvém vzduchu. Tenkrát na hřebenu nebylo moc lidí. Ale parta z práce se dokázala na ten bus, který nás pak zase dovezl domů, domluvit. Možná je to omyl paměti, ale mám pocit, že tenkrát na těch hřebenech sníh byl. Celou zimu. Bez nějak moc upravovaných tras.

Ostatní informace

Tehdejší ceny byly jiné stejně jako tehdejší sportování. Teď by se to asi dalo autem, s tím, že obětavec by odvezl běžkaře a vrátil se na Kohútku, na sedle je tam podle mapy parkoviště... Fotky nemám. Dokonce ani z mnohem pozdějšího výletu na tu prudkou sjezdovku, kdy jsme se v pěti s batohama naskládali do embouna včetně lyží na ohrádce. Na odstavném parkovišti kluci nasadili řetězy - a vijó - embo parkovalo nahoře mezi drahými značkami. Ale to už je jiná ješitná vzpomínka na tři mladičké sjezdaře a dva staříky, co se kolem potulovali opatrně na běžkách v hezkém dni.



Další informace

neumístěno
Náročnost:
romantika, pro zdatnější
Délka:
celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
za sportem, do přírody, na hory
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Nový Hrozenkov
(vzdálenost od místa: 1.02 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Hřebenovka Javorníků - stará paní vzpomíná

06.01.2017 14:38
Kdo by neměl vzpomínky. Snad jen mladí, či ti co kvůli monitorům nic nezažili. I já mám odtud podobné. Na dobu, kdy se objevily skiboby. A sjezdaři mně nesnášeli. Možná ze závisti z rychlosti mého ručně dělaného prototypu a jeho možnostem na centimetr přesného ovládání. Nebo se jim nelíbilo mé antisnobské oblečení nepodlehlé poslední módě. I proto jsem měl raději svobodu na běžkách.
Re:
31.01.2017 09:02
:)) skiboby byly dobré:) Antisnobské oblečení:))) To jsme měli diskusi s kolegou o barevných frajírcích. Že se objeví synek v teplákoch na starých lyžích a jací byli,-) Pravil, že dnes už na ně synci v teplákoch nemají. Ale jezdil dobře:)

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace