Dva stromy (11,5m a 8,5m) se plazí po jižně orientované skále.

Zvláštní ochrana byla vyhlášena v roce 1993.

Jen pár kroků blíže k centru se nachází Goethův pomník.

Vstup je do nich zakázán, ale za nahlédnutí určitě stojí. Nízký profil ihned naznačí, jak těžká práce horníků zde musela být.

Cínová ruda se v okolí těžila od 14.století nejprve v náplavech řeky a později dolováním. Ukončení těžby v tzv. Cínovém příkopu u Vildenavy skončilo v 17.století.

Jedná se určitě o zajímavou zastávku na cestě z Karlových Varů od Svatošských skal do Lokte. Cesta je vhodná jak pro cyklisty, tak i pro rodiny s kočárkem.

Pramen vznikl vrtem o hloubce 231,2m. Jedná se o hořečnato-sodno-vápenno-sirnou kyselku, takže pokud přijdete nebo přijedete k prameni s velkou žízní, zaženete ji, ale asi si nepochutnáte .

Nepadlo dokonce ani rozhodnutí, jestli dráha bude lanová nebo ozubnicová.

Jednokolejné těleso dráhy začíná na Vřídelní ulici a hlubokým betonovým zářezem stoupá obloukem k mezistanici Panorama, která se nachází na ulici Na Vyhlídce. Horní část dráhy vede lesem na lesní plošinu nad Třemi kříži. Nedaleko od plánované konečné stanice se nacházejí zbytky hotelu, který, stejně jako dráha, nikdy nebyl dokončen.

Mezistanice Panorama je jedinou zachovanou nadzemní stavbou, ale bohužel velmi utrpěla požárem v roce 1998.

Pokud by někdo chtěl sledovat těleso dráhy, má v její spodní části velmi omezené možnosti. Nad až 8m hlubokým betonovým zářezem vede mostek na pěšině, která spojuje ulici Kolmou (nedaleko kostela sv.Maří Magdaleny) a stezku Jeana de Carro (nedaleko ulice Na Vyhlídce). Druhý pohled je právě z ulice Na Vyhlídce přes cestu od mezistanice Panorama.

Horní část dráhy je volně přístupná a v lesním porostu dobře rozeznatelná. Pro velký sklon (520-580 promile) je výstup poměrně náročný a vyžaduje kvalitní obuv.

Celkové převýšení dráhy je 173m.

Prochází zde cyklotrasa č. 5005 tzv. Brněnské kolečko, které má celkem 69km. Můžete si vybrat zda vyrazíte směrem do Bílovic nad Svitavou (4km), Soběšic, Řečkovic a Bystrce (22km) nebo na druhou stranu do Líšně na náměstí Karla IV. (4km), do Podolí, Bedřichovic, Šlapanic, Tuřan a k soutoku Svratky se Svitavou (22,5km).

Zelená turistiká značka vede na Velkou Klajdovku (1,5km) a na autobus do Líšně (zastávka Velká Klajdovka 2km). Ve druhém směru se můžete dostat k Resslovu pomníku (1km), do Bílovic nad Svitavou a na rozcestí do Útěchova (9,5km).

Žlutá značka vás dostane jinou cestou přes Hádeckou planinku, Hády a rozcestí Šumbera (0,5km) také na Velkou Klajdovku (2,5km) a na autobus do Líšně (zastávka Velká Klajdovka 3km). V opačném směru vede k odbočce na vyhlídku Hornek (1,5km), údolím Říčky (zadní část Mariánského údolí) s restaurací Muchova bouda (5km) do Líšně ke hřbitovu (7km).

Většinou se jedná o pěkné široké lesní cesty.

Kostel má půdorys řeckého kříže se stejně dlouhými loděmi. Křížení lodí kryje oválná kopule s lucernou a stříškou, která má tvar svatováclavské koruny.

Ranně barokní přestavba a dostavba kostela byla provedena v letech 1713-1717.

Ke kostelu přiléhá hřbitov ve tvaru osmiúhelníku a márnice.

Interiér zdobí malby V.Škréty.

V blízkosti kostela se nachází sochy sv.Jana Nepomuckého z roku 1766, sv.Archanděla Michaela z roku 1767 a socha Kříže z roku 1772.

Dostanete se k němu i po červené turistické značce vedoucí z Bystřice nad Pernštejnem do Nového Města na Moravě.

Pomník ve tvaru obelisku leží na odbočce žluté turistické značky mezi Novou Vsí a Vítězovem.

Jméno obce Vítězov má původ právě ve vítězství rakouských vojsk nad pruskými z 18.června 1757 za tzv. sedmileté války (1756-1763).

V bitvě u Kolína proti sobě tehdy stálo asi 54 tisíc rakušanů pod vedením maršála Dauna a 34 tisíc prusů, kterým velel sám pruský král Fridrich II. Během bitvy padlo na pruské straně 13 398 vojáků a 396 důstojníků (tj. 41% z celkového počtu) a na rakouské straně 8 629 mužů a 359 důstojníků (tj. 20% z celkového počtu). 

Po prohrané bitvě prusové upustili od obléhání Prahy a na čas se stáhli z našeho území.

Památník byl zbudován v letech 1840-1842 V.Veithem.

Pamětní deska podle návrhu akad.sochaře M.Smrkovského byla osazena až v roce 2005.

V bitvě proti sobě stálo asi 54 tisíc rakušanů pod vedením maršála Dauna a 34 tisíc prusů, kterým velel sám pruský král Fridrich II. Během bitvy padlo na pruské straně 13 398 vojáků a 396 důstojníků (tj. 41% z celkového počtu) a na rakouské straně 8 629 mužů a 359 důstojníků (tj. 20% z celkového počtu).

Památník byl vytvořen pod vedením V. Weinzettela v roce 1898.

V okolí se nachází několik dalších památek na tuto velkou bitvu, například obelisk na vrchu Bedřichov, který je v zimním období mezi holými větvemi vidět i od památníku křečhořského.

Zajímavostí je také to, že nedaleká obec Vítězov získala své jméno právě díky vítězné bitvě rakouských vojsk.