Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Původně se v těchto pravidelně zaplavovaných místech nacházel Podkostelní mlýn, o němž máme zmínku již z 22. listopadu 1465, kdy byl jmenován v narovnání mezi podkomořím království Českého Vaňkem (psán jako Vaniek) z Valečova a jaroměřskou obcí. Od té doby byl obecním vlastnictvím, a to až do období před rokem 1760, kdy ho obec odprodala do soukromých rukou. Antonín Knapp nám ve svých "Pamětech královského věnného města Jaroměře nad Labem" uvádí z jeho dávné historie toto: "Mlýn podkostelní r. 1556. neb krátce před tím koupila obec; t. l. učinil Jan Hons od mlýna toho odevzdání obci; 1558. nazývá se mlýn ten též mlýn pod klášterem. Obec držela mlýn podkostelní téměř po dvě století; okolo r. 1750. dr. jej Matěj Štejma; 1760. k. Jan Jánský; 1763. Tomáš Skála k. za 2800 zl. Byl toho času o třech složeních a náležel k němu palouk s rokytím a pustým místem »kavčí trh« nazvaným. V zápisu tom se připomíná transakce z r. 1702. a povinnosť Dolanských »šosovně poddacích« svá meliva do mlýnů obecních dovážeti, zejména Dolanští k tomuto mlýnu zas byli přivtěleni. - Při tom měl povinnosť držitel mlýna obecní vodárnu v nejlepším pozoru dnem i nocí míti, vodu stále do města pilně hnáti atd. Za to dostával mlynář od měšťanů starobylý plat z každé várky od hnaní vody 10 kr., a na potřebné mazadlo z důchodův obecních 3 zl. 13 kr. R. 1771. k. František John."
Když mlynář Josef Stárek postoupil mlýn svým synům Josefu a Rudolfovi, zřídili tito barevnu a tiskárnu látek. V souvislosti s touto přestavbou byly vykoupeny domky na již zmíněném "Kavčím trhu". Jednalo se o čp. 39 Václava Stránského, čp. 40 Anny Švertnerové a čp. 41 Františka Chmelíka. Bratrské dvojici se však příliš nedařilo a po konci jejich závodu koupilo tento objekt konsorcium tiskáren v Čechách, jež stroje z továrny rozprodalo a mlýn zbořilo. Poté se tyto pozemky dostaly koupí do rukou města a od něho přešly do majetku v roce 1894 vzniklé firmy Josef Pěnička a syn z Ústí u Staré Paky, jež závod v letech 1907-1908 přestavěla. K němu rovněž přistavěla na místech zbouraných domů čp. 36 Jana Rohna a čp. 38 Josefa Volfa přízemní tkalcovnu a prázdné prostranství u továrny přeměnila v park. Kdo byl autorem plánů, tak to přesně nevíme. Mnohé zdroje uvažují o tom, že jejich tvůrcem byl místní stavitel a architekt Josef Máša, který vypracoval návrh obytného domu u staršího čp. 38.
Továrna, jež roku 1909 vstoupila do Spolku českých textilníků, se zprvu zabývala výrobou režného bavlněného zboží, zejména šlo o kapesníky a sypkovinu. Jako pohon využívala nejen vlastní vodní elektrárnu, nýbrž také parní stroj o 120 HP, i když ten byl brán spíše za záložní zdroj. Firmě se rok od roku stále více dařilo, protože její výrobky byly velmi kvalitní a jak to tak bývalo, zvěsti o kvalitě se brzy roznesly nejen mezi místním obyvatelstvem, ale též po celých Čechách, následně i po Rakousko-Uhersku a dokonce i mimo jeho hranice. Zatímco v roce 1912 měla necelých 100 zaměstnanců a většina prací byla prováděných ručně, tak v prosinci 1924 zde pracovalo 56 zaměstnanců, jež obsluhovali 178 tkalcovských stavů 6 dní v týdnu (z nich bylo 40 žen).
Jediným složitým obdobím se tak stala 1. světová válka, kdy díky odvodům, nedostatku materiálu a ztrátě trhů přestala továrna v roce 1915 fungovat, aby po vzniku ČSR nastartovala ještě mohutnější rozvoj. Zpočátku to však nevypadalo, protože v prosinci 1920 vázl příděl uhlí, a tak byla na nějakou dobu výroba zastavena. Ale to byly "porodní bolesti" nově založeného státu. Jinou věcí byly časté klamné zprávy, jež vypouštěla konkurence, např. roku 1923 se objevily zvěsti o tom, že továrnu koupila firma Fr. Polický a ta v ní hodlá zavést výrobu svršků pro obuvníky. Tyto hoaxy přivedly společnost do problémů, ale vše se nakonec vyřešilo v témže roce při vyrovnávacím řízením před královéhradeckým obchodním soudem.
Následného velkého boomu a přibývajících finančních prostředků bylo využito k dalšímu rozšiřování závodu. V roce 1925 byla postavena barevna a bělidlo a o rok později byla zahájena produkce jemného bavlněného zboží. K rozvoji firmy však byla nutně potřeba elektrická energie. Z tohoto důvodu byla v letech 1928-1929 vybudována nová vodní elektrárna, jíž bylo uděleno čp. 37 (podle vlastního projektu Josefa Pěničky). Tato novostavba byla poškozena známou větrnou smrští 4. července 1929, kdy došlo ke stržení vysokého štítu. Roku 1931 vyrostl ještě domek vrátného s čp. 36 a nové kanceláře a byt s čp. 39. Pak se objevila velká překážka v podobě následků světové hospodářské krize a počátkem ledna 1933 zde byla na nějakou dobu zastavena výroba. Koncem 30. let 20. století bylo plánováno rozšíření závodu, k němuž však vlivem politických událostí nedošlo, a tak byl v roce 1939 prodán např. moderní vysokovýkonný šlichtovací teplovzdušný stroj od firmy MASUREL-LACLERCO z Roubaix. Jeden takový stroj měl nahradit až 3 dosavadní zařízení, ale za 2. světové války již nebylo na nějaké investice ani pomyšlení.
Po osvobození od německých okupantů byla využívána přízemní hala barevny firmou Krčmář a syn, továrna na drát a nábytková pera (pronajata jí byla v roce 1947), jejíž výroba byla v letech 1937-1939 soustředěna ve velké hale a menších dilnách při čp. 91 na Jakubském Předměstí. Po znárodnění celého provozu zde fungoval n. p. Kovosmalt a po něm Karosa Vysoké Mýto. Textilka posloužila ke zřízení školního závodu n. p. Lina Jaroměř, naopak malá vodní elektrárna se dostala do správy n. p. Východočeské elektrárny Hradec Králové. Stavu tohoto areálu nebyla věnována velká pozornost, opravováno bylo pouze to, co bylo nezbytně nutné. Když došlo po roce 1989 ke společenským změnám, tak byly všechny budovy opuštěny a začaly chátrat. V provozu zůstala pouze malá vodní elektrárna s 1 turbínou, která dnes náleží Josefu Pěničkovi a Jiřímu Skuhrovi (viz http://www.tv-adams.wz.cz/vodni_dila/452.html), naopak areál bývalého závodu patří Ing. Janu Čížkovi a Jaroslavu Lhotákovi.
Když mlynář Josef Stárek postoupil mlýn svým synům Josefu a Rudolfovi, zřídili tito barevnu a tiskárnu látek. V souvislosti s touto přestavbou byly vykoupeny domky na již zmíněném "Kavčím trhu". Jednalo se o čp. 39 Václava Stránského, čp. 40 Anny Švertnerové a čp. 41 Františka Chmelíka. Bratrské dvojici se však příliš nedařilo a po konci jejich závodu koupilo tento objekt konsorcium tiskáren v Čechách, jež stroje z továrny rozprodalo a mlýn zbořilo. Poté se tyto pozemky dostaly koupí do rukou města a od něho přešly do majetku v roce 1894 vzniklé firmy Josef Pěnička a syn z Ústí u Staré Paky, jež závod v letech 1907-1908 přestavěla. K němu rovněž přistavěla na místech zbouraných domů čp. 36 Jana Rohna a čp. 38 Josefa Volfa přízemní tkalcovnu a prázdné prostranství u továrny přeměnila v park. Kdo byl autorem plánů, tak to přesně nevíme. Mnohé zdroje uvažují o tom, že jejich tvůrcem byl místní stavitel a architekt Josef Máša, který vypracoval návrh obytného domu u staršího čp. 38.
Továrna, jež roku 1909 vstoupila do Spolku českých textilníků, se zprvu zabývala výrobou režného bavlněného zboží, zejména šlo o kapesníky a sypkovinu. Jako pohon využívala nejen vlastní vodní elektrárnu, nýbrž také parní stroj o 120 HP, i když ten byl brán spíše za záložní zdroj. Firmě se rok od roku stále více dařilo, protože její výrobky byly velmi kvalitní a jak to tak bývalo, zvěsti o kvalitě se brzy roznesly nejen mezi místním obyvatelstvem, ale též po celých Čechách, následně i po Rakousko-Uhersku a dokonce i mimo jeho hranice. Zatímco v roce 1912 měla necelých 100 zaměstnanců a většina prací byla prováděných ručně, tak v prosinci 1924 zde pracovalo 56 zaměstnanců, jež obsluhovali 178 tkalcovských stavů 6 dní v týdnu (z nich bylo 40 žen).
Jediným složitým obdobím se tak stala 1. světová válka, kdy díky odvodům, nedostatku materiálu a ztrátě trhů přestala továrna v roce 1915 fungovat, aby po vzniku ČSR nastartovala ještě mohutnější rozvoj. Zpočátku to však nevypadalo, protože v prosinci 1920 vázl příděl uhlí, a tak byla na nějakou dobu výroba zastavena. Ale to byly "porodní bolesti" nově založeného státu. Jinou věcí byly časté klamné zprávy, jež vypouštěla konkurence, např. roku 1923 se objevily zvěsti o tom, že továrnu koupila firma Fr. Polický a ta v ní hodlá zavést výrobu svršků pro obuvníky. Tyto hoaxy přivedly společnost do problémů, ale vše se nakonec vyřešilo v témže roce při vyrovnávacím řízením před královéhradeckým obchodním soudem.
Následného velkého boomu a přibývajících finančních prostředků bylo využito k dalšímu rozšiřování závodu. V roce 1925 byla postavena barevna a bělidlo a o rok později byla zahájena produkce jemného bavlněného zboží. K rozvoji firmy však byla nutně potřeba elektrická energie. Z tohoto důvodu byla v letech 1928-1929 vybudována nová vodní elektrárna, jíž bylo uděleno čp. 37 (podle vlastního projektu Josefa Pěničky). Tato novostavba byla poškozena známou větrnou smrští 4. července 1929, kdy došlo ke stržení vysokého štítu. Roku 1931 vyrostl ještě domek vrátného s čp. 36 a nové kanceláře a byt s čp. 39. Pak se objevila velká překážka v podobě následků světové hospodářské krize a počátkem ledna 1933 zde byla na nějakou dobu zastavena výroba. Koncem 30. let 20. století bylo plánováno rozšíření závodu, k němuž však vlivem politických událostí nedošlo, a tak byl v roce 1939 prodán např. moderní vysokovýkonný šlichtovací teplovzdušný stroj od firmy MASUREL-LACLERCO z Roubaix. Jeden takový stroj měl nahradit až 3 dosavadní zařízení, ale za 2. světové války již nebylo na nějaké investice ani pomyšlení.
Po osvobození od německých okupantů byla využívána přízemní hala barevny firmou Krčmář a syn, továrna na drát a nábytková pera (pronajata jí byla v roce 1947), jejíž výroba byla v letech 1937-1939 soustředěna ve velké hale a menších dilnách při čp. 91 na Jakubském Předměstí. Po znárodnění celého provozu zde fungoval n. p. Kovosmalt a po něm Karosa Vysoké Mýto. Textilka posloužila ke zřízení školního závodu n. p. Lina Jaroměř, naopak malá vodní elektrárna se dostala do správy n. p. Východočeské elektrárny Hradec Králové. Stavu tohoto areálu nebyla věnována velká pozornost, opravováno bylo pouze to, co bylo nezbytně nutné. Když došlo po roce 1989 ke společenským změnám, tak byly všechny budovy opuštěny a začaly chátrat. V provozu zůstala pouze malá vodní elektrárna s 1 turbínou, která dnes náleží Josefu Pěničkovi a Jiřímu Skuhrovi (viz http://www.tv-adams.wz.cz/vodni_dila/452.html), naopak areál bývalého závodu patří Ing. Janu Čížkovi a Jaroslavu Lhotákovi.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.355, 15.922)
Poslední aktualizace: 24.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Městská elektrárna v Jaroměři
Elektrárna
Přelom 19. a 20. století byl v českých zemích ve znamení zavádění pokroku v různých oblastech, zejména však v průmyslu a ve službách. Jedním z takových věcí bylo budování plynáren a elektráren, protože nešlo jen o…
0.3km
více »
První česká přádelna a tkalcovna juty Josefa Etricha v Jaroměři
Dům, budova
Jaroměř bývá nazývána jako město tří řek, což plně dokládá existenci mnoha zdejších mlýnů, z nichž se v průběhu staletí staly jiné provozy. Jako vznikla na místě Podzedního mlýna městská elektrárna, tak nedaleký m…
0.3km
více »
Jaroměř - sv. Jan Nepomucký
Socha
Cca 50 metrů východně od chrámu sv. Mikuláše se nalézá zajímavá Socha sv. Jana Nepomuckého. Nejedná se však o původní dílo, které pocházelo zřejmě z dílny Jiřího Pacáka z období kolem roku 1740. Současná replika je prací Antonína Wagner ze Dvora Králové. Slavnostní vysvěcení obnovené sochy se uskutečnilo dne 17. června 2011. Originální dílo je uloženo v lapidáriu v bastionu č.…
0.4km
více »
smírčí kříž Libina
Kříž
Smířčí kříž Libina
Většina lidí naštěvuje hrady,zámky,vrcholy,rozhledny ale sakrální památky asi mnohem méně.A na Náchodsku jich je celkem dost,jmenují se Smírčí kříže,které se stavěly dalo by se říct za trest.Takže my naštívíme jeden z nich který najdete pod horou Libina(309 m.n.m) nedaleko Jaroměře.Kdysi se v tomto okolí stala…
0.4km
více »
Dům čp. 65 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme z náměstí k městské bráně se zvonicí, za níž již začíná Havlíčkova ulice, tak po levém boku uvidíme jednopatrový řadový objekt s podloubím, který navazuje na budovu děkanství. Vzhledem k tomu, kde …
0.4km
více »
Dům čp. 14 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pohledově jde zdánlivě o dvoupatrový dům s valbovou střechou, jenž vznikl na širší parcele na tzv. Velké vartě jako jednopatrový dům výstavbou v 16. století, ale několikrát byl přestavěn, a to po požáru v roce 1670 a na přelomu 18. a 19. století, kdy získal klasicistní vzhled, přičemž roku 1905 byl snížen val tzv. Varty, o níž Jan Stanislav Polický napsal v publikaci "Kniha o J…
0.4km
více »
Jaroměř - městská brána se zvonicí
Zvonice
Městská brána se zvonicí se nachází na konci východní strany náměstí v sousedství Chrámu Sv. Mikuláše. Na bráně je umístěna barokní jezdecká socha sv. Václava z roku 1707. Bránou ve středověku procházela tzv. polská cesta.
0.4km
více »
Jaroměř - Turistické informační centrum
Infocentrum
Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - …
0.5km
více »
Dům čp. 4 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tato místa byla zastavěna již v 15. století, kdy se zde nacházel gotický objekt, z něhož se do dnešní doby zachovala dispozice, sklepy a částečně obvodové zdi 1. patra. O jeho prvních majitelích nemáme žádné znalosti, teprve k roku 1576 víme, že ho ujala po matce Kateřina Rybaříková. V roce 1602 byl jeho držitelem Jan Rybařík. Během třicetileté války byl objekt zpustošen, ale p…
0.5km
více »
Dům čp. 21 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům, budova
Tento objekt je řazen do jaroměřského rynku, ale po svém vybudování náležel nějakou dobu do Komenského ulice, která vznikla na místě domů čp. 18, 19 a 20, jež byly vykoupeny městem roku 1884 a následně zbořeny. Pů…
0.5km
více »
Jaroměř - most s kapličkou
Most
Zajímavá jaroměřská památka, kterou je nenápadný most s kapličkou, se nalézá v Havlíčkově ulici, cca 200 metrů od Chrámu Sv. Mikuláše. Historie mostu sahá do 14, století, kdy zde byl postaven most kamenný. V původ…
0.5km
více »
Dům čp. 5 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jak je téměř u každého objektu, který je řazen k jaroměřskému rynku, dnes zvanému jako náměstí Československé armády, z doložených listin i hmotných nálezů jasné, tak i jednopatrové čp. 5 s tabulovým dvouosým štítem patřilo původně k středověkým měšťanským domům, jejichž počátky jsou doložitelné v 15. století, ale podle všeho zde stály ještě mnohem dříve, což však zůstává spíše…
0.5km
více »
Dům čp. 11 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Jednopatrový měšťanský dům s mansardovou střechou čp. 11 v jihovýchodní části nám. Československé armády, později nazývaný jako "U Modré hvězdy" či prostě "Modrá hvězda", je gotického původu, který vznikl na dvoji…
0.5km
více »
Klenutý silniční most s kaplí Panny Marie v Jaroměři
Most
Tato místa, přes která vede dnešní most s kapličkou Panny Marie (podle jedné z pověstí byla zřízena na místě, kde se sličná dcera pána hořenického hradu vrhla dolů do vodních hlubin, aby tak unikla příkoří, která …
0.5km
více »
Dům čp. 61 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tento dvoupatrový měšťanský dům renesančního původu se 3 arkádami podloubí vznikl v 16. století splynutím dvojice původních gotických objektů (z nich se nedochovaly ani sklepy, protože ty jsou podle názorů odborníků rovněž až renesančního původu) a obnoven byl v pseudobarokním slohu po požáru v roce 1896. Jedním z prvních dokladů o jeho existenci je výpis všech domů ve městě i …
0.5km
více »
Dům čp. 40 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Na první pohled by málokdo v tomto nárožním domě se sedlovou střechou hledal památkově chráněný objekt, ale skutečně je tomu tak. Původně šlo o 2 spojené gotické objekty (některé prameny usuzují, že mohlo jít již …
0.5km
více »
Dům čp. 17 v Havlíčkově ulici v Jaroměři
Měšťanský dům
Pokud se vydáme Havlíčkovou ulicí, potkáme řadu starých budov, z nichž některé si zachovaly svůj původní vzhled. Jednou z takových je rovněž dům čp. 17, což je řadový patrový objekt s tříosým průčelím a se sedlovou střechou, který byl vystavěn po požáru v roce 1670 (během tohoto požáru vyhořelo v celém městě 124 stavení), koncem 17. století byl přestavěn z původní renesanční po…
0.5km
více »
Dům čp. 58 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Stejně jako u ostatních objektů této řady jde o dům se středověkým původem, který tu stál již v období, kdy těmto místům vládla ještě gotika a snad dokonce i románský sloh. Různé prameny se však nemohou shodnout n…
0.5km
více »
Jaroměř - náměstí ČS armády
Náměstí
Náměstí ČS armády v Jaroměři je lemováno renesančními a barokními domy s podloubím na severní straně. Na domě čp. 61 je dochován vstupní portál z roku 1568. Budova radnice je původně renesanční ze 16. století, do …
0.5km
více »
Jaroměř - Mariánský sloup
Pomník
Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727 je největší dominantou dnešního náměstí ČS armády. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny (R. Thényho a J. Pacáka). V 90. letech minulého století byly…
0.5km
více »
Jaroměř - chrám sv. Mikuláše
Chrám
Chrám sv. Mikuláše je nejstarší stavbou ve městě, je cennou památkou české lucemburské a vladislavské gotiky. Založen byl počátkem 14. století a stal se součástí Městského opevnění, dostavěn byl v druhé polovině 15. století. Do dnešní podoby byl upraven při rekonstrukci počátkem 20. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z let 1770-72, řezbářská výzdoba je dílem…
0.5km
více »
Dům čp. 8 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Když se podíváme na tento řadový jednopatrový dům, který byl vystavěn kolem roku 1600, tak již od pohledu dojdeme k závěru, že současná, v renesančním období vzniklá dispozice se zrodila spojením 2 gotických parcel, i když pro tuto teorii není žádný prokazatelný důkaz v podobě gotického sklepa či jiných zbytků ve zdivu objektu. Avšak podle řady objevů různých zbytků po osídlení…
0.5km
více »
Masarykovy sady v Jaroměři
Park
Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 1…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel svatého Jakuba
Kostel
Kostel svatého Jakuba byl vystavěn před rokem 1347 a pozdně goticky přestavěn v první polovině 16. století. Výrazně přestavěn po požáru v roce 1670, kdy byla zbarokizována věž. Ve 2. polovině 19. století zrušen okolní hřbitov a nechybělo mnoho, byl by zbořen i kostel.
0.6km
více »
Jaroměř - železný most přes Labe
Most
Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
0.6km
více »
Jaroměř - Tyršův most přes Labe
Most
Tyršův most přes Labe se nachází v místě staršího řetězového mostu, který byl postaven v letech 1831 - 33, tehdy patřil mezi první řetězové mosty v Evropě. V roce 1884 byl řetězový most rozebrán a nahrazen příhrad…
0.6km
více »
Jaroměř - Masarykovy sady
Park
Masarykovy sady (městský park) se nachází na pravém břehu Labe v lokalitě Na ostrově. Park byl založen v roce 1886 při dostavbě sousední Masarykovy školy (v té době chlapecká). Na místě, které je označeno Velkým balvanem stával původní pomník T.G.Masaryka, nejprve byl v roce 1940 zničen fašisty, v roce 1953 i komunisty. Současný pomník T.G.M. se nachází na okraji sadů u…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel sv. Jakuba
Kostel
Kostel sv. Jakuba je na předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného…
0.6km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
1.1km
více »