Zámecká kolonáda

Městská část, Krušné hory a Podkrušnohoří




Zámecká kolonáda
Zámecká kolonáda
lupa

Zámecká kolonáda je vystavěna v nejstarší části města, v úpatních částech skalního masivu, jemuž dominuje Zámecká věž, dodnes zachovalá část gotického hradu. Skalním masivem, tvořeným karlovarským granitem zde prochází významná porucha zemské kůry, s níž jsou spjaty vývěry Zámeckých pramenů. Území nacházející se v nevelké vzdálenosti od centra zřídelní struktury jeví výrazné znaky termální aktivity, je charakteristické výrony plynného oxidu uhličitého a termální vody na významnějších diskontinuitách v granitu a na jeho styku se starší zřídelní sedimentací. Zámecká kolonáda, tvořící dnes jeden již dále většinou nerozlišovaný stavební celek, sestává z Kolonády Horního Zámeckého pramene a Kolonády Dolního Zámeckého pramene. Byla vybudována dle projektů Friedricha Ohmanna v letech 1911-1913, v roce 1937 byla v interiérech upravena a doplněna o plastiku Ducha pramenů z železitého pískovce od V. Hejdy z Vídně. Na počátku 80. let byla kolonáda bohužel uzavřena, jedinou funkční částí zůstalo až do roku 2000 její podzemí. V lednu r. 2000 byla zahájena komplexní rekonstrukce a dostavba Kolonády, ukončená v květnu 2001. Skalní podloží obnažené v r. 1906 a dále v l. 1909 až 1910 patří bezesporu k tomu nejzajímavějšímu, co prostor Kolonády z hlediska přírodních věd nabízí. Granit je na východ od hlavní trhliny protkán výraznými žilami silikátů. Původně rozevřené trhliny jsou vyplněné černými, šedými a béžovými rohovcovými žilami až 300 mm mocnými. Výjimku mezi diskontinuitami v granitu tvoří již zmíněná hlavní trhlina, v původním přirozeném stavu zřejmě i širší než 1,1 m. Obě variety granitu jsou do 15 m pod terénem místy protkány též aragonitovým žilníkem. Stopy zřídelní sedimentace lze však vysledovat i do větších hloubek ( v Karlových Varech až 32 m pod terénem!). Zámecký pramen, nejvýše položený ze všech karlovarských pramenů (vyvěrá o 14 m výše než Vřídlo!), byl objeven v r. 1769, zřejmě však byl nějakou dobu opomíjen, protože využit byl až po roce 1784, kdy byla jeho voda přivedena do kamenné jímky. Pramen vždy sloužil a dodnes slouží jako citlivý indikátor stavu celé zřídelní struktury. Příznačné pro pramen bylo jeho ztrácení v době tzv. divokých průvalů Vřídla do řečiště Teplé. Starší i novější jímání Zámeckých pramenů se nachází v zvláštní suterénní chodbě pod tzv. Slunečním dvorem a bazénovým prostorem, vyražené v hlavní trhlině ve skále. Nové vrty, jimiž jsou tyto prameny od r. 1986 zachyceny, jsou velmi vydatné (až 200 l.min-1), teplota vody zde dosahuje až 64oC. Raritou podzemních prostor je tzv. Hochstetterova lavice, budovaná aragonitem, vysokoteplotní modifikací zřídelní sedimentace.







Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Poloha:
360 metrů nad mořem
Bylo zde:
5 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Karlovy Vary
(vzdálenost od místa: 0.92 km)
Datum: Čas:

Diskuse k místu Zámecká kolonáda

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo