Vřídelní kolonáda

Městská část, Krušné hory a Podkrušnohoří




Vřídelní kolonáda
Vřídelní kolonáda
lupa

Nejstarší zprávy o jímání Vřídla (Brudel) pocházejí z 16. stol.(1571). Původní vývěry termy v nejnižší části údolí, v řečišti Teplé, byly z několika důvodů (nutnost ohrazení výronů proti prosté vodě, nutnost ochrany výronů před velkými vodami a konečně nutnost vytvoření dostatečného spádu pro zásobování koupelen nábřežních měšťanských domů) nahrazeny uměle vytvořenými jímacími objekty na levém břehu řeky, které byly konstruovány z těsnící granitové desky a dřevěných pažnic). V r. 1638 byl vyhlouben třetí jímací otvor na levém břehu řeky. Již před r. 1650 byly nad Vřídlem a v jeho okolí vybudovány obecní lázně. Po r. 1759 byly původní koupelny s vřídelní vodou obnoveny po požáru města pouze v šesti domech a vřídelní voda byla vyvedena do veřejných lázní. Od r.1774 až do 20. let 19. stol. nad Vřídlem stávala barokní lázeňská stavba, nahrazená v r. 1826 empírovou Kolonádou. Návštěvníci města mohli v l.1879 - 1939 obdivovat "litinovou kolonádu" vystavěnou dle návrhu fy Fellner&Helmer, z litiny doplněné o běžné stavební materiály. Litina byla jako hlavní materiál použita po zkušenostech s časovými prodlevami výstavby Mlýnské kolonády a také díky rozvoji moravského hutnictví, materiál dodaly blanenské železárny rodu Salmů). Stavba byla doplněna plastikami Hygiea a D. Bechera od A. Fernkorna. V r. 1939 byla Kolonáda rozebrána a nahrazena tzv. prvním dřevěné provizoriem, v l. 1947 - 1969 v prostoru Vřídla stávala "prozatímní" dřevěná kolonáda dle návrhu arch.Kozáka, která byla podobně jako velká část karlovarských provizorií po dlouhá léta symbolem lázeňského města. Dnešní kolonádní stavba od prof. Votruby (ČVUT Praha)byla vybudována v l. 1969 - 1975, předána do užívání v květnu 1975 s pořizovací cenou 54,952 miliónu Kč. Předpokládaná životnost objektu činí 80 let. Tato kolonáda situovaná v centru zřídelní struktury (s.s.) neslouží pouze jen jako krytý a temperovaný prostor pro podávání pitných kúr či odpočinek pacientů ale z hlediska balneotechnického představuje především uzlový bod rozvodů vřídelní vody a provozní středisko Správy pramenů a kolonád. Výstavba objektu se neobešla bez potíží (tlakové injektáže dna řečiště ovlivnily režim Vřídelních pramenů), ovšem konečným důsledkem vzniklých problémů je dnešní z mnoha hledisek velmi úspěšný systém jímání termální vody hlubšími vrty, eliminující řadu potenciálních antropogenních i přirozených hrozeb pro zřídelní strukturu.







Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Poloha:
400 metrů nad mořem
Bylo zde:
7 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Karlovy Vary dolní nádraží
(vzdálenost od místa: 0.46 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k místu Vřídelní kolonáda

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace