Údolní nádrž Les Království
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Přehrada
Údolní nádrž Les Království, postavená na horním toku Labe, 6 km proti proudu západně od Dvora Králové nad Labem, je opravdu pohádkovým místem, které stojí zato navštívit. Česká republika oplývá mnoha přírodními, kulturními nebo technickými zajímavostmi a památkami. Zdejší přehrada patří k tomu nejkrásnějšímu a nejromantičtějšímu, co můžete mezi nimi nalézt. Určitě zaslouženě se proto nedávno stala Národní technickou památkou. Dříve byla také nazývána Tešnov nebo Tešnovská, podle zatopeného místa a území, které se dnes nachází převážně pod hladinou jezera, vytvořeného vzdutím labské vody před mohutnou kamennou hrází, tvořící jí umělou překážku. Jejím hlavním účelem je zachycovat vody zejména při Jarním tání v Krkonoších nebo při déletrvajících srážkách, kdy v Labské kotlině, kde leží Dvůr Králové nad Labem a dále v Polabí hrozí rozsáhlé záplavy. Stavěna byla v letech 1910-1919 a v té době byla největší přehradou v Rakousku-Uhersku a střední Evropě. Místo je celé schované v tzv. Lese Království, patřícímu ke královédvorskému polesí, takže je vlastně uvidíte pouze, když přijedete přímo k hrázi. Pohled z hráze vám doslova vezme dech, ale krásné jsou i procházky okolo. Nádherný zážitek skýtá též pohled při vyhlídkovém letu letadlem, který je možno absolvovat z královédvorského sportovního letiště a rozhodně to stojí za to. Během půlhodinového letu můžete zaletět až ke Krkonošům a shlédnout tak téměř celé Podkrkonoší.
Bylo o ní napsáno již mnoho a většinu údajů a popisů najdete na internetu, přesto několik faktů stojí za připomenutí. Výška kamenné hráze je přes 40m, její délka v koruně více než 200m. Průtok vody se pohybuje běžně okolo 8m³ za sekundu, ovladatelný 80m³. V roce 2000 při zatím nejhorší povodni v novodobé historii od vybudování přehrady byl průtok 375 m³ a reálně hrozilo přetečení vody přes korunu hráze. Hladina Labe stoupla o několik metrů, výška vody ve Dvoře Králové nad Labem dosahovala místy téměř 2 m. Povodňová vlna zasáhla až Hradec Králové. Běžně zadržuje přehrada zhruba 1,5 mil. m³, při největším vzdutí to může být až 7,5 miliónu a délka jezera dosahuje pak přiblížně 7,5 km. Pod hrází pracuje malá vodní elektrárna v pozdněsecesním slohu, jejíž rekonstrukce byla nedávno dokončena. V roce 1923 byla tato elektrárna osazena Křižíkovým soustrojím, které zde pracovalo až do roku 2005. Bylo tak pravděpodobně nejstrarším funkčním ústrojím tohoto typu. Pohon generátorů zajišťovaly dvě kotlové Francisovy turbíny, které byly nahrazeny moderními účinnějšími horizontálními Francisovýmí turbínami a současný výkon elektrárny je 2,2MW. Trestuhodnou skutečností je, že původní instalované soustrojí, které patřilo k významným technickým památkám, bylo částečně zničeno, rozkradeno a skončilo ve šrotu. Pouze část je dochována v Národním technickém muzeu.
Další zajímavostí je rodina hrázných, jejichž několikátá generace na přehradu dohlíží a pečuje o ní od jejího vybudování. Vesničku Nemojov nad přehradou směrem k Debrnému pak obývá několik potomků původních řemeslníků, kteří se na stavbě díla podíleli. Kousek nad hrází můžete také nalézt známou Dětskou ozdravovnu Les Království.
Kolem Přehradního jezera vedou turistické cesty, vhodné jak pro pěší turistiku, tak jízdu na kole. Je možné pokračovat do několika dalších atraktivních míst v okolí. Přehrada je také rybářským rájem.
Místo je dostupné celoročně autem, ideálním výchozím nebo výjezdním bodem je Dvůr Králové. Chcete-li si místo a cestu užít, je ideální trekové nebo raději horské kolo, ale při celodenním výletu ji zvládnete i pěšky. Zvláště jízda na kole lesem nebo chůze pěšky od Městské nemocnice přes osadu Podháj je příjemným zážitkem s krásným výhledem na město a nejvyšší kopec Podkrkonoší, Zvičinu, kam ti zdatnější mohou pokračovat.
Z Dvora Králové proti proudu po cyklostezce č.24 přibližně po 4 kilometrech dojete k přehradě Les Království. Kdyby jste tudy jeli v roce 1910 pravděpodobně by jste tu našli dravou řeku, široké údolí vymleté vodou a pár zeměměřičů jak přemýšlí, že bude nejlepší postavit tady hráz... alespoň 40m vysokou... voda z hor může být opravdu veliká, jak se přesvědčili v roce 1897 až v Pardubicích. Poté se začalo se stavbou. Však válka byla dlouhá a zasáhla i sem, stavba byla dokončena až v roce 1920.
Nakonec v nejvyšším bodě je hráz vysoká 41m a může zatopit až 85 hektarů plochy, běžnější však je prý plocha okolo 60 hektarů. A proto, že přehrada je tolik stará, je i pěkně vyzdobena dvěmi branami s věžičkami a malým domečkem v hradním stylu pro pana hrázného.
A v první replublice v roce 1923 když se dohodli o využití alternativních zdrojů obnovitelné elektřiny nainstalovali na přehradu turbíny a hnedka všude rozsvítili 1200000W žárovek.
Nádherná stavba, krásná stezka okolo přehrady se spoustou přítoků. Jarní taní vodu trošku obarvilo do hněda.
Není přehrada jako přehrada. Les království vypadá jako by byla součástí romantické pohádky. Les království totiž rozhodně nevypadá jako šedé betonové monstrum, jehož základní funkcí je zadržovat vodu. Tato nádherná přehrada se nachází na Labi nedaleko Dvora Králové a dokonale spojuje technické řešení s estetickou stránkou stavby. Prvotní myšlenka přehrazení Labe se stala aktuální po roce 1897, kdy se údolí od Vrchlabí přes Dvůr Králové až k Pardubicím proměnilo díky obrovské povodni doslova v měsíční krajinu. Bylo proto rozhodnuto vystavět dvě říční hráze, které by zadržovaly náhlé přívalové vlny. Jedna byla vystavěna pod Špindlerovým Mlýnem a druhá - Les Království - v úzkém údolí řeky nad Dvorem Králové.
Již roku 1903 začaly první přípravné práce na přehradě, kdy se začaly připravovat podklady pro zpracování projektu, který vypracovala firma Technické oddělení pro úpravu řek za vedení stavebního rady Ing. Josefa Plicka. Samotnou stavbu pak provedla firma Ing. J. V. Velflík a firma Fanta & Jireš ji vybavila stroji. Stavební práce započaly v roce 1910 a trvaly po protažení stavby kvůli první světové válce až do roku 1920.
Hráz přehrady je gravitační oblouková a jako materiálu bylo použito místního královédvorského pískovce. Návodní líc je tvořen řádkovým a vzdušní líc kyklopským zdivem. V základu je hráz široká 37 metrů a v koruně 7,2 metrů, její délka je pak v koruně 218 metrů a maximální výška nad základovou spárou je 41 metrů. Kromě hráze patří ještě k vodnímu dílu obtokové tunely, přelivy, výpusti a domek hrázného. Celkové náklady na vybudování vodního díla činil ve své době 4,7 milionu rakouských korun.
Po zprovoznění hráze byly zjištěny značné průsaky do obtokových tunelů, proto byla v letech 1929 - 1930 vystavěna na levém břehu 182 metrů dlouhá ochranná zeď k zamezení průsaků, na kterou byla v letech 1937-1938 napojena kolmo do svahu betonová zeď. Tím byly průsaky v tomto místě odstraněny.
Další utěsňování bylo provedeno v rámci generální opravy v letech 1952 - 1959, kdy byla provedena celková injektáž pravého obtokového tunelu. V rámci této generální rekonstrukce došlo také k opravě hrázové výpusti a přivaděče na elektrárnu a všech jejích vtokových elementů. Dále došlo ke změně původního uspořádání spodních výpustí na obtokových tunelech - tři výpusti u pravého obtokového tunelu byly zrušeny a tunel před pravou šoupátkovou šachtou pod domkem hrázného zabetonován.
Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou.
POZN. REDAKCE: zdroj http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=1168), část z http://www.interregion.cz/turistika/stavby/technika/les_kralovstvi/prehrada_les_kralovstvi.htm