Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Pohoří
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

z Chotouně okolím Jílového u Prahy

Tipy na výlet Rodina s dětmi Vycházka - půldenní Celodenní výlet Do přírody

utajené prameniště
utajené prameniště  •  Fotografie (8)  • Foto: bezprezdivky

Kam a jak jedeme?

Do Břežan jsem se podívat musel, bylo mi ale jasné, že práce tam mám tak na dvacet minut. A najede se nějakých sto dvacet kilometrů. To mi přišlo jako plýtvání, zorganizoval jsem to nakonec jako výlet. V pátek tam dojedeme, odpoledne si projdu místo činu, kousek se vrátíme a přespíme u Jílového. V sobotu se projdeme a odpoledne dojedeme domů. Neděli jsem chtěl věnovat zpracování získaných materiálů tak, abych mohl v pondělí odevzdávat. A ubytování se nabízelo kousek od Jílového, ve vesničce Chotouň.

Vyrazili jsme, jak se předpokládalo. Měl jsem trochu vítr z nové dopravní situace mezi Radotínem a Zbraslaví. Po dostavbě dálnice jsme tam ještě nejeli, nevěděl jsem, co mě tam čeká. Strach byl oprávněný. Takové ty „brejle“, několik jsme jich projeli, ale nakonec cedule ukazovala do neurčita a já skončil na strakonické dálnici. Samozřejmě bez známky. Naštěstí byl po chvilce sjezd na Lipence, za ním hned křižovatka a na ní odbočka tam kam jsme potřebovali, do Zbraslavi. Odtud už byla cesta, nepočítáme-li úděsnou silnici v Jílovém k řece, bez problémů. Na místě samém jsem opravdu byl tak asi dvacet minut. Přesně, jak jsem předpokládal. Problém byl řešitelný, i když jsem, díky tomu, že už čtrnáct dní nepršelo, objevil kousek od lokality prameniště, kterého si dosud, zdá se nikdo nevšiml (a jestli ano, nemluvil o něm).

To je ten tmavý proužek na zoraném poli, vede až k rybníku, který je níže. Možná tam byl dříve i potůček. Jestli tam budou jen trochu chytří, zase bude.

Vrátili jsme se do Jílového, odbočili na Chotouň a jali se hledat penzion. Nebylo to tak jednoduché, jak se podle mapy zdálo. Věděl jsem, že mám dojet k nějakému většímu areálu obehnanému zdí a před ním odbočit Doprava. Ale ta cesta se mi vůbec nezdála, taková hodně polní. Doprava jsme odbočili až u místní sjezdovky, která byla, i přes poměrně teplé počasí, v provozu. Paní, které jsem se zeptal, povídala:“ „To se musíte kousek vrátit, až za ten mlýn, na konci plotu je odbočka. Nelekněte se, je dost strašná. Po ní pojedete a po pravé straně ten penzion je.“. Paní měla pravdu, odbočka strašná byla. Po sto metrech jsem zaparkoval u obecního úřadu (i k němu vedla, zajímavůstka je, že Chotouň patří pod vedlejší obec Pohoří, ale obecní úřad mají tady). Další cestu jsem šel radši obhlédnout pěšky. Penzion jsem našel, dva pejsci tam běhali po dvoře, klece s papoušky jsem tam viděl. Vrátil jsem se k autu, a dojeli jsme na místo určení. Až na to zadrhnutí spodkem o terénní vlnu to i šlo.

Ráno bylo jasné, i když březnově chladné. Pro auto jsme se měli zatavit po poledni, zatím že nám ho psiska pohlídají. Tak jsme vyrazili na první letošní společnou procházku.

Naplánována byla po modré značce naučné stezky, ta začínala kousek od penzionu. Stoupala mírně do kopce, cestička pěkná, ale vzápětí přišla první překážka. Řádili tu lesáci, takže jsme se museli prodírat změtí ořezaných větví. Oni prostě nějakou cestu nerespektují. Naštěstí byla takto „upravená“ paseka dlouhá jen pár desítek metrů.

Vzápětí nastala potíž druhá. Pavlína mě na pasece předběhla, narazila na křižovatku a vydala se po modré značce. Bohužel to nebyla ta naučná, ale běžná turistická. Ke všemu vedla skoro kolmo do kopce. Veškerou kapacitu svých hlasivek jsem spotřeboval, abych ji přivolal zpět.

Naučná stezka vedla docela příjemně po úbočí svahu nad potokem a začaly se objevovat první známky těžby zlata, která tu stovky let probíhala.

Kopec jsme obešli a ocitli jsme se v osadě Borek, šli dále po úbočí a byly pěkné výhledy. Naneštěstí pěkně zadrátované, a když už ta elektrická vedení trochu přestala, nastal typický polední opar.

Naše modrá naučná se teď snoubila s červenou a mělo to tak zůstat ještě nějakou dobu. Začali jsme stoupat, zatím mírně a už ne po pěšince, ale po asfaltové cestě. Rybníček, který jsme míjeli, byl ještě zamrzlý.

Trochu podivnou okličkou jsme došli až poslednímu pokusu o těžbu zlata v okolí, štolu Halíř. Je i přístupná, ale ne v tuhle časnou roční dobu. I tak bylo okolí pěkně upravené.

Přečetli jsme si informační tabuli a měli vyrazit dál. Nechal jsem Pavlínu udělat první dva kroky, pak jsem ji zadržel. Zase šla na opačnou stranu. Vrátil jsem ji správným směrem, sestoupili jsme k potůčku a při pohledu na rozcestník a při pohledu na kopec nad ním jsem začal uvažovat o návratu po té cestě, po které jsme přišli. Bylo mi to rozmluveno. Šli jsme dál. Do toho kopce. Samozřejmě mi děvče začalo utíkat. Kopec se trochu umoudřil, Pavlína počkala, protože jí bylo divné, že na dvě červené značky připadá jen ta jedna modrá. Vysvětlil jsem jí to šetřením. Vždyť ještě nějakou dobu vedou po stejné cestě. Vydala se tedy bujaře stoupat. A já se chvílemi kochal.

Kousek za těmihle kamínky se pěšina se značkami napojila na asfaltku. Po pár stovkách metrů byla na smrku s trochu převislými větvemi veliká modrá šipka doleva. A opravdu, po pár metrech odbočovala, opět dobře značená, pěšinka, zase pěkně do kopce. Nahoře, na plochém temeni, a podle cedulky i na nejvyšším místě širokého okolí, byl přístřešek s lavičkami, ovšem bez Pavlíny. Bylo evidentní, že odbočku přehlédla a míří kamsi do neznáma. Navíc neměla signál, dovolal jsem se na třetí pokus. Přišla za čtvrt hodinky. Samozřejmě jsem dostal vynadáno, že pořád čumím do mapy a to se mi to pak jde. Je pravda, že jsem mapu měl, ale poněkud starší. Tahle značka na ní nebyla.

Dál už to bylo z kopce. Na úbočí Kněží hory byl pěkný mrazový srub, ale zrovna nad ním stálo sluníčko, obrázek tedy není. Tentokrát jsem šel vepředu já a další odbočku jsem nepřehlédl. Šlo se totiž po zaječích pěšinkách a ta jakoby hlavní vedla rovně. Odbočovalo se Doprava. Je pravda, že ta větší pěšina by na lesní cestu, na kterou jsem vyšel, vedla taky, ale zase by se zadělávalo na kráčení opačným směrem. Od zaječí pěšinky se odbočovalo Doprava. Lesní cesta byla zpočátku pěkná, ale bry se začali projevovat naši „přátelé“, lesáci. Místo cesty rozbahněné vyježděné koleje (a to nepršelo), prodírala se tím vejtřaska, které jsme s obtížemi uhýbali, protože kolem cesty byla zrovna houština.

Naši modrou naučnou protnula zelená, kvalita cesty se na chvilku zlepšila, ale kolem ní se hromadilo vytěžené dřevo. Brzy jsme poznali, kde že se těžilo. Nová paseka, na jejím začátku křižovatka, stromeček se značkou byl na některé z těch hromad. Obě cesty stejně široké a stejně rozježděné. Dali jsme se po té vlevo, přebrodili bažinu, která tu vznikla, a za chvíli se smířili s tím, že po téhle cestě jsme jít neměli. Značka nikde. Směr byl v podstatě v pořádku a bažinu se nám znovu absolvovat nechtělo. Scházeli jsme z kopce a proti nám běžela děvenka se dvěma pejsky. Byla dost udýchaná a možná i ráda, když jsme ji zastavili dotazem, kam se po téhle cestě dostaneme. Byla na tom stejně jako my. Jí se záhadně ztratila zelená. V tom jsme jí poradit uměli, před chvílí jsme ji přece potkali. Ze setkání určitě vyšla lépe ona. Šli jsme dál a na rozcestích se drželi vpravo. Potom jsme míjeli rokli, kterou jsem měl i na zastaralé mapě. Jít podél ní slibovalo dojít do míst, kde bychom se mohli zorientovat. Brzy jsme narazili i na pěkný potůček.

Kousek níž byly nějaké chaty, od nich už byl terén trochu neschůdný, muselo se šplhat. Chvíli jsme tápali, za šplhací partií byl starý úvoz, za ní další chaty a dokonce lidi. Naneštěstí ten děda, se kterým jsem se chtěl poradit, byl úplně hluchý. Z pěti metrů jsem na něj volal a jemu trvalo hodnou dobu, než zjistil, odkud se ty podivné zvuky ozývají. Za pomoci sousedky nás poslal Doprava a nahoru. A opravdu, byla tam cesta a dokonce i ztracená značka. Už jsme se jí udrželi a za nějakých dvacet minut jsem byl u auta. Pavlínu jsem nechal u obecního úřadu, podařilo se mi tedy projet bez odřeného podvozku.

Za čím jedeme?

První výlet roku 2011. Ještě sice předjaří, ale už se docela chodit dá, i když atrakce jsou ještě v zimním spánku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování jsme našli v Chotouni, jídlo lze obdržet v Jílovém. U štoly Halíř je taky občerstvení, ale jen v sezóně.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kraj pěkný, ale zdá se, že těžební dřevařské firmy se na něj vrhly jako kobylky. Těžko je pak městu Jílové u Prahy udržuje naučná stezka.

Ostatní informace

V sezóně se platí vstupné do štoly Halíř (lze dohledat na netu), mimo sezónu se tam pochopitelně nelze dostat (možná při předchozím objednání). Díky zásahům zločineckých dřevařských firem je vhodné mít aktuálnější mapu, než jsme měli my.

Poslední aktualizace: 06.09.2011
Autor příspěvku: bezprezdivky
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
z Chotouně okolím Jílového u Prahy - Služby, informace
z Chotouně okolím Jílového u Prahy na mapě
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí z Chotouně okolím Jílového u Prahy

Jak název města napovídá leží ve Středních Čechách, jihovýchodním směrem od Prahy. Městečko se rozkládá u severního okraje Středočeské pahorkatiny. Jílové je ze všech stran obklopeno z…
Prastaré naleziště zlata na řece Sázavě, povýšené Karlem IV. na královské horní město s mincovnou.
Jedeme vlakem z Prahy do Prosečnice s přestupem v Čerčanech. Cesta trvala asi hodinu a půl, ale zpříjemnil nám ji vtipný průvodčí  :) V Prosečnici před hospodou Na Zastávce snídáme a studujeme mapu.  Tentokrát se vydáme Vlčí roklí přes Horní Požáry , Panskou skálu a štolu Halíře do Jílového u Prahy. Vyrážíme  po žluté do Vlčí rokle. Těšíme se, protože…
Muzeum v Jílovém u Prahy zpřístupnilo v roce 2008 další historické dílo - štolu Halíře. Tato štola představuje nejmladší epochu dolování na Jílovsku, která probíhala v padesátých a šedesátých letech minulého století. Moderním způsobem ražená štola má unikátní profil v podobě kosočtverce, který je daný strukturou…
Ocelová telekomunikační věž z roku 2007 se nachází asi 1km od Jílového u Prahy na vrchu Pepř v nadmořské výšce 449 metrů. Její celková výška je 30,7 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 18m vede dohro…
Vojenské technické muzeum se nachází blízko Týnce nad Sázavou mezi obcemi Krhanice a Lešany. Parkování a vstup zdarma. Otevírací doba: červen a září jen o víkendu, červenec a srpen od středy do neděle - 9-17 h.…
Pseudorenesanční zámek stojí na ostrohu nad pravým břehem potoka Botiče v Průhonicích ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlý objekt se čtyřpatrovou…
11.8km
více »
Zámek Konopiště je navštěvovanější památkou na Benešovsku ve Středočeském kraji. Při návštěvě zámku si turisté mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů. Na zámku jsou k vidění reprezentační a hostinské místnosti s…
16.8km
více »
Tipy na výlet
Hrad Konopiště  založil nedaleko svého rodového sídla Benešova kolem r. 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s&…
Tipy na výlet
Jedeme  vlakem  na zámek  Konopiště,  který se může chlubit,  že jej  střeží  medvědi  v hradním příkopu. Zámek Konopiště byl původně hrad. Ve 13 století   páni z Benešova  zbudovali tvrz . Jméno dostal hrad podle…
Městská část
Vysoko nad vltavským břehem vypíná se vysoká skála, na níž od nepaměti stojí Vyšehrad; jedná se o jednu z bezrozporně nejpůsobivějších památek celé Prahy, nebo spíš celé České republiky; ačkoliv je zdejší pevnost …
19.6km
více »
Hlavní město
Praha je hlavním a největším městem České republiky. Leží na řece Vltavě, která protéká městem, v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři. Praha je…
20.8km
více »
Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančn…
21.4km
více »
Hlavní město
Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj…
Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo již od 10. st. jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Bývala zde celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo…
Nejrozsáhlejší městká památková rezervace v České Republice.
Karlův most je nejstarší pražský most a je to jedna z našich nejvýznamějších památek.
22.1km
více »
Petřínská rozhledna - historie Petřínské rozhlednyPetřínská rozhledna aneb jak to celé začalo. Roku 1889 se 363 členů Klubu českých turistů vypravilo na Světovou výstavu v Paříži. Výprava se pro ně stala nezapomen…
22.2km
více »
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku se dvěma …
22.8km
více »
Sídlo českých králů v Hlavním městě Praze.
22.8km
více »
Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex paláco…
22.9km
více »
Prostor pozdější Zlaté uličky byl původně součástí opěvnění severní strany Pražského Hradu, vystavěného B. Riedem na konci 15. století. Prostor severního parkánu byl využit ke stavbě skromných obydlí, která jsou…
22.9km
více »
Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem ařímským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních…
23.4km
více »
Nachází se v oblasti Českého krasu poblíž Karlštejna. Jde o bývalý lom, nyní zatopený. Umělý původ není nijak do očí bijící, místo působí velice romanticky. Nevede sem žádná značená cesta…
24.4km
více »
Pražská ZOO... Pražská ZOO patří mezi nejlepší a nejvybavenější Zoologické zahrady v České republice. A není ani divu. V ZOO najdeme například koně převalského, adaxy, zubry a mnohé další. ZOO je velmi vhodná na Krásně strá…
25.2km
více »
ZOO v Praze - Tróji.
25.3km
více »
Koněpruské jeskyně vznikly činností vody ve vápencích starých přibližně 400 milionů let. Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras as…
Hrad Český Šternberk stojí na úzkém skalnatém kopci nad řekou Sázavou. Hrad se nachází ve Středočeském kraji a je druhou nejnavštěvovanější památkou na Benešovsku. Hrad je otevřen od června do října denně mimo pon…
31.6km
více »
Město
Beroun leží jihozápadně od Prahy na soutoku řek Litavky a Berounky. Beroun se rozkládá na pomyslné hranici mezi Pražskou kotlinou a západními Čechami. Kolem Berouna prochází silniční tah dálnice D5 z Prahy do Pl…
32.1km
více »
Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena …
49.5km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace