Krásná Lípa
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Krásná Lípa
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Z Brtníků kolem Vlčí hory

Tipy na výlet Romantika Celodenní výlet Do přírody

na Křížovém vrchu
na Křížovém vrchu  •  Fotografie (17)  • Foto: bezprezdivky

Kam a jak jedeme?

Blížil se říjnový prodloužený víkend se svátkem vzniku neexistujícího státu a já vedl provokativní řeči: „Budeme tu na sebe koukat, nebo vyrazíme ven?“. Oponováno mi bylo. Že je pozdě, bude zima, bude pršet, bude všude zavřeno a tak dále, a tak dále. Upozornil jsem, že tak někdy předloni (zhruba), jsme byli v tuto dobu v Jindřichově Hradci a měli jsme krásně. Pavlína zavzpomínala a souhlasila. Jen jsem jí musel slíbit to hezké počasí. Snad by mi prominula, kdyby to úplně nevyšlo. Vždyť lékař je taky trochu přírodovědec, a uzná, že větru dešti prostě neporučíme.

Další problém, kam. Posledně, už před dvěma měsíci, jsme byli na severu Českého Švýcarska. Bydlení, se kterým jsme byli spokojeni, jsme pořídili v osadě Brtníky. Krásné místo. Televize tam není, mobily tam nejdou, ale postýlky pohodlné a kuchyně dobrá. Dovolat se nebylo jednoduché (no jo, ty telefony, a to slečna majitelka má něco, co tam jakž takž funguje). Ale nakonec to klaplo. V pátek pětadvacátého jsme navštívili volební místnost a vzápětí vyrazili tak zhruba k severovýchodu.

Hodina byla poměrně pozdní a nechtěl jsem riskovat dopravní špičku na rušné křižovatce u Jestřebí, v Dubé jsme to tedy vzali k Úštěku, odbočili na Žandov a dál to mělo pokračovat na Českou Kamenici. Ale Pavlína, která s mapou v ruce, měla sledovat značky (tuhle trasu přeci jen moc neznám), sledovala krajinu, takže jsme se ocitli v Benešově nad Ploučnicí. No tak dvacet kilometrů navíc. Ale dorazili jsme. Zrovna na dobrou večeři. I prdelačku měli. A dokonce pochválení jsem obdržel. Všimli si, že jsem je ve svých povídánkách pochválil. Ještě několik organizačních drobností řešili. Odjíždět jsme měli v pondělí, však od toho státní svátky jsou. Ale děvče mělo od pondělka dovolenou, v neděli byla oficielní zavírací doba ve čtyři odpoledne, tak co s večeří, a potom se snídaní, a kam dát klíče, až budeme odjíždět. Všechno bylo domluveno a nakonec to samozřejmě dopadlo úplně jinak a kupodivu lépe.

Za čím jedeme?

Ráno jsme po snídani vyrazili. Po červené přes Křížový vrch k Vlčí hoře, potom k Vlčí Hoře vesnici, promotat se naučnou stezkou do Kyjova, odtud k Turistickému mostu a odtud po cyklostezce domů.

Vlastně se tomu nedalo říkat ráno. Vlak, který před desátou v Brtníkách staví, jsem viděl z Křížového vrchu, a když jsme vyšli na jeho vrchol,

začalo dokonce pršet. Dokonce tak, že jsem na pět minut i deštník roztáhl.

Pohled na Vlčí Horu, už bez deště, byl z úpatí Křížového vrchu pořád zamračený.

K rozhledně jsme nestoupali. Jednak jsme usoudili, že nebude nic vidět, jednak jsme byli líní šplhat do kopce (no přiznávám, že hlavně já, ale Pavlína neprotestovala). Červená značka vede skoro po vrstevnici a lesem. A uprostřed něho, ejhle, sluníčko začalo malovat čáry ve vzduchu.

Když jsme po chvíli vyšli z hvozdu nad vsí Vlčí Hora, už byl naprostý azur se zajímavými mráčky.

Nad rybníčkem je dokonce přístřešek, kde by člověk lavičky čekal, však je tu turistických stezek křižovatka. Ale lavičky odnesl čas nebo spíš někdo jiný. Přiléhá tu „čtvrť“ evidentně chalupářská a od ní se značka točí po louce do středu vesnice. Zrovna tady jsem si vzpomněl, že dcerka říkala, abychom se ozvali, jestli žijeme, a zkontroloval telefon, jestli je signál. Byl. Provedl jsem. Popřála nám pěkný výlet. Přes louku jsme došli ke kostelíku,

kde jsme červenou značku opustili a svůj osud svěřili zelené naučné stezce. Jmenuje se Koglerova, podle kolegovi, který tu ve válečných letech dělal průzkum lužického zlomu, a vlastně první část stezky i vytyčil.

Současné značení, alespoň ve své počátku, není nejlepší. Upoutávka, třeba jen ta cedulka na rozcestníku, chybí vůbec. Na první křižovatce, nemít mapu, zabloudili bychom. Šplhali jsme zase do kopce, Vlčí Horu jsem při tom stihl zobrazit,

obrázek s panoramatem jsme prohlédli (ze zobrazovaných hor jsme poznali jen Jedlovou, zbytek byl v mlze) a potom se nám zabloudění povedlo. Až asi po půl kilometru jsem postál s mapou a ujistil jsem se, že jdeme blbě. Vrátili jsme se, z téhle strany byla značka vidět perfektně. Alespoň tu mají u domku pěkně vyvedeného místního loupežníka.

Kousek za ním se šlo už doleva, značkař si snad už všimnul, že má šipky, a tak nás provedl nástrahami prameniště Malého Vlčího potoka. Bylo tu i mnohé moudré geologické zastavení. To první, ještě před prameništěm, ukazovalo různé druhy žul, které jsou tu ke spatření, u dalšího, a to už jsme nešli po mírně stoupající vrstevnici, jako od pramene, ale pěkně z kopce, bych si nevšiml, že si nohy neráchám v žulových píscích, ale v jilech permského stáří. Dokonce i jakási kapsička jurských vápenců tu je, a to je, spolu s turonskými pískovci, neprostupnými lesy a nedalekým vodním tokem semeništěm různých skláren. Však i o nich jedna chytrá cedule povídala.

Sešli jsme až do údolí Malého Vlčího potoka, cestou jsme se pozdravili s rodinkou, která s námi v penzionu bydlela (však jsem taky dostal na večer úkol zjistit, jakou zkratkou, že to brali, tady jsme je potkat normálně nemohli, vycházeli pár minut před námi) a začali zase stoupat. Křídová pískovcová věž na druhém břehu, jeden z Plačtivých kamenů, bylo to, co oko, ale i sklo objektivu první upoutalo.

Odtud se zase stoupalo. Až někam k Engelově prameni, kterého jsem si sice nevšiml, ale dobře jsem viděl, z kterého stromu vylétla ta skupina krkavců, která mě potom pronásledovala dobré tři kilometry. Z tohoto to bylo.

Kroužili nade mnou tak urputně, že si Pavlína dělala legraci, že čekají, až padnu. Pak si mě odnesou. Mluvilo se jí to. Klamná rovinka kolem pramene se zase změnila v kopec, krkavci kroužili, a já se divil, proč tolik nezaostávám. Potom nás rozsoudil neúprosný zvuk pily. Ano, tady v sedélku, kde se snažili místní domorodci či chalupáři, jsem pocítil výraznou změnu. Cesta vedla totiž z kopce, nebyla moc přehledná, a já získával čím dál větší náskok.

A ne, že bych se nezdržoval. Tu mou pozornost upoutal mechem obrostlý pařez na mýtině,

tamhle zase malebná cesta,

a tuhle zase meandry říčky Křinice v Kyjově.

Dost dlouho jsem hlídal, jestli mám Pavlínu někde za zády, až v místě, kde už nebylo kde zabloudit, jsem popustil nohám uzdu. O to déle jsem čekal u rozcestníku. Chtěl jsem totiž zatáhnout Pavlínu do hospody.

Měl jsem dvojí jištění. Jednak jsem se podíval do mapy, zda tu hospoda je, jednak jsem sledoval, kam zapadnou ti sympatičtí pánové, kteří šli kolem mě. A že zahnuli tím správným směrem.

Děvče se nenechalo vůbec přemlouvat, i když zmíněné stavení bylo dobrých dvě stě metrů od směru, kterým jsme kráčeli. Šli jsme samozřejmě dovnitř, venkovního vzduchu máme za celý den dost. A tady jsem udělal chybu skoro osudovou. Za Pavlíninu nevolnost, která vyvrcholila až odmítnutím večeře, nemohl ten sýr, který spocívala, i když byl, po uskladnění v teple batohu, na hraně poživatelnosti, ale já, který jsem ji přinutil k požití kafe, prý nevalné kvality.

Já sám ho neměl, nedokážu posoudit, ale vizitka, kterou jsme si odtud odnesli, asi zůstane nevyužita, a náladu nespravila ani houkající sanitka pospíchající po cestě, kterou jsme vyráželi. Když jsme jí později dělali místo, aby mohla projet, doktorka i sestra vevnitř měly plné ruce práce. S kým a proč, to nevíme. Já si jen udělal obrázek zdejší zrekonstruované usedlosti.

Sanitku jsme nechali projet daleko za ní, rozloučili jsme se i se zelenou naučnou stezkou, a já si cestou po červené krátil chvíli focením pozůstatků Panské skály u Kamenického Šenova.

Nebo je tu víc lomů, kde se potajmu těžil šestiboký čedič, aby posloužil jako kámen na patníky k zakopané vesnici? Zadní Doubice se to jmenovalo, a dnes se toho, kromě pár základů, nedochovalo vůbec nic. Jen stíny podzimního sluníčka na březích Křinice byly bezvadné.

Nebylo nijak pozdní odpoledne, ale na jejích březích už se stmívalo.

Na Pavlínu jsem počkal u Turistického mostu. A když jsme zapudili dotěrné turisty, měli jsme ho celý pro sebe.

Odpočinuli jsme jen chvíli, potom jsme vyrazili podél Malého Vlčího potoka, který tentokrát nebyl vyschlý a vléval se do Křinice možná tou nejlepší silou, kterou měl, směrem k Brtníkům. Tentokrát využijeme služeb cyklostezky, takže cesta společná s tou minulou, bude minimální.

Hned na rozcestí turistické značky a Cyklotrasy nás pozastavil rozjařený hlásek. Prý, kudy se dvě děvenky, jejichž jedinou výbavou do divočiny byly lahve šumivého vína (každá měla jednu) dostanou do vesnice Kopec?

Odpověděl jsem, jak nejlépe jsem věděl. Dokonce, když se Pavlínina ukázala být nedostatečnou, jsem vytáhl pořádnou mapu, abych názorně předvedl, že sedí na křižovatce tří stezek, z nichž každá je při správném odbočování, dovede do příslušné dědiny.

Vydaly se nakonec za námi. Údolí bylo tak pěkné, až ho pro cyklisty byla škoda. I potůček tu teskně šuměl. To abych mohl navigovat, když nás předcházely vinné turistky: „ Vpravo dobře, vlevo čůrat“. A že děvče, jistě z toho šumotu, bylo asi třikrát.

Ale sluníčko mi nepřálo. Byl ten den naposledy letní čas, ale už bylo dost nízko na to, aby osvětlilo jen ponechanou borovici vysoko na stráni.

Nějaké skály si ani neškrtaly. Snad jen ta Vlčí Hora nedala pokoj. To už bylo v místech, kde nás vinné turistky definičně opustily (no prostě nás předběhly), na silnici.

Ještě jsme minuli smradlavou vilku (opravdu tam netopili ničím přírodě blízkým) a z kopce jsme se vrátili zpátky do Brtníků. Byly jsme rádi, že jsme zpátky. Pavlína večeři odmítla, ne tak já, dozvěděl jsem se alespoň, že rodinka se psem a dvěma dcerami je skoro místní (z Děčína), a šli opravdu zkratkou podél Malého Vlčího potoka. Inu znají to tady, zejména tatínek, se kterým jsem strávil velmi příjemný večer.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli i ubytovali jsme se v Brtníkách, v místech obecně nazývaných U Krkovičky. Za ty dva měsíce se tam strava nezhoršila a ubytování, i když jsme tentokrát vyfasovali jiný pokoj, bylo na úrovni.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nelíbila se mi jen Pavlínina nevolnost. nejen sama o sobě, ale i to jak jsem do ní byl zatažen. všechno ostatní bylo fajn.

Ostatní informace

Vstupné se platí snad jen na rozhlednu na Vlčí Hoře, o to se nás netýkalo. Jinak je do lesa ještě pořád vstup zdarma.

Poslední aktualizace: 15.11.2013
Autor příspěvku: bezprezdivky
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Z Brtníků kolem Vlčí hory</strong> mapa
mapa Z Brtníků kolem Vlčí hory

Příspěvky v okolí Z Brtníků kolem Vlčí hory

Zřícenina
Pozůstatky skalního hradu Vlčí hrádek se nacházejí na zalesněném pískovcovém ostrohu v údolí Panského potoka ve Šluknovském výběžku na Děčínsku v Ústeckém kraji. V západní části je vytesaná prohlubeň podvalí pro…
Místní část
Vlčí Hora je místní částí obce Krásná Lípa. Leží ve Šluknovské pahorkatině pod stejnojmenným vrchem, na kterém se nachází rozhledna. Vznik obce se datuje kolem r. 1589, kdy zde probíhalo osidlování pohraničních …
Kyjovský hrádek (Šluknovsko). Kyjovský hrádek se nachází nad levým břehem říčky Křinice asi 1 km směrem od Kyjova ke Krásné Lípě a od té je vzdálen asi 3 km.Je to jeden ze šesti…
Tipy na výlet
Za ledopády se vydáme do Českého Švýcarska do údolí říčky Křinice, Vlčího a Brtnického potoka v blízkosti obce Brtníky, kam můžeme přijet autem nebo vlakem. Při cestě autem zvolíme raději hlavní silnice, které jso…
Rozhledna a chata na hranicích národního parku České Švýcarsko, západně od Rumburka.
Jednou z nejsevernějších rozhleden v České Republice je rozhledna Vlčí hora, která se nachází na stejnojmenném kopci. Výška rozhledny činí 19 metrů, při cestě na její vrchol je třeba zdolat dohromady 64 schodů.  Výchozích míst při cestě na rozhlednu můžeme využít povícero, např. z obce Vlčí hora je cesta dlouhá zhruba 1 km a vede po žluté turistické značce kolem tzv.…
Při cestě z Rumburka půjdeme po turistické trase v oblasti, které říkám oblast tří rozhleden. Dorazíme nejprve na Rozhlednu Dymník, dále pokračujeme celkem příjemnou cestou až na rozhlednu Vlčí hora. Potom je možno nechat se převést vlakem do Mikulášovic od kud půjdeme dále až na rozhlednu Tanečnice. Ze všech rozhleden se ty ostatní dají krásně pozorovat a tudíž vidíme jak naše cesta a jakou krajinou vedla.
Zřícenina
Hrad Krásný Buk stával asi 0,5 km západně od stejnojmenné osady, která je dnes součástí Krásné Lípy. Jeho sporé zbytky se dochoval…
Malé pozůstatky skalního hradu Brtnický hrádek stojí na pískovcovém ostrohu na Děčínsku v Ústeckém kraji. Hrad tvořila jediná budova ? nevysoká věž. Stopy v terénu jsou tím jediným, co se dochovalo. Brtnický hrá…
Tipy na výlet
Kyjovské údolí se nalézá vedle obce Kyjov poblíž města Krásná Lípa v okrese Děčín. Nejlepší způsob, jak se do Kyjova autem dostat je přes Nový Bor, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště a Doubice do Kyjova. Zde na parkov…
Vesnice
Brtníky jsou vesnice v severních Čechách. Díky své poloze na rozhraní Šluknovské pahorkatiny, Lužických hor a Českého Švýcarska (resp. Labských pískovců) se jedná o ideální startovní místo k řadě výletů.Vesnicí pr…
Tipy na výlet
Brtníky - brtnické Ledopády, šluknovský výběžek, částečně CHKO Lužické hory částečně národní park České Švýcarsko - záleží jakou zvolíte trasu:-)) můžeme zvolit turistikou trasu, kolo, auto, popř. Vláček z Rumburka Brtníky - brtnické ledopády, šluknovský výběžek, částečně CHKO Lužické hory částečně národní park České Švýcarsko - záleží jakou zvolíte trasu:-)) V tomto…
Zřícenina
Kyjovský hrad je ve srovnání s ostatními hrádky v okolí nezvykle velký a jeho účel není dodnes jasný. Archeologický průzkum, provedený v 80. letech 20. století naznačil, že se jedná spíše o staré sídliště, které…
Rozhlednu Vlčí hora nalezneme v obci Vlčí hora ve Šluknovském výběžku v krasné přírodě CHKO Labské pískovce. Rozhledna stojí na čedičovém zalesněném vrchu. Zajímavostí je,že čedič obsahuje i magnetovec, který odchyluje střelku kompasu až o 40 stupňů.  K prosklenému hornímu výhledu vystoupáte 64 schodů. Z rozhledny se nabízí výhled na České švýcarsko, Saské švýcarsko,…
Vesnice
Rekreační obec ležící uprostřed rozsáhlých lesů na rozhraní Lužických hor a Českého Švýcarska asi 2.5 km severně od Chřibské. Obec sestává ze dvou částí, navzájem propojených rozptýlenou zástavbou s…
Rudolfův kámen (též Ostroh,dříve Vysoký kámen) je vyhlídková skála asi 2 km jihozápadně od Tokáně,na jejímž vrcholu je podobně jako na Mariině skále postaven dřevěný altán.Původně vyhlídka…
Skalní útvar
Na kopci nad Jetřichovicemi, pískovcová skála vyčnívající nad les, přístupná po vytesaných schodech a žebřících. Na vrcholu je dřevěný přístřešek. Je zde pěkný rozhled. …
Obec a rekreační místo v krásné pískovcové krajině, severozápadně od České Kamenice. Připomínána je koncem 14. století jako majetek hradu Sokolí. V roce 1778 byla zničena Prusy. Původně …
Zřícenina
Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, stojí na mohutném pískovcovém bloku v Jetřichovických stěnách nedaleko Vysoké Lípy na Děčínsku v Ústeckém kraji. Vrcholo…
Pokud se budete chtít vypravit za nejsevernější rozhlednou celých Čech, z Mikulášovic vás povede modře značená turistická značka na vrch Tanečnice. Zdaleka viditelný žulový kopec se nalézá u samých hranic se SRN, asi 3 kilometry západně od Mikulášovic. Vrch byl pojmenován podle pradávné pověsti, která pravila, že na tento vrch chodívala tančit a tak svádět myslivce, překrásná mladá dívka - tanečnice. Tato pověst však není n…
Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných Jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly po…
11.4km
více »
Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. Její rozměry jsou ú…
12.8km
více »
  Hřensko – soutěsky a Pravčická brána. V minulém výletu jsme se podívali na Moravu, a tentokráte jsme otočili na druhou stranu republiky, a to do CHKO České Švýcarsko, přesněji do Hřenska, kde se nachází lákadlo této oblasti, a to soutěsky vedoucí až k Pravčické bráně.   Jak jsem již nakousnul bude naším cílem právě Pravčická brána, která je vyvrcholením…
12.8km
více »
Hřensko je na turisty připraveno i s pramicemi v soutěskách Pokud uvidíte v televizním zpravodajství tvář starosty Hřenska Josefa Černého, tak s největší pravděpodobností jsou za ním vidět následky ničivých povod…
14.6km
více »
Hřensko - soutěsky. Českosaské Švýcarsko je pojem, který turisté dobře znají. My dnes – obrazně řečeno - míříme přímo do jeho srdce - do soutěsek na malebné říčce Kamenici. Bohužel ještě předtím, než se ponoříme do stínu strmých srázů a začneme postupovat proti proudu Kamenice, musíme začít počítat. Parkovné za osobní auto na dobu delší než 3 hodiny – 120,- Kč! Bum!…
14.8km
více »
Dříve nazývaná Edmundova nebo Dolní, skalnatý kaňon řeky Kamenice, poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, VJV od Hřenska. Jeho stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do…
Přírodní památka
Čedičový vrch výrazně vystupující z náhorní plošiny u Práchně na východním okraji Kamenického Šenova je nejznámější geologickou rezervací u nás. Již v 18. století zde byl v činnosti lom, v němž byla postupnou tě…
17.2km
více »
Sloup je převážně rekreační obec, ležící v širokém údolí Dobranovského potoka na severozápadním úpatí Svojkovských vrchů, asi 3 km jihovýchodně od Nového Boru. Má asi 700 obyvatel a díky zajímavým památkám i malebnému okolí je vyhledávaným letoviskem. Dříve k ní patřila také jihozápadně ležící osada Janov, která je dnes součástí Nového Boru. Krajinu v širokém okolí kdysi…
23.2km
více »
Děčínská ZOO se nachází za Pastýřskou stěnou. Je mnoho druhů zvířat, nejen původních z Českého Švýcarska. Je zde hezké dětské hřiště. Otevírací doba: březen - duben 8.00 - 18.00 květen - srpen 8.00 - 19.00 září - říjen 8.00 - 18.00 listopad - únor 8.00 - 16.00 Zoo je otevře…
24.4km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace