Vodopády u Mojžíře

Kam a jak jedeme?

Výlet na zimní vodopády v blízkosti Ústí nad Labem.

Za čím jedeme?

Od vlakové zastávky v Mojžíři vycházím po silnici okolo fotbalového hřiště až k můstku přes Kamenný potok. Jsem překvapen, že koryto potoka je úplně suché, přestože v posledních dnech se značně oteplilo. Je obleva, Labe se rozlévá a tady ani kapka. Přesto pokračuji dál cestou podle koryta. Až za posledními domy, na okraji lesa se objevuje slabý pramínek vody. A jak stoupám dál vody v korytě přibývá. Je to nelogické, ale je to tak. Jak později zjišťuji, tak jsou v korytě trubky a hadice, a ty odvádějí vodu na zahrádky a zbytek se pak ztrácí v podloží.

Cesta stoupá svahem, po pravé straně se míjí výrazná skalní Jehla. Potok se zařezává stále hlouběji pod cestou do úzké rokle. Kdybych nevěděl, že je zde vodopád, tak bych ho přešel. Není z cesty vůbec vidět. A tak jsem občas z cesty scházel na okraj rokle až jsem vodopád objevil. Chtěl jsem se k vodopádu dostat co nejblíže. Sestup do strmé rokle nebyl jednoduchý. Často nešlo o sestup, ale o nekontrolovatelné sklouznutí. Ještě, že tu jsou stromy, kterých jsem se mohl zachytit abych neskončil až v potoce.

Pohled z rokle na vodopád ale stál za to. Vodopád je vysoký 5 metrů a jako jediný u Ústí nad Labem překonává pískovcovou skálu. A teď to začalo. Jak se vyškrábat zpět na cestu. Kousek nahoru a sklouznutí zpět. Tak jsem různě kličkoval strmým svahem a za pomocí stromů a jejich větví jsem se pěkně zablácený vyškrábal na cestu.

Z mapy jsem vyčetl, že poblíž je Zřícenina hradu Strážný. Když jsem po cestě sestupoval zpět do Mojžíře, všiml jsem si pěšinky, která odbočovala do svahu směrem ke skalní jehle. Vydal jsem se po ní. Došel jsem k vrcholu skalního ostrohu, kde je znát pozůstatek hradního příkopu a za ním jsou neodborně odkryté základy obvodového zdiva bývalého hradu. Dominantou ostrohu je skalní Jehla, ze které je nádherný výhled na údolí Labe, protilehlý Kozí vrch a další kopce Českého středohoří a pod skalou ležící Mojžíř a Neštěmice.

Stejnou cestou jsem se vrátil do Mojžíře a pokračoval jsem k dalšímu vodopádu. Hlavní ulicí ke kostelu, okolo hřbitova a zahrádek jsem došel k opět suchému korytu Blanského potoka. Již jsem nebyl překvapen a pokračoval jsem pěknou pěšinou do rokle. I zde se voda objevila až v lese. Snadnou cestou jsem došel až k vodopádu. Ten je vysoký 8 metrů.

Stejnou cestou jsem se vrátil do Mojžíře. A po občerstvení v místní hospůdce jsem šel na vlak.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Trasa výletu není dlouhá a tak není potřeba brát s sebou větší zásoby. Občerstvení v Mojžíři.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pěkné a málo známé vodopády, nádherný rozhled ze zříceniny.

Ostatní informace

Návštěvu vodopádů doporučuji uskutečnit když je dostatek vody v potocích. Pozor na strmý a velice kluzký terén.