Vlakem z Číčenic do Nového Údolí

Kam a jak jedeme?

Jednokolejná neelektrifikovaná trať z Číčenic do Nového Údolí o délce 70 km byla uváděna do provozu po částech v letech 1893 až 1910. Vzhledem k tomu, že České dráhy tuhle oblast opustily, pojedeme vlakem společnosti GW Train, a tedy si hlavu z okna nevystrčíme. Díky ale za tenhle vlak, další dvě lokálky vedoucí z Číčenic takové štěstí nemají a vlaky po nich už nejezdí.
Trať až do Prachatic v podstatě nestoupá a vede otevřeným terénem s občasným průjezdem lesem, díky čemuž poskytuje výhledy na blížící se šumavské kopce. Od Prachatic začínáme prudce stoupat po úbočí Libína a než zajedeme do lesa, otvírá se pěkný pohled na město. Nastoupáme do výšky přes 800 metrů, kde se vlníme až k Volarům, kam zase sjedeme skoro o 100 metrů. Chvilku nato přejedeme Teplou Vltavu i Studenou Vltavu a přijíždíme do Černého Kříže, kde se potkáváme s tratí od Č. Budějovic. Vlak potom pokračuje přes Stožec k bavorské hranici v Novém Údolí. Tam je železniční minimuzeum a nejkratší mezinárodní trať na světě. Výpravní budovy na trati jsou pěkné, dobře udržované. Cestou zpátky vlak ve Volarech hodinu stojí, tak je akorát čas zajít do blízké hospody na oběd. Vaří tam dobře a ceny jsou v pořádku, ale tak tak stihnout se to dá, jen když mají prázdno. My jsme v téměř prázdném lokálu čekali přes půl hodiny a na jídlo pak měli 10 minut.

Za čím jedeme?

Cílem je cesta vlakem po krásné trati.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Oběd v hotelu Chata u volarského nádraží

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

------------

Ostatní informace

------------