Viminacium - římské město na Dunaji.

Kam a jak jedeme?

U městečka Kostolac, v katastru Stari Kostolac leží rozsáhlé archeologické vykopávky římského města, bývalého hlavního města a vojenského tábora provincie Moesie (dnešní Srbsko). Město se datuje do 1. století n. l. a patřilo k největším římským městům své doby.

Kromě římských vykopávek zde byly objeveny v roce 2009 v souvislosti s činností elektrárny s povrchového dolu Drmno velmi dobře dochované kosterní pozůstatky mamuta, téměř dochovaná celá kostra. Bohužel mamuta na vlastní oči neuvidíte, místo nálezu není přístupné. Expozice včetně přístupových cest pro návštěvníky je připravena, ale návštěvníky sem prostě nevodí, jak říkala slečna průvodkyně. Mamut byl vlastně hlavním důvodem, proč jsme chtěli s manželem Viminacium navštívit. Bohužel "Člověk míní, Balkán mění" a ačkoliv nález na svých stránkách prezentují, už neříkají, že vám mamuta neukážou.

Ovšem i bez mamutů je archeologická lokalita zajímavá a návštěvy nelituji. Uvidíte dochované pozůstatky římského města včetně pohřebních komor, lázní, městské brány. Lokalita je zajímavá zejména pro milovníky archeologie a dějin antiky. Naleziště jsou roztroušené na velké ploše rovinatého pole v nivě Dunaje a k archeologickým nálezům, tvořených pozůstatky staveb a překrytých nevzhlednými střecham, se jezdí elektrickým vláčkem s průvodcem. Prohlídka trvá 2, 5 hodiny a na to, co uvidíte je to až příliš mnoho času. My jsme měli to štěstí, že elektrický vláček, který nás měl vozit, měl poruchu a tak jsme jezdili autem, naložili jsme průvodce, pár dalších návštěvníku a jelo se, bylo to přece o něco rychlejší

Dostanete se sem nejlépe autem z Požarevace na Stari Kostolac, kolem elektrárny Drmno.

Za čím jedeme?

aMěsto leželo na římské silnici Via Militaris. Zničeno bylo Hůny v 5. století za císaře Justiniána bylo obnoveno a znovu zničeno v 6. století s příchodem Slovanů. Dnešní archeologická lokalita má rozlohu 450 ha a najdeme zde pozůstatky chrámů, ulic, amfiteátrů, náměstí, hippodrom a římské lázně, mauzoleum.

Město těžilo ze své strategické polohy a úrodného okolí kolem řeky Mlava. Vojenská cesta byla komunikací, která zpostředkovávala setkání východních a západních kultur a přispěla k rozvoji města a jeho významu včetně rozvoje obchodu a řemeslné výroby. Ve 3. století v době své největší prosperity mělo město dokonce právo na ražbu vlastních mincí a v roce 211 zde Septimus Severus prohlásil svého syna Caracalla císařem. V roce 251 byl do mauzolea pohřben římský císař Hostilián, který zde se svojí matkou zemřel na mor. V roce 382 bylo toto významné hradiční město místem setkání mezi Theodosiusem a Gratianem uprostřed gótských válek.

První vykopávky zde začaly v roce 1882 a vedl je architekt Mihailo Valtrovič, jehož pomocníky bylo 12 věznů, protože nebyl dostatek finančích zdrojů na placené pomocníky. Další výzkum se rozběhl až v roce 1970 v souvislosti s výstavbou elektrárny a povrchového dolu a trvá prakticky dodnes. Velký římský tábor je situován v horní vrstvě a je velmi ohrožený rabováním, což ztěžuje průzkum lokality. Mnoho předmětů zde nalezených je uloženo v muzeích v Bělehradě a v Požarevaci. Nalezeno bylo 13 500 hrobů, v podzemních hrobkách jsou zajímavé fresky ze 4. století. Tyto hroby, ke kterým se dostanem s původcem prakticky v naprosté tmě, jen za světla lampy, představují asi nejzajímavější část prohlídkové trasy. Tato část prohlídky, jakkoliv je zajímavá, není vhodná pro ty, kteří nemají rádi temné a úzké prostory.

Amfiteátr, který zde byl objeven, měl 12 000 míst a je největším na Balkáně. Loni zde byla nalezena gladiátorská aréna s mnoha kosterními pozůstatky zvířat, zejména kostru mědvěda a velblouda.

Rozloha města v době své největší slávy byla srovnatelná s dnešním Bělehradem, obyvatel zde žilo až 30 000 v době největšího rozkvětu. Dnes je odkryt jen zlomek tohoto města a neustále zde probíhají práce pod patronátem mezinárodního vědeckého projektu Vimiaticum.

Objevený mamut byl asi 60 let starý a zasekl se v bahně kolem delty řeky a zemřel vyčerpáním v takové poloze, v jaké se zabořil do bahna. Kosterní pozůstatky jsou velmi dobře dochovány a navíc in situ. Jedná se tedy o mimořádný nález velkého významu. Uvidět je můžete pouze na fotografiích, průvodce vám něco k nálezu řekne, ale to je vše. Je velká škoda, že nejsou nálezy prezentovány, určitě by to lokalitu Viminacia udělalo mnohem atraktivnější. Na internetových stránkách sice píšou, že expozice mamut se neprovází při špatných povětrnostních podmínkách, ale to je tady vždycky, i v parném létě, kdy je krásně a na nebi není ani mráček.

Docela zajímavá je i novostavba amfiteátru - ze dřeva, na místě původní stavby.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

v místě jsme se neubytovávali, v areálu je restaurace, ale nejedli jsme tady, měli jsme svačinu

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Lokalita je zajímavá, včetně výkladu průvodce, ale prohlídka je moc dlouhá a to, že neuvidíte mamuta je velká škoda, opravdu jsem byla hodně zklamaná.

.

Ostatní informace

http://www.viminacium.org.rs/index_html?language=english