Vatikán

Kam a jak jedeme?

Vatikán je vnitrozemský městský stát uvnitř města Řím.

Přijeli jsme do Říma vlakem, ale k Vatikánu se dá dojet autem, autobusem či na kole.

Za čím jedeme?

Starobylé město, ve kterém se dnes nachází malý stát Vatikán, bylo pojmenováno Agerem Vaticanusem. V minulosti se v tomto prostoru rozprostíral Circus a Neronovy zahrady. Město, které uchovává důležitá umělěcká a architektonická svědectví, je nezávislým státem od roku 1929, kdy byly ujednány Lateránské dohody mezi Svatou stolicí a italským státem. Toto město čítá pouze několik stovek obyvatel.

Papež je nejen hlavou apoštolské římskokatolické církve, ale má i plnou zákonodárnou výkonnou a soudní moc. V 16. století byl papež spíš králem, který vládl velkému území, zvanému Papežské státy. Papež byl v té době největším vlastníkem půdy v celé Itálii. Ovšem propojení duchovní autority se světskou mocí církev velmi poškodilo. Papež vybíral daně, vydržoval armádu, a stejně jako králové hromadil majetek uplatňováním své světské moci.

Mezi tisícovkami dlažebních kostek na náměstí svatého Petra vidíme i jednu prostou bílou desku. Označuje místo jednoho z největších bezpečnostních selhání v dějinách Vatikánu. Papež Jan Pavel II. byl zasažen čtyřmi kulkami. Střelba ve Vatikánu si vynutila výrazné změny v bezpečnostních opatřeních. Jedním z nich byl i takzvaný Papamobil. Za papežovu bezpečnost zodpovídá Domenico Giani, velitel vatikánského četnictva. Četníci nesmí ve své pozornosti polevit ani na okamžik, protože jakkoli to zní neuvěřitelně, je Vatikán v přepočtu na počet obyvatel městem s nejvyšší kriminalitou na světě. Na nelichotivé bilanci se nepřímo podepisují především miliony turistů, kteří se stávají snadnou kořistí kapsářů.

Jeho Svátost však nechrání jen četníci. Papeže už po staletí chrání elitní vojenská jednotka. Říká se jí Švýcarská garda. Slouží výhradně papeži jako jeho osobní stráž. Všech 135 jejích příslušníků jsou skutečně Švýcaři, kteří prodělali výcvik ve švýcarské armádě. Kasárna Švýcarské gardy se nachází jen několik kroků od papežových komnat, takže její příslušníci mohou přispěchat papeži okamžitě na pomoc. Švýcarská garda vznikla v roce 1505, kdy si papež Julius II. najal na ochranu švýcarské žoldnéře. Dodnes nosí historické uniformy. Švýcarská garda je sice nejmenší stálou armádou na světě, ale představuje skutečnou sílu. Její příslušníci jsou vynikajícími střelci, kteří umí dokonale zacházet s útočnými puškami SG550 a samopaly MP7, které jsou nabity protipancéřovými střelami. Každý rok 6. května se příslušníci gardy účastní zvláštní neveřejné slavnosti, jakéhosi obřadu, během něhož přísahají věrnost papeži noví gardisté.

Město Vatikán je zcela nezávislé, i když udržuje s italským státem těsné přátelské styky. Má vlatní tisk cenin, vlastní železniční síť napojenou na italskou a také velmi známe noviny Osservatore Romano, které jsou v distribuční síti tisku po celém území italského státu.

Svatopeterské náměstí – je pravděpodobně nejvýznamnějším náměstím v Římě, a to nejen díky veliké, jedinečné bazilice sv. Petra. Zaslouží si pozornost nejden díky svým rozměrům (elipsa s delší osou 240metrů), ale i z hlediska architektonického řešení projektu Gianlorenza Berniniho, který dal tomuto náměstí nezapomenutelný ráz pomocí velkého podloubí, které jej obepíná. Sedmnáct metrů širokou kolonádu tvoří vždy čtyři dórské sloupy v řadě o výšce patnácti metrů (celkem pak 284 sloupů a 88 pilířů). Na horní římse kolonády jsou umístěny sochy svatých, po sedmdesáti na každé straně. Ve středu náměstí se nachází obelisk, který byl přivezen z Heliopole v období vlády císaře Caliguly.Náměstí má kapacitu zhruba 400 000 lidí.

Bazilika sv. Petra – byla postavena roku 324. Roku 329 byla bazilika vysvěcena papežem Silvestrem I. Zde byl mučen a později také pochován Petr, princ apoštolů. V roce 800 zde Karel Veliký převzal korunu z rukou Lva II. Roku 847 zachvátil baziliku požár, poté byla znovu vyzdobena. Roku 1547 pověřil papež vedením stavby Michelangela. Freskami vyzdobil klenbu Sixtinské kaple a vytvořil sousoší Pieta. Dnešní charakter bazice dal v roce 1629 stavbyvedoucí Gianlorenzo Bernini.

Vatikánské katakomby – nacházejí se pod hlavní lodí baziliky sv. Petra. Jsou zde umístěny hrobky mnoha papežů a také řada raně křesťanských sarkofágů.

Navštívili jsme také Vatikánské muzeum. V 19. století ho veřejnosti zpřístupnil papež Lev XIII. Muzeum je 9km dlouhé. Do muzea vede široká spirálovita rampa dlouhá 165m. Procházíme bohatě zdobenými místnostmi např. Rafaelovými komnatami či Rafaelovou lodžií. Naším cílem je navštívení Sixtinské kaple. Spatříme krásné fresky namalované Michelangelem. Jedná se o mistrovské dílo. Můžeme zde vidět např. Poslední soud, Oddělení země a vody, Oddělení světla a tmy, Stvoření Adama, Stvoření Evy, Prvotní hřích a Velkou povodeň.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Svačiny jsme měli sebou v batohu. V místním kiosku jsme si koupili pizzu a kafe.

Ubytováni jsme byli v bungalowech v Římě. Viděli jsme okolo spoustu hotelů.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Moc se nám nelíbilo počasí, ale to si člověk nevybírá. Navštívit Sixtinskou kapli byl opravdu krásný zážitek, ty malby – nepopsatelná krása. Všem doporučuji se na ni kouknout. Úžásný výhled na celý Řím je z kopule, určitě stojí za to ty stovky schodů vyšlapat. J

Na náměstí sv. Petra je velké množství turistů, proto se vyplatí hlídat si své osobní věci - dát si batohy dopředu, je zde velké množství kapsářů.

Ostatní informace

Vatikánské muzeum - cena 16EUR

Kopule - cena 5 EUR, s výtahem - 7EUR

Dejte si pozor na kapsáře.

Při vstupu do Vatikánského muzea se prochází přes bezpečnostní rám, neberte si sebou žádné Ostré předměty, nesmí se vcházet s odhalenými rameny.