Toulky povodím Bystřice-4.Domašov nad Bystřicí a okolí
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Za sportem • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Po 2 km od Petrovického mlýna se dostaneme do bývalého hornického městečka Domašov nad Bystřicí.Zde se musí dávat pozor, aby nedošlo k omylu neboť asi 9 km jihozápadně je další Domašov, kterému se říká u Šternberka.Řeka zde již začíná tvořit hluboké údolí.V Domašově nad Bystřicí se nachází několik pramenů kyselky.Pod bývalým mládežnickým táborem na severním konci obce je volně přístupný pramen kyselky..V obci byla plnírna kyselky do láhví,nyní je zde výroba kysličníku uhličitého. Nad obcí na ostrohu stávala tvrz,k ochraně zdejších dolů a hutí,připomínána roku 1403, jako majetek Petra z Kravař.Jižně od Domašova po levé straně řeky, naproti kamenolomu je přírodní památka „Kamenné proudy“, která jsou pozůstatkem doby ledové.Nejdelší z deseti proudů je dlouhý 165 m.Dále po proudu je skalní útvar „Malý Rabštejn“, který je oblíbeným místem horolezců jako cvičná stěna. Severovýchodně od Domašova asi 2 km po silnici na Novou Vésku je po pravé straně, obklopen několika stromy „Černý kříž“, který nechali postavit „Vděční olomoučtí občané“na místě hromadného hrobu v roce 1858, ke stému výročí bitvy u Domašova nad Bystřicí, kde se generálové Laudon a Žiškovic zmocnili velké pruské zásobovací kolony s proviantem a střelivem pro pruská vojska, která obléhala Olomouc.Toto vítězství bylo tak významné,že donutilo pruského krále Fridricha II.,aby upustil od obléhání Olomouce a ustoupil do Slezska. Silnicí na západ se z Domašova dostaneme do Heroltovic.V Heroltovicích se narodil 17.12.1695 významný varhanářTomáš (Thomas) Schvarz,který po vyučení na varhanáře v Brixenu vstoupil do jezuitského stavu a působil v různých jezuitských kolejích v Čechách a na Moravě jako člen a varhanář.Jím postavené varhany jsou například v Jihlavě,Bohosudově,Litoměřicích,Chomutově,Brně v Praze na Malé Straně v chrámu sv.Mikuláše a také v Tuchoměřicích, kde také v r.1754 zemřel.Heroltovice jsou jedna z mála zachovalých obcí,které zůstaly po vzniku vojenského výcvikového prostoru Libavá v říjnu 1946. Z okresu moravský beroun výcvikový prostor zabral katastr 16 obcí, které většinou zanikly a došlo tak i ke zrušení okresu moravský beroun. Zbylé obce byly přičleněnyk sousedním okresům. Ve výcvikovém prostoru Libavá je omezený pohyb osob i vozidel.Celoročně se lze pohybovat po silnici Domašov nad Bystřicí - Libavá a z Libavé přes Norberčany do Moravského Berouna a také s odbočením ve Staré Libavé do Guntramovic a do Dvorců nebo Budišova.Jednou ročně při cykloturistické akci 1.5. zvané „Bílý kámen“ jsou otevřené i jiné,byť omezené prostory,se lze dostat do prostorui od Olomouce přes Mrsklesy,nebo od Lipníka nad Bečvou neboOder přes Potštát. Z Heroltovic dále po silnici se dostaneme do Města Libavé s větrným mlýnem holandského typu nad náměstím, památníkem PT praporů na náměstí, starým kamenným dvouklenbovým most přes Libavský potok a kamenným jednoklenbovým mostem přes Heroltovický potok v parku pod sídlištěm.
Jen pro zajímavost v r.1900 mělo Město Libavá 2 463 německých a 1 českého obyvatele v 281 domech,v roce 1930 2 055 německých a 37 českých obyvatel v 359 domech. V roce 2005 mělo MěstoLibavá123 domů,trvale však obydlených 93 domů ve kterých bydlelo 585 obyvatel. Mezi významné rodáky Města Libavé patří také svobodný pán Ignaz Czapka von Winstetten (1791-1881), který byl v letech 1838-1848 starostou hlavního města habsburské monarchie-Vídně a v letech 1856-1859 působil v roli dvorního a policejního rady ve Vídni. Narodil se tu takéJohannes Oesterreicher(1904-1993),v r.1927 vysvěcený za kněze, který bojoval proti nacismu a jako žid musel v r.1938 utéci do emigrace,kde v Paříži vystupoval v exilové rozhlasové stanici a pro zájem gestapa o jeho osobu musel utéci do USA, kde založil v r.1953 první Institut židovsko-křesťanských studií na světě a stal se jedním z čelných poradců II. vatikánského koncilu.
Velmi bohatou historii v dřívějším soudním okrese Libavá mělo varhanářství.Narodila se zde celá generace varhanářů ze kterých si připomeňme rodáka z Libavé Jana Jiřího Schvarze(1724-1772),který postavil varhany např. v Jívové, Budišově, Olomouci,Fulneku,Libavé i Velkých Losinách.Jeho bratr František Schvarz (1739-1793)-varhany ve Velkých Losinách,Valašském Meziříčí, Frenštátě, Domažlicích, Přerově, Staré Vodě atd.,Josef Frisa(1812-?),František Seidler ,Antonín Tandler,Mořic Hanačík(1792-1863) ze Spálova a Josef Mader z Hraničných Petrovic. Na „Libavsku“ nebyl nikdy lehký život a vlivem nízké vzdělanosti byli zdejší obyvatelé naklonění různým pověrám, kterými vysvětlovali všechny své těžkosti. Zatím co na jesenicku a Šumperkujiž čarodějnické procesy končily, na libavsku se na přelomu 17. a 18. stol. se první čarodějnické procesy-vampyrismus objevily.Víra v upíry spočívala v představě, že někteří mrtví nemají v hrobě klid,vycházejí v noci ven,přepadávají lidi i dobytek,tlačí na hruď i celé tělo,zjevují se jako strašidla v podobě koček,kozlů a pod.Věřilo se, že tito nakažení jedinci mohou na hřbitově nakazit dříve pohřbené osoby. Zneškodnit se to dalo exhumací, dodatečným utětím údů a hlavy,spálením těla nebo pohřbením na hranici mezi vesnicemi,aby nevěděli, kde mají škodit.Na Libavsku se pověra objevila poprvé v roce 1701,kdy bylo vykopáno a spáleno několik dětí a starých žen .Nepokoje neustále pokračovaly,až se pověsti pomocí poutníků na Starou Vodu dostaly až do Říma i Vídně. V dubnu 1708 poddaní z libavského panství vyváželi hlínu z vykopaných hrobů,do níž se již nesmělo pohřbívat,sypali ji do řeky,a hroby zasypávali kamením.Bylo exhumováno asi třiatřicet mrtvých,mezi nimi bylo hodně dětí, všichni byli Katem spáleni za Smilovem u mlýna Makl.Ještě v roce 1732 poslala libavská obec úřední přípis různým akademiím a univerzitám se žádostí o pomoc,protože město prý bylo znepokojováno nebožtíky.
Z Libavé směrem na Budišov asi 4 km je bývalé poutní místo Stará Voda , kde byla také piaristická kolej s gymnáziem. Úroveň této školy byla velmi dobrá a prošla tudy řada uznávaných a slavných jmen, jako František Halaška(1780-1847),rodák z Budišova,významný přírodovědec, matematik, astronom,fysik a rektor univerzity v Praze a ve Vídni,jako novic Jan Evangelista Purkyně(1787-1869),přírodovědec,filozof,organizátor vědeckého a kulturního života,národní buditel a otec malíře Karla Purkyně,Kristian Voborník(1796-1872) hebrejista a orientalista, který zde působil i jako rektor,dějepisec Gelasius Dobner(1719-1790),český historik Mikuláš Adaukt Voigt(1733-1787) i pozdější olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan(1851-1923). Pouti naStaré Voděse zúčastňovalo až na 4 000 poutníků.Ke Staré Vodě se váže pověst o ovčákem nalezené dřevěné sošce sv.Anny ve vrbě.Soška byla umístěna v místním kostelíku sv.Jakuba, ale sama se vracela na původní místo, až se následně na jejím místě postavila pro potřeby poutníků kaple sv.Anny.Později v letech 1681-1689 se namístě obou kaplí postavil poutní barokní kostel sv.Anny a sv.Jakuba Většího. Velmi zdevastovaný poutní kostel je v poslední době obnovován. Asi 0,5 km po pěšince pod kostelem je obnovovaná Královská studánka, ke které se váže zajímavý příběh o polském králi Boleslavovi II.,který po zavraždění krakovského biskupa sv. Stanislava v r.1079 prchal před trestem.Při svém útěku došel na místo zdejší studánky,kde jej pojala velká lítost nad zločinem,který spáchal a uchýlil se kajícně do jednoho kláštera v Uhrách. Jiná pověst vypráví o polském králi,který pronikl při lovu se svou družinou do zdejší KRAJINY s pramenem. Po napití ze studánky zvolal „Věru,taková voda jest hodná krále!“
Za čím jedeme?
Za krásnou přírodou,poznáním historie této oblasti, prohlídka přístupných míst vojenského výcvikového prostoru Libavá. Prohlídka „holandského“ větrného mlýna a starých kamenných mostů v Libavé,Procházka romantickým údolím řeky Bystřice se skalami s horolezeckou stěnou .Návštěva míst,kterými pochodoval generál s hezkou čepicí a památníku „Černý kříž“ na hromadném hrobu bojovníků za prusko-rakouské války v r.1758.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Občerstvení a stravování najdete v Domašově nad Bystřicí a v Libavé. S ubytováním je to v současné době horší.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Prohlídka romantického údolí řeky Bystřice s pstruží líhní a pohledem na odvážné horolezce na stěně „Malého Rabštejna“. Zajímavá a poučná je návštěva památníku „Černého kříže“ a bývalého Města Libavé s památníkem PT ,větrným mlýnem a pěkným údolím se starými kamennými mosty.
Ostatní informace
Cestovat do Dětřichova nad Bystřice je nejlepší vlakem,pro pohodlí a zvláště dětmi velmi vyhledávanou romantiku jízdou tunely a po vysokých železničních mostech.Velmi často turisté vyjíždějí vlakem do Domašova a pak jdou překrásným údolím kolem řeky Bystřice dolů,po lesních cestách s několika mělkými brody a podle současné tělesné kondice ukončí svou cestu opětným nástupem na vlak v některé ze stanic,které jsou zhruba asi po třech kilometrech za sebou.Do Domašova nad Bystřicí i Libavé se lze dostat i automobilem nebo trochu náročnější cestování na kole . Ceny za služby jsou docela přijatelné .
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut